Nový energetický zákon (NEZ): Návrhy pro oblast elektroenergetiky

3.2.2

Nový energetický zákon (NEZ): Návrhy pro oblast elektroenergetiky

Ministerstvo průmyslu a obchodu

 NahoruA. Trh s elektřinou

V rámci této části je popsána navrhovaná právní úprava modelu trhu s elektřinou, která bude splňovat požadavky Zimního balíčku související zejména s postupným přechodem výroby elektřiny z fosilních zdrojů na zdroje obnovitelné a s tím související problematikou v podobě působení nových subjektů na trhu s elektřinou, zajištěním energetické bezpečnosti a celkovou decentralizací elektroenergetického odvětví.

Tato část věcného záměru má v maximální možné míře zajistit transpozici směrnice 2019/944 a adaptaci na nařízení 2019/943, jakož i na síťové kodexy a rámcové pokyny.

A. 1 Popis současného stavu

Dosavadní model trhu je založen na využívání centrálního a jednosměrného procesu mezi výrobci elektřiny, provozovateli soustav a jejími zákazníky. Odpovědnost je rozdělena mezi jednotlivé účastníky trhu, včetně operátora trhu a provozovatele soustavy, tj. mezi státem neregulovanými a regulovanými subjekty. Výrazná část plánování rovnováhy soustavy předcházející hodinu dodávky je ponechána účastníkům trhu, přičemž zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny v každém okamžiku provozu je svěřeno provozovateli přenosové soustavy. Trhy jsou organizovány v na sebe navazujících časových pásmech. Fyzická výměna energie se uskutečňuje v reálném čase, kde v každém okamžiku musí platit rovnost nabídky a poptávky po elektřině. Odchylka subjektu od smluvních hodnot, tj. odběr/dodávka z/do elektrizační soustavy v jiném množství, než vychází z obchodní pozice daného subjektu, vyvolává potřebu regulace elektrizační soustavy ze strany provozovatele přenosové soustavy, a z tohoto důvodu je finančně zpoplatněna.

Tyto odchylky musejí být ze strany provozovatele přenosové soustavy vyrovnávány v reálném čase, aby evropská synchronní elektrizační soustava byla v každém okamžiku v rovnováze. Regulační energii, která je potřebná k zabezpečení rovnováhy soustavy, obstarává provozovatel přenosové soustavy zejm. aktivací podpůrných služeb (konkrétně služeb výkonové rovnováhy). Náklady vynaložené na zajištění výkonové rovnováhy soustavy jsou potom alokovány na účastníky trhu na základě velikosti jejich odchylky. Všichni účastníci trhu s elektřinou nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování odchylek, případně mohou přenášet odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování.

Na trhu s elektřinou působí jednotliví účastníci trhu, z nichž většina potřebuje k výkonu své činnosti odpovídající licenci. Současný EZ upravuje následující účastníky trhu:

• výrobce elektřiny;

• provozovatele přenosové soustavy;

• provozovatele distribučních soustav;

• operátora trhu;

• obchodníky s elektřinou;

• zákazníky.

Vazby mezi jednotlivými účastníky trhu v rámci současného modelu trhu s elektřinou lze ilustrovat na následujícím schématickém obrázku č. 3.

Obr. č. 2: Současný model trhu s elektřinou

Zdroj: zpracováno v rámci přípravy věcného záměru

A.2 Vyhodnocení současného stavu

Trh s elektřinou prochází zásadní proměnou. Tyto změny jsou vyvolány primárně snahou o zastavení klimatických změn a snížení lokálních emisí. V souladu s tím tak bude docházet k  přechodu  z fosilních zdrojů na zdroje obnovitelné. Druhým vlivovým faktorem je technologický vývoj, díky kterému dochází ke snížení ceny zařízení pro výrobu elektřiny z větru a ze slunce a zároveň k umožnění zapojení nových činností, jakými jsou ukládání energie, distribuovaná výroba, odezva strany poptávky.

Tato proměna vyžaduje i přenastavení modelu trhu s elektřinou tak, aby bylo možné dosáhnout stanovených klimatických cílů při respektování primárního principu trhu s elektřinou, kterým je zajištění spolehlivých, bezpečných a dostupných dodávek elektřiny zákazníkům. Prostředkem k zajištění těchto požadavků je adekvátní nastavení modelu trhu, který bude efektivní, bude dávat pobídky k investicím do obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti a zároveň zajistí celkovou bezpečnost, spolehlivost a stabilitu celé elektrizační soustavy.

Současné nastavení modelu trhu neodpovídá požadavkům na energetickou transformaci. Budoucí model trhu se musí vypořádat s výše uvedenými výzvami a zároveň s očekávaným nárůstem podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a s tím související decentralizací. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie taktéž bude klást zvýšené nároky na zajištění flexibility celé soustavy pro účely vyrovnávání nabídky a poptávky po elektřině.

Současný stav modelu trhu dále nereflektuje požadavky Zimního balíčku související s integrací nových subjektů a činností do trhu s elektřinou, jako jsou aktivní zákazníci, energetická společenství, nezávislí agregátoři apod. Pro všechny tyto subjekty a činnosti, které mohou vykonávat, je nezbytné stanovit jednoznačný právní rámec, který umožní jejich působení na trhu s elektřinou.

A.3. Návrh věcných řešení v oblasti

Navrhovaný model trhu musí umožnit jak integraci nových činností,  tak i předpokládaný nárůst počtu jednotlivých účastníků trhu. Základem trhu s elektřinou ani do budoucna nepřestane být zajištění spolehlivých, bezpečných a dostupných dodávek elektřiny zákazníkům, k tomu nicméně na významu nabývají environmentální aspekty v podobě požadavku na dekarbonizaci a z toho vycházející decentralizaci energetiky a uplatňování principu "energy efficiency first“. Od tohoto výchozího postulátu se odvíjí i návrh věcných řešení nové právní úpravy. V rámci implementace Zimního balíčku proto musí dojít k zavedení oprávnění pro zákazníky, aby mohli sami vyrábět elektřinu, jakož i tuto elektřinu dodávat do soustavy. Zvýšení počtu intermitentních zdrojů bude klást zvýšené nároky na zabezpečení spolehlivosti celé elektrizační soustavy. K tomu mají dopomoci nové služby v podobě poskytování flexibility, včetně její agregace.

Organizace modelu trhu musí být dynamická, aby se mohla vypořádat s novými požadavky a novými instituty jako je rozvoj obnovitelných zdrojů energie, odezva na straně poptávky, decentralizovaná výroba, chytré domácnosti apod. To byl současně jeden z důvodů, proč je do NEZ navrhováno zaměření se na právní regulaci činností, nikoliv již na podnikání, jako je tomu v současném EZ. Vymezení povinností dle vykonávaných činností totiž umožní lépe reagovat na budoucí proměny trhu.

