dnes je 21.11.2024
Input:

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

2.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.5.1.2
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

Envi profi, Úřední věstník Evropské unie

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1005/2009
ze dne 16. září 2009

aktualizované znění dokumentu z 2. 4. 2015

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru  (1) ,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy  (2) ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu  (3) , bylo několikrát podstatně změněno. Jelikož je třeba provést nové změny, mělo by být uvedené nařízení z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracováno.
(2) Je prokázáno, že pokračující emise látek poškozujících ozonovou vrstvu způsobují závažné poškození ozonové vrstvy. Existují jasné důkazy o tom, že se snížilo zatížení atmosféry látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, a byly zaznamenány jisté prvotní známky obnovy ozonu ve stratosféře. Nicméně se nepředpokládá, že by k obnově ozonové vrstvy na úroveň koncentrací, která existovala před rokem 1980, došlo dříve než v polovině 21. století. Zvýšená intenzita UV-B záření, která je důsledkem úbytku ozonu, proto i nadále představuje vážné ohrožení zdraví a životního prostředí. Zároveň má většina těchto látek vysoký potenciál globálního oteplování a přispívá ke zvyšování teploty na planetě. Proto je nezbytné přijmout další účinná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými následky těchto emisí a předejít riziku, že by se obnova ozonové vrstvy dále zpozdila.
(3) S ohledem na svou odpovědnost v oblasti životního prostředí a obchodu se Společenství na základě rozhodnutí Rady 88/540/EHS  (4)  stalo smluvní stranou Vídeňské úmluvy o ochraně ozonové vrstvy a Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (dále jen "Montrealský protokol").
(4) Mnohé látky poškozující ozonovou vrstvu jsou skleníkovými plyny, ale nejsou regulovány podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jejího Kjótského protokolu, protože se předpokládá, že podle Montrealského protokolu budou jejich výroba a používání postupně ukončeny. Navzdory pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci Montrealského protokolu, je v Evropské unii i celosvětově stále zapotřebí dokončit úkol ukončení výroby a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu, při vědomí toho, že v současnosti má mnoho alternativ k těmto látkám vysoký potenciál globálního oteplování. Je proto nutné minimalizovat a ukončit výrobu a používání látek poškozujících ozonovou vrstvu všude tam, kde jsou k dispozici technicky dostupné náhradní látky nebo technologie s nízkým potenciálem globálního oteplování.
(5) Dodatečná opatření na ochranu ozonové vrstvy přijaly smluvní strany Montrealského protokolu nejnověji na zasedání v Montrealu v září 2007 a v Dohá v listopadu 2008. Dodržování závazků přijatých Společenstvím podle Montrealského protokolu, a zejména provádění zrychleného ukončení výroby a používání hydrochlorfluoruhlovodíků, vyžaduje, aby byla přijata opatření na úrovni Společenství, a to s náležitým uvážením rizik spojených se zaváděním náhradních látek nebo technologií s vysokým potenciálem globálního oteplování.
(6) V návaznosti na obavy týkající se zrychleného růstu výroby a používání hydrochlorfluoruhlovodíků v rozvojových zemích, jež byly uvedeny ve zprávě skupiny pro vědecká hodnocení z roku 2006, přijaly smluvní strany Montrealského protokolu v roce 2007 na svém devatenáctém zasedání rozhodnutí XIX/6, kterým se stanovil harmonogram zrychleného ukončení výroby a používání hydrochlorfluoruhlovodíků. Na základě uvedeného rozhodnutí by ukončení výroby mělo být posunuto ze stávajícího roku 2025 na rok 2020.
(7) Podle nařízení (ES) č. 2037/2000 není již od roku 2010 možné při údržbě či opravě chladicích a klimatizačních zařízení používat nově vyrobené hydrochlorfluoruhlovodíky. Aby se minimalizovalo riziko nedovoleného použití nově vyrobených hydrochlorfluoruhlovodíků jako recyklovaného nebo regenerovaného materiálu, měl by se při údržbě či opravě zařízení používat pouze regenerovaný nebo recyklovaný materiál. Další prodej recyklovaných hydrochlorfluoruhlovodíků by měl být zakázán a recyklované hydrochlorfluoruhlovodíky by se měly používat pouze tehdy, pokud byly znovuzískány z daného zařízení, a to pouze podnikem, který toto znovuzískání provedl nebo zadal. Z důvodu důslednosti by se měla tato výjimka vztahovat i na tepelná čerpadla.
(8) S ohledem na to, že jsou široce dostupné technologie a náhradní látky umožňující nahrazení látek poškozujících ozonovou vrstvu, je vhodné v určitých případech stanovit přísnější regulační opatření, než jaká stanoví nařízení (ES) č. 2037/2000, a než ta, která stanoví Montrealský protokol.
(9) V souladu s nařízením (ES) č. 2037/2000 byla ukončena výroba a uvádění na trh chlorfluoruhlovodíků, jiných plně halogenovaných chlorfluoruhlovodíků, halonů, tetrachlormethanu, 1,1,1-trichlorethanu, hydrobromfluoruhlovodíků, bromchlormethanu a methylbromidu, a proto je zakázáno uvádět na trh tyto látky a výrobky a zařízení, jež tyto látky obsahují. Nyní je rovněž vhodné postupně rozšířit zákaz používání těchto látek na údržbu a opravu takových zařízení.
