Revize normy ISO 14001:2015 - 8. Část - Provoz (1. díl)

2.2.96

Revize normy ISO 14001:2015 – 8. Část – Provoz (1. díl)

Ing. Monika Becková

Kapitola 8 obsahuje původní dvě hlavní části normy ISO 14001:2004 – řízení provozu a havarijní připravenost, tedy upravené individuální požadavky specifické pro systém environmentálního managementu. Tato kapitola se podstatně liší svým obsahem v obou revidovaných normách (systém managementu kvality a systém environmentálního managementu), které jsou ve svých ostatních požadavcích jinak velmi podobné.

Kapitola 8 zahrnuje požadavky dřívějších článků 4.4.6 (Řízení provozu) a 4.4.7 (Havarijní připravenost a reakce).

Kapitola 8 zahrnuje, stejně jako předchozí kapitoly revidované normy, některé změny ve formulacích. Podstatné jsou ale zcela nové požadavky v oblasti řízení změn, poprvé se v textu normy hovoří o procesech včetně řízení externích procesů (dosavadní verze se pouze v úvodu zmiňuje o procesních přístupu založeném na principu PDCA, a v samotných požadavcích kapitoly 4 s procesy v podstatě nepracuje). Nový je také požadavek do řízení provozu zahrnout hledisko životního cyklu výrobku a služby.

Kapitola 8 má následující části:

• 8.1 Plánování a řízení provozu

• 8.2 Havarijní připravenost a reakce

Byť je struktura této kapitoly stejně jednoduchá jako v případě předcházející verze, požadavky jsou upravené a doplněné. Ve výsledku je tato část normy nyní podstatně obsáhlejší.

 Nahoru8.1 Plánování a řízení provozu

Jak už bylo zmíněno, tento článek obsahuje požadavky původně stanovené ve čl. 4.4.6 (Řízení provozu). Pokud se týká plánování a řízení provozu, organizace musí zvážit více faktorů než dosud.

Původně:

Organizace musí určit a plánovat operace a činnosti, které:

• souvisejí s významnými environmentálními aspekty;

• v souladu s environmentální politikou, cíli a cílovými hodnotami;

• tak, aby byly prováděny za přesně stanovených podmínek.

Nástroje k tomuto jsou (resp. byly) následující:

1. vytvoření, zavedení a udržování dokumentovaných postupů pro řízení situací...;
2. ustanovení provozních kritérií v těchto postupech;
3. vytvoření, zavedení a udržování postupů pro identifikované významné environmentální aspekty zboží a služeb ...., sdělením příslušných postupů a požadavků dodavatelům, včetně smluvních partnerů (pozn.: tedy požadavky pro nákup – tato část se promítá nově do požadavků na externí poskytovatele).

Nyní:

Organizace musí:

• vytvořit, implementovat, řídit a udržovat procesy potřebné k plnění požadavků na systém environmentálního managementu a realizovat opatření stanovená v 6.1 a 6.2 tím, že:

  1. stanovuje provozní kritéria pro procesy;
  2. uskutečňuje řízení procesů podle těchto provozních kritérií.

Poznámka v textu normy (a její informativní příloha A) k tomu dodává příklady vhodných metod řízení:

• Uplatnění návrhu procesů (navrhnout procesy potřebné k plnění),

• Používání vhodné technologie včetně potřebných technických kontrol (obdoba vstupní, mezioperační, výstupní kontroly v systému managementu kvality, zaměřená na dodržování provozních kritérií)

• Používání kompetentních pracovníků

• Dodržování předepsaných postupů

• Monitorování / měření procesů

• Sběr a analýza dat

Pozn.:

Nově je zde doplněn požadavek realizovat opatření stanovená v 6.1 a 6.2. Co to tedy v praxi znamená?

Rozdělíme si pro názornost celou tuto část na jednotlivé aspekty:

• vytvořit, implementovat, řídit a udržovat procesy potřebné k plnění požadavků na EMS znamená:

  1. navrhnout potřebné procesy;
  2. stanovit provozní kritéria pro tyto procesy a jejich části;
  3. realizovat a kontrolovat jejich stav.

Tato část zhruba odpovídá předchozí verzi, pomineme-li změnu terminologie např. z "dokumentovaných postupů" na "potřebné procesy".

V celém čl. 8.1 je požadavek na rozsah dokumentovaných organizací zcela na organizaci samotné.

Jakým způsobem můžeme vytvořit, implementovat, řídit a udržovat procesy potřebné k plnění požadavků na EMS si ukážeme na následujícím příkladu způsobu návrhu procesu včetně provozních kritérií:

Návrh procesu: Provoz manipulačních vozíků

Požadavky na EMS, kterých se tento proces týká:

• emise do ovzduší (spaliny u motorových vozíků)

• emise do půdy (úkapy při neshodném technickém stavu)

• vznik nebezpečného odpadu z údržby

• spotřeba chemických látek (směsí) při provozu a údržbě

• spotřeba pohonných hmot (tedy energie) z provozu

Platí pravidlo: vozík ve špatném stavu, špatná logistika a/nebo nekompetentní řidič vedou k negativnímu dopadu (nejen) na životní prostředí.

Jak tomu zamezit?

Vytvořit, implementovat, řídit a udržovat proces potřebný k plnění požadavků na EMS.

Účel procesu: Provoz, údržba a opravy motorových vozíků (MV).

Forma specifikace (tzn. vlastní návrh procesu potřebného z hlediska logistiky, která patří do rozsahu EMS, včetně průběhu, odpovědností a pravomocí): Vytvoření pravidel formou "Směrnice pro Provoz manipulačních vozíků".

