dnes je 15.1.2025

Input:

Oběhové hospodářství - bariéry, priority, alternativy politické podpory

3.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.5.2
Oběhové hospodářství – bariéry, priority, alternativy politické podpory

Mgr. Marie Kleňhová

Scoping study to identify potenciál circular economy action, priority sectors, material flows and value chaos,

Funded under DG Environmen´ts Framework contract, August 2014

(Výtah ze studie EU)

Úvod

Předběžná studie byla vypracována za účelem identifikace potenciálních akcí oběhového hospodářství, prioritních sektorů, toků materiálu a hodnotových řetězců.

Oběhové hospodářství nabývá v politických a ekonomických programech rychle na významu. Na rozdíl od současného převážně lineárního hospodářství "vezmi – vyrob – použij – vyhoď" představuje oběhové hospodářství strategii rozvoje, která umožňuje hospodářský růst s cílem optimalizovat řetězec spotřeby biologických a technických materiálů. Předpokládá se hluboká transformace výrobního řetězce a schémat spotřeby, aby materiály zůstaly v ekonomice déle v oběhu, nová koncepce průmyslových systémů a podpora kaskádového využití materiálů a odpadů. I když v lineárním hospodářství existují některé oběhové prvky, jako například recyklace a kompostování (viz obr. E1), kde je třeba zajišťovat pokrok, oběhové hospodářství jde nad rámec snahy o předcházení vzniku odpadů a snižování jejich množství a dává podněty k technologickým, organizačním a sociálním inovacím napříč a podél hodnotových řetězců (viz obr. E2). Již jsou uplatňovány mnohé politiky a aktivity, které oběhové hospodářství podporují, ovšem zbývá ještě celá řada nevyužitých příležitostí, nákladů, které bude třeba ušetřit a překážek, které bude třeba překonat, aby se urychlil pohyb směrem k oběhovému hospodářství v EU.

Obr. E1

Obr. E2

Na tomto pozadí nechala Evropská komise (Generální ředitelství pro životní prostředí) provést Předběžnou studii za účelem identifikace potenciálních akcí oběhového hospodářství, prioritních sektorů, toků materiálu a hodnotových řetězců. Studie byla zpracována Institutem politických studií (PSI), Institutem pro evropskou environmentální politiku IEEP a BIO a Ekologickým institutem v období mezi listopadem 2013 až červencem 2014. Záměrem studie bylo poskytnout počáteční předběžné hodnocení potenciálních priorit a politických alternativ na podporu přechodu EU na oběhové hospodářství.

Studie vyhodnotila existující literaturu, identifikovala potenciální prioritní oblasti pro akce, kde by uspíšení oběhového hospodářství bylo přínosné a kde hraje politika EU obzvlášť významnou roli, a navrhla alternativy politiky k uvážení napříč řadou oblastí.

Bariéry oběhového hospodářství

I když jsou výhody oběhového hospodářství stále více uznávány, zbývá řada bariér přechodu, mezi něž patří

  • nedostatečné schopnosti a nedostatečné investice do designu a výroby výrobků, které by mohly usnadnit opětovné použití, předělání, opravy a recyklaci;

  • současná úroveň cen zdrojů, která vytváří ekonomické signály nepodporující efektivní využívání zdrojů, snižování znečištění nebo inovace;

  • chybějící dostatečné pobídky, mimo jiné v důsledku nedostatečné internalizace externalit pomocí politických nebo jiných opatření;

  • neuplatňování pravomocí a pobídek mezi aktéry uvnitř hodnotových řetězců a napříč nimi (např. mezi výrobci a recyklačními podniky) za účelem zlepšení výkonu napříč cykly a sektory;

  • stále omezená akceptace potenciálně efektivnějšího obchodního modelu orientovaného na služby spotřebiteli a podnikateli, například upřednostňování leasingu před vlastnictvím nebo plateb v závislosti na výkonu;

  • omezené informace, know how a ekonomické pobídky pro klíčové prvky v dodavatelském a údržbovém řetězci, například k opravám a opětovnému použití nebo k chemickému složení určitých produktů, jako jsou látky obsažené v elektronických zařízeních;

  • nedostatky v povědomí veřejnosti (například o trvanlivosti potravinářských výrobků);

  • nedostatečná separace odpadů u zdroje (například u potravinářských odpadů, obalů);

  • omezené udržitelné pobídky pro veřejné zakázky ve většině politických agend (například udržitelná spotřeba ve státní správě);

  • nedostatečné investice do infrastruktury pro recyklaci a využívání odpadů, inovací a technologií (souvisí se zakonzervováním současných technologií a infrastruktur);

  • obtížné získávání finančních prostředků pro takové investice;

  • nedostatky v kohezní politice na různých úrovních (například v oblasti bioenergie a odpadové politiky)

  • všeobecná plánovaná zastaralost produktů.