(10) Komise by měla za určitých podmínek udělit výjimky pro základní laboratorní a analytická použití i po ukončení výroby a používání regulovaných látek. Zejména v rozhodnutí smluvních stran Montrealského protokolu X/14 jsou stanovena kritéria pro udělení výjimek pro uvedená použití. Komise by měla být zmocněna stanovit podmínky pro základní laboratorní a analytická použití. Aby se zamezilo zvýšení množství použitých k těmto účelům, nemělo by být výrobcům a dovozcům povoleno výrazně zvýšit množství uváděná na trh. Do tohoto nařízení je třeba začlenit zvláštní podmínky pro uvádění látek pro tato použití na trh, o nichž rozhodly smluvní strany Montrealského protokolu, aby se tak zajistilo jejich dodržování.
(11) Skutečnost, že existují náhradní látky nebo technologie za methylbromid, se odrazila v podstatnějším snížení jeho výroby a používání ve srovnání s Montrealským protokolem a v rozhodnutí Komise 2008/753/ES ze dne 18. září 2008 o nezařazení methylbromidu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku  (5)  a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh  (6) . Výjimka pro kritická použití methylbromidu by měla být zcela ukončena, zatímco by měla být dočasně ponechána možnost udělit odchylku v naléhavých situacích v případě neočekávaných výskytů škůdců či nákaz, má-li být toto mimořádné použití povoleno podle směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh  (7)  a směrnice 98/8/ES. V takových případech by měla být upřesněna opatření k minimalizaci emisí, jakými je například použití prakticky nepropustných fólií při půdní fumigaci.
(12) S ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2032/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh  (8) , kterým bylo zakázáno používání methybromidu jako biocidního přípravku od 1. září 2006, a na rozhodnutí 2008/753/ES, kterým bylo zakázáno používání methylbromidu jako přípravku na ochranu rostlin od 18. března 2010, by rovněž mělo být zakázáno použití methylbromidu pro karanténní a předzásilkové aplikace od 18. března 2010.
(13) Montrealský protokol požaduje v čl. 2F odst. 7, aby smluvní strany usilovaly o omezení používání hydrochlorfluoruhlovodíků na použití, pro které neexistuje náhradní látka ani technologie příznivější pro životní prostředí. Vzhledem k existenci náhradních a jiných technologií lze dále omezit uvádění na trh a použití hydrochlorfluoruhlovodíků, jakož i výrobků a zařízení, jež hydrochlorfluoruhlovodíky obsahují nebo jsou na nich závislé. Rozhodnutí smluvních stran Montrealského protokolu VI/13 stanoví, že při hodnocení náhradních látek a technologií za hydrochlorfluoruhlovodíky by měly být vzaty v úvahu takové činitele, jako je potenciál poškozování ozonové vrstvy, energetická účinnost, hořlavost, toxicita, potenciál globálního oteplování a možné vlivy na efektivní používání a ukončení výroby a používání chlorfluoruhlovodíků a halonů. V uvedeném rozhodnutí dospěly smluvní strany k závěru, že regulace hydrochlorfluoruhlovodíků podle Montrealského protokolu by měla být výrazně zpřísněna, aby byla chráněna ozonová vrstva a zohledněna dostupnost náhradních látek nebo technologií.
(14) Regulační opatření pro výrobky a zařízení obsahující regulované látky by měla být rozšířena na výrobky a zařízení, jež jsou na těchto látkách závislé, aby se předešlo obcházení omezení podle tohoto nařízení. Dodatečným zahrnutím výrobků a zařízení, jejichž konstrukce, použití či řádné fungování vyžaduje přítomnost regulované látky, je vyloučena případná možnost uvést na trh, dovézt či vyvézt výrobky či zařízení, které v daném okamžiku regulované látky neobsahují, ale které by se do nich musely doplnit později. Výjimky pro výrobky a zařízení, jež byly vyrobeny před vstupem regulačních opatření v platnost, by měly být zrušeny, neboť již nemají význam a mohly by představovat riziko nedovoleného uvádění na trh nebo obchodu.
(15) Regulované látky, jakož i výrobky a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, pocházející ze států, které nejsou smluvními stranami Montrealského protokolu, by neměly být dováženy. Po vstupu zákazu používání výrobků a zařízení, jež obsahují hydrochlorfluoruhlovodíky nebo jsou na nich závislé, nebo regulovaných látek pro jejich údržbu a opravu v platnost by měl být ve Společenství navíc zakázán vývoz těchto výrobků a zařízení, aby se zabránilo hromadění zásob těchto látek v zemích, v nichž nejsou k dispozici dostatečná zařízení pro jejich zneškodňování.
(16) Systém licencí pro regulované látky zahrnuje povolení vývozu těchto látek, aby bylo možné zlepšit sledování a regulaci obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a aby byla umožněna výměna informací mezi smluvními stranami. Uvedený systém licencí by měl být rozšířen na výrobky a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé.
