dnes je 21.11.2024

Input:

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí

20.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.4.1.1
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí

Envi profi, Úřední věstník Evropské unie

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008
ze dne 16. prosince 2008

aktualizované znění dokumentu z 12. 3. 2015

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru  (1) ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy  (2) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Toto nařízení by mělo zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí i volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů a současně by mělo podpořit konkurenceschopnost a inovace.
(2) Efektivního fungování vnitřního trhu s látkami, směsmi a zmíněnými předměty lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se požadavky na ně kladené nebudou mezi jednotlivými členskými státy výrazně lišit.
(3) V zájmu dosažení udržitelného rozvoje by při sbližování právních předpisů týkajících se kritérií pro klasifikaci a označování látek a směsí měla být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí.
(4) Obchod s látkami a směsmi není pouze záležitostí vnitřního trhu, nýbrž také trhu celosvětového. Podniky by proto měly mít prospěch z globální harmonizace pravidel klasifikace a označování a ze souladu mezi pravidly klasifikace a označování pro účely dodávky a použití na jedné straně a pro účely přepravy na straně druhé.
(5) V rámci struktury Organizace spojených národů byla po dobu dvanácti let pečlivě vyvíjena harmonizovaná kritéria pro klasifikaci a označování, jejichž cílem je usnadnit celosvětový obchod a současně zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí, a výsledkem těchto prací je Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek (dále jen "GHS").
(6) Toto nařízení navazuje na různá prohlášení, v nichž Společenství potvrdilo svůj záměr přispět ke globální harmonizaci kritérií pro klasifikaci a označování, a to nejen na úrovni OSN, ale též začleněním mezinárodně dohodnutých kritérií GHS do právních předpisů Společenství.
(7) Přínosy pro podniky budou narůstat s přibývajícím počtem zemí ve světě, které kritéria GHS zavedou do svých právních předpisů. Společenství by mělo stát v čele tohoto procesu, aby tak povzbudilo další země k následování, a s cílem zajistit průmyslu Společenství konkurenční výhody.
(8) Je proto nutné v rámci Společenství harmonizovat předpisy a kritéria týkající se klasifikace a označování látek, směsí a některých specifických předmětů a zohlednit při tom kritéria pro klasifikaci a pravidla označování podle GHS, zároveň však využít i zkušeností získaných za čtyřicet let provádění stávajících právních předpisů Společenství týkajících se chemických látek a zachovat úroveň ochrany, jíž bylo dosaženo pomocí systému harmonizace klasifikace a označování, pomocí tříd nebezpečnosti stanovených na úrovni Společenství, které dosud nejsou součástí GHS, a pomocí stávajících pravidel označování a balení.
(9) Tímto nařízením by nemělo být dotčeno bezvýhradné a úplné uplatňování pravidel Společenství pro hospodářskou soutěž.
(10) Cílem tohoto nařízení by mělo být stanovit vlastnosti, na základě kterých by měly být látky a směsi klasifikovány jako nebezpečné, aby mohla být nebezpečnost látek a směsí patřičným způsobem zjišťována a uváděna. Mezi takové vlastnosti by měla patřit fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro lidské zdraví a životní prostředí, včetně nebezpečnosti pro ozonovou vrstvu.
(11) Toto nařízení by se mělo obecně vztahovat na všechny látky a směsi dodávané ve Společenství, s výjimkou případů, kdy jiné právní předpisy Společenství stanoví konkrétnější pravidla klasifikace a označování, například směrnice 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků  (3) , směrnice Rady 82/471/EHS ze dne 30. června 1982 o určitých produktech používaných ve výživě zvířat  (4) , směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu  (5) , směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě  (6) , směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků  (7) , směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích  (8) , směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro  (9) , rozhodnutí Komise 1999/217/ES ze dne 23. února 1999, kterým se přijímá seznam látek určených k aromatizaci používaných v potravinách nebo na jejich povrchu, vypracovaný podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2232/96  (10) , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků  (11) , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků  (12) , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin  (13) , a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat  (14) , a s výjimkou úpravy letecké, námořní, silniční, železniční nebo vnitrozemské vodní přepravy látek a směsí.