Navrhovaný model trhu s elektřinou a pravidla, která pro něj budou platit, vychází z následujících zásad (obdobně čl. 3 nařízení 2019/943):

• ceny jsou utvářeny na základě nabídky a poptávky;

• model trhu podporuje volnou tvorbu cen a nevyžadují kroky, které brání tvorbě cen na základě nabídky a poptávky;

• mode trhu usnadňuje rozvoj flexibilnější výroby, udržitelné nízkouhlíkové výroby a pružnější poptávky;

• zákazníci mohou využívat tržních příležitostí a větší hospodářské soutěže na maloobchodních trzích, mají právo jednat jako účastníci trhu na trhu s energií;

• konečným zákazníkům a malým podnikům je umožněna účast na trhu prostřednictvím agregace výroby z několika výroben elektřiny nebo zatížení z několika zařízení odezvy strany poptávky s cílem poskytnout společné nabídky na trhu s elektřinou a umožnit jejich společné provozování v elektrizační soustavě v souladu s právem EU v oblasti hospodářské soutěže;

• model trhu podporuje dekarbonizaci elektroenergetiky a tím i hospodářství, a to i umožněním integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vytvářením pobídek v oblasti energetické účinnosti;

• model trhu nabízí vhodné pobídky k investicím do výroby, zejména k dlouhodobým investicím do dekarbonizované a udržitelné elektroenergetiky, ukládání energie, energetické účinnosti a odezvy strany poptávky k pokrytí potřeb trhu, a usnadňuje spravedlivou hospodářskou soutěž a zároveň zajišťuje bezpečnost dodávek;

• překážky pro přeshraniční toky elektřiny mezi nabídkovými zónami nebo členskými státy a pro přeshraniční transakce na trzích s elektřinou a na trzích se souvisejícími službami jsou postupně odstraňovány;

• model trhu zajišťuje regionální spolupráci v případech, kdy může být efektivní;

• bezpečná a udržitelná výroba, ukládání energie a odezva strany poptávky se účastní trhu za rovných podmínek, v souladu s požadavky legislativy EU;

• všichni výrobci jsou přímo nebo nepřímo odpovědní za prodej elektřiny, kterou vyrábějí, a za případnou způsobenou odchylku;

• model trhu umožňuje přeměnu demonstračních projektů v udržitelné, bezpečné a nízkouhlíkové zdroje energie, technologie nebo systémy, jejichž realizace a využití jsou ve prospěch společnosti;

• model trhu umožňuje účinné nasazování výrobních zařízení, ukládání energie a odezvu strany poptávky;

• model trhu umožňuje podnikům, aby zahájily i ukončily výrobu elektřiny, ukládání energie a dodávky elektřiny podle toho, jak samy posoudí hospodářskou a finanční životaschopnosti jejich provozu;

• s cílem umožnit účastníkům trhu chránit se proti rizikům kolísání cen na tržním základě a omezit nejistotu, pokud jde o budoucí návratnost investic, lze na burze transparentním způsobem obchodovat s produkty dlouhodobého zajištění a na mimoburzovních trzích lze sjednávat dlouhodobé smlouvy na dodávky elektřiny, za předpokladu, že je dodržována legislativa EU v oblasti hospodářské soutěže;

• model trhu usnadňuje obchodování s produkty po celé EU;

• účastníci trhu mají právo získat přístup k přenosovým sítím a distribučním sítím na základě objektivních, transparentních a nediskriminačních podmínek;

• všichni účastníci trhu odpovídají za odchylky, které v soustavě způsobí;

• model trhu nestanoví žádné neodůvodněné překážky, pokud jde o vstup na trh, působení na něm a jeho opuštění;

• model trhu zajistí rovné podmínky, kdy se na jednotlivé subjekty působící na trhu s elektřinou vztahují transparentní, přiměřená a nediskriminační pravidla, poplatky a zacházení, a to zejména v oblasti odpovědnosti za zajišťování výkonové rovnováhy, přístupu na velkoobchodní trhy, přístupu k údajům, změny dodavatele a systémů vyúčtování a případně i udělování licencí.

Nové činnosti a subjekty na trhu

V rámci budoucího modelu trhu se nepředpokládají zásadní změny u těchto činností:

• výroba elektřiny;

• přenos elektřiny;

• obchodování s elektřinou;

• operátor trhu;

• zprostředkování (východiskem je právní úprava uvedená v aktuálně projednávané novele EZ – sněmovní tisk 799).

Naopak v budoucím modelu trhu bude nezbytné se vypořádat se zapojením nových subjektů v podobě aktivního zákazníka, nezávislého agregátora a energetických společenství a nových činností v podobě poskytování flexibility, agregace a ukládání energie. S ohledem na integraci nových subjektů a činností (zejm. otázka poskytování flexibility) je navrhována podstatnější úprava práv a povinností zejména u provozovatelů distribučních soustav a operátora trhu.

Vazby mezi jednotlivými činnostmi a subjekty, které je budou vykonávat v rámci budoucího modelu trhu s elektřinou, lze ilustrovat na následujícím schématickém obrázku č. 4.

Obr. č. 3: Budoucí model trhu s elektřinou

Zdroj: zpracováno v rámci přípravy věcného záměru

Základním postulátem nového modelu trhu s elektřinou je nezbytnost adekvátní integrace obnovitelných zdrojů energie a nových subjektů do tohoto trhu. Některé obnovitelné zdroje energie nicméně s ohledem na svou intermitentní povahu představují výzvu pro zajištění spolehlivých dodávek elektřiny zákazníkům, jelikož výkon většiny z nich kolísá v závislosti na klimatických podmínkách. Model trhu s elektřinou musí být proto nastaven tak, aby zároveň v maximální možné míře eliminoval tato rizika, ale zároveň umožnil jejich účast na trhu. Jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, je zajištění dostatečné flexibility na trhu, ať už v podobě podpůrných služeb nebo poskytováním flexibility samostatně či prostřednictvím agregátora.

Z pohledu budoucího zajištění přiměřenosti výrobních kapacit čelí ČR několika rizikovým faktorům. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS, a.s., ve svých analýzách identifikoval riziko síťových problémů a od roku 2024 nedostatek výkonu pro pokrytí zatížení ČR. Očekává se útlum uhelných zdrojů a pokles počtu systémových elektráren ve výrobním mixu. Po roce 2030 lze očekávat další zhoršení spolehlivostních parametrů.

V NEZ bude zaveden proto právní rámec opatření pro zajištění zdrojové přiměřenosti ve formě kapacitního mechanismu. Bude tedy provedena adaptace NEZ na ustanovení nařízení 2019/943, která se týkají kapacitního mechanismu. Jako vhodná forma kapacitního mechanismu pro ČR se jeví strategická rezerva. V NEZ budou uvedeny povinnosti MPO, provozovatele přenosové soustavy a případně dalších subjektů v souvislosti s potenciálním zavedením kapacitního mechanismu v ČR.

A.4 Požadavky na promítnutí nové právní úpravy do právního řádu

Níže jsou demonstrativně uvedeny základní požadavky a principy nové právní úpravy pro budoucí model trhu s elektřinou, které by měly být promítnuty do nové právní úpravy při přípravě paragrafového znění NEZ:

• zajištění nediskriminačního přístupu ke všem subjektům působícím na trhu s elektřinou;

• všechny subjekty budou mít povinnost plně respektovat a plnit podmínky daného modelu trhu s elektřinou;

• veškeré toky elektřiny budou evidovány a zavedeny do systému zúčtování odchylek;

• v případě využití sítí budou síťové poplatky hrazeny spravedlivě a nediskriminačně;

• za odběrné místo bude považováno místo, ve kterém dochází jak k odběru ze soustavy, tak i k dodávce do soustavy;

• všechny subjekty na trhu budou odpovědné za odchylku, kterou způsobí, s tím, že ji mohou přenést na zvolený subjekt zúčtování;

• v jednom odběrném místě (v obou směrech) nesmí být zavedeno více agregátorů;

• bude stanovena jasná odpovědnost za odchylku v případě souběhu aktivace podpůrných služeb, flexibility a silové elektřiny (detaily budou řešeny v prováděcím právním předpisu;

• bude zachován současný mechanismus finančních toků i finančního vypořádání mezi jednotlivými subjekty na trhu se silovou elektřinou, včetně odchylek a bude zaveden korekční model pro vypořádání flexibility aktivované agregátorem;