Opatření, která jsou jeho součástí:

• Kvalifikace obsluhy (průkaz řidiče);

• Stanovení předpisu pro obsluhu, údržbu a opravy MV;

• Seznámení s tímto předpisem příslušné pracovníky;

• Stanovení plánu kontrol (denní kontroly, technické kontroly 1x za 12 měsíců);

• Stanovení předpisu pro provoz (např. nepřetěžovat, což vede mj. k nadbytečné spotřebě pohonných hmot);

• Plánovaná údržba (podle pokynů výrobce uvedených v návodu k používání).

Provozní kritéria:

• Technický stav;

• Spotřeba pohonných hmot / ujeté km;

• Kvalifikace řidičů.

Řízení podle těchto kritérií:

• Stanovení plánu údržby;

• Stanovení plánu kontrol;

• Stanovení plánu školení;

• Stanovení dopravních tras.

Kontrola:

• Technického stavu;

• Provozních záznamů;

• Dodržování pravidel řidičem;

• Kontrola úkapů a jiných závad;

Monitoring:

• Spotřeba pohonných hmot.

Vytvořením podobné směrnice můžeme navrhnout, implementovat, řídit a udržovat proces potřebný k plnění požadavků na EMS v nejrůznějších oblastech.

Další částí požadavků nové normy je:

• realizovat opatření stanovená v 6.1 a 6.2, což znamená realizovat následující:

  1. opatření pro řešení rizik a příležitostí v EMS
  2. opatření ve vztahu k environmentálním aspektům
  3. opatření ve vztahu k závazným povinnostem
  4. opatření ve vztahu k environmentálním cílům

Pokud se týká environmentálních aspektů, závazných povinností (dříve požadavků právních a jiných předpisů) a environmentálních cílů, realizovat opatření jsme zvyklí prostřednictvím např. návrhu opatření na základě registru environmentálních aspektů, registru právních požadavků, vytvářením cílů a programů EMS. Na tomto mechanismu (pokud dobře funguje) nemusíme nic podstatného měnit. Nově ale musíme zvážit způsob opatření, které vyplynou z analýzy rizik (viz komentář k čl. 6.1 Opatření pro řešení rizik a příležitostí). Tato část je (stejně jako v ISO 9001) nová.

Příklad způsobu návrhu opatření pro řešení rizik a příležitostí v EMS:

Nejprve je třeba s využitím vhodné metodiky zpracovat analýzu rizik (viz čl. 6.1). Výsledkem je Tabulka (registr) rizik s vyhodnocením míry rizika. Pro rizika s mírou vyšší než je námi stanovená mez je pak třeba naplánovat vhodná opatření, realizovat je, zkontrolovat účinnost a vyhodnotit – viz následující příklad rizik a opatření.

Příklad:

Část Registru environmentálních rizik a příležitostí

Pozn.: tabulka není příkladem pro vlastní analýzu rizik, která je obsahem komentáře ke čl. 6.1.

Tímto odstavcem také původní článek 4.4.6 končí. Další odstavce v novém čl. 8.1 (viz komentář dále) jsou zcela nebo zčásti nové, a organizace je tedy nyní musí navíc v rámci řízení provozu implementovat. Týkají se následujících třech významných oblastí:

• managementu změn,

• řízení externích procesů,

• zvažování hlediska životního cyklu.

První nová část se týká tzv. managementu změn:

Organizace musí:

• řídit plánované změny,

• přezkoumávat následky nezamýšlených změn,

• podle potřeby přijímat opatření pro zmírňování všech nepříznivých účinků.

Pozn.: management změny je významnější součástí jak nové ISO 9001, tak nové ISO 14001. Nová ISO 9001 má dokonce k této problematice vytvořeny dva samostatné odstavce 6.3 a 8.5.6.

Nová ISO 14001 zahrnuje management změn do řízení provozu, ale smysl uvedeného ustanovení je stejný. Tam, kde organizace určuje potřebu změny v systému environmentálního managementu, měla by jí provádět plánovaným a systematickým způsobem, tedy řídit plánovanou změnu.

Organizace by měla v této souvislosti zvažovat zejména následující záležitosti:

• účel změny a všechny možné následky,

• integritu systému environmentálního managementu včetně případné změny analýzy rizik, registru environmentálních aspektů, závazných povinností, opatření pro řízení provozu apod.,

• dostupnost zdrojů,

• nutné rozdělení nebo přerozdělení odpovědností a pravomocí.

Příklady způsobů řízení plánované změny:

• projednání změn na poradě vedení se stanovením termínů, úkolů, odpovědností atd.;

• management projektu s využitím návodu dle ČSN ISO 10006 ed.2.;

• vytvoření postupu (pracovní instrukce) pro management změnového řízení pro různé druhy změn (viz např. nástin části směrnice pro management nových projektů v komentáři k čl. 7.4 normy).

Pokud se týká nezamýšlených změn, znamená to řídit i změny, které sice firma neplánovala, ale z nějakého důvodu nastaly a je potřeba je zahrnout do EMS tak, aby negativně neovlivnily chod firmy a v konečném výsledku shodu s požadavky. Může se jednat např. o neplánovanou změnu na pozici klíčového zaměstnance, změnu vyplývající s novely nějakého právního předpisu, či změnu z důvodů závady na infrastruktuře apod.

Příklad způsobu řízení nezamýšlené změny:

• vytvoření vhodného kontrolního systému pro odhalení případných změn v rámci různých procesů (např. určení odpovědné osoby za identifikaci změn v oblasti právních předpisů resp. závazných…