(17) S cílem zlepšit sledování a regulaci obchodu by se udělování licencí nemělo vztahovat pouze na vstup zboží na celní území za účelem propuštění do volného oběhu ve Společenství, ale rovněž na vstup v rámci jiných celních režimů nebo celně schválených určení. Využití tranzitu přes celní území Společenství a režimů dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu a svobodného pásma by mělo být i nadále možné bez licence, aby se předešlo zbytečné zátěži pro hospodářské subjekty a celní orgány. Zásilky na území a z území členského státu, které není součástí celního území Společenství nebo se na ně nevztahuje toto nařízení, ale vztahuje se na ně Montrealský protokol ratifikovaný tímto členským státem, by neměly vytvářet pro členské státy zbytečnou zátěž, pokud jde o udělování licencí a podávání zpráv, za předpokladu, že jsou dodrženy povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a z Montrealského protokolu.
(18) Před vydáním dovozních a vývozních licencí by měla mít Komise možnost za účelem zamezení nedovoleného a nežádoucího obchodu ověřit u příslušných orgánů dotčené třetí země, zda je zamýšlená operace v souladu s požadavky uplatňovanými v dané zemi.
(19) Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek  (9) , směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků  (10)  a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí  (11)  upravují označování látek klasifikovaných jako látky poškozující ozonovou vrstvu a označování směsí obsahujících tyto látky. Vzhledem k tomu, že látky poškozující ozonovou vrstvu, jež jsou vyráběny jako vstupní suroviny, technologická činidla nebo látky pro laboratorní a analytická použití, lze propustit do volného oběhu ve Společenství, měly by být odlišeny od látek vyráběných pro jiná použití, aby se tak předešlo případné změně účelu použití regulovaných látek obsažených ve vstupních surovinách, technologických činidlech nebo látkách pro laboratorní a analytická použití na jiná použití, která jsou regulována tímto nařízením. Dále by v zájmu informování koncových uživatelů a usnadnění prosazování tohoto nařízení takto měly být při údržbě nebo opravě označeny výrobky a zařízení, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé.
(20) S cílem snížit uvolňování regulovaných látek do atmosféry by měla být přijata opatření pro znovuzískání použitých regulovaných látek a pro předcházení únikům regulovaných látek.
(21) Montrealský protokol ukládá povinnost oznamovat údaje o obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu. Proto by mělo být výrobcům, dovozcům a vývozcům regulovaných látek uloženo podávat jednou ročně zprávy o činnosti. Aby Komise mohla zefektivnit postupy pro oznamování údajů, a dodržovala tak Montrealský protokol a průběžně zamezila zdvojování, měla by Komisi přímo podávat zprávy rovněž zneškodňovací zařízení. Aby se zajistilo dodržování zpravodajských závazků podle Montrealského protokolu a zlepšilo se jejich praktické uplatňování, měla by být Komise zmocněna pozměnit požadavky na podávání zpráv členskými státy a podniky. S ohledem na předpokládaný vývoj nástrojů pro podávání zpráv prostřednictvím internetu by Komise měla případně vypracovat návrhy opatření, kterými se upraví požadavky na podávání zpráv, jakmile budou příslušné nástroje pro podávání zpráv zavedeny.
(22) Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů  (12)  a ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů  (13) , zejména pokud jde o požadavky na důvěrnou povahu a bezpečnost zpracování, předávání osobních údajů Komisí členským státům, zákonnost zpracování a práva subjektů údajů na informace, na přístup ke svým osobním údajům a na jejich opravu.
(23) Členské státy by měly za účelem zajištění dodržování všech ustanovení tohoto nařízení provádět kontroly s využitím přístupu založeného na rizicích, a zaměřit se tak na činnosti, které představují nejvyšší riziko nedovoleného obchodu nebo emisí regulovaných látek. Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/331/ES ze dne 4. dubna 2001, kterým se stanoví minimální kritéria pro inspekce ochrany životního prostředí v členských státech  (14) , by mělo poskytnout členským státům návod, jak tyto inspekce provádět.
(24) Vzhledem k neustálým inovacím v odvětvích, na které se toto nařízení vztahuje, by měla Komise toto nařízení pravidelně přezkoumávat a podle potřeby předkládat návrhy, zejména pokud jde o stanovené výjimky a odchylky, objeví-li se technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky nebo technologie za regulované látky, s cílem dále posilovat ochranu ozonové vrstvy a zároveň snižovat emise skleníkových plynů. V zájmu zajištění dodržování Montrealského protokolu by Komise měla být zmocněna k tomu, aby uvedla v soulad přílohy tohoto nařízení s rozhodnutími smluvních stran, zejména s rozhodnutími o schválených metodách zneškodňování, o podmínkách uvádění regulovaných látek na trh pro základní laboratorní a analytická použití a o procesech, v nichž lze regulované látky použít jako technologická činidla.
(25) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi  (15) .