• bude nutné zajistit soulad mezi navrhovaným modelem trhu s elektřinou a  stanovením cen a tarifů jak pro komoditu (např dynamický tarif), tak pro služby (např. tarifní struktura pro distribuci);

• bude jednoznačně stanoveno na jakém základě, kdo, co a komu platí;

• bude požadováno finanční jištění obchodníků za regulované platby vůči provozovateli distribuční soustavy a finanční jištění dle podmínek jednotlivých trhů pro všechny subjekty vystupující na daný trh;

• bude zřízena databáze zařízení schopných dodávat elektřinu do soustavy a jednotné aplikační rozhraní;

• dojde ke stanovení jednoznačných požadavků na vlastnosti dat (všechna data musí být měřitelná, kontrolovatelná, s jasnou definicí subjektů a oprávnění s daty nakládat včetně datových toků);

• budou stanovena jednoznačná oprávnění pro jednotlivé subjekty na přístupy k datům a informacím v nich obsažených (chráněná informace, požadavky nařízení 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen "GDPR"));

• služby výkonové rovnováhy zůstanou výhradně v kompetenci provozovatele přenosové soustavy v souladu s požadavky Zimního balíčku, kdy stanovení objemu, organizace nákupu bude realizována v souladu s Pravidly provozování přenosové soustavy. Nákup služeb výkonové rovnováhy bude probíhat prostřednictvím obchodní platformy provozovatele přenosové soustavy při respektování platné přímo aplikovatelné legislativy EU a samotný nákup bude realizován prostřednictvím výběrových řízení;

• nefrekvenční podpůrné služby sloužící pro potřeby provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribučních soustavy budou zajišťovány v souladu s požadavky Zimního balíčku, kdy stanovení objemu, organizace nákupu je v kompetenci provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav v souladu s pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování distribučních soustav a nákup bude realizován prostřednictvím výběrových řízení popř. na základě individuálního smluvního vztahu s poskytovatelem v souladu s legislativou EU;

• redispečink výroby a redispečink odezvy strany poptávky bude založen na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích;

• nasazování výrobních zdrojů do soustavy bude prováděno dle výsledků trhů (při jejich nasazování musí být respektovány výsledky trhu s elektřinou nebo trhu s podpůrnými službami)

• bude umožněno sdílení elektřiny mezi aktivním zákazníkem, který si sám pro své potřeby elektřinu vyrábí a/nebo ukládá, a dalšími zákazníky;

• bude zajištěna možnost poskytovat v rámci trhu s elektřinou flexibilitu, a to jak samostatně, tak i prostřednictvím agregace;

• budou zachována pravidla unbundlingu v souladu se směrnicí 2019/944.

 NahoruB. Výroba elektřiny

V rámci této části návrhu věcných řešení je popsána současná a navrhovaná právní úprava vztahující se k činnosti výroba elektřiny. Změny v právní úpravě výroby elektřiny nebudou oproti současnému stavu zásadní. Činnosti výroba elektřiny se dotkne zejména změna koncepce NEZ spočívající v tom, že jakýkoliv subjekt (například aktivní zákazník, energetické společenství) vykonávající činnost výroba elektřiny bude adresátem práv a povinností vztahující se k této činnosti. Dílčí úpravy této činnosti v NEZ dále souvisí s navrhovaným modelem trhu s elektřinou.

B.1 Popis současného stavu

Dle současného EZ je možné provozovat výrobnu elektřiny (za výrobnu elektřiny se považuje energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení) na základě licence na výrobu elektřiny, a to nejen pro účely podnikání, ale rovněž v případě, kdy tak subjekt činí nepodnikatelsky za předpokladu, že instalovaný výkon takové výrobny elektřiny přesáhne 10 kW. Bez této licence na výrobu elektřiny lze provozovat pouze výrobny elektřiny pro svou potřebu do instalovaného výkonu 10 kW, pokud se v odběrném místě nenachází výrobna provozovaná držitelem licence.

Licenci vydává ERÚ na konkrétní výrobní zařízení na dobu životnosti zařízení (případně na dobu pronájmu). Nejdůležitějším oprávněním výrobců elektřiny je jejich právo, při splnění stanovených podmínek, připojit své zařízení k elektrizační soustavě a dodávat do ní jimi vyrobenou elektřinu. Výrobce má dále právo dodávat elektřinu zákazníkům v rozsahu jím vyrobené elektřiny, uplatnit tuto vyrobenou elektřinu na tržních platformách nebo dodávat do jiných států prostřednictvím přenosové nebo distribuční soustavy. Výrobce je dále oprávněn, při splnění technických podmínek, dodávat provozovateli přenosové soustavy podpůrné služby.

Výrobce má řadu povinností související především s obchodními (předávání dat operátorovi trhu) a technickými aspekty (podmínky připojení a technické podmínky výrobny, předávání dat pro přípravu provozu, podřízenost technickému dispečinku) dodávky elektřiny do elektrizační soustavy.

Výstavba nové výrobny elektřiny s výkonem nad 1 MW podléhá tzv. autorizaci, tedy státnímu souhlasu s výstavbou, kterou vydává MPO.

B.2 Vyhodnocení současného stavu

Stávající stav nereflektuje změny vyplývající ze Zimního balíčku zejména v oblasti nových činností (agregace, aktivní zákazníci, energetické komunity). V důsledku těchto změn lze očekávat, že bude docházet k více než řádovému nárůstu subjektů, které budou činnost výroby elektřiny vykonávat. Tyto subjekty budou oprávněny působit na trhu v různých rolích (aktivní zákazník, výrobce apod.) a s různým cílem (za účelem dosažení zisku, snížení nákladů apod.).

Současná právní úprava vztahující se k výrobci elektřiny neodpovídá výše uvedeným požadavkům. Tato nevyhovující úprava se vztahuje především na administraci oprávnění k podnikání, kterou lze s ohledem na předpokládané změny považovat za příliš komplikovanou a stěží uplatnitelnou v rámci cílového stavu. Obchodní a technické aspekty výkonu činnosti výroba elektřiny jsou dostačující a v rámci NEZ nedojde k jejich zásadní změně.

B.3 Návrh věcných řešení v oblasti

V důsledku přijetí Zimního balíčku nedochází z pohledu samotné činnosti výroby elektřiny k zásadním změnám oproti současnému stavu, co se týká technologického postupu výroby elektřiny. Nicméně s ohledem na Státní energetickou koncepci a s ohledem na to, že některá energetická zařízení musí splňovat požadavky evropské legislativy na účinnost užití energie, bude zváženo, zda tyto požadavky, které jsou v současné době ukotveny v § 6 zákona o hospodaření energií, nepřesunout do NEZ. V případě činnosti výroba (faktického procesu přeměny různých forem primární energie na elektřinu) dochází k  částečnému překryvu s činností ukládání elektřiny (ve fázi zpětné přeměny uložené energie na elektřinu). I proto v rámci kapitoly 2.1 A jsou obě tyto činnosti zahrnuty pod licenci na dodávku do soustavy.

Vydání veřejnoprávních povolení pro realizaci stavby (podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo jeho nástupce) a autorizace bude možné nezávisle na sobě, tj. nebude podmíněno např. vydání rozhodnutí umisťující stavbu (územní rozhodnutí či společné povolení) vydáním autorizace. Rizika důsledků plynoucích z případného nezískání autorizace budou ponechána na investorovi. Nicméně bude platit premisa, že nelze zahájit fyzickou výstavbu bez získání obou typů veřejnoprávních rozhodnutí (pokud jsou v konkrétním případě vyžadovány).