(12) Pojmy a definice použité v tomto nařízení by měly být v souladu s pojmy a definicemi stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek  (15) , s pojmy a definicemi uvedenými v pravidlech přepravy a s definicemi stanovenými v rámci GHS na úrovni OSN, aby byl v kontextu celosvětového obchodu při používání právních předpisů týkajících se chemických látek zajištěn co největší soulad uvnitř Společenství. Ze stejného důvodu by do tohoto nařízení měly být začleněny třídy nebezpečnosti stanovené v GHS.
(13) Zejména je vhodné zahrnout ty třídy nebezpečnosti stanovené v GHS, které konkrétně zohledňují skutečnost, že případná fyzikální nebezpečnost látek nebo směsí může být do jisté míry ovlivněna způsobem, jakým jsou uvolňovány.
(14) Pojem "směs" vymezený v tomto nařízení by měl mít tentýž význam jako pojem "přípravek" používaný v předešlých právních předpisech Společenství.
(15) Toto nařízení by mělo nahradit směrnici Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek  (16)  a směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků  (17) . Mělo by zachovat celkovou stávající úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, kterou zajišťují uvedené směrnice. Proto by v tomto nařízení měly být zachovány některé třídy nebezpečnosti, které upravují uvedené směrnice, ale které dosud nejsou součástí GHS.
(16) Odpovědnost za zjištění nebezpečnosti látek a směsí a za rozhodování o jejich klasifikaci by měli nést především výrobci, dovozci a následní uživatelé těchto látek či směsí bez ohledu na to, zda se na tyto osoby vztahují požadavky nařízení (ES) č. 1907/2006. Následným uživatelům by při plnění jejich povinností v souvislosti s klasifikací mělo být umožněno použít klasifikaci látky nebo směsi odvozenou některým účastníkem dodavatelského řetězce, avšak pouze pokud nezmění složení látky nebo směsi. Odpovědnost za klasifikaci látek, které nejsou uváděny na trh a které podléhají registraci nebo oznámení podle nařízení (ES) č. 1907/2006, by měli nést především výrobci, výrobci předmětů a dovozci. V případě látek ze tříd nebezpečnosti, jež vzbuzují největší obavy, a v jednotlivých případech u dalších látek by však měla existovat možnost stanovit harmonizované klasifikace látek, které by měli používat všichni výrobci, dovozci a následní uživatelé těchto látek a směsí, v nichž jsou tyto látky obsaženy.
(17) Jestliže bylo rozhodnuto harmonizovat klasifikaci látky s ohledem na určitou třídu nebezpečnosti nebo členění v rámci třídy nebezpečnosti zařazením nebo upravením záznamu za tímto účelem v části 3 přílohy VI tohoto nařízení, měli by výrobci, dovozci a následní uživatelé použít tuto harmonizovanou klasifikaci a sami klasifikovat pouze do zbývajících neharmonizovaných tříd nebezpečnosti nebo členění v rámci dané třídy nebezpečnosti.
(18) V zájmu zajištění informovanosti zákazníků o nebezpečnosti látek a směsí by jejich dodavatelé měli zajistit, aby byly označeny a zabaleny v souladu s tímto nařízením před svým uvedením na trh podle odvozené klasifikace. Následným uživatelům by mělo být při plnění jejich povinností umožněno použít klasifikaci látky nebo směsi odvozenou některým účastníkem dodavatelského řetězce v souladu s tímto nařízením, avšak pouze pokud nezmění složení látky nebo směsi, a distributorům by mělo být umožněno použít klasifikaci látky nebo směsi odvozenou některým účastníkem dodavatelského řetězce v souladu s tímto nařízením.
(19) V zájmu zajištění dostupnosti informací o nebezpečných látkách obsažených ve směsích, které obsahují nejméně jednu látku klasifikovanou jako nebezpečnou, by měly být na štítku případně uvedeny doplňující informace.