(26) Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení podoby a obsahu štítků regulovaných látek vyráběných, uváděných na trh nebo používaných jako vstupní suroviny, technologická činidla nebo látky pro laboratorní a analytická použití, ke změně přílohy III o procesech, v nichž lze regulované látky použít jako technologická činidla, ke změně maximálních množství regulovaných látek, které lze použít jako technologická činidla nebo emitovat při použití technologických činidel, ke změně přílohy V o podmínkách pro uvádění na trh a další distribuci regulovaných látek pro základní laboratorní a analytická použití, ke stanovení mechanismu pro přidělování kvót regulovaných látek pro laboratorní a analytická použití, ke změně přílohy VI, k přijetí změn a harmonogramů pro postupné vyřazení kritických použití halonů, ke změně seznamu údajů, jež musí být uvedeny v žádosti o licenci, k přijetí dodatečných opatření pro sledování obchodu s regulovanými látkami nebo novými látkami a s výrobky a zařízeními, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, k přijetí pravidel pro propouštění výrobků a zařízení vyrobených za použití regulovaných látek a dovezených ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, do volného oběhu ve Společenství, ke změně přílohy VII o technologiích pro zneškodňování, ke stanovení seznamu výrobků a zařízení, u kterých by mělo být znovuzískání regulovaných látek za účelem jejich zneškodnění nebo zneškodnění regulovaných látek bez jejich předchozího znovuzískání považováno za technicky a ekonomicky proveditelné, a tedy povinné, k přijetí požadavků na minimální kvalifikaci personálu, k vytvoření seznamu technologií a postupů, které mají podniky používat předcházení jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek a jejich minimalizaci, k zařazení nových látek do přílohy II a ke změně požadavků na podávání zpráv členskými státy a podniky. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech  (16)  a směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech  (17)  stanoví opatření pro odstraňování a využívání odpadu způsobem šetrným k životnímu prostředí a kontrolu nebezpečného odpadu. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost látkám poškozujícím ozonovou vrstvu obsaženým ve stavebním a demoličním odpadu a v zařízeních spadajících do působnosti směrnice 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)  (18) . Podle Montrealského protokolu lze pro zneškodnění regulovaných látek použít pouze technologie, které byly schváleny smluvními stranami. Příslušná rozhodnutí smluvních stran by proto měla být začleněna do tohoto nařízení s cílem zajistit, aby byly používány pouze tyto technologie za předpokladu, že je jejich používání v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy o odpadech.
(28) Měl by být stanoven pružný mechanismus, který by zavedl povinnost podávat zprávy o látkách určených jako látky poškozující ozonovou vrstvu, aby bylo možné provést posouzení závažnosti jejich dopadu na životní prostředí a aby bylo zajištěno, že uvedené nové látky, u nichž byl určen významný potenciál poškozování ozonové vrstvy, budou podléhat regulačním opatřením. V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost úloze látek s velmi krátkou životností, zejména s ohledem na hodnotící zprávu Programu OSN na ochranu životního prostředí a Světové meteorologické organizace (UNEP/WMO) o ozonu z roku 2006, která dospěla k závěru, že potenciál poškozování ozonové vrstvy je u těchto látek vyšší, než vyplývá z předchozích hodnocení.
(29) Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.
(30) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit dodržování závazků Společenství jakožto smluvní strany Montrealského protokolu a reagovat na přeshraniční environmentální problém s celosvětovým dopadem při současné regulaci obchodu s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu a s výrobky a zařízeními, které obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, uvnitř Společenství i se zahraničím, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I, OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro výrobu, dovoz, vývoz, uvádění na trh, použití, znovuzískání, recyklaci, regeneraci a zneškodňování látek poškozujících ozonovou vrstvu, pro podávání informací o těchto látkách a pro dovoz, vývoz, uvádění na trh a použití výrobků a zařízení, které obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na regulované látky, na nové látky a na výrobky a zařízení, které obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) "Montrealským protokolem" Montrealský protokol z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění;
2) "smluvní stranou" kterákoli smluvní strana Montrealského protokolu;
3) "státem, který není smluvní stranou Montrealského protokolu," ve vztahu k určité regulované látce stát nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které nesouhlasily s tím, že budou vázány ustanoveními Montrealského protokolu, která se vztahují na tuto látku;
4) "regulovanou látkou" látka uvedená na seznamu v příloze I, včetně svých izomerů, vyskytující se samostatně nebo ve směsi a bez ohledu na to, zda je nově vyrobená, znovuzískaná, recyklovaná nebo regenerovaná;
5) "chlorfluoruhlovodíkem" (CFC) regulovaná látka uvedená na seznamu ve skupině I přílohy I, včetně svých izomerů;
6) "halonem" regulovaná látka uvedená na seznamu ve skupině III přílohy I, včetně svých izomerů;
7) "tetrachlormethanem" regulovaná látka uvedená ve skupině IV přílohy I;
8) "methylbromidem" regulovaná látka uvedená ve skupině VI přílohy I;
9) "hydrochlorfluoruhlovodíkem" regulovaná látka uvedená na seznamu ve skupině VIII přílohy I, včetně svých izomerů;
10) "novou látkou" látka uvedené na seznamu v příloze II, vyskytující se samostatně nebo ve směsi a bez ohledu na to, zda je nově vyrobená, znovuzískaná, recyklovaná nebo regenerovaná;
