2.4.1.13
COM/2014/0398 Program nulového odpadu pro Evropu
Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů
NahoruDokument
52014DC0398
COM/2014/0398 final
NahoruSměrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu
NahoruÚvod: oběhové hospodářství podporující udržitelný růst
V ekonomikách členských zemí dochází k úbytku cenných materiálů. Poptávka po omezených a někdy velmi vzácných zdrojích bude nadále stoupat, přičemž tlak na zdroje způsobuje zhoršování životního prostředí a jeho větší zranitelnost. V takovém světě může být pro Evropu z hospodářského i environmentálního hlediska prospěšné využívat tyto zdroje lepším způsobem. Od průmyslové revoluce naše ekonomiky rozvíjejí růstový vzorec, který se v podstatě skládá ze čtyř fází: získání zdrojů, výroba, produkce, spotřeba a likvidace. Jde o lineární model vycházející z předpokladu, že zdrojů je dostatek, jsou dostupné, lehce získatelné a náklady na jejich likvidaci jsou nízké. Je stále zřejmější, že tento model ohrožuje konkurenceschopnost Evropy.
Přechod k oběhovému hospodářství je jádrem programu účinného využívání zdrojů stanoveného v rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Další, trvalé zvýšení účinnosti zdrojů je na dosah a může přinést významný hospodářský užitek.
V systémech oběhového hospodářství se přidaná hodnota produktů uchovává co možná nejdéle a zároveň se snižuje objem odpadu. Jakmile produkt v oběhovém hospodářství dosáhl konce své životnosti, ponechá se v hospodářství jako zdroj, aby se mohl opakovaně využít ve výrobě a vytvářet tím další hodnotu. Přechod k oběhovému hospodářství si vyžaduje změny v hodnotových řetězcích, od návrhu výrobku po vytvoření nových obchodních a marketingových modelů, od nových způsobů zpracování odpadu na zdroje po nové způsoby spotřebitelského chování. To znamená naprostou systémovou změnu a rozvoj inovací nejen v oblasti technologií, ale také u organizací, ve společnosti obecně, v oblasti financování a při formulaci politik. I v případě vysoce oběhové ekonomiky tu bude i nadále existovat určitý prvek linearity, jelikož bude vždy třeba primárních zdrojů a vždy bude nutné odstraňovat zbytkový odpad.
Průmysl si je již vědom silných argumentů pro zlepšení produktivity zdrojů z obchodního hlediska. Odhaduje se, že zvýšením účinnosti využívání zdrojů ve všech článcích hodnotových řetězců by se mohl snížit potřebný objem materiálových vstupů do roku 2030 o 17–24 % a lepším využíváním zdrojů by evropský průmysl mohl dosáhnout potenciálních úspor v celkové výši 630 miliard EUR ročně. Studie zaměřené na obchodní aspekty, které vycházejí z modelování na úrovni produktů, ukazují, že oběhové hospodářství by průmyslu EU přineslo významné příležitosti úspory nákladů a potenciální zvýšení HDP EU až o 3,9 % vytvářením nových trhů, nových produktů a hodnot pro podniky. Není proto překvapující, že podniky se neustále snaží zlepšit řízení zdrojů, ale brzdí je v tom řada překážek trhu.
Evropská platforma na vysoké úrovni pro účinné využívání zdrojů, na které se setkávají zástupci vlád, podniků a organizací občanské společnosti, vyzvala k přijetí opatření pro posun směrem k oběhovému hospodářství, jež se více opírá o opětovné využití a vysoce kvalitní recyklaci a je méně závislé na primárních surovinách.
V souladu s Plánem pro Evropu účinněji využívající zdroje navrhla Komise v roce 2011 rámec pro činnost a zdůraznila potřebu integrovaného přístupu napříč mnoha politickými oblastmi a úrovněmi. Hlavní myšlenky tohoto plánu jsou nyní rozvíjeny v sedmém akčním programu pro životní prostředí (7. EAP).
Přechod k modelům oběhového hospodářství slibuje pro evropské hospodářství mnohem příznivější budoucnost. Umožnilo by to Evropě čelit současným i budoucím výzvám vyplývajícím z globálního tlaku na zdroje a rostoucí nejistoty dodávek. Od opětovného vracení zdrojů zpět do výrobního procesu, snižování odpadu a omezování závislosti na nejistých dodávkách vede přímá cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti. Oddělením hospodářského růstu od využívání zdrojů a jeho dopadů nabízí perspektivu dlouhodobého, udržitelného růstu.
