4.7.9.8.4
Nařízení komise (ES) 487/2013, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (přizpůsobení 4. revizi GHS)
Ing. Hana Krejsová
Nařízení komise (ES) 487/2013 .
Použije se pro látky od 1. prosince 2014 a pro směsi od 1. června 2015.
Látky klasifikované, označené a zabalené dle nařízení (ES) CLP a uvedené na trh před 1. prosincem 2014 nemusí být znovu označeny a zabaleny v souladu s tímto nařízením, a to až do 1. prosince 2016.
Směsi klasifikované, označené a zabalené v souladu s chemickým zákonem nebo nařízením (ES) CLP a uvedené na trh před 1. červnem 2015 nemusí být znovu označeny a zabaleny v souladu s tímto nařízením, a to až do 1. června 2017.
Může se dobrovolně používat před platností závazných termínů.
Novela se týká základního textu nařízení (ES). Mění se následující.
NahoruKlasifikace korozivní pro kovy
Látky nebo směsi klasifikované jako korozívní pro kovy, nikoli však žíravé pro kůži ani pro oči.
Jestliže jsou v konečném stavu v balení pro spotřebitelské použití, nemusí na štítku nést výstražný symbol nebezpečnosti GHS05 (žíravost).
Označení průmyslového balení
Látka nebo směs korozivní pro kovy
Kategorie 1 varování
Na obal pro profesionální nebo průmyslové použití
Označení spotřebitelského balení
Látka nebo směs korozivní pro kovy
Kategorie 1 varování
Pokud je jediná nebezpečnost korozivita pro kovy, symbol se neuvádí.
Označení vnitřního obalu, jehož obsah nepřesahuje 10 ml.
Označení je možné vynechat, pokud:
• látka nebo směs je uváděna na trh pro účely dodávky distributorovi nebo následnému uživateli pro vědecký výzkum a vývoj nebo analýzu kontroly kvality a
• vnitřní obal je ve vnějším obalu, který je plně označen podle požadavků nařízení (ES) CLP.
Na vnitřním obalu vždy musí být identifikátor výrobku a v případě potřeby výstražné symboly nebezpečnosti "GHS01" (výbuch), "GHS05" (žíravina), "GHS06" (lebka) nebo "GHS08" (postava).
Jsou-li přiřazeny více než dva výstražné symboly nebezpečnosti, pak symboly:
a
se upřednostňují před
a
Úleva se nevztahuje se na biocidy a přípravky na ochranu rostlin.
Doplnění kategorie nebezpečnosti Hořlavé plyny (včetně chemicky nestálých plynů).
Definice:
Hořlavým plynem se rozumí plyn nebo plynná směs, která má se vzduchem rozmezí hořlavosti při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa.
Chemicky nestálým plynem se rozumí hořlavý plyn, který může reagovat výbušně i bez přítomnosti vzduchu nebo kyslíku.
Klasifikace dle Manuálu testy a kritéria UN RTDG (nestálé plyny) a dle ISO 10156 případně EN 1939 (hořlavé plyny). Pokud je důkaz o nehořlavosti plynu, nemusí se testovat nestálost.
Kritéria pro hořlavé plyny
Kritéria pro chemicky nestálé plyny
K nové kategorii chemicky nestále plyny se vztahují nové H věty:
Chem. Unst. Gas A
věta H230
Může reagovat výbušně i bez přítomnosti vzduchu.
Chem. Unst. Gas B
věta H231
Při zvýšeném tlaku a/nebo teplotě může reagovat výbušně i bez přítomnosti vzduchu.
Prvky označení pro hořlavé plyny (včetně chemicky nestálých plynů).
NahoruZměna v klasifikaci aerosolů
Přidána kategorie 3 – nehořlavý aerosol
"Aerosoly", tj. "aerosolovými rozprašovači", se rozumějí nádoby, které se nedají opětovně naplnit, vyrobené z kovu, skla nebo plastu a obsahující stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný plyn pod tlakem, též s kapalinou, pastou nebo práškem, a vybavené uvolňovacím mechanismem, který umožňuje vystřikovat obsah nádoby jako tuhé nebo tekuté částice v suspenzi plynu, ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném či plynném stavu.
Aerosoly se pro účely klasifikace považují za hořlavé, pokud obsahují složku, která je klasifikována jako hořlavá podle kritérií:
Hořlavé složky nezahrnují samozápalné nebo samozahřívající se látky či směsi ani látky nebo směsi reagující s vodou, jelikož tyto složky se nikdy nepoužívají jako obsah aerosolů.
Aerosoly se neklasifikují jako hořlavé plyny, plyny pod tlakem, hořlavé kapaliny nebo hořlavé tuhé látky. V závislosti na svém obsahu však mohou aerosoly spadat do působnosti jiných tříd nebezpečnosti, a to rovněž pokud jde o prvky označení.
Členění do kategorií:
Aerosol se zařadí do jedné ze tří kategorií této třídy na základě svých složek, chemického spalného tepla a popřípadě výsledků zkoušky hořlavosti pěny (pro pěnové aerosoly) a zkoušky na vzdálenost vznícení a zkoušky na vznícení v uzavřeném prostoru (pro rozprašované aerosoly).
Poznámka
Aerosoly, které obsahují více než 1 % hořlavých složek nebo jejichž spalné teplo činí nejméně 20 kJ/g a které nejsou podrobeny postupům klasifikace hořlavosti uvedeným v tomto bodě, jsou klasifikovány jako aerosoly, kategorie 1.
Nehořlavý aerosol kategorie 3 má větu
H229: Nádoba je pod tlakem: při zahřívání se může roztrhnout
Tato věta je nově přidělena i ke klasifikaci hořlavý aerosol kategorie 1 a 2, aerosoly jsou tak jedinou třídou, která má přiděleny v těchto dvou kategoriích dvě H-věty.
Prvky označení pro aerosoly
Nepatří do novely č. 487/2013 - upozornění na změnu v označování podle českého nařízení vlády č. 80/2014 Sb., pro aerosoly.
NahoruZměna odpovědnosti
Za značení aerosolu je nově odpovědná osoba uvádějící aerosol na trh (dříve výrobce nebo dovozce).
Prvky označení pro aerosoly viz výše.
Místo povinného textu, který byl uváděn u značení podle chemického zákona, jsou předepsány P věty:
P210
Chraňte před teplem, horkými povrchy, jiskrami, otevřeným ohněm a jinými zdroji zapálení. Zákaz kouření.
P251
Nepropichujte nebo nespalujte ani po použití
P410
Chraňte před slunečním zářením.
P412
Nevystavujte teplotě přesahující 50 °C
P410+P412
Chraňte před slunečním zářením. Nevystavujte teplotě přesahující 50 °C
Pro spotřebitele:
P102
Uchovávejte mimo dosah dětí.
NahoruZměna odkazu na zkušební manuál
U klasifikačních postupů u některých fyzikálně-chemických vlastností.
Původní odkaz:
Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí
Se nahrazuje zkratkou:
UN RTDG (United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods)
Novela nařízení (ES) dále…