11) "vstupní surovinou" regulovaná látka nebo nová látka, jež je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněna proti svému původnímu složení, a jejíž emise jsou zanedbatelné;
12) "technologickým činidlem" regulovaná látka použitá jako chemické technologické činidlo pro použití, která jsou uvedena v příloze III;
13) "výrobcem" fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí regulované látky nebo nové látky ve Společenství;
14) "výrobou" množství vyrobených regulovaných látek nebo nových látek, včetně množství vyrobeného záměrně nebo nezáměrně jako vedlejší produkt, pokud není tento vedlejší produkt zneškodněn v průběhu výrobního procesu nebo zdokumentovaným postupem zajišťujícím dodržení tohoto nařízení a právních předpisů Společenství a vnitrostátních právních předpisů o odpadech. Za "výrobu" se nepovažuje znovuzískané, recyklované nebo regenerované množství, ani jakékoli nevýznamné množství, jehož stopovému obsahu ve výrobcích nelze zabránit nebo jež je emitováno během výroby;
15) "potenciálem poškozování ozonové vrstvy" číselný údaj uvedený v přílohách I a II a představující potenciální účinek každé regulované látky nebo nové látky na ozonovou vrstvu;
16) "vypočtenou úrovní" množství stanovené vynásobením množství každé regulované látky jejím potenciálem poškozování ozonové vrstvy a sečtením násobků samostatně pro každou skupinu regulovaných látek uvedenou v příloze I;
17) "průmyslovou racionalizací" převod buď mezi smluvními stranami, nebo uvnitř členského státu celé vypočtené úrovně výroby nebo její části z jednoho výrobce na druhého za účelem optimalizace hospodářské efektivnosti nebo jako odpověď na předpokládaný deficit v dodávkách v důsledku uzavírání závodů;
18) "dovozem" vstup látek, výrobků a zařízení, na které se vztahuje toto nařízení, na celní území Společenství, pokud se na toto území vztahuje Montrealský protokol ratifikovaný členským státem a je na něm použitelné toto nařízení;
19) "vývozem" výstup látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení a které mají status zboží Společenství, z celního území Společenství, pokud se na toto území vztahuje ratifikace Montrealského protokolu členským státem a toto nařízení, nebo zpětný vývoz látek, výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení, v případě, že nemají status zboží Společenství;
20) "uváděním na trh" dodání či poskytnutí třetím osobám ve Společenství, za úplatu nebo bezplatně, včetně propuštění do volného oběhu ve Společenství podle nařízení (ES) č. 450/2008. V případě výrobků a zařízení, které tvoří součást nemovitosti nebo dopravního prostředku, se to týká pouze prvního dodání či poskytnutí ve Společenství;
21) "použitím" používání regulovaných látek nebo nových látek při výrobě, údržbě nebo opravě, včetně opětovného plnění, výrobků nebo zařízení a v jiných procesech;
22) "tepelným čerpadlem" zařízení nebo instalace získávající teplo při nízkých teplotách ze vzduchu, vody nebo půdy a dodávající teplo;
23) "znovuzískáním" sběr a skladování regulovaných látek pocházejících z výrobků a zařízení nebo z nádob při jejich údržbě či opravě nebo před jejich likvidací;
24) "recyklací" opětovné použití znovuzískaných regulovaných látek po základním přečištění;
25) "regenerací" přepracování znovuzískaných regulovaných látek, aby odpovídaly vlastnostem nově vyrobené látky, s ohledem na jejich zamýšlené použití;
26) "podnikem" fyzická nebo právnická osoba, kteráa)vyrábí, znovu získává, recykluje, regeneruje, používá nebo zneškodňuje regulované látky nebo nové látky;b)tyto látky dováží;c)tyto látky vyváží;d)tyto látky uvádí na trh neboe)provozuje chladicí nebo klimatizační zařízení, tepelná čerpadla nebo systémy požární ochrany obsahující regulované látky;
27) "karanténními aplikacemi" ošetření, která mají zabránit zavlečení, usazování, rozšíření karanténních škůdců (včetně chorob) nebo která mají zajistit jejich úřední kontrolu, přičemž—úřední kontrola je kontrola prováděná nebo povolená vnitrostátním rostlinolékařským, veterinárním nebo zdravotnickým orgánem nebo orgánem pro ochranu životního prostředí,—karanténními škůdci jsou škůdci, kteří mají potenciální význam pro oblasti ohrožené těmito škůdci, v nichž dosud nejsou přítomni anebo jsou přítomni, ovšem nikoli široce rozšířeni, a kteří podléhají úředním kontrolám;
28) "předzásilkovými aplikacemi" nekaranténní aplikace, jež se použijí nejdříve 21 dní před vývozem za účelem splnění úředních požadavků země dovozu či úředních požadavků země vývozu platných před 7. prosincem 1995. Úředními požadavky se rozumějí požadavky prováděné nebo povolené vnitrostátním rostlinolékařským, veterinárním nebo zdravotnickým orgánem nebo orgánem pro ochranu životního prostředí nebo orgánem pro uskladnění výrobků;
29) "výrobky a zařízeními, jež jsou závislé na regulovaných látkách," výrobky a zařízení, jež nejsou bez regulovaných látek funkční, kromě výrobků a zařízení používaných pro výrobu, zpracování, znovuzískání, recyklaci, regeneraci nebo zneškodňování regulovaných látek;
30) "nově vyrobenými látkami" látky, které se dosud nepoužívaly;
31) "výrobky a zařízeními" veškeré výrobky a zařízení s výjimkou nádob používaných pro přepravu nebo skladování regulovaných látek.

