Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

13.5.2.1

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

MUDr. Marie Adámková, CSc. a kolektiv autorů

Nařízení vlády upravuje podrobnosti k provedení zákona č. 309/2006 Sb.. Jde zejména o následující oblasti:

• rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity,

• způsob hodnocení rizikových faktorů z hlediska ochrany zdraví zaměstnance,

• minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance,

• podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými látkami, směsmi nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými činiteli a v zátěži chladem nebo teplem,

 NahoruÚplný obsah nařízení vlády

• bližší podmínky poskytování ochranných nápojů,

• bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí,

• bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při zátěži teplem nebo chladem, při práci s chemickými látkami, směsmi, prachem, olovem, azbestem, biologickými činiteli a při fyzické zátěži,

• bližší požadavky na práci se zobrazovacími jednotkami,

• některá opatření pro případ zdolávání mimořádné události, při které dochází ke zvýšení expozice na úroveň, která může vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo života zaměstnance exponovaného chemické látce, směsi nebo prachu,

• rozsah informací k ochraně zdraví při práci s olovem, při nadměrné expozici chemickým karcinogenům, mutagenům nebo látkám toxickým pro reprodukci, s biologickými činiteli a při fyzické zátěži,

• minimální požadavky na obsah školení zaměstnance při práci, která je nebo může být zdrojem expozice azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest.

 NahoruVýjimky z působnosti nařízení vlády

Na práce vykonávané na pracovišti, které není nebo je jen částečně chráněno před venkovními vlivy, se nevztahují podmínky upravené v § 36 až 38, 41, 42, 47, 51, 52 a v  příloze č. 1 nařízení vlády, část C.

Za venkovní pracoviště se považuje i pracoviště v podzemí.

Na práce vykonávané jako umělecká činnost, s výjimkou dílen umělecké výroby, se nevztahují podmínky upravené v § 13 až 21, § 36 až 39, § 43, 48, 49, 51, 52, v příloze č. 1 nařízení vlády, část C a v přílohách č. 2, 4, 7 a 9 nařízení vlády.

Nařízení vlády se použije na právní vztahy týkající se ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy v rozsahu, který stanoví zákon č. 309/2007 o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Podle nařízení vlády se také hodnotí podmínky ochrany zdraví žáků středních škol při praktickém vyučování, studentů vyšších odborných škol při praktické přípravě a studentů vysokých škol při praktické výuce a praxi.

V dalším textu se zaměříme pouze na oblasti, týkající se nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi.

 NahoruRizikové faktory pracovních podmínek, jejich zjišťování a hodnocení

Uvedené rizikové faktory se dále člení na:

• rizikové faktory mikroklimatických podmínek:

  • - zátěž teplem,
  • - zátěž chladem,

• chemické faktory:

  • - chemické látky a směsi obecně,
  • - olovo,
  • - prach,
  • - karcinogeny,
  • - mutageny,
  • - látky toxické pro reprodukci,
  • - azbest,

• biologické činitele se člení na skupiny 2–4.

V případě, že není možné při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek postupovat podle nařízení vlády, postupuje se podle metody obsažené v ČSN, která tyto metody obsahuje. Při použití jiné metody než metody obsažené v ČSN musí být doloženo, že použitá metoda je stejně spolehlivá.

Rizikové faktory hluku, vibrací, neionizujícího záření, optického záření a ionizujícího záření, způsob jejich zjišťování a hodnocení, jejich hygienické limity a podmínky ochrany zdraví zaměstnance při práci exponovaného těmto rizikovým faktorům upravují zvláštní právní předpisy (např. zákon č. 18/1997 Sb., nařízení vlády č. 1/2008 Sb., nařízení vlády č.272/2011 Sb. a další).

Základní podmínky ochrany zdraví při práci s chemickými faktory a prachem

Základní pojmy

Hygienický limit chemické látky upravené podle legislativy upravující oblast chemických látek je přípustný expoziční limit nebo nejvyšší přípustná koncentrace. Hygienickým limitem prachu se rozumí přípustný expoziční limit.

 NahoruPEL

Přípustný expoziční limit chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí exponován zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti.

Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů.

 NahoruStanovení PEL

Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek, stanovení přípustného expozičního limitu chemické látky při vyšší plicní ventilaci a postup při stanovení přípustného expozičního limitu v delší než osmihodinové směně, jsou upraveny v příloze č. 2, části B nařízení vlády.