Produktivita zdrojů v EU vzrostla v letech 2000 2011 o 20 %, nicméně to mohlo být částečně způsobeno dopady recese. Pokud by se nám podařilo toto tempo udržet, dosáhli bychom do roku 2030 dalšího 30% růstu, zvýšení HDP o téměř 1 %, přičemž by vzniklo přes 2 miliony více pracovních míst, než při stávajícím ekonomickém scénáři. Zintenzívnění úsilí o zvýšení produktivity zdrojů půjde ruku v ruce se stávajícími cíli politiky Společenství, jako je snižování emisí uhlíku, zvyšování energetické účinnosti, udržitelná reindustrializace hospodářství EU, zajištění přístupu k surovinám, a rovněž snížení dopadů na životní prostředí a emisí skleníkových plynů.
Existuje široká škála osvědčených opatření na podporu účinného využívání zdrojů, u nichž se již prokázala jejich prospěšnost i potenciál, který je možné uplatňovat systematičtěji. Zároveň se provádějí nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se v důsledku těchto změn vytvářela pracovní místa, a to zejména v souladu se sdělením o ekologických pracovních místech a Zeleným akčním plánem pro malé a střední podniky.
NahoruVytvoření podpůrného politického rámce
Důležitou hnací silou účinného využívání zdrojů i oběhového hospodářství jsou trhy, jelikož materiály a energie nyní představují pro mnoho podniků hlavní vstupní náklady. Nicméně zatímco trhy jsou již dnes hnací silou změn, existuje řada tržních překážek, které brání účinnému a efektivnímu řízení zdrojů. Předcházení vzniku odpadů, ekodesign, opětovné použití a podobná opatření by mohla podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 miliard EUR ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %. Aby k tomu však došlo, musí se odstranit tržní překážky, které brání tyto příležitosti realizovat, odstranit.
Produktivita zdrojů může být pro širokou škálu odvětví přínosná a rovněž umožní evropským podnikům těžit z rychlého růstu na trzích různých odvětví ekoprůmyslu, jež se mají podle prognóz mezi lety 2010 a 2020 zdvojnásobit. Ve světě je po zlepšení účinného využívání zdrojů poptávka v široké škále průmyslových odvětví.
Existující infrastruktura, obchodní modely a technologie spolu se zavedenými vzorci chování udržují ekonomiky jakoby ustrnulé v lineárním modelu. Podniky mohou mít nedostatek informací, důvěry a kapacit, které k přechodu na řešení v duchu oběhového hospodářství potřebují. Finanční systém často neposkytuje prostředky na investice do zvýšení účinnosti nebo inovativních obchodních modelů, jež jsou vnímány jako rizikovější a složitější a mnohé tradiční investory odrazují. Vývoji nových výrobků a služeb mohou rovněž stát v cestě konvenční spotřebitelské návyky. Tyto překážky mají tendenci přetrvávat tam, kde ceny neodpovídají skutečným nákladům, které společnostem vznikají na využívání zdrojů, a kde politiky neposkytují silný, jednoznačný signál pro přechod k oběhovému hospodářství.
Na základě důkazů týkajících se klíčových produktů, materiálů a hodnotových řetězců bude Komise spolupracovat se zúčastněnými stranami na vytvoření podpůrného rámce pro oběhové hospodářství, které využívá opatření kombinující inteligentní regulaci, nástroje trhu, výzkum a inovace, pobídky, výměnu informací a podporu dobrovolných přístupů. Tento rámec přispěje k dosažení cíle, jímž je udržitelná průmyslová obnova v EU, a odvíjí se od proaktivního zapojení spotřebitelů a podniků, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky. Na mezinárodní úrovni by EU měla úzce spolupracovat s dalšími partnery, a to na mnohostranné i dvoustranné úrovni, s cílem zajistit maximální dopad koncepce oběhového hospodářství.
Komise bude:
dále analyzovat případy významných selhání trhu a správy věcí veřejných, jež brání snížení objemu odpadu a opakovanému využívání odpadních materiálů, přičemž zohlední různorodost typů materiálů a jejich použití, a přispěje k vytvoření příznivého politického rámce pro účinné využívání zdrojů na úrovni EU.