KAPITOLA II, ZÁKAZY

Článek 4

Výroba regulovaných látek

Výroba regulovaných látek je zakázána.

Článek 5

Uvádění na trh a použití regulovaných látek

1.   Uvádění regulovaných látek na trh a jejich použití jsou zakázány.

2.   Regulované látky se nesmějí uvádět na trh v nádobách, které se nedají opětovně naplnit, s výjimkou laboratorních a analytických použití podle článku 10 a čl. 11 odst. 2.

3.   Tento článek se nevztahuje na regulované látky ve výrobcích a zařízeních.

Článek 6

Uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé

1.   Uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, je zakázáno, s výjimkou výrobků a zařízení, pro které je použití regulovaných látek povoleno v souladu s článkem 10, čl. 11 odst. 2 nebo článkem 13 nebo bylo povoleno na základě čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000.

2.   S výjimkou použití uvedených v čl. 13 odst. 1 se zakazují systémy požární ochrany a hasicí přístroje s obsahem halonů a musí být vyřazeny z provozu.

KAPITOLA III, VÝJIMKY A ODCHYLKY

Článek 7

Výroba, uvádění na trh a použití regulovaných látek jako vstupních surovin

1.   Odchylně od článků 4 a 5 lze regulované látky vyrábět, uvádět na trh a používat jako vstupní suroviny.

2.   Regulované látky vyráběné nebo uváděné na trh jako vstupní suroviny lze použít pouze k tomuto účelu. Od 1. července 2010 musí být nádoby pro tyto látky opatřeny zřetelným označením, že látku lze použít pouze jako vstupní surovinu. Pokud musí být tyto látky označeny v souladu se směrnicí 67/548/EHS a směrnicí 1999/45/ES nebo nařízením (ES) č. 1272/2008, uvádí se tento údaj na štítku zmíněném v uvedených směrnicích nebo v doplňujících informacích na štítku podle čl. 25 odst. 3 uvedeného nařízení.

Komise může stanovit podobu a obsah štítku, který se má použít. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 8

Výroba, uvádění na trh a použití regulovaných látek jako technologických činidel

1.   Odchylně od článků 4 a 5 lze regulované látky vyrábět, uvádět na trh a používat jako technologická činidla.

2.   Regulované látky lze jako technologická činidla používat pouze v zařízeních, jež existovala k 1. září 1997 a jejichž emise jsou zanedbatelné.