 NahoruNPK

Nejvyšší přípustná koncentrace je taková koncentrace chemické látky, které mohou být zaměstnanci exponováni nepřetržitě po krátkou dobu, aniž by pociťovali dráždění očí nebo dýchacích cest nebo bylo ohroženo jejich zdraví a spolehlivost výkonu práce. Při hodnocení pracovního ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací časově vážený průměr koncentrace této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut. Takové 15 minutové úseky s průměrnou koncentrací vyšší než hodnota přípustného expozičního limitu, ale nepřesahující nejvyšší přípustnou koncentraci, smí být během osmihodinové směny nejvýše 4 s odstupem nejméně jedné hodiny. Přitom nesmí časově vážený průměr koncentrací pro celou směnu překročit hodnotu přípustného expozičního limitu.

Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v příloze č. 2 nařízení vlády, část A. 

Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity jsou upraveny v příloze č. 3 nařízení vlády, část A, tabulky č. 1 až 5.

Způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemickým látkám a prachům v pracovním ovzduší je upraven v příloze č. 3 nařízení vlády, část C.

Inhalační expozice je expozice chemickým látkám měřená v dýchací zóně zaměstnance.

Způsob měření vdechovatelné a respirabilní frakce polétavého prachu gravimetricky je upraven v příloze č. 3 nařízení vlády, část D.

Způsob odběru vzorků prachu obsahujícího azbest v pracovním ovzduší a jejich zpracování je upraveno v příloze č. 3 nařízení vlády, část B.

Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, který je při práci exponován chemické látce, směsi nebo prachu, zahrnuje:

• zjištění přítomnosti chemické látky, směsi nebo prachu na pracovišti,

• zjištění nebezpečných vlastností chemické látky, směsi nebo prachu, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance,

• využití údajů z bezpečnostního listu (podle nařízení (ES) 1907/2006)a z dalších zdrojů týkajících se chemické bezpečnosti,

• zjištění úrovně, typu a trvání expozice,

• popis technologických a pracovních operací s chemickou látkou, směsí nebo spojených s vývinem prachu,

• využití dat o přípustných expozičních limitech, nejvyšších přípustných koncentracích nebo o monitorování expozice z dostupných zdrojů,

• posouzení účinku opatření, která byla přijata k ochraně zdraví zaměstnance při práci,

• využití závěrů z již provedených lékařských prohlídek a vyšetření, využití závěrů z mimořádných událostí a dalších informací z dostupných zdrojů,

• podmínky, za nichž může v důsledku mimořádné události dojít k nadměrné expozici chemické látky nebo směsi.

Hodnocení zdravotního rizika chemické látky, směsi nebo prachu musí dále zahrnovat i práce spojené s údržbou nebo úklidem a práce, při nichž může být zaměstnanec exponován nadměrné expozici chemické látky, směsi nebo prachu.

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

 NahoruPožadavky

Nařízení vlády stanoví v § 11 minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí. Jde o následující opatření:

• u chemické látky nebo směsi, která se vstřebává kůží nebo sliznicemi, a u chemické látky, směsi nebo prachu, které mají dráždivý nebo senzibilizující účinek na kůži, je nezbytné zajistit, aby zaměstnanec byl vybaven vhodným osobním ochranným pracovním prostředkem.

• při práci s chemickou látkou, směsí nebo prachem musí být zajištěno dostatečné a účinné větrání a místní odsávání od zdroje chemické látky, směsi nebo prachu a uplatněna technická a technologická opatření, která napomáhají ke snížení úrovně škodlivin v pracovním ovzduší.

Pokud v případě mimořádné události nepostačují dostupná technická opatření k omezení nadměrné expozice zaměstnance chemickou látkou nebo prachem na přijatelnou míru, musí být:

• do doby odstranění příčin stavu, který v důsledku mimořádné události vedl k nadměrné expozici chemickou látkou nebo prachu, na tomto pracovišti omezen počet zaměstnanců na ty, kteří provádějí nezbytné práce,

• zaměstnanci, musí při odstraňování následků mimořádné situace poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky odpovídající chemické látce nebo prachu a očekávané míře expozice,

• kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem, jestliže jde o mimořádnou událost spojenou s únikem chemické látky, směsi nebo prachu do pracovního prostředí a vymezení kontrolovaného pásma je účelné vzhledem k povaze uniklé látky, směsi a jejímu množství,

• doba expozice chemické látce nebo prachu zaměstnance, který vykonává v kontrolovaném pásmu nezbytné práce, zkrácena na co nejmenší míru,

• po odstranění příčin mimořádné události zajištěno kontrolní měření chemické látky, směsi nebo prachu vždy, pokud lze očekávat jejich přítomnost v pracovním prostředí i po ukončení všech opatření směřujících k likvidaci mimořádné události.

Přijatelnou mírou se rozumí snížení expozice chemické látky, směsi nebo prachu nepřekračující jejich přípustný expoziční limit nebo jestli jde o chemickou látku nebo směs, 1/3 její nejvyšší přípustné koncentrace.