NahoruDesign a inovace pro oběhové hospodářství
Oběhové hospodářství nenechává řešení otázky, co s odpadem, výhradně na konec životnosti výrobku, ale minimalizuje vznik odpadu již ve fázi samotného navrhování výrobku a obvykle zapojuje inovativní postupy v celém hodnotovém řetězci. Může se jednat například o:
-
snižování množství materiálů, které je nezbytné pro poskytování konkrétní služby (snižování hmotnosti);
-
prodlužování možné doby používání výrobků (životnost);
-
omezování spotřeby energie a materiálů během výroby i samotného využívání výrobku (účinnost);
-
omezování použití materiálů, které jsou nebezpečné nebo se obtížně recyklují, a to jak ve výrobním procesu, tak u výrobků samotných (nahrazování alternativami);
-
vytváření trhů s druhotnými surovinami (recyklovatelnými materiály) a materiály (na základě norem, veřejných zakázek atd.);
-
navrhování výrobků, které lze snadněji udržovat, opravovat, modernizovat, regenerovat nebo recyklovat (ekodesign);
-
rozvoj služeb, které v tomto ohledu spotřebitelé potřebují (údržbářské a opravárenské služby atd.);
-
motivace ke snižování objemu odpadu a podpora jeho vysoce kvalitního třídění ze strany spotřebitelů;
-
motivace ke třídění odpadu a zavádění takových sběrných systémů, které minimalizují náklady na recyklaci a opětovné využití;
-
možnost seskupovat činnosti, které se snaží předcházet tomu, aby se z vedlejších produktů stával odpad (průmyslová symbióza); a dále
-
alternativ k vlastnictví výrobků, kdy se pomocí služeb pronájmu, zapůjčení či sdílení produktů rozšíří a zlepší nabídka pro spotřebitele, a to při současném zachování jejich zájmů (z hlediska nákladů, ochrany, informací, smluvních podmínek, pojištění atd.).
Důležitým výchozím bodem je samotné navrhování výrobních procesů, produktů a služeb. Výrobky mohou být ve fázi návrhu upraveny tak, aby mohly být déle používány, aby je bylo možné snadněji opravit, modernizovat, regenerovat a nakonec i recyklovat, namísto aby se jednoduše vyhodily. Výrobní procesy lze založit více na myšlence opětovné použitelnosti výrobků a surovin a schopnosti obnovy přírodních zdrojů, zatímco na základě inovativních obchodních modelů může vzniknout nový vztah mezi podniky a spotřebiteli.
Následující koncepční schéma znázorňuje zjednodušeně hlavní fáze modelu oběhového hospodářství, přičemž každý z nich představuje příležitosti v oblasti snižování nákladů a závislosti na přírodních zdrojích, dále v oblasti stimulace růstu a tvorby pracovních míst, jakož i omezení odpadu a emisí poškozujících životní prostředí. Tyto fáze jsou vzájemně propojeny, jelikož materiály lze například použít kaskádovitě; průmysl si vyměňuje vedlejší produkty, výrobky se regenerují nebo přepracovávají, spotřebitelé využívají služeb pronájmu výrobků. Cílem je minimalizovat objem zdrojů, které tento oběh opouštějí, a zajistit tak optimální fungování celého systému.
Některé politiky a nástroje EU již nabízejí možnosti a poskytují pobídky v souladu s modelem oběhového hospodářství. Hierarchie způsobů nakládání s odpady, která je základem evropských právních předpisů týkajících se odpadů, vede k postupnému přijetí preferovaných možností prevence vzniku odpadu, přípravy k opětovnému použití a recyklaci a odrazuje od skládkování. Politiky týkající se chemických látek mají za cíl postupně přestat používat toxické látky, které vzbuzují mimořádné obavy. Některá opatření pro ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie zahrnují požadavky na životnost a usnadnění recyklace. Strategie pro biohospodářství podporuje udržitelné a integrované využívání biologických zdrojů a toků odpadu pro výrobu potravin, energie a výrobků z biologických materiálů. Politika v oblasti klimatu vytváří pobídky k úspoře energie a snižování emisí skleníkových plynů.
Společný a soudržný rámec EU pro podporu oběhového hospodářství napomůže tomu, aby tyto prvky spolu s programem Horizont 2020 řešily výzvy v oblasti výzkumu a inovací.
S cílem podpořit navrhování a inovace pro oběhové hospodářství Komise:
bude v souladu s programem EU pro výzkum a inovace (Horizont 2020) poukazovat na příležitosti, jak přejít k oběhovému hospodářství na evropské úrovni, a to pomocí inovačních projektů velkého rozsahu zaměřených na spolupráci v rámci hodnotových řetězců, na rozvoj dovedností a podporu trhu v uplatňování inovativních řešení;
vytvoří posílené partnerství na podporu výzkumu a inovativních politik pro oběhové hospodářství;
usnadní rozvoj modelů více respektujících zásady oběhového hospodářství, a to pro výrobky i služby, například prostřednictvím soudržnější výrobkové politiky, a bude dále prosazovat uplatňování směrnice o ekodesignu tím, že bude věnovat zvláštní pozornost kritériím pro účinné využívání zdrojů, včetně kritérií pro budoucí skupiny prioritních výrobků uvedené v pracovním plánu na období 2015–2017; a dále
bude podporovat kaskádový princip udržitelného využívání biomasy při zohlednění všech odvětví využívajících biomasu, aby mohla být využívána energeticky nejúčinnějším způsobem.