3.   Regulované látky vyráběné a uváděné na trh jako technologická činidla lze použít pouze k tomuto účelu. Od 1. července 2010 musí být nádoby pro tyto látky opatřeny zřetelným označením, že uvedené látky lze použít pouze jako technologická činidla. Pokud musí být tyto látky označeny v souladu se směrnicí 67/548/EHS, směrnicí 1999/45/ES nebo nařízením (ES) č. 1272/2008, uvádí se tento údaj na štítku zmíněném v uvedených směrnicích nebo v doplňujících informacích na štítku podle čl. 25 odst. 3 uvedeného nařízení.

Komise může stanovit podobu a obsah štítku, který se má použít. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

4.   Komise řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 podle potřeby vypracuje seznam podniků oprávněných k používání regulovaných látek jako technologických činidel a pro každý z dotčených podniků stanoví maximální množství, která lze použít pro úpravu nebo pro spotřebu jako technologická činidla, a úrovně emisí.

Maximální množství regulovaných látek, které mohou být použity jako technologická činidla v rámci Společenství, nepřekročí 1 083 metrických tun ročně.

Maximální množství regulovaných látek, které mohou být emitovány při použití jako technologická činidla v rámci Společenství, nepřekročí 17 metrických tun ročně.

5.   S ohledem na nové informace nebo technický rozvoj nebo rozhodnutí smluvních stran může Komise podle potřeby

a) změnit přílohu III;
b) změnit maximální množství regulovaných látek, které lze použít jako technologická činidla nebo emitovat při použití technologických činidel, uvedená v odst. 4 druhém a třetím pododstavci.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Článek 9

Uvádění regulovaných látek na trh za účelem zneškodnění nebo regenerace a uvádění na trh výrobků a zařízení, které obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, za účelem zneškodnění

Odchylně od článků 5 a 6 lze regulované látky a výrobky a zařízení, které obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, uvádět na trh za účelem zneškodnění ve Společenství v souladu s požadavky na zneškodňování uvedenými v čl. 22 odst. 1. Regulované látky lze rovněž uvádět na trh za účelem regenerace ve Společenství.

Článek 10

Základní laboratorní a analytická použití jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků

1.   Odchylně od článků 4 a 5 lze jiné regulované látky než hydrochlofluoruhlovodíky vyrábět, uvádět na trh a používat pro základní laboratorní a analytická použití, pod podmínkou registrace a udělení licence v souladu s tímto článkem.

2.   Komise podle potřeby určí řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 základní laboratorní a analytická použití, pro která může být ve Společenství povolena výroba a dovoz jiných regulovaných látek než hydrochlorfluoruhlovodíků, příslušná množství, dobu platnosti výjimky a uživatele, kteří mohou tato základní laboratorní a analytická použití využívat.

3.   Regulované látky vyráběné nebo uváděné na trh pro základní laboratorní a analytická použití lze použít pouze k tomuto účelu. Od 1. července 2010 musí být nádoby pro tyto uvedené látky opatřeny zřetelným označením, že uvedené látky lze použít pouze pro laboratorní a analytické účely. Pokud musí být tyto látky označeny v souladu se směrnicí 67/548/EHS, směrnicí 1999/45/ES nebo nařízením (ES) č. 1272/2008, uvádí se tento údaj na štítku zmíněném v uvedených směrnicích nebo v doplňujících informacích na štítku podle čl. 25 odst. 3 uvedeného nařízení.

Komise může stanovit podobu a obsah štítku, který se má použít. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

Regulované látky uvedené v prvním pododstavci lze na trh uvádět a dále distribuovat pouze za podmínek stanovených v příloze V. Komise může uvedenou přílohu změnit. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

4.   Každý podnik, který používá jiné regulované látky než hydrochlorfluoruhlovodíky pro základní laboratorní a analytická použití, se zaregistruje u Komise, přičemž uvede používanou látku, účel, předpokládanou roční spotřebu a dodavatele těchto látek a v případě změn uvedené informace aktualizuje.

5.   Do dne uvedeného v oznámení vydaném Komisí ohlásí výrobci a dovozci, kteří zajišťují dodávky pro podnik uvedený v odstavci 4 nebo používají regulované látky pro vlastní spotřebu, Komisi předpokládanou poptávku na období uvedené ve zmíněném oznámení a určí povahu a množství požadovaných regulovaných látek.

6.   Komise uděluje licence výrobcům a dovozcům regulovaných látek jiných než hydrochlorfluoruhlovodíků vyráběných nebo dovážených pro základní laboratorní a analytická použití a oznámí jim použití, pro něž je jim uděleno povolení, jakož i látky a jejich množství, které jsou oprávněni uvést na trh nebo použít pro vlastní potřebu. Množství každoročně povolené na základě licencí pro jednotlivé výrobce a dovozce nepřekročí 130 % ročního průměru vypočtené úrovně regulovaných látek, na které měl výrobce nebo dovozce licenci pro základní laboratorní a analytická použití v letech 2007 až 2009.