Olovo

Při práci s olovem, při které může dojít k absorpci olova do lidského organizmu, musí být posouzen způsob a míra expozice zaměstnance olovu a musí být vyhodnocena z toho vyplývající zdravotní rizika.

Pro hodnocení expozice zaměstnance olovu je rozhodujícím ukazatelem biologický expoziční test pro stanovení koncentrace olova v krvi (plumbémie). Limitní hodnota plumbémie je 400 µg/l krve.

Seznam činností, při kterých může docházet k expozici zaměstnance olovu, je upraven v příloze č. 4 nařízení vlády.

Jde zejména o následující činnosti:

• manipulace s koncentráty olova,

• tavení a zušlechťování olova a zinku (primární a sekundární),

• výroba postřiku arsenátu olova a manipulace s ním,

• výroba oxidu olovnatého,

• výroba dalších sloučenin olova (včetně té části výroby sloučenin alkyl olova, kde tato výroba zahrnuje vystavení zaměstnance metalickému olovu a jeho iontovým sloučeninám),

• výroba barev, smaltů, nátěrových hmot a tmelů obsahujících olovo,

• výroba baterií a jejich regenerace (do té míry, do jaké se používá nebo je přítomno olovo),

• řemeslnické a umělecké práce v cínu a olovu,

• výroba olověné pájky,

• výroba olověné munice,

• výroba předmětů z olova nebo z olověných slitin,

• používání nátěrových hmot, smaltů, tmelů a barev obsahujících olovo,

• výroba keramiky a hrnčířského zboží,

• výroba a práce s křišťálovým sklem,

• průmysl umělých hmot používající olověných přísad,

• časté používání olověné pájky v uzavřeném prostoru,

• tiskařské práce zahrnující používání olova,

• odstraňování staveb nebo jejich částí zejména pokud jde o strhávání, pálení a řezání plamenem materiálů, potažených nátěrovou hmotou obsahující olovo a rozbíjení zařízení (např. pecí na olovo) v té míře, v jaké se používá nebo je přítomno olovo,

• používání olověné munice v uzavřeném prostoru,

• výroba a opravy automobilů,

• výroba poolověné oceli,

• temperování oceli olovem,

• natírání olovem,

• regenerace olova a kovových zbytků obsahujících olovo.

V případě, že je koncentrace olova v pracovním ovzduší je vyšší než 1/3 přípustného expozičního limitu upraveného v příloze č. 2 nařízení vlády, část A, ale je nižší než tento přípustný expoziční limit, musí být zajištěno, aby byla u zaměstnance plumbémie stanovena nejméně jednou ročně a měření olova v pracovním ovzduší provedeno nejméně jednou ročně.

Jestliže zařízení závodní preventivní péče zaměstnavateli podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zjistí, že došlo k překročení limitní hodnoty plumbémie u zaměstnance, a jestliže je koncentrace olova v pracovním ovzduší vyšší než přípustný expoziční limit upravený v příloze č. 2 nařízení vlády a koncentrace olova v pracovním ovzduší je vyšší než 1/3 přípustného expozičního limitu, ale je nižší než přípustný expoziční limit, musí být zajištěno, aby byla u zaměstnance plumbémie stanovena nejméně jednou ročně a měření olova v pracovním ovzduší provedeno nejméně jednou ročně.

 NahoruStanovení plumbémie a měření

Jestliže došlo k překročení limitní hodnoty plumbémie u zaměstnance, a je-li koncentrace olova v pracovním ovzduší vyšší než přípustný expoziční limit upravený, musí být zajištěno, aby plumbémie u zaměstnance byla stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců a měření koncentrace olova v pracovním ovzduší bylo prováděno každé 3 měsíce. Frekvence měření olova v pracovním ovzduší se sníží na jedno ročně, pokud nedošlo při dvou po sobě jdoucích stanoveních k překročení limitní hodnoty plumbémie.

Hodnocení zdravotního rizika musí být opakováno vždy, když vznikne podezření, že je dosavadní hodnocení rizika nesprávné nebo jestliže došlo na pracovišti ke změnám technologie, použitého materiálu nebo organizace práce.

 NahoruOpatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy při práci s olovem

V podnicích, kde nemohou být přijata účinná opatření k omezení expozice olovu vzhledem k jejich povaze či náročnosti během 30 kalendářních dnů a další stanovení plumbémie prokazuje u zaměstnance překročení limitní hodnoty, musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanec v žádném úseku směny nebyl exponován olovu.

Pokud je u zaměstnance zjištěno opakované překročení limitní hodnoty plumbémie, musí být neprodleně provedena opatření potřebná ke zjištění příčin tohoto překročení a k jejich odstranění.

Zaměstnanec musí být vybaven vyhovujícím pracovním oděvem pro práci s olovem…