NahoruUvolnění investic na řešení respektující zásady oběhového hospodářství
EU a členské státy by měly podporovat investice do inovací v zájmu oběhového hospodářství a rovněž jejich zavádění na trh a dále by měly vzhledem k reformě finančního systému odstraňovat překážky mobilizace většího objemu soukromého financování do účinného využívání zdrojů. Nedávné návrhy předložené Komisí, které se týkaly podávání nefinančních zpráv, dlouhodobého financování a zaměstnaneckých penzijních fondů, obsahovaly požadavky poskytovat investorům relevantní informace o životním prostředí nebo zvažovat investiční rizika související s nedostatkem zdrojů a změnou klimatu.
V zájmu snížení rizika pro investory jsou vyvíjeny inovativní finanční nástroje, jako je například Nástroj financování přírodního kapitálu zřízený Komisí a Evropskou investiční bankou. Dalším účinným nástrojem posilování činnosti a investic soukromých subjektů v oblasti účinného využívání zdrojů je partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Na dosahování cílů oběhového hospodářství se aktivně podílí partnerství veřejného a soukromého sektoru s názvem Iniciativa pro udržitelnost zpracovatelských odvětví prostřednictvím hospodárného využívání zdrojů a energetické účinnosti (SPIRE) a Společná iniciativa odvětví biotechnologií.
Politika má rovněž význam při poskytování vhodných signálů pro investice do účinného využívání zdrojů tím, že odstraňuje dotace, jež mají za důsledek poškozování životního prostředí, a přesouvá daňovou zátěž ze zdanění práce na platby daní za znečišťování životního prostředí a spotřebu zdrojů. Pokrok ohledně ekologické daňové reformy v členských státech EU je řešen v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik.
S cílem uvolnit investice do oběhového hospodářství Komise:
bude věnovat pozornost slibným oblastem, které byly vymezeny v rámci Kulatého stolu pro financování účinného využívání zdrojů, včetně inovativních finančních nástrojů, přičemž zohlední otázky zdrojů v účetních pravidlech pro podniky, vyjasní odpovědnost finančních institucí (povinnosti při správě cizího majetku), vypracuje metodiky pro "zátěžové testy zdrojů" pro podniky a prozkoumá potenciál trhu s obligacemi v zájmu zvýšení finančních prostředků věnovaných na projekty v oblasti účinného využívání zdrojů;
vypracuje pokyny týkající se možností nabízených novými směrnicemi o veřejných zakázkách v oblasti ekologických veřejných zakázek (tzv. GPP) a doporučením týkajícím se monitorování výkonnosti členských států při dosahování 50% cíle GPP, dále bude podporovat inovativní nástroje, jako je zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací, a usnadní vytvoření sítí GPP mezi veřejnými orgány; a dále
bude i nadále začleňovat priority oběhového hospodářství mezi oblasti financované z EU a motivovat členské státy k tomu, aby dostupné finanční prostředky EU využívaly v programech a projektech zaměřených na oběhové hospodářství, zejména prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů.
NahoruVyužití činností podniků a spotřebitelů a podpora malých a středních podniků
Podniky a spotřebitelé zůstávají při přechodu na oběhové hospodářství klíčovými aktéry. Přijímání rozhodnutí v obou směrech hodnotového řetězce tak musí být lépe propojeno, dodávat jednotnou motivaci výrobcům, investorům, distributorům, spotřebitelům i subjektům zajišťujícím recyklaci a zaručovat spravedlivé rozdělení nákladů i výhod mezi články řetězce. Je třeba zapojit tržní mechanismy, aby bylo možné zajistit co možná nejúčinnější rozdělení a využívání zdrojů. Zároveň je nutné řešit případná selhání trhu nebo problémy bránící vývoji inovací. Posilovat je nutné i fungování trhů s druhotnými surovinami. Zvláštní pozornost by měla být věnována úsilí umožnit podnikatelům využívat potenciálních nových trhů spojených s oběhovým hospodářstvím a zajistit, aby byla na pracovním trhu k dispozici nezbytná znalostní základna. Spotřebitelé by měli být lépe informováni o environmentálních vlastnostech různých výrobků, aby mohli činit informovaná rozhodnutí.
