Nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění

13.8.2.1

Nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění

MUDr. Marie Adámková, CSc. a kolektiv autorů

Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukládá provozovateli, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 zákona, povinnost zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů. Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů a závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy.

K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností (příloha č. 1 zákona), které hodlá provozovat, a toto hodnocení průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti.

Způsob hodnocení rizika, kritéria posuzování dostatečného finančního zajištění pro provozovatele a bližší podmínky provádění finančního zajištění k provedení preventivních opatření a nápravných jsou stanoveny nařízením vlády č. 295/2001 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění.

 NahoruObsah nařízení vlády

Pro stanovení podmínek hodnocení rizik je nutné upřesnit používané pojmy:

• příslušným provozovatelem je provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 zákona;

• místo provozní činnosti je objekt nebo zařízení příslušného provozovatele, v nichž vykonává provozní činnost a kde jsou při této provozní činnosti umístěny nebezpečné látky (podle právní úpravy chemických látek) nebo kde příslušný provozovatel zachází se závadnými látkami (podle zákona o vodách) nebo nakládá s vybranými výrobky, vybranými odpady nebo vybranými zařízeními;

• množství umístěných nebezpečných a závadných látek je projektované maximální množství látek, které se může jednorázově nahromadit v objektu nebo zařízení příslušného provozovatele při jeho provozní činnosti;

• objekt je celý prostor, v němž je umístěno jedno nebo více zařízení příslušného provozovatele, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur;

• zařízení je technická nebo technologická jednotka, kterou příslušný provozovatel využívá při provozní činnosti, zejména při výrobě, zpracování, skladování a nakládání nebo vykládání při přepravě.

 NahoruZpůsob hodnocení rizik ekologické újmy

Provozovatel provádí a dokumentuje hodnocení rizik ekologické újmy v rozsahu odpovídajícím pravděpodobnosti jejího vzniku a závažnosti možných vlivů na životní prostředí zvlášť pro každé místo provozní činnosti.

Provozovatel, který zajišťuje přepravu nebezpečných chemických látek a směsí (klasifikovaných podle nařízení (ES) 1272 CLP) potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě a přeshraniční přepravu odpadů, provádí hodnocení rizika pouze pro objekty a zařízení určené pro dočasné skladování nebo nakládku a vykládku během přepravy, které má ve vlastnictví nebo nájmu.

Povinností provozovatele je zpracovat základní hodnocení rizik ekologické újmy. Podle celkového počtu dosažených bodů (vyšší než 50) pokračuje podrobným hodnocením rizika. Základní hodnocení rizika nemusí realizovat provozovatel, jenž uskutečňuje rovnou podrobné hodnocení.

Pokud je provozovatel registrovaný v Programu EMAS nebo má certifikovaný systém environmentálního řízení podle souboru norem ČSN EN ISO 14 000, provádí pouze základní hodnocení rizika.

Příslušný provozovatel, který zachází se závadnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami nebo zvlášť nebezpečnými závadnými látkami podle vodního zákona v celkovém množství, jež nedosahuje limitů stanovených v části B přílohy č. 1 nařízení vlády, hodnocení rizik provést nemusí.

V příloze č. 1 nařízení vlády jsou uvedeny náležitosti základního hodnocení rizik, včetně bodového hodnocení. Pro další rozhodování jsou dány součty bodů, při jejichž překročení je nutné pokračovat v hodnocení. Pro orientaci uvádíme přehled oblastí, které musejí být zohledněny při základním a podrobném hodnocení rizika.

 NahoruZákladní hodnocení rizika

V základním hodnocení rizika musí příslušný provozovatel uvést:

• souhrn informací o provozovateli a místě provozní činnosti, pro které je hodnocení rizika prováděno;

• identifikaci a popis provozní činnosti, objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných chemických látek nebo jiných materiálů, jež mohou způsobit ekologickou újmu, pro které je hodnocení rizika prováděno, a to v souhrnu všech prováděných provozních činností při zohlednění jejich možných vzájemných vlivů;

• popis životního prostředí v okolí hodnoceného místa provozní činnosti z hlediska možnosti vzniku ekologické újmy, včetně uvedení vzdáleností k popisovaným objektům a zařízením v rozsahu potřebném pro hodnocení možných rizik jejího vzniku;

• předpokládané situace vzniku ekologické újmy a odhad jejich následků;

• informace o dřívější havárii nebo ekologické újmě;

• celkový počet dosažených bodů.

 NahoruNáležitosti základního hodnocení rizik

Část A

• Obchodní firma, název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo bydliště, identifikační číslo osoby a datová schránka příslušného provozovatele;

• jméno, příjmení, telefon, e-mailová adresa statutárního orgánu příslušného provozovatele;

• pořadové číslo provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 zákona;

• název a poloha místa provozní činnosti, pro které se provádí základní hodnocení rizika a jeho identifikace, například provozní zařízení, sklad, mezideponie, odpadní jímka, úložné místo pro nakládání s těžebními odpady, výpustní objekt, objekt nebo zařízení určené pro dočasné skladování nebo nakládku a vykládku během přepravy, souřadnice GPS v libovolném formátu.

