4.8.6.1
Klasifikace směsí podle nařízení (ES) č. 1272/2008
Ing. Hana Krejsová
NahoruKlasifikace akutní toxicity
Klasifikace toxicity směsí podle nařízení (ES) č. 1272/2008 CLP vychází z jiných principů, než tomu bylo podle směrnice č. 45/1999/ES, v ČR podle chemického zákona.
Podle chemického zákona se nebezpečnost toxicitou dělila do tří skupin, které jsou u látek definovány rozmezím hodnoty LD50 nebo LC50 u expozice vdechováním:
Orální expozice
Dermální expozice
Inhalační expozice
aerosoly nebo částice
Inhalační expozice
plyny a páry
Podle hodnot LD50 nebo LC50 (inhalace), nebo podle postupu uvedeného v klasifikační vyhlášce č. 402/2011 Sb., se u směsi zjišťuje toxicita složky. Toxicita celé směsi se podle konvenční výpočtové metody podle chemického zákona určuje podle procentického obsahu složky ve směsi a to následovně:
Používání a interpretace tabulky je uvedena v části klasifikace směsí podle chemického zákona. Na rozdíl od nařízení (ES) CLP se při klasifikace směsí podle zákona z hlediska fyzikálního stavu směsi rozlišuje pouze to, zda se jedná o směs plynnou.
NahoruPrincip klasifikace
Princip klasifikace směsí podle nařízení (ES) CLP je zcela odlišný, proto se každá směs z hlediska účinků na zdraví při přechodu na klasifikaci a značení podle nařízení (ES) CLP musí znovu vyhodnotit (klasifikovat) podle principu nařízení (ES).
Co je akutní toxicita?
Akutní toxicita – nepříznivé účinky, k nimž dojde po aplikaci jedné dávky nebo vícenásobné dávky látky nebo směsi.
Při orální nebo dermální aplikaci během 24 hodin.
Při inhalační expozici během 4 hodin.
Dělí se:
Páry - plynná forma látky nebo směsi uvolněná z jejich kapalného nebo pevného stavu.
Mlha - kapky látky nebo směsi suspendované v plynu (nejčastěji vzduch).
Prach - tuhé částice látky nebo směsi suspendované v plynu (nejčastěji vzduch).
Prach se vytváří mechanickými procesy. Pára se vytváří kondenzací přesycených par nebo oddělováním kapalin. Prach a mlha jsou velikosti od méně než 1 do přibližně 100 μm.
Látky se klasifikují (zařazují do kategorie akutní toxicity) podle hodnot LD50 a LC50 z výsledků testů na zvířatech:
Poznámka:
V údajích k testům se občas objevuje jako pokusný organismus krysa, dle metodik se však testy provádí na potkanech. "Krysa" je obvykle jiný překladatelský výraz pro anglické slovo "rat".
Pokud je k dispozici test na více druzích (myš, křeček, ....) testy je nutné odborně posoudit a pro potřeby klasifikace vybrat a extrapolovat ten nejlepší.
Obecně se pro inhalační toxicitu bere 4 hodinová expozice. Výsledky z testů mohou být k dispozici i pro 1 hodinovou expozici, ty lze použít po přepočtu:
Hodnota:
1 hodinové expozice děleno 2 pro plyn,
1 hodinové expozice děleno 4 pro prach a mlhu.
Dle nařízení (ES) CLP patří nebezpečnost pro zdraví toxickými účinky do třídy akutní toxicita. V rámci třídy mohou být látky zařazeny do jedné ze čtyř kategorií toxicity na základě akutní toxicity při orální, dermální nebo inhalační expozici. Kritériem jsou hodnoty akutní toxicity vyjádřené jako rozmezí hodnot LD50 (orální nebo dermální expozice) nebo LC50 (inhalační expozice) nebo hodnoty odhadů akutní toxicity (ATE).
