Povinnost zpracovat POH má původce (organizace) i v případě, kdy množství odpadu převyšující hodnoty stanovené zákonem dosáhne příslušný subjekt jako celek (za celek je považován subjekt vystupující pod jedním IČ).
Plán odpadového hospodářství původce (dále jen „POHp“) zpracovává původce, který produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu. Povinnost zpracovat POH má původce (organizace) i v případě, kdy množství odpadu převyšující hodnoty stanovené zákonem dosáhne příslušný subjekt jako celek (za celek je považován subjekt vystupující pod jedním IČ). Původce odpadů zasílá kopii návrhu svého POH nebo jeho změny krajskému úřadu, příslušnému podle sídla provozovny původce odpadů, a to nejpozději do 3 měsíců od jeho zpracování.
Při rozhodování o zpracování POHp musí subjekt zohlednit, že své provozovny má např. v několika krajích a pouze některá z provozoven naplní hodnoty 10 t nebezpečného odpadu resp. 1 000 t ostatního odpadu nebo, že žádná provozovna nenaplní zákonem stanovené limity, ale součet produkce odpadů za všechny provozovny stanovený limit přesahuje a tato skutečnost je pro zpracování POHp rozhodující.
Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování POHp – část B uvádí, že v tomto případě zpracuje organizace jeden POH, který předloží všem krajským úřadům, v jejichž krajích má své provozovny. Pro každou provozovnu nebo provozovny (v příslušném kraji) zpracuje původce v takovém případě, samostatnou přílohu POH, která zohlední podmínky dotčené provozovny nebo provozoven.
Cíle stanovené pro odpadové hospodářství provozovny (-en) musí respektovat požadavky stanovené závaznou části POH příslušného kraje, v němž se provozovna(-y) nacházejí. V praxi se ukázalo, že tento doporučený postup nebylo možné naplnit organizacemi, které mají provozovny buď ve všech krajích nebo jen v několika krajích, mezi nimiž je kraj liberecký (vydal jako první vyhlášku se závaznou částí svého plánu počátkem roku 2004) a Praha (vydala jako poslední vyhlášku se závaznou částí svého plánu koncem roku 2005). Toto, téměř dvouleté období, vydávání vyhlášek krajů způsobilo výše uvedeným organizacím problémy při plnění povinnosti původce odpadů (§ 44 odst. 4 zákona o odpadech) zpracovat návrh jednoho POHp se všemi příslušnými přílohami do 1 roku od vyhlášení závazné části řešení plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Doporučujeme původcům v takovýchto případech obrátit se na příslušný kraj nebo kraje s žádostí o stanovisko, jak postupovat při zpracování a předkládání příloh POHp pro jednotlivé provozovny v příslušných krajích v situaci, kdy organizace nemá dokončenu hlavní část POHp. V praxi se ukázalo, že některé kraje souhlasí, aby původce zpracoval a předložil ucelený POHp v návaznosti na termíny vyplývající z POH dle sídla organizace (v podstatě podle posledního termínu vyplývajícího z termínu dle posledního data zveřejnění závazné části POH v dotčených krajích) a některé kraje v zájmu svého každoročního vyhodnocení krajského POH požadují zpracování příloh POHp za provozovny původce umístěné v jejich kraji v termínu stanoveném zákonem o odpadech, tj. do 1 roku od vyhlášení závazné části POH kraje a jejich předloženi ve stanoveném termínu (do tří měsíců od jejich zpracování).