Samotná autorizace výrobny elektřiny řeší otázku, které zdroje a jakým způsobem by měly být budovány na území ČR. Požadavky na autorizaci budou v zásadě zachovány dle současného stavu a budou se vztahovat k celé výrobně elektřiny, kdy výrobnou elektřiny se rozumí soubor výrobních modulů. Pokud dojde k překročení celkového instalovaného výkonu, od kterého bude požadováno udělení státní autorizace, bude MPO povinno rozhodnout o změně rozhodnutí o udělení autorizace dle nového celkového instalovaného výkonu výrobny elektřiny. Za předpokladu, že by v takovém případě nebyla státní autorizace udělena, nemělo by to mít dopad na dříve zprovozněné zdroje, ke kterým státní autorizace byla udělena.

Požadavky na připojení, ale i provozování výroben elektřiny jsou vymezeny především síťovými kodexy a rámcovými pokyny, resp. jejich národní implementací, na jejímž základě je definováno, co musí uživatelé sítě a provozovaná energetická zařízení (výrobna elektřiny/zařízení pro ukládání energie) splnit při jejich připojení do sítě a jaké parametry musí plnit při jejich provozu (viz NC RfG, a v případě provozu pak dále SOGL či NC ER). Na národní úrovni jsou pak detailnější úpravy dále vymezeny vyhláškou č. 16/2016 o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, pravidly provozování přenosové soustavy, resp. pravidly provozování distribučních soustav. Splnění požadavků na připojení bude z pohledu systému řešeno a kontrolováno i nadále na úrovni provozovatele přenosové soustavy, pokud bude zařízení připojováno do přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, pokud bude zařízení připojováno do distribuční soustavy.

Institut provozu pro ověření technologie bude zachován a upraven v souladu s úpravou nově navrhované databáze zařízení. Jeho hlavním cílem bude ověření technických aspektů parametrů výrobny elektřiny (ale i jiného zařízení) a jejího působení na přenosovou nebo distribuční soustavu v průběhu tohoto procesu.

Subjekt, který bude vykonávat činnost výroba elektřiny podnikatelsky, bude povinen disponovat odpovídající licencí na dodávku do soustavy (viz kapitola A 2.1).

Do databáze zařízení budou údaje o energetických zařízeních zaznamenávány provozovateli jednotlivých soustav, k nimž jsou tato zařízení připojena, a to na základě uzavřené smlouvy
o připojení. Do databáze zařízení budou zapisovány pouze zařízení, která jsou připojena k přenosové nebo distribuční soustavě (viz kapitola A 2.1).

Nová právní úprava bude jednoznačně definovat pojmy vztahující se k činnosti výroba elektřiny, což v současné době absentuje, případně není jasná vazba mezi těmito pojmy. Jedná se zejména o pojmy výrobní zdroj, výrobna, výrobní modul a provozovna.

B.4 Požadavky na promítnutí nové právní úpravy do právního řádu

Níže jsou demonstrativně uvedeny návrhy jednotlivých opatření, které by měly být promítnuty do nové právní úpravy při přípravě paragrafového znění NEZ:

Definice

• výrobcem elektřiny je fyzická nebo právnická osoba vyrábějící elektřinu (jedná se pouze o jednu z rolí, kterou může fyzická nebo právnická osoba vykonávat, tj. fyzická i právnická osoba mohou být např. současně výrobcem elektřiny, provozovatelem distribuční soustavy s méně než 100 tis. zákazníky, zákazníkem i provozovatelem zařízení pro ukládání energie);

• výrobnou elektřiny je zařízení, které převádí primární energii na energii elektrickou a sestává z jednoho nebo více výrobních modulů připojených k soustavě v jednom nebo více místech připojení (k veřejnému zájmu při zřizování a provozování výrobny elektřiny viz kapitola C 2.1).

Práva výrobce elektřiny

• působit na všech trzích za předpokladu, že splňuje podmínky pro vstup na daný trh;

• připojit své zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a obchodní podmínky stanovené pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování distribuční soustavy;

• dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny:

  1. ostatním účastníkům trhu s elektřinou prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy nebo přímým vedením;
  2. pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností.

• nabízet a poskytovat:

  1. frekvenční a nefrekvenční podpůrné služby a regulační energii k zajištění provozu elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování distribuční soustavy;
  2. flexibilitu účastníkům trhu s elektřinou (agregátorům, obchodníkům s elektřinou, provozovatelům soustav).

• nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny elektřiny;

• na náhradu za znemožnění dodávky elektřiny do soustavy v případě, že technický dispečink provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy omezil při dispečerském řízení prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny nebo výrobně elektřiny a tepla v souladu s článkem 12 nařízení 2019/943;

• neodpovídat za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským řízením výrobny elektřiny při stavech nouze;

• s licencí na dodávku do soustavy je dále spojeno právo:

  1. dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy;
  2. omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny nebo při opakovaném neplacení za dodanou elektřinu.

Povinnosti výrobce elektřiny

• provozovat zařízení pouze osobou odborně způsobilou (podle velikosti zařízení);

• nést odpovědnost za odchylku a být subjektem zúčtování odchylek, nebo přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování

• při jakékoliv dodávce do elektrizační soustavy vždy zajistit podmínky tak, aby se nejednalo o neoprávněnou dodávku elektřiny;

• řídit se pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování distribučních soustav a obchodními podmínkami operátora trhu

• registrovat dodávky do systému v případě, že nepodnikající výrobce bude dodávat elektřinu jinému subjektu na trhu prostřednictvím elektrizační soustavy;

• zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě a podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny;

• umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení a následně zpřístupnit toto měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je zařízení připojeno;

• řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena;

• poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné:

  1. údaje nezbytné k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje přenosové soustavy nebo distribuční soustavy;
  2. informace nezbytné pro dispečerské řízení;
  3. informace nezbytné pro regionální koordinaci.

• dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování distribuční soustavy; při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám;

• za stanovených podmínek vybavit výrobnu elektřiny zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu;

• předkládat subjektu zpracovávajícímu zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny;

• za stanovených podmínek vypracovat havarijní plán a dále jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se bude vztahovat na výrobce elektřiny s vyšším než stanoveným instalovaným výkonem výrobny elektřiny;

• informovat provozovatele distribuční soustavy o změně údajů uvedených ve smlouvě o připojení, na jejímž základě budou evidována jeho zařízení do databáze zařízení;

• s licencí na dodávku do soustavy bude dále spojena povinnost

  1. dodržovat pravidla v obchodních vztazích vůči zákazníkům, když dodává elektřinu zákazníkům;
  2. v souladu s přílohou 1 směrnice 2019/944 informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový přístup o podílu zdrojů použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce, o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě elektřiny v uplynulém roce;
  3. předávat operátorovi trhu údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny (přímo nebo prostřednictvím subjektu zúčtování), další údaje (např. k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou) a jiné nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu. Za tímto účelem je povinen uzavřít smluvní vztah na přístup do systému operátora trhu.

 NahoruC. Ukládání elektřiny

V rámci této části návrhu věcných řešení je popsána navrhovaná právní úprava vztahující se k činnosti ukládání elektřiny, která představuje jednu z forem ukládání energie, jak je v obecné rovině popsána v kapitole F 2.1. Ukládání elektřiny je pojímáno v užším smyslu oproti ukládání energie, aby bylo možné tuto činnost efektivně integrovat do navrhovaného modelu trhu s elektřinou.

C.1 Popis současného stavu

Současný EZ neobsahuje právní úpravu pro ukládání elektřiny.

