11.2.6
Vodoprávní řízení a občanská sdružení
Mgr. Veronika Vytejčková
Motto: "Smyslem a účelem účasti občanských sdružení podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve stavebních řízeních není blokace, zdržování a protahování realizace stavebního záměru procesními obstrukcemi, nýbrž to, aby kvalifikovaně, tj. odbornými argumenty z oblasti ochrany životního prostředí, urbanismu apod., hájila dotčené (veřejné) zájmy ochrany přírody a krajiny v konkurenci jiných veřejných zájmů a zájmů soukromých." (Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 2/2011 – 52)
Přestože občanská sdružení, jakožto právnické osoby, nemají podle usnesení Ústavního soudu č.j. I ÚS 282/97 právo na příznivé životní prostředí (Čl. 35 Listiny základních práv a svobod), přiznávají jim právní předpisy na ochranu životního prostředí v souladu s mezinárodním právem (zejm. Aarhusskou úmluvou) a právem evropským (zejm. směrnicí EIA) právo na informace o vedených řízeních a za zákonem stanovených podmínek také účast na nich. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, není v tomto směru výjimkou. Podívejme se tedy alespoň v základu, jakou pozici občanským sdružením vodní zákon ve vztahu k právu na informace o zahajovaných řízeních a účasti na nich přiřknul, a jak by měl být v této oblasti aplikován.
Po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen "NOZ"), je třeba začít, tak říkajíc "od píky", a vymezit samotný statut občanských sdružení, která se objevují na různých místech právních předpisů na ochranu životního prostředí. NOZ totiž s označením "občanské sdružení" již nepracuje. To nicméně neznamená, že občanská sdružení k 1. 1. 2014 (dnem nabytí účinnosti NOZ) přestala právně existovat. Občanské sdružení se buď (automaticky) změnilo od 1. 1. 2014 na spolek (viz § 3045 NOZ) nebo (aktivními kroky podle NOZ) na ústav, sociální družstvo nebo obecně prospěšnou společnost. Naprostá většina občanských sdružení se pravděpodobně stala spolkem. Spolek má podle NOZ povinnost přizpůsobit do 1. 1. 2017 své stanovy kogentním (povinným) ustanovením NOZ - k 1. 1. 2014 se nicméně části stanov, která jsou v rozporu s povinnými ustanoveními, nemohou používat! Pokud spolek nezmění své stanovy tak, aby nebyly v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ, může jej soud, po výzvě a stanovení dodatečné lhůty ke splnění povinnosti, zrušit. Změna názvu spolku musí být provedena do 1. 1. 2016 (v názvu spolku se objeví slova "spolek", "zapsaný spolek" nebo "z.s.").
V souladu s univerzálním přechodným ustanovením § 3029 NOZ lze odkazy na občanská sdružení v právních předpisech na ochranu životního prostředí (například § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny nebo § 115 odst. 6, 7 a 15 vodního zákona) považovat za odkazy na spolky, jedná se pouze o jiné pojmenování téhož subjektu.
Postavení občanských sdružení (anebo "ponovu" spolků) v řízeních vedených podle vodního zákona (tzv. vodoprávní řízení) upravuje speciálně k obecné právní úpravě - zejm. k § 27 správního řádu, ale i k § 109 stavebního zákona - ustanovení § 115 odst. 6, 7 a 15 vodního zákona. Podle těchto ustanovení je občanské sdružení předně oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle vodního zákona, a to za podmínky, že o tyto informace požádá vodoprávní úřad. Výjimky z tohoto "informačního oprávnění" zakotvuje vodní zákon ve vztahu ke stavebním řízením vedeným podle § 15.
Žádost o informace musí být co do předmětu a místa řízení specifikována, tj. předmět by měl být určen minimálně výčtem zákonných ustanovení, podle kterých jsou "zájmová" řízení vedena, místo řízení by pak mělo být specifikováno alespoň vymezením lokality, které se mají vodoprávní řízení týkat. Žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, a lze ji podávat opakovaně. Vodoprávní úřad nemá povinnost občanské sdružení na uplynutí lhůty upozornit, avšak k neobnovené žádosti nadále nepřihlíží.
Nesplňuje-li žádost podle § 115 odst. 6 vodního zákona výše uvedené požadavky, tedy není co do předmětu a místa specifikována, vyzve vodoprávní úřad občanské sdružení k odstranění těchto vad a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Zároveň podatele poučí, jaké následky mohou nastat, pokud by vytýkané nedostatky neodstranil. Nebude-li ani poté žádost splňovat zákonné požadavky, vodoprávní úřad k ní nebude přihlížet.
"Informační povinnost" vodoprávního úřadu se týká pouze zahajovaných správních řízení (§ 9 správního řádu) vedených podle vodního zákona (tj. vodoprávních řízení). Netýká se tedy např. postupu při ohlašování vodních děl či vodohospodářských úprav (§ 15a), vydávání opatření obecné povahy (např. § 6 odst. 4, § 66 odst. 7 aj.) nebo závazného stanoviska (§ 104 odst. 9), protože v tomto případě nejde o správní řízení, ale o "jiný postup" podle Části čtvrté, popř. šesté správního řádu.
Podle ustanovení § 115 odst. 7 má občanské sdružení postavení účastníka řízení vedeného podle vodního zákona, s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15 vodního zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle § 115 odst. 6. Z uvedeného je zřejmé, že účastníkem vodoprávního řízení může být toliko občanské sdružení, které si požádalo o informace ve smyslu § 115 odst. 6 vodního zákona. Je však třeba mít na paměti, že o tyto informace je možné požádat a následně do řízení o povolení k nakládání s vodami - nikoliv do stavebního řízení k vodnímu dílu - vstoupit i po faktickém zahájení tohoto řízení. Tento závěr se opírá o rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 6 As 19/2011 – 728, který byl sice zaměřen na aplikaci § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, ale jeho závěry lze přenést i do "vodoprávní" oblasti. Nejvyšší správní soud v rozsudku uzavřel, že:…
