3.2.1.1
Nové povinnosti původců odpadů podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech
Ing. Petr Šulc
Přehled nejdůležitějších povinností původců odpadů (včetně obcí jako speciálních původců odpadů), které nastavil nový zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech od 1. ledna 2021 s uvedením případného výkladu Metodickým pokynem.
NahoruČasový vývoj nového odpadového zákona
MŽP od roku 2015 připravovalo zásadní změnu právní úpravy oblasti odpadového hospodářství (jako celku, včetně nakládání s vybranými výrobky s ukončenou životností a obaly). Jedním z podnětů byla změna evropské právní úpravy této oblasti, kterou známe jako "Balíček k oběhovému hospodářství". Přestože práce na evropské legislativě byly zahájeny v roce 2015 a přestože se v průběhu prací změnila Evropská komise, "Balíček" byl schválen v polovině roku 2018. Naproti tomu, práce na nových zákonech byly zahájeny ministerstvem (MŽP) v roce 2015, ale vládní návrh se do Poslanecké sněmovny dostal až na konci roku 2019. V roce 2020 probíhal legislativní proces v Parlamentu. V polovině října pak Poslanecká sněmovna schválila návrh zákonů, který následně projednal Senát 12. 11. 2020. S ohledem na navrženou účinnost zákonů od 1. 1. 2021, požadoval Senát změnu účinnosti od 1. 1. 2022, tedy o rok později. Poslanecká sněmovna však dne 1. 12. 2020 zákony schválila ve stejném znění jako původně, tedy s účinností od 1. 1. 2021. Zákony podepsal prezident republiky dne 4. 12. 2020. Zákon o odpadech a související zákony byly publikovány ve Sbírce zákonů dne 23. 12. 2020. Zákon o odpadech má číslo 541/2020 Sb.
Tab. 1: Časový vývoj nového zákona o odpadech
Při tak rozsáhlé a koncepční změně v celé oblasti odpadového hospodářství je proto zarážející, že zákony měly legisvakanci (období od vyhlášení ve Sbírce zákonů do okamžiku účinnosti) v délce pouhých 8 dnů. Druhou zarážející věcí je, že podzákonné předpisy (vyhlášky MŽP) jsou buď čerstvě po proběhlém mezirezortním připomínkovém řízení, nebo toto mezirezortní připomínkové řízení dosud nebylo ani zahájeno. Navíc prováděcí předpisy naplňují podstatu technických předpisů, podléhajících notifikaci orgánů EU.
Plnění nových zákonných povinností dopadlo na povinné subjekty od 1. ledna 2021, a to bez potřebných prováděcích předpisů. Přitom právě prováděcí předpisy poskytují detailní informace a požadavky na způsob realizace příslušných povinností, které zákony pro povinné subjekty stanovily. Zákonodárci společně s MŽP tedy (ignorováním připomínek Senátu) vytvořili neúplný právní rámec, ve kterém není nová právní úprava realizovatelná v praxi.
MŽP proto zvolilo nestandardní řešení. Například v návrhu vyhlášky o Podrobnostech nakládání s odpady (mezirezortní připomínkové řízení bylo ukončeno 17. 12. 2020) pomocí přechodných ustanovení "oddaluje" termín plnění některých povinností dle stávající právní úpravy. Jakkoli je takový přístup (upravovat něco nad zákonné zmocnění) v rozporu se zákonem, neřeší období mezi účinností zákona a účinností takového předpisu (náběh účinnosti lze předpokládat spíše až ve druhém čtvrtletí 2021).
NahoruMetodické pokyny MŽP
K tomu se MŽP postavilo také kreativně a na svém webu zveřejňuje metodická sdělení . A právě prostřednictvím zde publikovaných metodik upravuje MŽP způsob plnění povinností právě v tomto, zatím legislativně nepokrytém období. Obecně lze konstatovat, že Metodické pokyny obsahují primárně sdělení, které povinnosti upraví připravované prováděcí předpisy přechodnými opatřeními v připravovaných vyhláškách a pro tyto povinnosti obvykle uvádí, že tato přechodná ustanovení mají být užívána již od 1. 1. 2021.