Evropská platforma pro účinné využívání zdrojů identifikovala významné příležitosti pro podniky v různých fázích tzv. smyčky, kdy se materiály vracejí zpět do výrobního procesu, a rovněž u různých článků dodavatelského řetězce původu nebo jiných dodavatelských řetězců. Tyto příležitosti přitom vycházejí ze zkušeností úspěšných iniciativ, jež lze rozšířit a uplatňovat v mnohem větším rozsahu. Jde například o tyto příležitosti:
-
ve fázi výroby: normy udržitelného zajišťování zdrojů, používání dobrovolných režimů pod vedením průmyslu a maloobchodníků a průmyslová symbióza v zájmu zásobování trhů vedlejšími produkty;
-
v oblasti distribuce: poskytování lepších informací o látkách obsažených ve výrobcích a způsobu opravy a recyklace výrobků, které jsou v doporučeních Platformy uváděny jako "produktový pas"; a dále
-
ve fázi spotřeby: pomocí spoluspotřebitelských modelů založených na půjčování, výměně, směně nebo pronájmu produktů (např. automobilů, nástrojů, ubytování) a pomocí systémů služeb spojených s výrobky lze získat ze souvisejících aktiv nebo zdrojů dodatečnou hodnotu.
Pilotní fáze projektu Ekologická stopa, jež byl uveden ve sdělení Komise s názvem Budování jednotného trhu pro ekologické výrobky, umožňuje zúčastněným stranám vypracovat společně jednotný způsob měření dopadů produktů a organizací na životní prostředí. Po pilotní fázi Komise posoudí, zda tyto metody fungují a mohou být uplatňovány na stávající nebo nové nástroje, jimiž se má zlepšit environmentální výkonnost výrobků.
Tato opatření by měla být rozšířena, aby se zajistily správné rámcové podmínky a rovné podmínky pro stávající a nové podniky, aby se mohly přizpůsobit globálním megatrendům v nakládání se zdroji. Dále by se měly oceňovat podniky s nejlepšími výsledky, podporovat začínající podnikatelé ve vytváření progresivních obchodních řešení, a testovat je na trhu a poskytovat spotřebitelům spolehlivé informace. Na základě procesu se zapojením mnoha zúčastněných stran, který byl zahájen v rámci Evropského programu pro spotřebitele, se ukázala potřeba účinných nástrojů proti klamavým a nepodloženým environmentálním tvrzením.
Pracovní síla musí být vybavena dovednostmi, jež jí umožní účinný přechod na oběhové hospodářství s vysokou zaměstnaností. Sdělení o zelené zaměstnanosti vytváří rámec pro otevření příležitostí tvorby pracovních míst v oběhovém hospodářství účinněji využívajícím zdroje. Důležitou úlohu při tom mají také vnitrostátní, regionální a místní orgány jakož i sociální partneři, jelikož mohou poskytovat cílenou, koordinovanou podporu ve formě investic, infrastruktury, technologie a dovedností, a to se zvláštním zaměřením na potřeby malých a střední podniků. Ze své pozice také mohou usnadnit a podporovat změnu v chování spotřebitelů tak, aby se rozhodovali pro udržitelnější výrobky a služby.
V zájmu podpory činností podniků, zejména malých a středních, a spotřebitelů bude Komise:
stavět na výsledcích pilotní fáze projektu Ekologická stopa, která poběží do roku 2016, a dále stanoví, jak uplatnit měření dopadu na životní prostředí na výrobky a pracovní postupy a jak na základě výsledků měření poskytovat spotřebitelům lepší informace o environmentálně šetrnějších a udržitelnějších možnostech volby;
stimulovat širokou spolupráci mezi zúčastněnými stranami prostřednictvím koordinační a podpůrné činnosti v rámci programu Horizont 2020 a jeho nástrojů, včetně Evropského inovačního a technologického institutu, evropských strukturálních a investičních fondů, Akčního plánu pro ekologické inovace, Zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky a Evropského programu pro spotřebitele;
stavět na závazcích zúčastněných stran v rámci Evropského inovačního partnerství v oblasti surovin, jež mají přímý vliv na produktivitu zdrojů;
podporovat vytváření pracovních míst a rozvoj dovedností prostřednictvím posílené koordinace politik, směřováním evropských finančních prostředků do programů a projektů, které podporují zelený růst, zlepšením informovanosti a monitoringu, a to i prostřednictvím evropského semestru, a spoluprací se sociálními partnery, institucemi z oblasti vzdělávání a odborné přípravy a dalšími zúčastněnými stranami; a dále
podporovat výměnu osvědčených postupů na mezinárodní úrovni.
…