C.2 Vyhodnocení současného stavu

Jak vyplývá z kapitoly F 2.1, není v současném EZ uvedena definice zařízení pro ukládání energie ani samotného ukládání energie jako činnosti v energetice ve smyslu směrnice 2019/944. Z tohoto důvodu neobsahuje EZ ani jakékoliv další vymezení práv a povinností souvisejících s výkonem této činnosti. Existuje pouze úprava technických podmínek pro připojování zařízení pro ukládání energie do odběrných míst zákazníků, která je stanovena příslušnými pravidly provozování distribuční soustavy. Ta však nemá oporu v nadřazených právních předpisech s výjimkou vyhlášky č. 401/2010 Sb., která stanoví jako jednu z obsahových náležitostí pravidel provozování distribuční soustavy vymezit podmínky připojení zařízení pro ukládání elektřiny. Stejně tak není v současném EZ uvedena definice ukládání elektřiny. Kvůli chybějící právní úpravě nelze adekvátně využívat zařízení pro ukládání elektřiny na trhu s elektřinou.

C.3 Návrh věcných řešení v oblasti

Ukládání energie (provoz zařízení na ukládání energie) bude v právní úpravě definováno jako samostatná činnost. Za předpokladu, že tato činnost bude subjektem vykonávána podnikatelsky, bude nezbytné, aby tento subjekt disponoval licencí na dodávku do soustavy. Definice ukládání energie uvedená ve směrnici 2019/944 je poměrně široká a ve svém důsledku by se mohla vztahovat i na zařízení, která nemá NEZ zájem právně regulovat (např. bojlery). Proto se v NEZ navrhuje pro účely odvětví elektroenergetiky tuto definici zúžit, aby bylo patrné, že sice dojde k přeměně elektřiny na jiné médium, ale následně dojde k její zpětné přeměně a do soustavy je vrácena opět elektřina ve stejném místě.

Bude umožněn souběh s dalšími činnostmi (výroba elektřiny, obchodování s elektřinou, zprostředkování, agregace, ve zvláštních případech distribuce elektřiny). Činnost ukládání elektřiny bude moci vykonávat i zákazník a energetická společenství. Pravidla týkající se možnosti vlastnit a provozovat zařízení pro ukládání elektřiny budou stanovena pro provozovatele přenosové a distribuční soustavy v souladu s požadavky směrnice 2019/944.

V rámci modelu trhu není potřeba pro ukládání elektřiny zavádět speciální podmínky a bude vždy chápáno podle směru toků jako výroba elektřiny nebo zákazník (viz ).

Bude garantován přístup provozovatelů zařízení pro ukládání elektřiny na všechny trhy v elektroenergetice, včetně poskytování služeb výkonové rovnováhy. Pravidla fungování trhu s elektřinou umožní nediskriminační výkon činnosti ukládání elektřiny.

Bude zavedena definice ukládání elektřiny (jako činnosti v elektroenergetice) a zařízení pro ukládání elektřiny.

C.4 Požadavky na promítnutí nové právní úpravy do právního řádu

Níže jsou demonstrativně uvedeny návrhy jednotlivých opatření, které by měly být promítnuty do nové právní úpravy při přípravě paragrafového znění NEZ:

Definice

• ukládáním elektřiny v elektrizační soustavě se rozumí odložení spotřeby elektřiny na pozdější okamžik, než byla vyrobena, nebo přeměna elektřiny na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie, a následná zpětná přeměna takové energie na elektřinu, a to v rámci jednoho odběrného místa;

• zařízením pro ukládání elektřiny v elektrizační soustavě se rozumí zařízení, v němž probíhá ukládání elektřiny; přečerpávací vodní elektrárny se nepovažují za zařízení pro ukládání elektřiny ve smyslu této definice.

Práva provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny

• na své náklady připojit své zařízení pro ukládání elektřiny k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě a obchodní podmínky stanovené pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování distribuční soustavy;

• řídit se pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování distribučních soustav a obchodními podmínkami operátora trhu;

• dodávat elektřinu z jím provozovaného zařízení pro ukládání elektřiny za stanovených podmínek a na základě uzavřené smlouvy ostatním subjektům na trhu s elektřinou prostřednictvím přenosové nebo distribuční soustavy a prodávat ji na organizovaných trzích, pokud provozovatel zařízení splňuje podmínky přístupu na tento trh;

• nabízet a poskytovat podpůrné služby za podmínek stanovených pravidly provozování přenosové soustavy nebo pravidly provozování distribuční soustavy;

• opatřovat si elektřinu pro její ukládání;

• na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa zařízení pro ukládání energie;

• s licencí na dodávku do soustavy je dále spojeno právo

  1. dodávat elektřinu z jím provozovaného zařízení pro ukládání elektřiny do jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo distribuční soustavy;
  2. omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům při neoprávněném odběru elektřiny nebo při opakovaném neplacení za dodanou elektřinu.

Povinnosti provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny

• provozovat zařízení pouze osobou odborně způsobilou (dle velikosti zařízení);

• nést odpovědnost za odchylku a být subjektem zúčtování odchylek, nebo přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování;

• umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno;

• umožnit provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno, přístup k měřicímu zařízení;

• řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno, včetně nouzového stavu, stavu blackoutu, stavu obnovy, stavu nouze a předcházení stavu nouze;

• předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny z jím provozovaného zařízení pro ukládání elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování a jiné nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu. Za tímto účelem je povinen uzavřít smluvní vztah na přístup do systému operátora trhu;

• poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je zařízení pro ukládání elektřiny připojeno, potřebné údaje a informace pro rozvoj, provoz a dispečerské řízení přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností;

• dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy;

• předkládat subjektu zpracovávajícímu zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny;

• podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením zařízení pro ukládání elektřiny;

• za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, při nouzovém stavu, stavu blackoutu, stavu obnovy, předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, nabízet provozně a obchodně nevyužité kapacity zařízení pro ukládání elektřiny;

• za stanovených podmínek vybavit zařízení pro ukládání elektřiny zařízením umožňujícím dispečerské řízení a udržovat toto zařízení v provozuschopném stavu;

• při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení pro ukládání elektřiny tak, aby vyhovovala těmto změnám;

• hradit ceny uplatněné v souladu s cenovou regulací za množství elektřiny dodané do odběrného místa zařízení pro ukládání elektřiny;

• informovat provozovatele distribuční soustavy o změně údajů uvedených ve smlouvě o připojení, na jejímž základě jsou evidována zařízení do databáze zařízení;

• pokud zařízení na ukládání elektřiny provozuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, musí být dodrženy podmínky dané směrnicí

• s licencí na dodávku do soustavy je dále spojena povinnost

  1. dodržovat pravidla v obchodních vztazích vůči zákazníkům, kdy dodává elektřinu zákazníkům;
  2. předávat operátorovi trhu údaje vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny (přímo nebo prostřednictvím subjektu zúčtování), případně další údaje (např. k uplatnění ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou) a jiné nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu.

 NahoruD. Přenos elektřiny

V rámci této části návrhu věcných řešení je popsána současná a navrhovaná právní úprava vztahující se k činnosti přenos elektřiny. Změny v právní úpravě činnosti přenosu elektřiny nebudou oproti současnému stavu zásadní. Činnosti přenos elektřiny se dotkne zejména změna koncepce NEZ a adaptace právního řádu na síťové kodexy a rámcové pokyny, jakož i úprav práv a povinností v souvislosti s novými subjekty, které budou integrovány do trhu s elektřinou nebo nově vzniknou v rámci EU (například regionální koordinační centra dle nařízení 2019/943). Dílčí úpravy této činnosti v NEZ dále souvisí s navrhovaným modelem trhu s elektřinou.

