Novela zákona o ochraně ovzduší - změny v příloze č. 2

13.1.3

Novela zákona o ochraně ovzduší - změny v příloze č. 2

Mgr. Pavla Bejčková, Ph.D.

Zákonem č. 369/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byla provedena rozsáhlá změna zákona o ochraně ovzduší. Mimo jiné byla novelou změněna příloha č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší.

Příloha č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší obsahuje seznam významných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou v příloze rozčleněny podle typu činnosti a velikosti (kapacita, příkon či spotřeba) stacionárního zdroje. Od zařazení zdroje do přílohy č. 2 se odvíjí jeho další povinnosti podle zákona o ochraně ovzduší. Jedná-li se o zdroj uvedený v příloze č. 2, lze ho provozovat pouze na základě povolení provozu vydaného krajským úřadem (a krajský úřad k tomuto zdroji také vydává svá závazná stanoviska v rámci územního i stavebního řízení). Kontrolním orgánem zdrojů uvedených v příloze č. 2 je Česká inspekce životního prostředí. Dalšími povinnostmi provozovatelů zdrojů uvedených v příloze č. 2 jsou zejména povinnost zjišťovat emise ze zdroje, dodržovat emisní limity, emisní stropy nebo technické podmínky provozu stanovené ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. nebo v povolení provozu, vést provozní evidenci a ohlašovat souhrnnou provozní evidenci do ISPOPu ad.

V příloze č. 2 jsou současně uvedeny i některé požadavky na jednotlivé kategorie zdrojů, na něž je odkazováno v textu zákona – sloupce A, B a C). Zdroje, které jsou označeny křížkem ve sloupci A, mají povinnost předkládat rozptylovou studii podle § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb. (k žádosti o závazné stanovisko k územnímu řízení). Zdroje označené ve sloupci B musejí při splnění podmínek uvedených v § 11 odst. 5 vykonat tzv. kompenzační opatření. U zdrojů označených ve sloupci C je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona.

 NahoruHlavní změny v příloze č. 2 provedené zákonem č. 369/2016 Sb.

1. Obecné formulační změny:

• Byly provedeny formulační úpravy přílohy č. 2 (např. změny formulace z "nad 5 MW" na "více než 5 MW"), které nemají věcné dopady na zařazení zdroje do přílohy č. 2 a na stanovení navazující povinnosti tohoto zdroje. Tyto změny neměly vliv na platnost stávajících povolení provozu. Tato povolení nemusejí být pouze z důvodu formulačních úprav v příloze č. 2 měněna.

• U všech kapacitních prahů pro zařazení do přílohy č. 2 se doplnilo, že se jedná v souladu se sčítacími pravidly podle § 4 odst. 7 zákona o celkový jmenovitý tepelný příkon, celkovou projektovanou kapacitu nebo celkovou projektovanou spotřebu.

• Z důvodu provedení velkého množství legislativně-technických, formálních a několika věcných změn byla příloha č. 2 nahrazena jako celek. Většina kódu se však nijak věcně nemění a na provozovatele nemá nahrazení celé přílohy žádný vliv.

2. Věcné změny:

• V příloze č. 2 byla upravena nová kategorie 1.4. "Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 do 5 MW včetně, které nejsou uvedeny pod jiným kódem" a "Spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu více než 5 MW, které nejsou uvedeny pod jiným kódem". Tato kategorie vedle teplovzdušných přímotopných spalovacích stacionárních zdrojů zahrnuje i tzv. nepřímé procesní ohřevy, které dosud nebyly do přílohy č. 2 zahrnuty, ačkoli se jedná o emisně významný zdroj, který je třeba povolením provozu regulovat.

• U některých kódů se vypustila povinnost zpracování rozptylové studie. Jedná se o kód 2.3. (Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o celkové projektované kapacitě 10 t nebo větší na jednu zakládku nebo větší než 150 t zpracovaného odpadu ročně), kód 2.5. (Sanační zařízení [odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin] s celkovým projektovaným výkonem vyšším než 1 t VOC včetně za rok) a kód 7.12. (Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž celková projektovaná zpracovatelská kapacita je 12 t hotových výrobků denně nebo menší) Rozptylové studie jsou obecně požadovány tam, kde se jedná o činnosti, jejichž provozem mohou vznikat znečišťující látky, pro které je stanoven imisní limit.

Povinnost zpracování rozptylové studie se u uvedených kategorií vypustila, neboť tyto zdroje mají méně významné dopady na ovzduší a jejich emise látek, pro které jsou stanoveny imisní limity, jsou zanedbatelné.

• Znění textu kódu 2.6. se změnilo na "Čistírny odpadních vod, které jsou primárně určeny k čištění vod z průmyslových provozoven a provozů technologií produkujících odpadní vody v množství větším než 50 m³ za den". Úpravou došlo k uvedení názvu kódu do souladu s výkladem Ministerstva životního prostředí ČR. Navržená změna postaví najisto, že se kód 2.6. týká odpadních vod z průmyslových provozoven, a zamezí možnosti odchylného výkladu.

• U kódu 3.2. bylo doplněno, že se jedná o procesní ohřev.

• U kódu 4.8.1. bylo slovo "surovina" nahrazeno zpřesňujícím slovem "vsázka" za účelem sjednocení názvosloví s kódem 4.6.1 a s názvoslovím ve vyhlášce č. 415/2012 Sb.

• Kód 4.12. byl uveden do souladu s označením ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. Z kategorie je vyňata činnost spočívající v oplachu, neboť oplach není zdrojem znečišťování ovzduší.

• V kódu 4.1.3. bylo doplněno, že se nejedná pouze o manipulaci se spečencem, ale také o jeho zpracování (což zahrnuje chlazení, drcení, mletí, třídění). V předchozím znění názvu kódu "Manipulace se spečencem jako chlazení, drcení, mletí, třídění" byla nesprávně použita terminologie. Pojem "manipulace" je totiž standardně používán pro přemísťování předmětu z místa A do místa B. Uvedené činnosti chlazení, drcení, mletí a třídění nejsou manipulací s předmětem, ale jeho zpracováním.

• U kódu 4.10. byla stanovena spodní kapacita pro zařazení do přílohy č. 2 ("Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin o celkové projektované kapacitě větší než 50 kg za den"). Bez spodní hranice by totiž bylo zdrojem jakékoli tavení a odlévání neželezných kovů, jako je např. výroba šperků, dekorativních předmětů, kde se pracuje s nízkými hmotnostmi kovů, není zde riziko znečišťování ovzduší, a jejich regulace povolením provozu tudíž není třeba.

• Formulace kategorie pod kódem 4.13. "Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 100 kW" byla změněna na "Broušení kovů a plastů s celkovým elektrickým příkonem vyšším než 100 kW". V minulosti byly pod kód 4.13. zařazovány veškeré typy obrábění. Vzhledem k tomu, že definice obrábění je velmi široká a obsahuje činnosti,…