K 28. 12. 2020 byly publikovány následující Metodiky:
Tab. 2: Metodické pokyny MŽP
Přehled povinností původců odpadů
V následujícím textu budou uvedeny nejdůležitější povinnosti původců odpadů (včetně povinností obcí, jako speciálních původců odpadů), které nastavuje nový zákon o odpadech od 1. ledna 2021 s uvedením případného výkladu Metodickým pokynem
NahoruSoustřeďování odpadů
Původce odpadu má povinnost dle § 13 odst. 1 písm. c) soustřeďovat odpady odděleně a za splnění technických podmínek pro ochranu životního prostředí a zdraví lidí (§ 30 odst. 1). Obecní úřad obce s rozšířenou působností může povolit upuštění od odděleného soustřeďování odpadů u původce odpadů dle § 30 odst. 3. Veškerý odpad soustřeďovaný neodděleně na základě povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů se zařazuje jako jeden druh odpadu podle Katalogu odpadů.
NahoruDohoda o vlastnictví odpadu
Nový zákon umožňuje v § 5 odst. 2 uzavřít dohodu více původců odpadů, při jejichž činnosti vzniká odpad, aby smluvně stanovili jednoho z původců, který bude dále vystupovat jako původce všech společně produkovaných odpadů. Tento postup je vhodný například pro stavby, kde například generální dodavatel stavebních prací může působit jako původce všech odpadů z dané stavby, včetně odpadů vznikajících při činnosti subdodavatelů. Jako již bylo uvedeno, je nezbytné smluvní ujednání.
Obdobně se podle stejného ustanovení § 5 odst. 2 může vlastník věci (např. vlastník nemovitosti) dohodnout se subjektem, který provádí pro vlastníka věci práce, při nichž vzniknou odpady, že vlastníkem a původcem takových odpadů je smluvně vlastník věci (např. nemovitosti). Příkladem může být rekonstrukce kovových konstrukcí, kde vzniknou kovové odpady. Vlastník věci může mít zájem sám předat kovové odpady do zařízení ke sběru kovových odpadů.
V obou shora uvedených případech není smluvní převedení vlastnictví a původcovství odpadů vázáno na konkrétní druhy odpadů.
Subjekt, který předává odpad do skladu odpadů před využitím, k úpravě před využitím nebo k využití odpadů, může s provozovatelem zařízení uzavřít písemnou smlouvu dle § 16 odst. 2, že odpad zůstává ve vlastnictví předávající osoby. Odpad musí být identifikovatelný a musí s ním být nakládáno odděleně od ostatních odpadů. Na výstupu ze zařízení může provozovatel zařízení uvedený odpad předat – výhradně vlastníkem odpadu stanovenému – provozovateli zařízení určeného k nakládání s tímto odpadem, nebo obchodníkovi. Toto ustanovení lze použít pro odpad, který původce produkuje, nebo pro odpad, který smluvně získal dle § 5 odst. 2.
Další zjednodušení přináší §5 odst. 3, který opět na základě smlouvy, umožňuje, aby vlastník nemovitosti, ve které působí více původců komunálních odpadů a původců obalových odpadů, vystupoval jako jediný původce a vlastník komunálních odpadů a obalových odpadů z dané nemovitosti. Využívat této úpravy mohou zejména administrativní centra, obchodní centra a různé areály. Jak již bylo uvedeno, lze tento postup uplatnit pouze pro komunální a obalové odpady. Přitom se nesmí jednat o odpady z domácností.
NahoruVedlejší produkt
Zákon o odpadech nově upravil i tzv. vedlejší produkt (§ 8). Jedná se výstup z výroby, který ale není jejím cílem. Mohou to být zbytky plechu po vysekání dílů pro výrobu. Protože nedošlo ke změně materiálové povahy, jedná se o fyzikálně i chemicky o původní vstup do výroby. Za vedlejší produkt (dříve označován jako "vedlejší produkt výroby") je považována movitá věc, vzniklá při výrobě, která nebyla cílem výroby, pokud: vzniká jako nedílná součást výroby, její další využití je zajištěno, její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než běžná výrobní praxe a její další využití je v souladu s jinými právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy EU a současně jsou splněna kritéria pro jednotlivé materiály pro posouzení splnění předchozích podmínek (pokud jsou stanovena prováděcími předpisy nebo přímo použitelnými předpisy EU). Oproti úpravě platné do 31. 12. 2020 má MPO a MŽP zmocnění k úpravě řady parametrů a kritérií pro posouzení vedlejšího produktu. Jakkoli je tento institut výhodný jako součást opatření pro předcházení vzniku odpadů, administrativní náročnost a nejistota uplatnění tohoto postupu odrazovala od jeho aplikace a výrobní podniky (původci odpadů) ponechávali tento potenciálně vedlejší produkt raději v odpadovém režimu, kde byla jasná pravidla. Stejně jako v dalších případech, i zde se nemůžeme opřít o konkrétní znění prováděcí vyhlášky. Do jaké míry budou nově formulované podmínky uplatnění režimu vedlejšího produktu inspirativní k jeho využití, uvidíme, až bude známý obsah prováděcího předpisu. Bez znalosti prováděcích předpisů se nová úprava jeví jako administrativně složitější oproti zákonu 185/2001 Sb., o odpadech.
