Posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) po novele zákona č. 100/2001 Sb.

13.5.1

Posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) po novele zákona č. 100/2001 Sb.

MUDr. Marie Adámková

Novela zákona č. 100/2001 Sb., upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a postup fyzických a právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování. Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají také zákonem vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí.

Rozsah posouzení je zákonem stanoven na vlivy na:

• obyvatelstvo a veřejné zdraví,

• životní prostředí, zahrnující vlivy na:

  • - živočichy a rostliny,
  • - ekosystémy,
  • - biologickou rozmanitost,
  • - půdu,
  • - vodu,
  • - ovzduší,
  • - klima,
  • - krajinu,
  • - přírodní zdroje,

• hmotný majetek a kulturní dědictví, vymezené zvláštními právními předpisy, a na jejich vzájemné působení a souvislosti.

Vlivy na biologickou rozmanitost se posuzují se zvláštním zřetelem na evropsky významné druhy, ptáky a evropská stanoviště.

 NahoruPosuzování vlivů záměru na životní prostředí

Zákon stanoví povinnosti při posuzování záměru stavby a činností a technologií. Záměrem jsou:

1. stavby, zařízení, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 zákona,

2. stavby, zařízení, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

Ve vztahu k nebezpečným chemickým látkám a směsím jde zejména o:

Předmětem posuzování podle zákona jsou:

• záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii I a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty (je-li uvedena), tyto záměry a změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí vždy,

• změny záměru uvedeného v příloze č. 1 kategorii I, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání, tyto změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,

• záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii II a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty (je-li uvedena), nebo které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; tyto záměry a změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,

Novela zákona doplňuje a vymezuje stávající text o další záměry:

• podlimitní záměry, které dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty, nacházejí se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení, tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se stanoví ve zjišťovacím řízení,

• změny podlimitních záměrů, které vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty, v jejichž důsledku podlimitní záměr současně naplní příslušnou limitní hodnotu nebo kritéria podle předchozího bodu a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení, tyto záměry podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,

• záměry podle § 3 písm. a) bodu 2, tyto záměry podléhají posouzení, pokud se stanoví ve zjišťovacím řízení,

• změny záměru, které by podle závazného stanoviska příslušného úřadu vydaného podle § 9a odst. 6 mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, tyto změny záměrů podléhají posuzování posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení,

• části nebo etapy záměru podle § 9a odst. 5 zákona, tyto části nebo etapy záměru podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.

Cílem úpravy definice záměru a jejího rozdělení bylo zakotvit možnost označovat pojmem záměr i stavby, činnosti a technologie, které nejsou uvedeny v příloze č. 1 zákona, avšak které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a které podléhají posouzení podle zákona.

Vláda může rozhodnout, že předmětem posuzování není záměr, popřípadě jeho část, který je určený výhradně pro účely obrany nebo bezprostředního odvrácení nebo zmírnění důsledků mimořádné události, jež by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost, majetek obyvatelstva nebo životní prostředí, pokud by mohlo posuzování tyto účely nepříznivě ovlivnit.

Dále může vláda ve výjimečném, krajně naléhavém případě, který nebylo možno předvídat, rozhodnout, že předmětem posuzování není záměr, u kterého veřejný zájem na jeho provedení výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.

V daném případě je vždy nezbytné vyjádření Ministerstva životního prostředí. U vyloučeného záměru vláda:

• může stanovit jinou formu posuzování,

• zajistí zveřejnění informace o vyloučení, jeho důvodech a výsledku posuzování,

• před vydáním rozhodnutí, které povoluje umístění nebo provedení záměru, informuje Evropskou komisi o důvodech vyloučení a poskytne jí zveřejněné informace.

Vlivy každého záměru se vztahují k určitému území, přičemž jeho rozloha bývá v praxi velmi rozdílná. Obdobné je to i u koncepcí – některé zasahují svými vlivy pouze obec, jiné území kraje a jiné území celého státu.

Dotčeným orgánem je správní orgán, jenž hájí zájmy chráněné zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů) a jehož územně správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území. Dotčeným správním úřadem je i Česká inspekce životního prostředí.

Příslušným úřadem je Ministerstvo životního prostředí nebo orgán kraje v přenesené působnosti, v jehož územně správním obvodu je navržen záměr nebo pro jehož územně správní obvod je zpracovávána koncepce.

Dotčenou veřejností je v zákoně č. 100/2001 Sb., stanovena:

• osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech.

• právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která vznikla alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o navazujícím řízení podle § 9b odst. 1, případně před dnem vydání rozhodnutí podle § 7 odst. 6, nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob.

