dnes je 14.1.2025

Input:

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) po novele zákona č. 100/2001 Sb.

19.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.5.2
Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) po novele zákona č. 100/2001 Sb.

MUDr. Marie Adámková

Novela zákona č. 100/2001 Sb., upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a postup fyzických a právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování. Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají také zákonem vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí.

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí

Předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí jsou:

• koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1, zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody, a dále koncepce, u kterých podle stanoviska orgánu ochrany přírody nelze vyloučit významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle zákona o ochraně přírody a krajiny, tyto koncepce podléhají posuzování vždy,

• koncepce, u nichž je dotčené území tvořeno územním obvodem jedné nebo několika obcí, které stanoví využití území místního významu, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,

• změny koncepcí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d zákona.

Rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 je dán vždy, pokud koncepce stanoví podmínky pro jejich povolování, zejména pokud jde o umístění, povahu, velikost, provozní podmínky nebo požadavky na přírodní zdroje.

Posuzování vlivů záměru na životní prostředí nenahrazuje posuzování vlivů koncepce na životní prostředí

Údaje získané při posuzování vlivů záměru na životní prostředí, případně při hodnocení důsledků záměru na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a na stav jejich ochrany lze využít při posuzování vlivů koncepce na životní prostředí.

Předmětem posuzování nejsou:

• koncepce zpracovávané pouze pro účely obrany státu,

• koncepce zpracovávané pro případ mimořádných událostí, při kterých dochází k závažnému a bezprostřednímu ohrožení životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob,

• finanční a rozpočtové koncepce.

Ten, kdo zpracovává koncepci nebo předkládá podnět k jejímu zpracování, je povinen předložit oznámení koncepce příslušnému úřadu v listinné a v elektronické podobě. Náležitosti oznámení koncepce stanoví příloha č. 7 zákona.

Další etapou posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí je zjišťovací řízení. Jeho cílem je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.

Příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízení neprodleně předkladateli, dotčeným orgánům a krajům a případně také dotčeným obcím, které příslušný úřad určil podle § 10c odst. 2 zákona, a zároveň jej zveřejní.

Navrhovaná změna zákona nově přináší možnost, aby i u koncepcí na místní úrovni (tj. nikoliv nutně pouze pro územní obvod jediné obce) byla posouzena významnost vlivů koncepce na životní prostředí a proces SEA byl případně ukončen již ve fázi zjišťovacího řízení, územní obvod jedné obce tak nebude limitem pro obligatorní postoupení koncepce do celého procesu SEA.

Koncepce, které stanovují využití území místního významu, lze charakterizovat jako strategické dokumenty místní či lokální povahy, a to v kontrastu ke koncepcím na národní a regionální (krajské) úrovni.

Za místní či lokální koncepce tak zpravidla budou považovány koncepce řešící území jedné obce, tedy stejně jako dosud. Není však vyloučeno, že nově do takovéto kategorie koncepcí mohou spadat i koncepce pro území dvou, popřípadě více obcí. K rozlišení, zda koncepce řeší záležitosti místního významu, je třeba přistupovat individuálně se zohledněním okolností konkrétní koncepce, a to především se zohledněním významnosti a rozsahu potenciálních vlivů na životní prostředí.

Smyslem nové úpravy koncepcí řešících záležitosti místního významu je tedy umožnit, aby pouze zjišťovacímu řízení podléhaly i koncepce pro území větší než území jedné obce, novela necílí na koncepce pro území menší.

Posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice ČR

Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice ČR je záměr:

• podle § 4 odst. 1 a koncepce, pokud dotčené území může zasahovat i mimo území ČR,

• podle § 4 odst. 1 nebo koncepce, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být zasaženo závažnými vlivy na životní prostředí, požádá,

• koncepce, které mají být prováděné na území jiného státu a jež mohou mít závažný vliv na životní prostředí na území ČR.

Příslušný úřad postupuje při mezistátním posuzování ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí.

Zveřejnění dokumentů pořízených v průběhu posuzování a informací o nich

Příslušný úřad na internetu zveřejní:

• oznámení,

• závěr zjišťovacího řízení,

• informaci o vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění,

• dokumentaci,

• informaci o místě a času konání veřejného projednání záměru,

• posudek,

• stanovisko,

• zápis z veřejného projednání záměru,

• oznámení koncepce,

• návrh koncepce,

• informaci o konzultaci při mezistátním posuzování,

• stanovisko ke koncepci,

• sdělení o ukončení posuzování.

Uvedené informace vyvěsí dotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. Informace o uvedených dokumentech a o tom, kdy a kde je možné do nich nahlížet, vyvěsí dotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů.

Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace na úřední desce dotčeného kraje.

Příslušný úřad nařídí veřejné projednání, jestliže obdržel odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnosti k dokumentaci. Informaci o veřejném projednání zveřejní příslušný úřad a zašle dotčeným orgánům a územním samosprávným celkům nejméně 5 pracovních dnů před jeho konáním.

Dále je povinen zajistit, aby se nařízené veřejné projednání konalo nejpozději 30 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k dokumentaci.

Může ukončit veřejné projednání v případě neúčasti oznamovatele nebo zpracovatele

Partneři


Nahrávám...
Nahrávám...