(20) Výrobce, dovozce nebo následný uživatel jakékoli látky či směsi by sice neměl být povinen získávat pro účely klasifikace nové toxikologické nebo ekotoxikologické údaje, měl by však zjistit veškeré příslušné informace, které má k dispozici o nebezpečnosti látky či směsi, a vyhodnotit jejich kvalitu. Výrobce, dovozce nebo následný uživatel by měl rovněž přihlížet k historickým údajům o účincích na člověka, jako jsou například epidemiologické studie exponovaných skupin obyvatelstva, údaje o náhodné nebo pracovní expozici, zjištěné údaje o účincích a klinické studie. Tyto informace by měly být porovnány s kritérii pro jednotlivé třídy nebezpečnosti a členění, aby tak výrobce, dovozce nebo následný uživatel mohl dospět k závěru, zda by látka či směs měla být klasifikována jako nebezpečná.
(21) Klasifikace látky či směsi sice může být provedena na základě dostupných informací, avšak ty dostupné informace, které mají být použity pro účely tohoto nařízení, by měly být pokud možno získány v souladu se zkušebními metodami uvedenými v nařízení (ES) č. 1907/2006, s předpisy upravujícími přepravu nebo s mezinárodními zásadami či postupy validace informací, aby tak byla zajištěna kvalita a srovnatelnost výsledků a soulad s dalšími požadavky na mezinárodní úrovni či na úrovni Společenství. Tytéž zkušební metody, předpisy, zásady a postupy by měly být použity v případech, kdy se výrobce, dovozce nebo následný uživatel rozhodne získat nové informace.
(22) V zájmu snadnějšího určení nebezpečnosti směsí by výrobci, dovozci a následní uživatelé měli při určování nebezpečnosti vycházet z údajů o samotné směsi, jsou-li dostupné, s výjimkou směsí obsahujících karcinogenní látky, látky mutagenní v zárodečných buňkách a látky toxické pro reprodukci a s výjimkou případů, kdy se hodnotí vlastnosti týkající se biologického rozkladu nebo bioakumulace ve třídě nebezpečnosti "nebezpečnost pro vodní prostředí". Protože v těchto případech není možné dostatečně posoudit nebezpečnost dané směsi na základě směsi samotné, mělo by se pro určení nebezpečnosti směsi obvykle vycházet z údajů o jednotlivých látkách směsi.
(23) Pokud jsou dostupné dostatečné informace o obdobných zkoušených směsích, včetně příslušných složek směsí, je možné určit nebezpečné vlastnosti nezkoušené směsi použitím určitých pravidel, tzv. zásad extrapolace. Tato pravidla umožňují charakterizovat nebezpečnost dané směsi bez provedení zkoušky na základě dostupných informací o obdobných zkoušených směsích. Nejsou-li tedy dostupné údaje ze zkoušek samotné směsi nebo jsou-li dostupné údaje nevhodné, měli by se výrobci, dovozci a následní uživatelé řídit zásadami extrapolace, aby zajistili odpovídající srovnatelnost výsledků klasifikace těchto směsí.
(24) Jednotlivá průmyslová odvětví mohou zřídit sítě za účelem usnadnění výměny údajů a shromažďování odborných znalostí při vyhodnocování informací, údajů ze zkoušek, zjištěné průkaznosti důkazů a zásad extrapolace. Tyto sítě mohou podporovat výrobce, dovozce a následné uživatele v rámci daných průmyslových odvětví, zejména malé a střední podniky, při plnění jejich povinností podle tohoto nařízení. Tyto sítě mohou být rovněž používány k výměně informací a osvědčených postupů s cílem zjednodušit plnění oznamovací povinnosti. Dodavatelé využívající tuto podporu by měli nadále plně odpovídat za plnění svých povinností spojených s klasifikací, označováním a balením podle tohoto nařízení.
(25) Ochrana zvířat v oblasti působnosti směrnice Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely  (18)  je přednostním hlediskem. V případě, že se tedy výrobce, dovozce nebo následný uživatel rozhodne získat informace pro účely tohoto nařízení, měl by nejdříve zvážit jiné prostředky než zkoušky na zvířatech v oblasti působnosti směrnice 86/609/EHS. Zkoušky na subhumánních primátech by měly být pro účely tohoto nařízení zakázány.