Mnohé z těchto bariér jsou specifické pro určité materiály, produkty a sektory; vyžadují různé typy akcí na úrovni EU, národní, regionální a lokální, v závislosti na povaze bariéry.

Materiály, produkty a sektory prioritní pro EU

Oběhové hospodářství je složitý komplex, zahrnující řadu materiálů, produktů a aktérů, různých stádií výrobkových a hodnotových řetězců s různými potenciály oběhu napříč různými sektory, produkty a hodnotovými řetězci. Kromě toho je přechod na oběhové hospodářství výzvou pro řízení na mnoha úrovních, kde lze podnikat akce na různých úrovních (EU, členský stát, místní samospráva, soukromý sektor, občan). Proto je třeba identifikovat prioritní oblasti pro akce na různých úrovních řízení.

Hodně stávajících klíčových studií zkoumá příležitosti pro akce ke zvýšení oběhu v různých oblastech zdrojů a výrobních sektorech z různých perspektiv. Například Nadace Ellen MacArthur ve své zprávě z roku 2013 analyzuje sektor spotřebního zboží za účelem identifikace prioritního zboží, kde spočívají nejzásadnější a málo využité příležitosti oběhu, a poukazuje na výrobky jako je nábytek a pračky jako na priority uvnitř tohoto sektoru (EFM, 2013). Naopak studie Green Alliance považuje za výchozí bod prioritu kovových materiálů, vody a fosforu kvůli jejich roli klíčového vstupního zdroje v ekonomice a jejich velkým ztrátám v současnosti (Green Alliance, 2011).

Tato studie identifikuje následující priority, kde by urychlení nástupu oběhového hospodářství bylo přínosné a kde hraje zvlášť významnou úlohu politika EU:

  • Prioritní materiály zahrnují: zemědělské produkty a odpady, dřevo a papír, plasty, kovy a fosfor.

  • Prioritní sektory zahrnují: obaly; potraviny; elektrická a elektronická zařízení; dopravu; nábytek; budovy a stavby.

Pro lepší pochopení příležitostí oběhového hospodářství v různých oblastech, které by mohly být podpořeny cílenými politickými zásahy, byly ve studii popsány následující případy:

  • Mobilní a chytré telefony, protože jsou rozšířeným a ekonomicky významným příkladem high-tech produktů se známkami rostoucího zájmu spotřebitelů a účasti v oběhovém hospodářství. Jsou také hlavním potenciálním přínosem z hlediska úspory materiálu a potřeby zredukovat zdravotní a environmentální dopady jejich současného způsobu odstraňování.

  • Potravinové dodavatelské řetězce jsou velké z hlediska objemu, významné z hlediska ekonomiky a životního prostředí a zásadní pro management mnoha biologických materiálů. Tyto řetězce v současné době produkují značné množství odpadu (navzdory velkým globálním snahám zajistit dostatečnou výživu) a jsou spojovány s velkými environmentálními dopady.

  • Využívání velkého množství konstrukční oceli s vysokou mezí pevnosti a s tím spojený potenciál dematerializace uvnitř různých produktů ilustruje, jak prioritní materiály mohou mít systémové spojení s velkým množstvím produktových dodavatelských řetězců, včetně stavebnictví a dopravy.

  • Plasty mají širokou škálu uplatnění, mimo jiné u obalů a potravinářských výrobků, stejně jako u lehkých konstrukcí, např. automobilů. Jsou také důležitým příkladem při zkoumání škály kaskádových možností pro materiály a přechodu na hospodářství na bázi bio.

Analýza v těchto případových studiích ukazuje, že vztah mezi aktéry v hodnotových řetězcích může být důležitým omezením při realizaci příležitostí pro oběhové hospodářství, zejména když jsou vyžadovány inovace (produktů, organizační struktury, znalostí nebo vztahů v hodnotovém řetězci). Toto je další bariéra přechodu na oběhové hospodářství vedle bariér, které jsou často zdůrazňovány v literatuře, a její překonání může vyžadovat politický zásah.

Politické alternativy na podporu oběhového hospodářství v EU

Již funguje řada politik a opatření na úrovni EU, národní, regionální a lokální, a řada iniciativ soukromých subjektů a jiných zainteresovaných osob, které se snaží o přechod na oběhové hospodářství. Tyto snahy mají úzkou souvislost s paralelními politickými diskusemi včetně:

  • balíčku k oběhovému hospodářství publikovanému v červenci 2014, který zahrnuje ústřední zprávu (COM(2014(398), návrh novelizace směrnic EU o odpadech (COM(2014)397), a příslušné zprávy o udržitelných budovách (COM(2014)445), zelených zaměstnáních (COM(2014)446) a zelených akcích pro malé a střední podniky (COM(2014)440);

  • implementace Plánu pro Evropu efektivně využívající zdroje (COM(2011)571), 7. Environmentálního akčního programu – 7th EAP (Rozhodnutí č. 1386/2013/EU) a doporučení Evropské platformy efektivity zdrojů

Partneři


Nahrávám...
Nahrávám...