Část B

• Množství chemických látek a směsí umístěných v místě provozní činnosti uvedené pod body 10 a 11 v příloze č. 1 zákona (tj. nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky a přeprava nebezpečných chemických látek a směsí potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě) přesahuje pro látky či směsi:

  • Vysoce toxické R-26, R-27, R-28, H330, H310, H300 0,5 t;

  • Toxické R-23, R-24, R-25, H331, H311, H301 5  t;

    Nebezpečné pro životní prostředí R50, H400 10 t;

  • Nebezpečné pro životní prostředí R51, R-52, R-53, R-54, R-55 a R-56, H411, H412, H413 20 t;

  • Látky, které při styku s vodou uvolňují toxický plyn R29, EUH029 0,5 t;

• množství závadných látek (podle zákona o vodách) podle přílohy č. 1 zákona přesahuje pro:

  • závadné látky množství 2000 l nebo 2000 kg;

  • nebezpečné závadné látky množství 150 l nebo 150 kg;

  • zvlášť nebezpečné závadné látky množství 15 l nebo 15 kg;

• provozovatel, který je oprávněn nakládat v místě provozní činnosti s nebezpečnými odpady, vybranými výrobky, vybranými odpady nebo vybranými zařízeními podle zákona o odpadech:

  • s nebezpečnými odpady,

  • s vybranými výrobky, vybranými odpady nebo vybranými zařízeními.

Část C.1

Pro provozní činnosti podle přílohy č. 1 zákona – Provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení podle zákona o EIA, Provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu podle zákona o odpadech, zacházení se závadnými látkami podle zákona o vodách a nakládání s těžebním odpadem:

• název vymezené ptačí oblasti nebo do 100 m evropsky významné lokality a jeho 100 až 500 m vzdálenost od místa provozní činnosti,

• název nejbližšího významného vodního do 50 m toku a jeho vzdálenost od místa 50 až 500 m provozní činnosti,

• název zranitelné oblasti a její do 50 m vzdálenost místa provozní činnosti,

• název povrchových vod vhodných do 25 m pro život a reprodukci,

• původních druhů ryb a dalších 25 až 250 m vodních živočichů a jejich vzdálenost od místa provozní činnosti,

• název vodní nádrže, vodárenské do 25 m nádrže a její vzdálenost od místa 25 až 250 provozní činnosti,

• název a číselný identifikátor hydrogeologického rajonu,

• název ochranného pásma vodních do 50 m zdrojů a jeho vzdálenost od místa 50 až 250 m provozní činnosti,

• název ochranného pásma přírodních do 50 m léčivých zdrojů,

• zdrojů přírodní minerální vody a jeho 50 až 250 m vzdálenosti od místa provozní činnosti,

• název chráněné oblasti přirozené do 50 m akumulace podzemních vod a její 50 až 250 m vzdálenost k místu provozní činnosti,

• topografické poměry území – sklon do 7° terénu a jeho směr k vodohos- 7° do 12° podářským objektům a jiným více než 12° chráněným územím uvedeným pod body 8 až 16 části C.

Část C.2

Pro provozní činnosti uvedené pod body 3 až 8 podle přílohy č. 1 zákona:

• název vymezené ptačí oblasti nebo do 100 m evropsky významné lokality a jeho 100 až 500 m vzdálenost od místa provozní činnosti,

• název nejbližšího významného vodního toku,

• název povrchových vod vhodných pro život,

• název vodní nádrže, vodárenské nádrže,

• název a číselný identifikátor hydrogeologického rajonu v místě provozní činnosti,

• název ochranného pásma vodních do 50 m zdrojů a jeho vzdálenost od místa 50 až 250 m provozní činnosti,

• název ochranného pásma přírodních do 50 m léčivých zdrojů a zdrojů přírodní 50 až 250 m minerální vody a jeho vzdálenosti od místa provozní činnosti,

• název chráněné oblasti přirozené do 50 m akumulace podzemních voda její 50 až 250 m vzdálenost k místu provozní činnosti.

Část D

• Identifikace možných scénářů vzniku ekologické újmy pro hodnocenou provozní činnost uvedenou v části A, bodě č. 3;

• možné následky scénáře identifikovaného v bodě č. 18 se projeví jako ekologická újma na:

  • půdě,

  • vodě,

  • přírodních stanovištích;

• závažnost možných následků ekologické újmy identifikované v bodě č. 19.

Část E

• Existence dřívějších neoprávněných zásahů, technické závady, havárií nebo ekologické újmy, ke kterým došlo v posledních 10 letech z důvodů:

  • technických,

  • selhání lidského faktoru,

  • vnější příčiny;

• následky dřívějších neoprávněných zásahů, havárií nebo ekologické újmy se projevily na:

  • vodě,

  • půdě,

  • chráněných druzích,

  • přírodních stanovištích;

• následky dřívějších neoprávněných zásahů, havárií nebo ekologické újmy uvedené v bodě č. 22 byly:

  • velmi významné – náklady na likvidaci následků přesáhly 10 mil. Kč,

  • významné – náklady na likvidaci následků v rozsahu 1 až 10 mil. Kč,

  • málo významné – náklady na likvidaci následků pod 1 mil. Kč;

• existence preventivních opatření nebo detekčního zařízení pro zamezení vzniku ekologické újmy.

 NahoruPodrobné hodnocení rizika

V případě, že provozovatel překročí v součtu stanovené bodové hodnocení (více než 50 bodů), musí provést podrobné hodnocení rizika.

V podrobném hodnocení rizika uvede zejména:

• souhrn základních informací o provozovateli a místě provozní činnosti, pro které je hodnocení rizika prováděno;

• vyhodnocený celkový počet bodů dosažených v základním hodnocení rizika;

• identifikace a popis provozní činnosti, objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných chemických látek nebo jiných materiálů, které mohou způsobit ekologickou újmu, pro niž je zpracovávané hodnocení rizika, a to v souhrnu všech prováděných činností při zohlednění jejich možných vzájemných vlivů;

• popis životního prostředí v okolí hodnoceného místa provozní činnosti z hlediska možnosti vzniku ekologické újmy, včetně uvedení vzdáleností k popisovaným objektům v rozsahu odpovídajícím možným rizikům jejího vzniku;

• předpokládané situace vzniku havarijních stavů jiných událostí, které mohou způsobit ekologickou újmu, odhad…