ATE = odhad akutní toxicity
NahoruZařazení látek do kategorií toxicity v rámci třídy akutní toxicita
Podle hodnot LD50 nebo LC50
Podle hodnot ATE
Zvláštní případy
U některých látek nebude zkušební atmosférou pouze pára, ale bude se skládat ze směsi kapalných a plynných fází. U jiných látek se zkušební atmosféra může skládat z páry, která se blíží plynné fázi. V těchto případech se klasifikace zakládá na ppmV, a to takto:
NahoruInhalační toxicita látek
Pokud při zkoušce byla zjištěna a klasifikována akutní inhalační toxicita, ale mechanismus toxicity je žíravost, pak se klasifikuje jako látka toxická a použije se doplňková věta:
EUH071: Způsobuje poleptání dýchacích cest
Látka (směs) se považuje za žíravou a tato vlastnost se dále netestuje.
Na označení se může použít kromě symbolu pro toxicitu i symbol pro žíravost, ale s EUH větou.
NahoruKritéria pro klasifikaci směsí jako akutně toxických
U akutní toxicity se při klasifikaci směsí uvažuje každá cesta expozice. Nutná je pouze jedna cesta expozice, pokud tuto cestu sledují (podle předpokladů nebo na základě zkoušek) všechny složky a neexistuje relevantní důkaz, který by naznačoval akutní toxicitu způsobenou více cestami expozice.
Pokud existuje důkaz o toxicitě způsobené více cestami expozice, provede se klasifikace na všech relevantních cestách expozice.
Je třeba zohlednit všechny informace. Musí se použít výstražný symbol a signální slovo, které odrážejí nejvyšší kategorii nebezpečnosti, a musí se použít všechny příslušné standardní věty o nebezpečnosti.
Postup klasifikace směsí je stupňovitý a závisí na množství dostupných údajů o samotné směsi a jejich složkách:
Co je extrapolace?
Metoda, kdy samotná směs nebyla podrobena zkoušce, ale jsou k dispozici dostatečné údaje o obdobných směsích a jednotlivých v nich obsažených složkách.
Extrapolace 1 – využití extrapolace při ředění
Testovaná směs je ředěna nějakou látkou (ředidlem), která má stejnou nebo nižší kategorii nebezpečnosti než nejméně nebezpečná látka tvořící složku testované směsi. Pak lze předpokládat, že příslušná rizika nové směsi jsou stejná jako u původní testované směsi.
Kontrola výpočtem:
Směs 1: akutně toxický kategorie 4
Směs 2: není klasifikována
Směs 3: předpoklad (extrapolace), že bude též akutně toxická kategorie 4
NahoruKlasifikace na základě složek směsi
Klasifikace směsí jsou-li údaje o akutní toxicitě k dispozici pro celou směs.
Jestliže je směs testována, postupujeme jako u látky.
Klasifikace směsí nejsou-li k dispozici údaje o akutní toxicitě pro celou směs.
- K dispozici jsou dostatečné údaje o podobné směsi a dostatečné informace o složkách směsí – lze použít princip extrapolace.
- Je-li směs ředěna vodou nebo jiným zcela netoxickým materiálem, lze toxicitu směsi vypočítat z údajů ze zkoušky neředěné směsi (metodou jako u směsi).
- Ředění směsi vodou:
(směs obsahuje několik nebezpečných složek)
Nově vzniklá směs: 20 % směsi původní + 80 % vody
Původní směs:
Složka A ............40%
Složka B ............ 30%
Složka C ............ 30%
Nová směs:
Složka A .... 40 x 0.2 = 8 %
Složka B .... 30 x 0.2 = 6 %
Složka C .... 30 x 0.2 = 6 %
Klasifikace nebezpečnosti jako každá jiná směs.
Obecně:
Látka + % vody = směs.........klasifikace podle pravidel směsi
Existuje však několik výjimek, kdy klasifikujeme jako směs, ale značíme jako látku pokud je látka v harmonizovaném seznamu formou: "látka..........%" je látkou nikoli směsí.
"Kyselina chlorovodíková .....30 %" je látka, klasifikuje se jako směs, ale označuje a oznamuje se jako látka.
Od 1. prosince 2010 ji musíte mít označenou jako látku.
NahoruKlasifikace na základě složek směsi
Pro všechny složky směsi je k dispozici akutní toxicita. Posuzujeme postupně, podle cest expozice.
Klasifikace podle vzorce:
Vzorec 1
Kde:
Ci = koncentrace i-té složky (% hm nebo % obj.)
i = jednotlivá složka od 1 do n
n = počet složek
ATEmix = odhad akutní toxicity pro směs
ATEi =…