(26) Zkušební metody uvedené v nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek  (19) , se pravidelně přezkoumávají a zdokonalují s cílem omezit zkoušky na obratlovcích a snížit počet použitých zvířat. Evropské středisko pro validaci alternativních metod (ECVAM) Společného výzkumného střediska Komise zastává při vědeckém posuzování a validaci alternativních zkušebních metod důležitou úlohu.
(27) Kritéria klasifikace a označování podle tohoto nařízení by měla v nejvyšší možné míře zohledňovat podporu alternativních metod pro účely posuzování nebezpečnosti látek a směsí a povinnost získávat informace o podstatných vlastnostech jinými způsoby, než jsou zkoušky na zvířatech ve smyslu směrnice 86/609/EHS, jak stanoví nařízení (ES) č. 1907/2006. Budoucí kritéria by neměla představovat překážku pro dosažení tohoto cíle ani pro plnění odpovídajících povinností podle uvedeného nařízení a za žádných okolností by neměla vést k používání zkoušek na zvířatech, kde pro účely klasifikace a označování stačí alternativní zkoušky.
(28) Údaje pro účely klasifikace by neměly být získávány pomocí zkoušek na lidech. Mělo by se přihlížet k dostupným a spolehlivým epidemiologickým údajům a zkušenostem týkajícím se účinků látek a směsí na člověka (např. k údajům o pracovní expozici a údajům o náhodných otravách uvedeným v příslušných databázích) a tyto údaje a zkušenosti mohou být upřednostněny před údaji odvozenými ze studií na zvířatech, pokud prokazují nebezpečnost, která na základě těchto studií nebyla zjištěna. Výsledky studií na zvířatech by měly být porovnávány s výsledky údajů týkajících se člověka a k zajištění co nejlepší ochrany lidského zdraví by se mělo při hodnocení údajů týkajících se člověka i zvířat použít odborných posudků.
(29) Nové informace týkající se fyzikální nebezpečnosti by měly být vyžadovány vždy s výjimkou případů, kdy jsou tyto informace již dostupné nebo kdy je v části 2 přílohy I tohoto nařízení stanovena odchylka.
(30) Zkoušky, které se provádějí pouze pro účely tohoto nařízení, by měly být prováděny na látce či směsi ve formách či skupenstvích, v nichž je látka či směs uváděna na trh a v nichž lze důvodně předpokládat, že bude užívána. Mělo by však být možné používat pro účely tohoto nařízení výsledky zkoušek, které jsou prováděny ke splnění jiných právních požadavků, včetně požadavků stanovených třetími zeměmi, a to i v případě, že zkoušky nebyly provedeny na látce nebo směsi ve formách či skupenstvích, v nichž je látka či směs uváděna na trh a v nichž lze důvodně předpokládat, že bude užívána.
(31) Provádějí-li se zkoušky, měly by být v souladu s příslušnými požadavky na ochranu laboratorních zvířat stanovenými ve směrnici 86/609/EHS a v případě ekotoxikologických a toxikologických zkoušek v souladu se správnou laboratorní praxí stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek  (20) .
(32) Kritéria pro klasifikaci do jednotlivých tříd nebezpečnosti a členění by měla být stanovena v příloze, která by rovněž obsahovala doplňková ustanovení o možných způsobech plnění těchto kritérií.
(33) Vzhledem k tomu, že uplatnění kritérií pro jednotlivé třídy nebezpečnosti na informace není vždy jednoznačné ani jednoduché, měli by výrobci, dovozci a následní uživatelé pro dosažení náležitých výsledků provádět zjištění průkaznosti důkazů s pomocí odborného posudku.
(34) Výrobce, dovozce nebo následný uživatel by měl látce na základě kritérií stanovených v tomto nařízení přiřadit specifické koncentrační limity, pokud je může odůvodnit a pokud o tom informuje Evropskou agenturu pro chemické látky (dále jen "agentura"). Specifické koncentrační limity by však neměly být stanoveny u harmonizovaných tříd nebezpečnosti či členění v případě látek, které jsou uvedeny v tabulkách harmonizovaných klasifikací a označení přiložených k tomuto nařízení. Agentura by měla vydat pokyny ke stanovování specifických koncentračních limitů. K zajištění jednotnosti by specifické koncentrační limity měly být podle potřeby rovněž uvedeny u harmonizovaných klasifikací. Pro účely klasifikace by specifické koncentrační limity měly mít přednost před jinými koncentračními limity.