D.1 Popis aktuálního právního rámce

Činnost přenos elektřiny je přirozeně monopolní činnost, kterou vykonává na základě výlučné a časově neomezené licence provozovatel přenosové soustavy. Hlavním úkolem provozovatele přenosové soustavy je zajištění bezpečnosti, spolehlivosti, efektivního provozu, obnovy a rozvoje přenosové soustavy. Základní činností provozovatele přenosové soustavy je poskytování přenosových služeb, spočívajících v zajištění přenosu elektřiny z míst výroby do míst spotřeby, a to jak v rámci ČR (vnitrostátní přenos), tak i do a ze zahraničí (přeshraniční přenos). Provozovatel přenosové soustavy dále poskytuje systémové služby, kterými zajišťuje kvalitu a spolehlivost dodávky elektřiny na úrovni přenosové soustavy a plnění mezinárodních závazků a podmínek propojení elektrizační soustavy ČR. Za účelem poskytování systémových služeb obstarává provozovatel přenosové soustavy podpůrné služby, které jsou definovány jako činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb, a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k dodávce regulační energie. Účelem poskytování podpůrných služeb je tedy zajištění provozování elektrizační soustavy a zajištění kvality a spolehlivosti dodávky elektřiny. Přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

EZ neupravuje přenos elektřiny, nýbrž stanoví práva a povinnosti provozovateli přenosové soustavy jako podnikateli v energetice.

S ohledem na liberalizaci trhu s elektřinou má provozovatel přenosové soustavy povinnost disponovat certifikátem nezávislosti (ve smyslu § 10a násl. EZ), který mu vydá při splnění zákonem stanovených podmínek ERÚ. Z této povinnosti lze dovodit základní formální požadavky na provozovatele přenosové soustavy, kterými je zejména vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy (§ 24a EZ), skutečnost, že provozovatel přenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavy a zákaz provozovatele soustavy disponovat jinou licencí podle EZ, než je licence na přenos elektřiny (§ 24 odst. 2 EZ).

Z titulu vlastnictví přenosové soustavy pak pro jejího provozovatele vyplývá povinnost zajistit i její rozvoj minimálně v takovém rozsahu, aby pokryl očekávanou budoucí poptávku po přenosových kapacitách.

Při své činnosti provozovatel přenosové soustavy postupuje objektivně a nediskriminačně a nerozlišuje mezi uživateli soustavy nebo kategoriemi uživatelů soustavy. Úlohou provozovatele přenosové soustavy je zajištění technického řízení přenosové soustavy tak, aby pokud to technické možnosti dovolí, umožnil realizaci všech obchodních transakcí, které byly mezi účastníky trhu uzavřeny.

Jednou ze základních povinností provozovatele přenosové soustavy je připojit každého, kdo o to požádá a splňuje připojovací podmínky. Provozovatel přenosové soustavy může odmítnout přístup k soustavě z důvodu prokazatelného nedostatku přenosové kapacity nebo z důvodu ohrožení spolehlivosti provozu soustavy a v případě ohrožení bezpečnosti osob a majetku.

V kompetenci provozovatele přenosové soustavy je řízení toků elektřiny v přenosové soustavě v reálném čase, příprava provozu a plánování rozvoje přenosové soustavy. Provozovatel přenosové soustavy zpracovává a po schválení ERÚ vydává a zveřejňuje pravidla provozování přenosové soustavy, která obsahují zejména provozně - obchodní pravidla a pravidla pro plánování provozu a rozvoje přenosové soustavy, včetně předávání dat a informací. Z důvodu zajištění dispečerského řízení výrobních a přenosových zařízení ve své působnosti zřizuje provozovatel přenosové soustavy technický dispečink. Provozovatel přenosové soustavy dále předkládá ke schválení ERÚ desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy.

D.2 Vyhodnocení současného stavu

Změny týkající se činnosti přenos elektřiny, jež je třeba v NEZ reflektovat, vyplývají zejména z přijetí Zimního balíčku a změn probíhajících v současné době v energetickém sektoru.

Na provozovatele přenosové soustavy budou s ohledem na tyto změny kladeny větší nároky i nové povinnosti v oblasti rozvoje a řízení soustavy, a to především v souvislosti s očekávaným rozvojem výroby elektřiny z obnovitelných a decentrálních zdrojů a dále nástupem nových technologií a trendů na trhu s elektřinou. Dále se předpokládá, že bude docházet k zapojení více subjektů do trhu s elektřinou, což povede i k navýšení počtu uživatelů soustavy.

Očekávané zapojení většího počtu subjektů do trhu s elektřinou nepochybně ovlivní i řízení toků v soustavě. Provozovatel přenosové soustavy musí disponovat takovými právy a tomu odpovídajícími povinnostmi, aby na tyto změny byl připraven a zajistil tak bezpečný a spolehlivý provoz nejen elektrizační soustavy ČR, ale i mezinárodní závazky plynoucí z jednotného evropského trhu a propojených elektrizačních soustav.

D.3 Návrh věcných řešení v oblasti

Zimní balíček (zejména směrnice 944/2019) vytváří nejen podmínky pro zapojení nových subjektů a technologií na trhu se silovou elektřinou a podpůrnými službami, ale z pohledu provozovatele přenosové soustavy klade i zvýšené požadavky na hlubší spolupráci provozovatelů soustav (přenosových i distribučních) v rámci propojené evropské soustavy v oblasti dispečerského řízení, rozvoje soustav, zajištění zdrojové přiměřenosti a v dalších oblastech. V nové právní úpravě je tak třeba zohlednit tyto úkoly spolu s požadavky na další rozvoj a integraci jednotného trhu a zajištění fyzické i kybernetické bezpečnosti.

V oblasti trhu se silovou elektřinou se z pohledu provozovatele přenosové soustavy neočekávají zásadní principiální změny. Je nutné však brát v úvahu vstup nových subjektů na trh (aktivní zákazník, provozovatel zařízení na ukládání energie, energetická společenství, agregátor), nové trendy v elektroenergetice (rozvoj decentrálních zdrojů, elektromobilita a další), což může klást vyšší nároky na řízení soustavy. V neposlední řadě lze očekávat i zvyšující se mezinárodní toky související s integrací decentrálních zdrojů a vytvářením a posilováním jednotného trhu s elektřinou v rámci EU. Jedním z opatření reagujícím na tyto trendy je i úprava v oblasti obstarávání elektřiny na krytí ztrát v přenosové soustavě, kdy je nově navrhováno z pohledu provozovatele přenosové soustavy umožnit nabízet na krátkodobém trhu nevyužitelnou elektřinu přesahující aktuální výši ztrát v přenosové soustavě, a to za předem jasně vymezených podmínek (zákaz provozovateli přenosové soustavy manipulovat s trhem a spekulativně obchodovat, kdy za spekulativní obchodování se považují opakované nákupy a prodeje stejného obchodního produktu nebo opakované překoupení elektřiny za účelem spekulace na cenu vedoucí ke konstantnímu uvolňování elektřiny na vnitrodenním trhu. Za spekulativní obchodování se nepovažuje postupné dokupování elektřiny pro účely pokrytí diagramu ztrát. V jednom obchodním intervalu na daném trhu je možné ze strany provozovatele přenosové soustavy realizovat nabídku/ poptávku pouze v jednom směru, tj. pouze nákup nebo prodej. Uvolňování nevyužité elektřiny je realizováno pouze na vnitrodenním trhu s elektřinou. Na vnitrodenním trhu s elektřinou budou nabídky na přebytečnou elektřinu podávány ze strany provozovatele přenosové soustavy. Množství elektřiny uvolňované provozovatelem přenosové soustavy bude limitováno. V případě, že provozovatel přenosové soustavy bude muset uvolnit více než stanovenou hodnotu, bude provozovatel přenosové soustavy povinen tuto informaci o množství uvolňované elektřiny pro daný obchodní interval před podáním příslušné nabídky zveřejnit.