Za navazující řízení zákon považuje řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, v případě, že jde o:

• územní řízení,

• stavební řízení,

• společné územní a stavební řízení,

• opakované stavební řízení,

• řízení o dodatečném povolení stavby,

• řízení o povolení hornické činnosti,

• řízení o stanovení dobývacího prostoru,

• řízení o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem,

• řízení o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami,

• řízení o vydání integrovaného povolení,

• řízení o vydání povolení provozu stacionárního zdroje,

• řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů,

• řízení, v němž se vydává rozhodnutí nezbytné pro uskutečnění záměru,

• řízení o změně rozhodnutí vydaného v řízeních podle předchozích bodů k dosud nepovolenému záměru nebo jeho části či etapě, má-li dojít ke změně podmínek rozhodnutí, které byly převzaty ze stanoviska.

Novela zákona definuje další pojmy, zejména:

• posouzení vlivů záměru na životní prostředí je proces, který sestává z vypracování a projednání dokumentace, zpracování posudku, vydání stanoviska a jeho zahrnutí do příslušného rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení,

• povolený záměr nebo jeho část či etapa je záměr nebo jeho část či etapa, k nimž byla vydána rozhodnutí v navazujících řízeních vyžadovaná zvláštními právními předpisy,

• podlimitní záměr je záměr uvedený v příloze č. 1 zákona kategorii II, který nedosahuje příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena. Účelem nové definice je zakotvení tohoto pojmu a zjednodušení formulace v § 4 odst. 1 písm. d) zákona. Dle tohoto ustanovení se bude nově příslušný úřad zabývat nikoli všemi podlimitními záměry a jejich změnami, nýbrž pouze těmi, které naplní stanovená kritéria v § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona. Cílem úpravy podlimitních záměrů je tedy i nadále zachovat určitou pojistku pro ty případy, kdy některý z těchto záměrů, ačkoli stanovených prahových hodnot nedosahuje, by mohl mít významný vliv na životní prostředí, a bylo tak možné jej na základě sdělení k podlimitnímu záměru vyžadujícího provedení zjišťovací řízení a následného závěru zjišťovacího řízení tomuto posuzování podrobit.

Výsledkem navržené úpravy bude zpřehlednění právní úpravy, odstranění pochybností při výkladu a aplikaci zákona a snížení administrativní zátěže, již v současné době aplikace institutu coherence stamp a dalších povinností podle zákona zejména v řízeních o změně stavby před jejím dokončením představuje, a to za současného zachování účinné ochrany životního prostředí.

 NahoruZpůsoby posuzování vlivů záměru na životní prostředí

Posuzování vlivu záměru na životní prostředí zahrnuje:

• zjištění,

• popis,

• posouzení,

• vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí.

Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i po jeho ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace existuje. Dále se posuzují  vlivy související s běžným provozováním záměru i vlivy vyplývající ze zranitelnosti záměru vůči závažným nehodám nebo katastrofám, které jsou pro daný záměr relevantní.

Posuzování záměru zahrnuje i návrh opatření k předcházení možným významným negativním vlivům na životní prostředí provedením záměru, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením záměru, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření a dále návrh opatření k monitorování možných významných negativních vlivů na životní prostředí, pokud nevyplývají z požadavků jiných právních předpisů.

Oznámení

Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru příslušnému úřadu. Pokud jde o podlimitní záměr, nebo jeho změnu, je oznamovatel povinen předložit jeho oznámení v listinné podobě. Náležitosti oznámení podlimitního záměru stanoví příloha č. 3a zákona.

Oznámení podlimitního záměru

Oznámení podlimitního záměru musí zahrnovat následující informace podle přílohy č. 3a:

Příslušný úřad na základě oznámení podlimitního záměru a s přihlédnutím k zásadám uvedeným v příloze č. 2 zákona sdělí do 15 dnů oznamovateli, zda bude podlimitní záměr podléhat zjišťovacímu řízení, a zároveň toto sdělení zveřejní na internetu.

Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru v listinné podobě a na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem.

Náležitosti oznámení záměru stanoví příloha č. 3. Oznámení se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování, případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů a s případným zohledněním kritérií pro zjišťovací řízení uvedených v příloze č. 2.

Pokud se jedná o záměr, který podléhá posouzení podle § 4 odst. 1 písm. a), musí oznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí.

Veřejnost, dotčená veřejnost, dotčené orgány a dotčené územní samosprávné celky mohou zaslat písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení.

 NahoruZásady pro zjišťovací řízení

Při zjišťovacím řízení příslušný úřad na základě dostupných podkladů a informací stanoví, zda a v jakém rozsahu může záměr vážně ovlivnit životní prostředí a obyvatelstvo. Používá přitom následující kritéria, která charakterizují na jedné straně vlastní záměr a příslušné zájmové území, na druhé straně z toho vyplývající významné potenciální vlivy na obyvatelstvo a životní prostředí.

Jde o následující kritéria:

• charakteristika záměru,

• umístění záměru,

• charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí.

Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru písemně. Náležitosti…