(35) Výrobce, dovozce nebo následný uživatel měl látkám klasifikovaným jako nebezpečné pro vodní prostředí – akutně kategorie 1 nebo chronicky kategorie 1 na základě kritérií stanovených v tomto nařízení přiřadit multiplikační faktory. Agentura by měla vydat pokyny ke stanovování multiplikačních faktorů.
(36) Z důvodů přiměřenosti a proveditelnosti by měly být stanoveny obecné mezní hodnoty pro zjištěné nečistoty, přídatné látky a jednotlivé složky látek i pro látky ve směsích a mělo by se stanovit, kdy se při určování klasifikace nebezpečnosti látek a směsí mají informace o těchto mezních hodnotách zohlednit.
(37) K zajištění náležité klasifikace směsí by se při klasifikaci směsí mělo přihlížet k dostupným informacím o synergických a antagonistických účincích.
(38) S cílem zajistit, aby klasifikace vycházela z aktuálních informací, by výrobci, dovozci a následní uživatelé měli přehodnotit klasifikace látek nebo směsí, které uvádějí na trh, pokud zjistí nové odpovídající a spolehlivé vědecké nebo technické informace, jež mohou mít na tuto klasifikaci vliv, anebo pokud změní složení směsí, ledaže je dostatečně doloženo, že se klasifikace nezmění. Dodavatelé by měli odpovídajícím způsobem aktualizovat štítky.
(39) Látky a směsi klasifikované jako nebezpečné by měly být označeny a zabaleny v souladu se svou klasifikací, aby byli příjemci látek a směsí dostatečně chráněni a informováni o nejdůležitějších skutečnostech upozorněním na nebezpečnost dané látky či směsi.
(40) K informování o nebezpečnosti látek a směsí mají podle tohoto nařízení sloužit dva nástroje, totiž štítky a bezpečnostní listy stanovené nařízením (ES) č. 1907/2006. Z těchto dvou nástrojů je jediným nástrojem pro informování spotřebitele štítek; ten však může rovněž upozornit pracovníky na obsáhlejší informace o látkách nebo směsích uvedené v bezpečnostních listech. Vzhledem k tomu, že ustanovení o bezpečnostních listech jsou obsažena v nařízení (ES) č. 1907/2006, které používá bezpečnostní listy jako hlavní komunikační nástroj v rámci dodavatelského řetězce látek, neměla by se v tomto nařízení stejná ustanovení opakovat.
(41) Mělo by se podporovat používání a rozšiřování internetových stránek a bezplatných telefonních čísel, aby byly spotřebitelům poskytovány řádné a obsáhlé informace o nebezpečnosti a bezpečném používání chemických látek a směsí, a to zejména ve spojení s informováním na zvláštních druzích obalů.
(42) Pro pracovníky i spotřebitele na celém světě by byl prospěšný globálně harmonizovaný komunikační nástroj pro informování o nebezpečnosti v podobě štítku. Proto by měla úprava prvků, které mají být uváděny na štítcích, zahrnovat výstražné symboly nebezpečnosti, signální slova, standardní věty o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení, které představují základní informace v rámci GHS. Další informace na štítcích by měly být omezeny na minimum a neměly by zpochybňovat hlavní prvky.
(43) Je nezbytné, aby látky a směsi uváděné na trh byly jednoznačně identifikovány. Agentura by však měla podnikům na jejich žádost a v případě potřeby povolit, aby popisovaly chemickou identitu určitých látek způsobem, který neohrozí jejich obchodní tajemství. Pokud agentura takovouto žádost zamítne, mělo by být možné podat odvolání v souladu s tímto nařízením. Odvolání by mělo mít odkladný účinek, aby se tak důvěrné informace, kterých se žádost týkala, neobjevily na štítku do doby, než bude o odvolání rozhodnuto.
