Na nejčastější dotazy k zákonu o odpadech odpovídá naše autorka z MŽP.
Je ukládání odpadů jako rekultivačního materiálu do odkaliště možné považovat za využívání odpadů a pokud ano, je možné odkaliště v určitých případech považovat za zařízení podle § 14 ost. 2 zákona o odpadech?
Podle § 12 odst 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) lze s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena (s výjimkou stanovenou v § 14 odst. 2 zákona) a podle § 14 odst. 1 zákona lze zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů provozovat pouze na základě rozhodnutí orgánu kraje, vydaného v přenesené působnosti, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem (dále jen „souhlas“).
Výjimkou jsou podle § 14 odst. 2 zákona zařízení, ve kterých jsou využívány pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání s těmito odpady nejsou porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. K provozování takovýchto zařízení není požadován souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.
Z uvedeného tedy vyplývá, že využívat odpady v zařízení, které nebylo určeno k nakládání s odpady lze pouze v tom případě, že se prokáže, že tento odpad splňuje požadavky na suroviny v tomto zařízení běžně používané. Jedná se tedy především o výrobní zařízení, kde odpad nahradí některou ze surovin, ale může se jednat i o terénní práce, kde upravovaný terén může být zařízením k využívání odpadů, které svým charakterem a vlastnostmi splňují požadavky na zásypový materiál k těmto účelům běžně používaný. V tom případě by se jednalo o prokázání požadavků všech relevantních předpisů na kvalitu materiálu pro rekultivace. Jde v podstatě o „prokázání shody“ v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky na stavební materiály jsou stanoveny v nařízení vlády k zákonu č. 22/1997 Sb., ale materiál pro rekultivace bude muset splňovat i požadavky stanovené v § 12 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (to ovšem i v případě, že odpad bude využíván pro rekultivace se souhlasem kraje, tedy jako v zařízení podle § 14 odst. 1 zákona).
Vzhledem k tomu, že odpady ukládané do odkaliště lze ztěží považovat za odpad „splňující požadavky na suroviny v tomto zařízení běžně používané, nejedná se v tomto případě o zařízení podle § 14 odst. 2 zákona.
Z rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 5.9.1994, č.j. M/3087/94, SRK/3087/94, SRK/433/P-128/94 (z Věstníku Ministerstva životního prostředí, ročník 1994, částka 4), týkajícího se ukládání odpadů do odkaliště a jeho odůvodnění vyplývá, že odkaliště jako vodohospodářské dílo, pokud je do něho možno ukládat odpady na základě udělení souhlasu příslušného orgánu státní správy, je nutné posuzovat i jako skládku, tj. zařízení k odstraňování odpadů. To znamená, že za ukládání odpadů do odkaliště je původce odpadů povinen platit poplatek (§ 45 odst. 1 zákona o odpadech) a provozovatel odkaliště je povinen vytvářet finanční rezervu (§ 49 odst. 1 zákona o odpadech). Pokud je tedy na odkaliště, jako vodohospodářské dílo schválené vodohospodářským orgánem, ukládán i odpad, který není vyloučen z působnosti zákona o odpadech a který nevzniká při činnosti prováděné hornickým způsobem, je nutné, aby provozovatel zařízení získal k jeho provozu i souhlas podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Je-li odpad na toto odkaliště ukládán jako technologický materiál, za jehož ukládání na skládce se neplatí poplatky, potom v souladu s § 45 odst. 3 zákona musí být ukládán v souladu se schváleným projektem určujícím i jeho nezbytné množství a v souladu s provozním řádem skládky. Analogicky, pokud bude odpad v tomto zařízení využíván pro účely jeho rekultivace, musí být stanoven včetně jeho předpokládaného množství v provozním řádu zařízení k využívání odpadů, který je součástí souhlasu k provozu tohoto zařízení podle § 14 odst. 1 zákona Tento požadavek je stanoven i v bodu 9.1 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Z uvedeného vyplývá, že ukládání odpadů na odkaliště za účelem jeho rekultivace (nikoliv odstranění těchto odpadů) lze považovat za využívání odpadů a odkaliště za zařízení k využívání odpadů podle § 14 odst. 1 zákona, pokud jsou tyto odpady i jejich nezbytné množství pro daný účel (rekultivace) stanoveny ve schváleném projektu a v provozním řádu zařízení, odsouhlaseném příslušným krajským úřadem v rámci rozhodnutí o udělení…