Uvedený problém se ukázal jako nejzávažnější u původců, jimž vznikají odpady při činnostech, které provádějí na základě různých výběrových řízeních (stavební činnosti, sanační činnosti apod.). Tyto činnosti se nedají plánovat a tudíž ani vznik odpadů při těchto činnostech. Dále praxe ukázala, že tyto činnosti nemusí být provozovány v místě provozovny původce, ale na místech, které ani nejsou v příslušném kraji umístění provozovny (např. stavební firma má jednu z provozoven umístěnu v Praze a činnost této provozovny je na stavbách, které se provádějí v kraji středočeském, plzeňském a na území Prahy). Tato situace je vnímána různými kraji rozdílně a to zřejmě z nejednoznačného stanovení pojmů v zákoně o odpadech, ke kterým se váží povinnosti. V zákoně je stanovena definice „původce odpadů“ (§ 4 písm. p), kde je vázán vznik odpadů na činnost původce, ale není stanovena definice pojmu „provozovna“ pro účely zákona o odpadech, který je dále v zákoně používán v souvislosti s povinnostmi vedení evidence odpadů, POHp apod. Z toho lze dovodit, že je tento pojem definován v jiných zákonech (např. v živnostenském zákoně § 17), ale ukázalo se, že není vhodný pro potřebu zákona o odpadech a bylo by třeba sjednotit pojmosloví souvisejících zákonů.
Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování POHp – část B doporučil, že za zásadní změnu podmínek POH původců, kterým vznikají odpady při stavební činnosti (zhotovitelé staveb), na jejichž základě byl POHp zpracován (viz § 44 odst. 3 zákona o odpadech) se nepovažuje vznik odpadů na stavbách zahajovaných po termínu zpracování POHp. Na těchto stavbách musí původce dodržovat zásady, cíle a opatření k jejich dosažení jak si je stanovil ve svém POH. Volbu zásad, cílů a opatření, které si původce stanovuje ve svém POH předurčuje požadavek na budoucí dodržování externích dokumentů příslušných pro realizaci každé stavby (např. územní rozhodnutí, stavební povolení) a požadavky obsažené v projektové dokumentaci příslušných staveb. Stejně by měly postupovat sanační firmy a jiné v obdobných situacích.
Minimální obsah POH původce je stanoven v ustanovení § 28 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a jeho rozsah včetně komentáře a podrobností je doporučen v kapitole 4.1 metodického návodu. Metodický návod slouží původci pouze jako doporučení, původce nemusí podle něho důsledně postupovat, musí však dodržet osnovu POH stanovenou v § 28 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
V praxi se zatím ukázalo u některých původců problémem naplnit seriózně zejména následující bod osnovy - přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů, způsoby nakládání s nimi a způsob jejich využití nebo odstranění – který je nutné naplnit pro naplnění dalších bodů osnovy
- vyhodnocení souladu odpadového hospodářství původce se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje nebo dotčených krajů,
- přehled cílů a opatření k jejich dosažení (včetně termínů), která bude původce realizovat k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a k dosažení souladu se závaznou částí plánu OH kraje.
Důvody, způsobující problémy při naplnění výše uvedených bodů osnovy POHp:
- data využívaná pro přípravu POHp jsou data z povinné evidence původců odpadů podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, vykazovaná za období 2000 – 200x, přičemž evidence odpadů za rok 2000 byla vedena ještě podle Katalogu odpadů účinného v rámci právní úpravy zákona o odpadech č. 125/1997 Sb., který měl jiné znění než současně platný. Původci musí využít převodník mezi těmito Katalogy, což je důležité pro plánování a dosažení některých cílů pro nakládání s odpady, přičemž jako startovací je Evropskou unií stanoven rok 2000;
- popis způsobů nakládání s odpady a způsob jejich využití nebo odstranění. V rámci povinné evidence odpadů a ročnímu ohlašování produkce odpadů a nakládání s nimi podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech je původcům umožněno vést evidenci odpadů předávaných oprávněné osobě ke sběru a výkupu odpadů formou zápisu „Předání jiné oprávněné osobě“ s kódem XN3, což se ukázalo jako problém, který zavinil, že původci v průměru o cca 60 % svých odpadů nevědí, co se s nimi stalo, zda byly využity nebo odstraněny. Původci při předávání svých odpadů do zařízení ke sběru a výkupu odpadů většinou postupují v souladu s obecnou povinnosti (§ 12 odst. 4) zjistit si, zda osoba, které předávají odpady je k jejich převzetí podle zákona o odpadech oprávněna, tzn., že provozuje zařízení, jehož provoz je odsouhlasen příslušným krajským úřadem včetně předávaných druhů odpadů. Většina původců si však nezjišťuje, jak s jejich odpady bude nakládat osoba provozující zařízení ke sběru a výkupu, zda je bude…
