Změny v prováděcích předpisech souvisejících s havarijní novelou vodního zákona

11.6.1

Změny v prováděcích předpisech souvisejících s havarijní novelou vodního zákona

Bc. Kateřina Březová

V souvislosti s novelizací zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) bude potřeba novelizovat nařízení vlády č. 401/2015 Sb., vyhlášku č. 450/2005 Sb. a na základě zmocnění v § 19a odst. 5 VZ připravit i novou prováděcí vyhlášku.

 NahoruTeze novely nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

V současnosti je prováděcím předpisem, který upravuje měření objemu vypouštěných odpadních vod a míru jejich znečištění, nařízení vlády č. 401/2015 Sb., a to v § 11 až 15, z nichž většina bude muset být doplněna nebo přepracována.

Novelizované nařízení vlády bude obsahovat:

1. Seznam závadných látek, pro které vodoprávní úřad při povolování vypouštění odpadních vod stanoví povinnost kontinuálního měření těchto vod pomocí vhodného parametru/vhodných parametrů s ohledem na místní podmínky.
2. Náležitosti a způsob provádění kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod.
3. Způsob určení a stanovení ukazatelů znečištění kontinuálním měřením.
4. Náležitosti technických prostředků kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod.
5. Povinnosti záznamu, vyhodnocování (interpretace) a uchovávání výsledků kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod.

a) Seznam závadných látek

Seznam závadných látek, pro které vodoprávní úřad při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví povinnost kontinuálního měření těchto vod, je určen v ustanovení § 38 odst. 10 VZ ("havarijní" novely vodního zákona). Konkrétně jsou tyto látky vyjmenovány v nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Z hlediska novelizace vodního zákona není potřeba sice v současnosti tyto seznamy látek revidovat, nicméně bude nutná transpozice novelizované směrnice Evropské unie 2008/105/ES (předpoklad v roce 2024). Pro přehlednost seznam látek uvádíme. Jedná se o:

• Zvlášť nebezpečné závadné látky uvedené v Příloze č. 1, Části C, Tabulka č. 3. Jsou to: 1. rtuť, 2. kadmium, 3. hexachlorcyklohexan (HCH), 4. tetrachlormethan (CCl4), 5. DDT, 6. pentachlorfenol (PCP) a jeho soli, 7. aldrin, dieldrin, endrin a isodrin (driny), 8. hexachlorbenzen (HCB), 9. hexachlorbutadien (HCBD), 10. trichlormethan (chloroform, CHCl3), 11. 1,2-dichlorethan (EDC), 12. trichlorethen (trichlorethylen, TRI), 13. tetrachlorethen (perchlorethylen, PER), 14. trichlorbenzeny (TCB).

• Prioritní nebezpečné látky uvedené v Příloze č. 6 (označeny "X") Jsou to: 2. anthracen, 5. bromované difenylethery, 6. kadmium a jeho sloučeniny, 7. chloralkany C10-13, 12. bis(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP), 14. endosulfan, 16. hexachlorbenzen (HCB), 17. hexachlorbutadien (HCBD), 18. hexachlorcyklohexan (HCH), 21. rtuť a její sloučeniny, 24. nonylfenoly, 26. pentachlorbenzen, 28. polyaromatické uhlovodíky (PAU), 30. tributylcín a jeho sloučeniny, 33. trifluralin, 34. dikofol, 35. perfluoroktansulfonová kyselina a její deriváty (PFOS), 36. chinoxyfen, 37. dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem, 43. hexachlorcyklododekany (HBCDD), 44. heptachlor a heptachlorepoxid.

• Nebezpečné závadné látky uvedené pod body 1 a 9 v Příloze č. 1 Části II vodního zákona. Jedná se o: 1. sloučeniny metaloidů a kovů (zinek, měď, nikl, chrom, olovo, selen, arsen, antimon, molybden, titan, cín, baryum, beryllium, bor, uran, vanad, kobalt, thalium, tellur a stříbro) a 9. kyanidy.

Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že některé látky se nacházejí ve více seznamech látek závadných pro vodní prostředí. Některé z těchto látek nejsou v členských státech Evropské unie povoleny z hlediska jejich výroby, použití nebo uvádění na trh. Jejich relevance v odpadních vodách závisí na druhu výroby, použití nebo způsobu zneškodňování či čištění odpadních vod.

Kontinuální měření vypouštěných odpadních vod by mělo být uplatňováno u subjektů, v jejichž vypouštěných odpadních vodách se nacházejí měřitelné koncentrace uvedených látek stanovené pomocí nejlépe dostupných analytických metod nevyžadujících nepřiměřené náklady a které zároveň odpovídají případům dle § 39 odst. 2 VZ (nakládají s výše uvedenými závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové vody).

Poznámka: Vymezení pojmu nakládání se závadnými látkami a jejími podskupinami by mohlo být shodné nebo obdobné s § 2 písm. a) až c) vyhlášky č. 450/2005 Sb. (Vymezení pojmů).

b) Náležitosti a způsob provádění kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod

Kontinuálním měřením vypouštěných odpadních vod se rozumí měření vybraných kvalitativních parametrů (zejména pH, elektrická konduktivita, redoxní potenciál, zákal vody) vypouštěných odpadních vod, kdy zjišťování a zaznamenávání výsledků měření probíhá v krátkých časových intervalech, řádově v sekundách až jednotkách minut.

Povinností provádět kontinuální měření vypouštěných odpadních vod nebudou dotčeny povinnosti vyplývající z § 38 odst. 6 a 9 VZ (předkládané "havarijní" novely vodního zákona).

Nařízení vlády bude stanovovat náležitosti a způsob kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod podle následujících zásad:

• Specifikuje místo provádění kontinuálního měření. Místem se rozumí takové místo, které je z hlediska provozního, bezpečnostního a jeho přístupnosti vhodné pro provádění kontinuálního měření za účelem včasné indikace hrozící havárie. Obvykle se jedná o místo určené vodoprávním úřadem na základě § 38 odst. 6 vodního zákona.

• Pokud je vypouštění z průmyslového areálu realizováno více výpustěmi, je na rozhodnutí vodoprávního úřadu (podle druhu odpadních vod, druhu průmyslových činností, významnosti použití nebezpečných závadných látek a schopnosti detekovat anomální stav vypouštění) stanovit počet výpustí pro kontinuální měření vypouštěných odpadních vod.

c) Způsob určení a stanovení ukazatelů znečištění kontinuálním měřením

• Na základě současných technických možností, které nevyžadují nepřiměřené náklady, a na základě potenciálu a spolehlivosti včasně indikovat havárii v místních podmínkách se specifikují vybrané parametry vhodné pro kontinuální měření vypouštěných odpadních vod s ohledem na používané/vypouštěné látky uvedené v části A tezí.

• Pro zvolený parametr/parametry by měl být k dispozici širší soubor dat o kvalitě vypouštěných odpadních vod. Pokud takový soubor dat není k dispozici, může být po nezbytnou dobu uložena povinnost provádět měření zvoleného parametru s dostatečnou četností, která postihne možné scénáře vypouštění a jakosti odpadní vody (v závislosti na použitých technologiích ve výrobě, způsobech zneškodňování a čištění odpadních vod v čase). Pro vybrané kvalitativní parametry se jeví jako vhodné použití především elektrochemických a optických metod.

• Poznámka: Je třeba brát na zřetel, že zvolený parametr pro kontinuální měření vypouštěných odpadních vod (např. konduktivita, CHSK) "reaguje" na všechny relevantní "procesy" vztahující se k místu měření, ne tedy výhradně a selektivně na vypouštění látek uvedených v části A tezí.

d) Náležitosti technických prostředků kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod

Na základě vyhodnocení získaných dat o jakosti vypouštěných odpadních vod (dle předchozího bodu) vodoprávní úřad rozhodne, zda je zvolený parametr, případně kombinace více parametrů, vhodný pro provádění kontinuálního měření. Přitom se vezmou do úvahy:

• Technické možnosti měřícího…