V rámci vytváření jednotného denního a vnitrodenního trhu s elektřinou (CACM) zajišťuje provozovatel přenosové soustavy přenos a finanční vypořádání výměn energie mezi nabídkovými zónami, pokud jde o finanční práva a závazky plynoucí z těchto výměn.

V oblasti trhu s podpůrnými službami lze očekávat vstup nových subjektů na trh s poskytováním služeb výkonové rovnováhy (provozovatel zařízení pro ukládání energie, aktivní zákazník, agregátor atd.), připojování k evropským platformám pro výměnu regulační energie a dále vyšší využití tzv. nefrekvenčních podpůrných služeb. V neposlední řadě dojde i k harmonizaci evropského systému zúčtování odchylek a dále zkrácení obchodního/zúčtovacího intervalu na patnáct minut, což nepochybně ovlivní chování jednotlivých subjektů na trhu.

Vzhledem k postupnému povinnému připojování k evropským platformám pro výměnu regulační energie (TERRE, MARI a PICASSO) bude výrazně více finanční toků realizováno mezi provozovatelem přenosové soustavy a zahraničními partnery. Proto je navrhováno, aby v kompetenci provozovatele přenosové soustavy bylo nejen vyhodnocení, ale nově i vypořádání regulační energie nejen vůči zahraničí, ale i domácím poskytovatelům regulační energie/podpůrných služeb. Vypořádání regulační energie vůči jejím poskytovatelům by tak již nebylo prováděno operátorem trhu, ten by pouze transferoval saldo plateb za odchylky na provozovatele přenosové soustavy, který ho použije společně s platbami ze zahraniční jako zdroj pro platby za aktivovanou regulační energii.

D.4 Požadavky na promítnutí nové právní úpravy do právního řádu

Níže jsou demonstrativně uvedeny návrhy jednotlivých opatření, které by měly být promítnuty do nové právní úpravy při přípravě paragrafového znění NEZ:

Definice

• přenosem elektřiny se rozumí přenos propojenou soustavou zvlášť vysokého a velmi vysokého napětí za účelem dopravy elektřiny zákazníkům nebo provozovatelům distribučních soustav, který však nezahrnuje dodávky samotné;

• provozovatelem přenosové soustavy se rozumí osoba, která odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj přenosové soustavy v dané oblasti a případně její propojení s jinými soustavami a dále za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny;

• přenosovou soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území ČR a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Práva provozovatele přenosové soustavy

• zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů;

• při řešení krizových situací a stavech nouze řídit výrobní zdroje, zařízení pro ukládání energie a spotřebu buď přímo anebo prostřednictvím dispečinků provozovatelů distribučních soustav;

• na přiměřenou odměnu související s obstaráním podpůrných služeb, aby získal zpět odpovídající náklady, včetně výdajů na zajištění této činnosti a na potřebné informační a komunikační technologie a nákladů na infrastrukturu a přiměřeného zisku;

• pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou nabývat vlastnické právo k elektřině, a zajišťovat přenos a finanční vypořádání výměn energie mezi nabídkovými zónami, pokud jde o finanční práva a závazky plynoucí z těchto výměn; toto není považováno za obchod s elektřinou;

• za stanovených podmínek omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou;

• za stanovených podmínek změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy;

• vybírat poplatky za přetížení a platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav;

• nakupovat elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu a za účelem snížení nákladů na elektřinu pro krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě nabízet nevyužitelnou elektřinu přesahující aktuální výši ztrát elektřiny v přenosové soustavě na vnitrodenním trhu s elektřinou způsobem, v rozsahu a za v prováděcím předpise jasně stanovených a omezujících podmínek; při nabízení nevyužitelné elektřiny přesahující aktuální výši ztrát elektřiny v přenosové soustavě nesmí provozovatel přenosové soustavy nabízet elektřinu tak, aby uskutečňoval spekulativní obchody s elektřinou a je povinen dodržovat pravidla pro uvolňování nevyužité elektřiny přesahující výši ztrát uvedená v prováděcím právním předpise a v souladu s obchodními podmínkami operátora trhu; toto není považováno za obchod s elektřinou;

• za stanovených podmínek vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie;

• odmítnout umožnit poskytování flexibility v daném místě účastníka trhu s elektřinou v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy;

• vyhlašovat stav nouze pro celé území ČR;

• vypracovávat podmínky nebo metodiky v rozsahu určeném legislativou EU, včetně síťových kodexů a rámcových pokynů.

Povinnosti provozovatele přenosové soustavy

• nést odpovědnost za odchylku a být subjektem zúčtování odchylek, nebo přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování

• zajišťovat dlouhodobou schopnost soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny a úsporným způsobem provozovat, udržovat a rozvíjet bezpečnou, spolehlivou a účinnou přenosovou soustavu s řádným ohledem na životní prostředí;

• každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a poskytovat přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy;

• zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou;

• řídit toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav v elektrizační soustavě. Za tímto účelem provozovatel přenosové soustavy odpovídá za bezpečnost, spolehlivost a účinnost elektrizační soustavy a v této souvislosti i za zajištění dostupnosti všech nezbytných podpůrných služeb;

• přispívat k bezpečnosti dodávek prostřednictvím přiměřené přenosové kapacity a prostřednictvím spolehlivosti soustavy;

• akceptovat rámec pro spolupráci a koordinaci mezi regionálními koordinačními centry; při řízení soustavy zohledňuje doporučení vydaná regionálními koordinačními centry;

• spolupracovat na integraci vnitřního evropského trhu s energií a zajišťovat přenos a finanční vypořádání výměn energie mezi nabídkovými zónami, pokud jde o finanční práva a závazky plynoucí z těchto výměn; toto není považováno za obchod s elektřinou;

• poskytovat přenosové služby pro uživatele přenosové soustavy;

• zajišťovat systémové služby pro elektrizační soustavu ČR;

• zajišťovat správu údajů, včetně rozvoje systémů pro správu údajů, kybernetickou bezpečnost a ochranu údajů s výhradou platných ustanovení a pravidel, a aniž jsou dotčeny pravomoci jiných orgánů;

• obstarávat nefrekvenční podpůrné služby transparentními, nediskriminačními a tržními postupy způsobem, který zajišťuje zapojení všech elektroenergetických podniků a kvalifikovaných účastníků trhu, včetně účastníků trhu nabízejících energii z obnovitelných zdrojů, účastníků trhu vykonávajících služby odezvy strany poptávky, provozovatelů zařízení pro ukládání energie a účastníků trhu vykonávajících služby agregace v souladu s pravidly provozování přenosové soustavy. Toto neplatí, pokud regulační orgán dospěl k závěru, že tržní poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb je ekonomicky neefektivní, a udělil výjimku. Povinnost obstarávat nefrekvenční podpůrné služby tržními postupy se nevztahuje také na plně integrované komponenty sítě;

• obstarávat služby výkonové rovnováhy transparentními, nediskriminačními a tržními postupy způsobem, který zajišťuje zapojení všech elektroenergetických podniků a kvalifikovaných účastníků trhu, včetně účastníků trhu nabízejících energii z obnovitelných zdrojů, účastníků trhu vykonávajících služby odezvy strany poptávky, provozovatelů zařízení pro ukládání energie a účastníků trhu vykonávajících služby agregace v souladu s pravidly provozování přenosové soustavy;

• obstarávat regulační energii pro zajištění výkonové rovnováhy elektrizační soustavy ČR;

• zprostředkovávat dodávku regulační energie pro propojené elektrizační soustavy ostatních států;