(44) Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC) je již dlouhou dobu znávanou mezinárodní autoritou v oboru chemického názvosloví a terminologie. Identifikace látek názvem podle IUPAC se běžně používá na celém světě a zajišťuje jednotný základ identifikace látek v mezinárodním a vícejazyčném kontextu. Proto je vhodné používat tyto názvy pro účely tohoto nařízení.
(45) Chemical Abstracts Service (CAS) spravuje systém, v jehož rámci jsou látky zapisovány do rejstříku CAS a je jim přidělováno jedinečné registrační číslo CAS. Tato čísla CAS se používají k identifikaci látek v referenční literatuře, databázích i v dokumentech o splnění předpisů na celém světě a k identifikaci látek bez nejednoznačnosti chemického názvosloví. Proto je vhodné používat čísla CAS pro účely tohoto nařízení.
(46) V zájmu omezení informací na štítku na ty nejdůležitější by měly být v případech, kdy mají látky nebo směsi více nebezpečných vlastností, nejvhodnější prvky označení určeny podle zásad priority.
(47) Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh  (21)  a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh  (22)  by měly zůstat plně použitelné na všechny výrobky ve své oblasti působnosti.
(48) Na štítku ani na obalu látek nebo směsí by neměla být uváděna tvrzení jako "netoxický", "neškodlivý", "neznečišťující", "ekologický" ani jiná tvrzení uvádějící, že látka nebo směs nejsou nebezpečné, ani žádné jiné údaje, které nejsou v souladu s klasifikací dané látky nebo směsi.
(49) Obecně platí, že látky a směsi, zejména jsou-li určeny široké veřejnosti, by měly být dodávány v obalu obsahujícím nezbytné informace o označování. Předávání vhodných informací mezi profesionálními uživateli, včetně informací o nebalených látkách a směsích, zajišťuje nařízení (ES) č. 1907/2006. Ve výjimečných případech však mohou být látky a směsi dodávány nebalené i široké veřejnosti. Kde je to vhodné, měly by příslušné informace o označování být široké veřejnosti poskytnuty jiným způsobem, například prostřednictvím faktury či účtenky.
(50) K zajištění dobré srozumitelnosti informací na štítcích je zapotřebí stanovit pravidla používání štítků a umisťování informací na štítcích.
(51) Toto nařízení by mělo stanovit obecné normy balení s cílem zajistit bezpečné dodávání nebezpečných látek a směsí.
(52) Příslušné orgány by měly zaměřit své zdroje na látky, které s ohledem na zdraví a životní prostředí vzbuzují největší obavy. Mělo by být tedy stanoveno, že příslušné orgány a výrobci, dovozci a následní uživatelé mohou agentuře předkládat návrhy harmonizované klasifikace a označení látek klasifikovaných jako karcinogenní, mutagenní v zárodečných buňkách nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A, 1B nebo 2, pro senzibilizaci při vdechování nebo pro jiné účinky podle jednotlivých případů. Příslušné orgány členských států by měly mít rovněž možnost navrhnout harmonizovanou klasifikaci a označení účinných látek používaných v přípravcích na ochranu rostlin a v biocidních přípravcích. Agentura by měla k návrhu zaujmout stanovisko a zúčastněné strany by měly mít příležitost podat připomínky. Komise by měla předložit návrh rozhodnutí o konečné klasifikaci a prvcích označení.
(53) K úplnému zohlednění činností a zkušeností získaných v souvislosti se směrnicí 67/548/EHS, včetně klasifikace a označování určitých látek uvedených v příloze I směrnice 67/548/EHS, by veškeré stávající harmonizované klasifikace měly být převedeny na nové harmonizované klasifikace s použitím nových kritérií. Navíc vzhledem k tomu, že použitelnost tohoto nařízení je odložena a v průběhu takto zavedeného přechodného období platí pro klasifikaci látek a směsí harmonizované klasifikace podle kritérií stanovených ve směrnici 67/548/EHS, měly by být veškeré stávající harmonizované klasifikace rovněž zařazeny beze změn do přílohy tohoto nařízení. Aby se zabránilo nesouladu mezi harmonizovanými klasifikacemi téže látky podle stávajících i nových kritérií, měly by veškeré budoucí harmonizace klasifikací podléhat tomuto nařízení.

Partneři


Nahrávám...
Nahrávám...