NahoruNakládání s nebezpečnými odpady
Pro nakládání s nebezpečnými odpady již není nutný souhlas krajského úřadu. U původce odpadu musí být nebezpečný odpad shromažďován (soustřeďován v místě jeho vzniku) odděleně podle druhů za podmínky, že uložení odpadu v místě shromažďování nepřesáhne 1 rok (§ 11 odst. 3 písm. a). Technické podmínky pro soustřeďování nebezpečných i ostatních odpadů musí (dle Metodického pokynu MŽP z 23. 12. 2020, bodu 1.7 Technické podmínky soustřeďování odpadů do doby účinnosti nové vyhlášky o Podrobnostech nakládání s odpady splňovat požadavky § 5 a § 6 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění k 31. 12. 2020.
NahoruShromažďování odpadu
Zákon přináší zjednodušení pro např. řemeslníky a malé firmy, které provádí své činnosti mimo provozovnu (např. v bytech nebo domech fyzických osob, v jiných firmách atd.) a vzniká jim odpad, tak mohou (§ 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 541/2020 Sb.) vzniklý ostatní odpad (na jednom místě vzniklý) v množství max. 20 t (jednorázový odvoz) převézt na svoji (vhodnou) provozovnu. Takto soustředěný odpad smí být na provozovně uložen po dobu max. 1 roku. Dále s tímto odpadem nakládá, jako by odpad vznikl na této provozovně.
NahoruSklad odpadů
V této souvislosti je nutné upozornit původce odpadů, že pokud by mělo dojít ke shromažďování odpadů na provozovně, které vznikly na jeho jiné provozovně, musí mít pro jejich přijetí schválený sklad odpadů. V případě, že by do skladu nebezpečného odpadu na jedné provozovně měly být převáženy nebezpečné odpady z jiné provozovny stejného subjektu, je nutné postupovat dle § 78 - ohlašování přepravy nebezpečných odpadů přepravovaných ze své provozovny.
S účinností nového zákona o odpadech je sklad odpadů (ostatních i nebezpečných) zařízením pro skladování odpadu. Sklad se může nacházet pouze na pozemku, určeném územním rozhodnutím, nebo územním souhlasem, nebo ve stavbě, kolaudované k takovému účelu (§ 31 odst. 1).
Pokud jde o nový sklad (nově provozovaný po 1. 1. 2020), postupuje provozovatel v souladu s novým zákonem o odpadech (§ 22 a související). Požadavky na formální obsah žádosti i provozního řádu stanoví dosud nevydaná prováděcí vyhláška.
V případě, že provozovatel skladu toto zařízení provozoval již v roce 2020, má povinnost podat žádost o nový souhlas v rozsahu požadavků nové prováděcí vyhlášky (dosud nepublikované) do 30. 6. 2021 na příslušný krajský úřad. Bez podání žádosti do 30. 6. 2021 lze stávající sklad odpadů provozovat do konce roku 2021 dle § 153 odst. 4.
Povolení provozu zařízení (skladu odpadů) je vykonatelné (§ 22 odst. 5) až dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí (nebo jiného odpovídajícího rozhodnutí stavebního úřadu). Provozovatel tedy nejdříve musí získat souhlas s provozem zařízení, ten je podkladem k vydání příslušného rozhodnutí dle stavebního zákona, umožňující provoz zařízení. Až poté je rozhodnutí k souhlasu s provozem zařízení dle zákona č. 541/2020 Sb. vykonavatelné.
Pokud by se jednalo o sklad výhradně ostatních odpadů s maximální okamžitou kapacitou do max. 100 t odpadů (§ 21 odst. 3) - Příloha č. 4 bod 12) nového zákona o odpadech, lze takový sklad provozovat bez povolení krajského úřadu. Provozovatel skladu pak má povinnost ohlásit změny údajů o zařízení v souladu s §95 odst. 1 zákona o odpadech. Ohlášení musí proběhnout do 31. 12. 2021 prostřednictvím ISPOP.
Jednotlivým skladům budou krajskými úřady přidělena…