Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

11.3.2

Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

MUDr. Marie Adámková

V souladu s § 28 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií stanoví krajský úřad zónu havarijního plánování na základě podkladů předložených provozovatelem.

V případě, že krajský úřad zjistí, že v jeho správním obvodu se nachází zdroj rizika a že by stanovená zóna havarijního plánování zasahovala na území jiného kraje, vyzve příslušný krajský úřad ke spolupráci při určení zóny havarijního plánování.

Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postup při jejím vymezení jsou stanoveny vyhláškou, ve které je uveden rozsah náležitostí bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektů zařazených do skupiny A nebo B.

Vyhláška č. 226/2015 Sb., stanoví:

• zásady pro vymezení zóny havarijního plánování,

• rozsah zpracování vnějšího havarijního plánu.

Pro praktické provádění zákona je nutné rozšířit definice důležitých pojmů. Jde o následující pojmy:

• parametr L je minimální vzdálenost výchozí hranice zóny havarijního plánování od zařízení;

• typový scénář je zjednodušený průběh závažné havárie, při jehož realizaci může dojít k smrtelným nebo nevratným účinkům na zdraví nechráněných osob;

• modifikační faktor je číselná hodnota, která charakterizuje nebezpečnost látky nebo skupiny látek shodné klasifikace a očekávané následky podle typového scénáře;

• efektivní množství je hodnota získaná vynásobením množství látky v zařízení modifikačním faktorem, která se použije k odečtu na grafu příslušného typového scénáře;

• výchozí hranice zóny havarijního plánování je hranice pro stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování podle přílohy č. 1 vyhlášky.

Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování:

• zóna havarijního plánování se vymezuje jako plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování s výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán;

• výchozí hranice zóny havarijního plánování se vymezuje jako minimální oblast, v níž se v případě realizace typového scénáře uplatní opatření ochrany obyvatelstva;

• vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice jako výsledná hranice zóny havarijního plánování stanovená v § 5 vyhlášky.

Určení výchozí hranice

Výchozí hranice se určí:

• jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektu nebo zařízení, přičemž podkladem pro určení jejího poloměru je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 vyhlášky;

• jako ohraničení plochy vymezené vzdáleností parametru L na obě strany od osy potrubí v případě, že je zařízením potrubí, přičemž podkladem pro určení vzdálenosti je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 vyhlášky;

• s použitím nejvyšší hodnoty parametru L, jestliže zahrnuje zařízení různé nebezpečné látky nebo umožňuje hodnotit různé typové scénáře;

• zvětšením parametru L o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zařízení, pokud je tento poloměr větší nebo roven 1/5 parametru L, vzor je uveden na obrázku č. 5 v příloze č. 1 vyhlášky;

• pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynu a provozní sondy podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a kavernách podle přílohy č. 1 vyhlášky a takto stanovené parametry L na území jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry jsou u jednoho provozovatele považovány za jednu zónu havarijního plánování;

• jako hranice sjednocení více určených půdorysných ploch, jestliže se nachází ve společném vymezeném prostoru více zařízení jednoho nebo více provozovatelů, vzor je uveden na obrázku č. 7 v příloze č. 1 vyhlášky.

Postup při stanovení vnější hranice

Vnější hranice se stanoví z výchozí hranice úpravou podle urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů, případně dalších faktorů hodných zřetele s tím, že se přihlíží k možnosti domino efektu.

Při úpravě se zohlední postupně následující zásady:

• vnější hranice musí být stanovena tak, aby:

• zohlednila podmínky, které mohou ovlivnit rozptyl nebezpečné látky, šíření tepla nebo tlakové vlny;

• nedělila jednotlivé domy ani obytné celky, nebo obydlená území dělila s ohledem na charakter a intenzitu ohrožení a plánovaná opatření ochrany obyvatelstva;

• vnější hranice sleduje části hranic správních území, případně hranic pozemků, pokud nelze použít hranici správního území či hranici pozemku, vnější hranice respektuje přirozené hranice, jako jsou vodní toky, silnice, dálnice nebo železniční tratě.

Zóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu v měřítku přiměřeném účelu využití mapového podkladu nebo elektronicky v geografickém informačním systému a zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím krajského geoportálu.

Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura

Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení a podobně.

Pro potřeby řešení závažné havárie zařízení může být území zóny havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů a jejich úseky. Příslušná opatření se zpracují podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů jejího působení mimo zařízení při havárii pro jednotlivé sektory.

V bezprostředním okolí zařízení nebo v blízkosti průniku látky do prostředí (vody, půdy nebo ovzduší) budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace.

Průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, terénním, demografickým a klimatickým poměrům, případně dalším faktorům hodným zřetele.

Ochranná opatření se navrhují pro příslušné části zóny havarijního plánování formou plánů konkrétních činností, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.

V případě, že požadavky na obsah jednotlivých částí vnějšího havarijního plánu jsou pro zónu havarijního plánování obsaženy v minimálně stejném rozsahu v jiné plánovací dokumentaci, lze provést odkaz a ve vnějším havarijním plánu pouze uvést specifika pro zónu havarijního plánování.

Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou:

• vymezená zóna havarijního plánování;

• podklady vypracované provozovatelem objektu zařazeného do skupiny B, zejména bezpečnostní zpráva a další podklady od provozovatele;

• dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány veřejné moci;

• vyjádření veřejnosti a dotčených obcí k jeho návrhu.

Vnější havarijní plán se člení na:

A. Informační část

Informační část obsahuje:

• identifikaci provozovatele, popis objektů a zařízení, určení zdroje rizika;

• charakteristiku území zóny havarijního plánování, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou, a popis infrastruktury;

• přehled objektů, v nichž lze předpokládat výskyt většího počtu osob (např. školská, zdravotnická a sociální zařízení, sportovní areály, nákupní centra);

• vymezení zóny havarijního plánování;

• přehled počtu osob v zóně havarijního plánování (včetně osob vyskytujících se v zóně havarijního plánování dočasně, např. v zaměstnání, ve školských, zdravotnických a sociálních zařízeních);

• organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování;

• výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracovaného posouzení rizik včetně popisu jejich očekávaných dopadů (včetně domino efektu);

• základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a základy poskytování první pomoci při zasažení osob nebezpečnou látkou.

B. Operativní část

Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění, varování a informování o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů nebo právnických a podnikajících fyzických osob při realizaci neodkladných opatření.

C. Plány konkrétních činností

Za účelem konkrétních činností pro provádění záchranných a likvidačních prací v zóně havarijního plánování se zpracuje zejména plán:

• vyrozumění;

• varování a informování obyvatelstva;

• ukrytí obyvatelstva s využitím ochranných vlastností staveb;

• evakuace obyvatelstva;

• individuální ochrany obyvatelstva;

• dekontaminace;

• monitorování;

• záchranných a likvidačních prací;

• preventivních opatření k zabránění nebo omezení domino efektu havárie;

• regulace pohybu osob a vozidel;

• traumatologický;

• veterinárních opatření;

• zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody kontaminovaných nebezpečnou látkou;

• opatření při hromadném úmrtí osob;

• opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí;

• zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti;

• komunikace s veřejností a hromadnými informačními prostředky;

• nakládání s odpady vzniklými při závažné havárii.

Vyrozumění

Pro potřeby vyrozumění se zpracuje plán vyrozumění, který obsahuje:

• jména a názvy dotčených subjektů, adresy a způsoby kontaktního spojení na:

• operační střediska působící na území kraje;

• příslušné pověřené zaměstnance krajského úřadu a dotčeného obecního úřadu, v jejichž správních obvodech se nachází objekt provozovatele nebo do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování;

• příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému;

• další krajské nebo obecní úřady s působností v zóně havarijního plánování a dotčená operační střediska na jejich území, případně další krajské nebo obecní úřady dotčené plánovanými opatřeními;

• další dotčené územní správní úřady;

• dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností;

• právnické osoby a podnikající fyzické osoby v zóně havarijního plánování, včetně provozovatelů budov navštěvovaných veřejností (zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení);

• potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který provozovatel zabezpečuje.

V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců krajských a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (např. vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).

Varování a informování obyvatelstva

Pro potřeby varování a informování obyvatelstva se zpracuje plán varování a informování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování a informování obyvatelstva zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje:

• zvolený způsob varování…