• obstarávat výkon pro zajištění bezpečnosti a přiměřenosti dodávky elektřiny v elektrizační soustavě ČR transparentními, nediskriminačními a tržními postupy způsobem, který zajišťuje zapojení všech elektroenergetických podniků a kvalifikovaných účastníků trhu v souladu s Pravidly provozování přenosové soustavy;

• zprostředkovávat dodávku podpůrných služeb a regulační energie pro propojené elektrizační soustavy ostatních států;

• podílet se na vypracovávání evropských a vnitrostátních posouzení zdrojové přiměřenosti; je odpovědný a řídí výkonovou bilanci ČR (na základě norem spolehlivosti);

• poskytovat uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě;

• stanovit a zveřejnit transparentní a účinné postupy pro nediskriminační připojení nových výrobních zařízení a zařízení pro ukládání energie k přenosové soustavě;

• zajišťovat zřízení technického dispečinku pro výkon činností a jeho řádnou činnost;

• zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností;

• zpracovávat a po schválení ERÚ zveřejňovat pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat činnost v souladu s těmito pravidly;

• každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a po jeho schválení ERÚ jej zveřejňovat;

• vypracovávat havarijní plány;

• plnit povinnosti uložené provozovateli přenosové soustavy v nařízení 2019/941;

• předkládat subjektu zpracovávajícímu zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny podklady pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny

• při nasazování výrobních zařízení dávat přednost zařízením využívajícím obnovitelné zdroje nebo využívajícím vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jak stanoví čl. 12 nařízení 2019/943;

• stanovovat normy spolehlivosti pro bezpečné a přiměřené dodávky elektřiny v elektrizační soustavě ČR a pravidelně je ověřovat;

• předávat a aktualizovat údaje ze smluv o připojení do databáze zařízení;

• poskytovat a aktualizovat operátorovi trhu údaje potřebné pro identifikaci zákazníka v předávacích a odběrných místech;

• registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu.

 NahoruE. Distribuce elektřiny

V rámci této části návrhu věcných řešení je popsána současná a navrhovaná právní úprava vztahující se k činnosti distribuce elektřiny. Činnosti distribuce elektřiny se dotkne zejména změna koncepce NEZ a zapojení nových činnosti (zejména možnost některých účastníků trhu poskytovat flexibilitu) do trhu s elektřinou. Dílčí úpravy této činnosti v NEZ dále souvisí s navrhovaným modelem trhu s elektřinou.

E.1 Popis současného stavu

Distribuce elektřiny není v EZ jako taková definována. Ten, kdo provozuje distribuční soustavu, je provozovatelem distribuční soustavy.

Hlavním účelem distribuce elektřiny je zabezpečení spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny zákazníkům. V rámci této činnosti provozovatel distribuční soustavy zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, má povinnost připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splní podmínky; a poskytuje služby distribuční soustavy, především pak samotnou dopravu elektřiny distribuční soustavou.

Distribuce elektřiny je pojímána jako přirozeně monopolní činnost, z tohoto pohledu je regulována a je provozována za regulované ceny.

Distribuci elektřiny lze provozovat pouze na základě licence na distribuci elektřiny. Žadatel o licenci na distribuci elektřiny musí splnit finanční, odborné a technické předpoklady pro výkon licencované činnosti. Licence na distribuci elektřiny mimo jiné vymezuje území, na kterém provozovatel distribuční soustavy provozuje distribuční soustavu a obsahuje specifikaci distribučních zařízení.

EZ v současné době nerozlišuje žádné kategorie provozovatelů distribučních soustav, všichni provozovatelé distribuční soustavy mají podle EZ stejná práva a povinnosti, a to bez ohledu na charakter distribuční soustavy (výjimku tvoří pravidla unbundlingu, která se uplatní na provozovatele distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků). Přitom lze v rámci faktického stavu v ČR poměrně jednoznačně rozlišit dvě základní skupiny distribučních soustav. Prvními jsou distribuční soustavy provozované tzv. regionálními distributory (ČEZ Distribuce, PREdistribuce, E.ON Distribuce a UniCapital Distribuce), jejichž území vymezené licencí pokrývá v souhrnu celé území ČR. Tyto distribuční soustavy jsou přímo připojeny k přenosové soustavě, proto se o nich hovoří s odkazem na definici uvedenou v zákoně o POZE jako o regionálních distribučních soustavách (dále jen "RDS").

Dále existuje v rámci ČR řada menších distribučních soustav, zejména v rámci existujících nebo bývalých výrobních areálů, které nejsou přímo připojeny k přenosové soustavě, ale zpravidla k RDS. V souladu se zákonem o POZE jsou označovány jako lokální distribuční soustavy (dále jen "LDS"). Tyto LDS jsou provozovány na území, které je vymezeno zároveň pro některou z RDS. Současný EZ nedefinuje tzv. uzavřené distribuční soustavy (dále jen "UDS") ve smyslu čl. 38 směrnice 2019/944.

Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být podle stávajícího EZ souběžným držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem.

S ohledem na skutečnost, že RDS (s výjimkou UniCapital Distribuce) jsou zároveň součástí vertikálně integrovaných podniků, uplatní se na jejich provozovatele pravidla unbundlingu ve smyslu § 25a EZ.

E.2 Vyhodnocení současného stavu

Provozovatelé distribučních soustav se v návaznosti na technologický pokrok a požadavky Zimního balíčku v následujících letech budou muset vypořádat s celou řadou strukturálních změn ve své činnosti, a to, aniž by jimi byly nějak dotčeny základní cíle distribuce elektřiny, tj. především zabezpečení spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny zákazníkům za rovných a transparentních podmínek.

Jedná se zejména o digitalizaci realizovanou zejména zavedením inteligentních měřicích systémů (tzv. "smart meters") a smart grids, o decentralizaci výroby elektřiny, jejímž hnacím motorem bude pokračující podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, širší zavádění ukládání elektřiny pro její další spotřebu (akumulace elektřiny). V návaznosti na shora uvedené procesy se bude muset provozovatel distribuční soustavy vypořádat s požadavky na flexibilitu distribuční soustavy (tj. schopnost reagovat na změny z vnějšku).

S ohledem na shora uvedený popis změn v sektoru energetiky lze očekávat, že provozovatelé distribučních soustav budou v budoucnu nuceni zajistit:

1. integraci decentrální výroby v objemech řádově jednotek tisíců MW instalovaného výkonu decentrálních obnovitelných zdrojů;
2. distribuční infrastrukturu pro rozvoj čisté mobility a ukládání energie;
3. aktivní řízení sítí, jako jsou změny topologie nebo řízení napětí, dle aktuální provozní situace, a to i na hladinách vysokého napětí, příp. nízkého napětí;
4. rozvoj a výstavbu kapacitně a geograficky flexibilních, bezpečných, nezávislých a spolehlivých datových sítí včetně datové infrastruktury, umožňujících:

   • přímé řízení, komunikaci a automatizaci distribučních soustav nejen v běžných provozních podmínkách, ale i v krizových situacích a ve stavech nouze;

   • datové přenosy pro nepřímé řízení a zajištění provozu, údržby a bezpečnosti distribučních soustav;

   • měření a monitoring distribučních soustav;

   • řízení a sdílení dat s účastníky trhu s elektřinou nabízejícími flexibilitu zdrojů nebo spotřeby včetně agregace, která musí být podřízena požadavkům a řízení technických dispečinků provozovatelů distribučních soustav pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti distribučních soustav;

   • řízení a optimalizaci provozu distribučních soustav;

   • poskytování dat relevantním účastníkům trhu.

K tomu všemu bude nezbytné disponovat odpovídajícím nastavením právního rámce, který umožní provozovatelům distribučních soustav zajistit bezpečnost a spolehlivost…