Celkové množství každoročně povolené na základě licencí, včetně licencí pro hydrochlorfluoruhlovodíky podle čl. 11 odst. 2, nesmí překročit 110 tun potenciálu poškozování ozonové vrstvy. Zbývající množství lze rozdělit mezi výrobce a dovozce, kteří v letech 2007 až 2009 regulované látky neuváděli na trh ani nepoužívali pro vlastní spotřebu pro základní laboratorní a analytická použití.

Komise stanoví mechanismus pro přidělování kvót výrobcům a dovozcům. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

7.   Příslušný orgán členského státu, v němž probíhá dotyčná výroba, může výrobci povolit, aby vyráběl regulované látky uvedené v odstavci 1 s cílem uspokojit žádosti, pro něž byly uděleny licence v souladu s odstavcem 6.

Příslušný orgán členského státu uvědomí předem Komisi o svém záměru udělit takové povolení.

8.   V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může příslušný orgán členského státu, v němž probíhá dotyčná výroba, povolit výrobci, aby dosáhl vypočtené úrovně výroby stanovené v odstavci 6 nebo ji překročil, a uspokojil tak potřebu pro případná základní laboratorní a analytická použití smluvních stran na jejich žádost.

Příslušný orgán členského státu oznámí předem Komisi svůj záměr udělit takové povolení.

Článek 11

Výroba, uvádění na trh a použití hydrochlorfluoruhlovodíků a uvádění na trh výrobků a zařízení, jež obsahují hydrochlorfluoruhlovodíky nebo jsou na nich závislé

1.   Odchylně od článku 4 lze hydrochlorfluoruhlovodíky vyrábět, pokud každý výrobce zajistí, aby

a) vypočtená úroveň jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období až do 31. prosince 2013 nepřesáhla 35 % vypočtené úrovně jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v roce 1997;
b) vypočtená úroveň jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období až do 31. prosince 2016 nepřesáhla 14 % vypočtené úrovně jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v roce 1997;
c) vypočtená úroveň jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 a v každém následujícím dvanáctiměsíčním období až do 31. prosince 2019 nepřesáhla 7 % vypočtené úrovně jeho výroby hydrochlorfluoruhlovodíků v roce 1997;
d) po 31. prosinci 2019 nevyráběl žádné hydrochlorfluoruhlovodíky.

2.   Odchylně od článku 4 a čl. 5 odst. 1 lze hydrochlorfluoruhlovodíky vyrábět, uvádět na trh a používat pro laboratorní a analytická použití.

Ustanovení čl. 10 odst. 3 až 7 se použijí obdobně.

3.   Odchylně od článku 5 lze do 31. prosince 2014 uvádět regenerované hydrochlorfluoruhlovodíky na trh a používat je při údržbě nebo opravě stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, je-li nádoba opatřena označením, že daná látka byla regenerována, a údaji o čísle šarže a názvu a adrese regeneračního zařízení.

4.   Do 31. prosince 2014 lze recyklované hydrochlorfluoruhlovodíky používat při údržbě nebo opravě stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, pokud byly znovuzískány z těchto zařízení, a může je použít pouze podnik, který znovuzískání provedl v rámci údržby nebo opravy nebo pro nějž bylo znovuzískání provedeno v rámci údržby nebo opravy.

5.   Odchylně od článku 5 lze až do 31. prosince 2019 uvádět hydrochlorofluoruhlovodíky na trh k přebalení nebo následnému vývozu ze Společenství. Každý podnik, který přebaluje hydrochlorfluoruhlovodíky a následně je vyváží, se musí registrovat u Komise, přičemž uvede dotčené regulované látky, účel, předpokládanou roční spotřebu a dodavatele těchto látek a v případě změn uvedené informace aktualizuje.

6.   Jsou-li při údržbě a opravě stávajících chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel používány regenerované nebo recyklované hydrochlorfluoruhlovodíky, musí být dotčená zařízení opatřena označením typu látky, jejího množství obsaženého v zařízení a údaji na štítku stanovenými v příloze I nařízení (ES) č. 1272/2008 v případě látek nebo směsí označených jako nebezpečné pro ozonovou vrstvu.

7.   Podniky provozující zařízení uvedené v odstavci 4, které obsahuje tekutou náplň o hmotnosti 3 kg a více, vedou záznamy o množství a typu znovuzískané a doplňované látky a o tom, která společnost nebo které technik prováděl údržbu nebo opravu zařízení.

Podniky používající regenerované nebo recyklované hydrochlorofluorouhlovodíky pro údržbu nebo opravu vedou záznamy o podnicích, které jim dodaly regenerované hydrochlorofluorouhlovodíky, a o zdroji recyklovaných hydrochlorofluorouhlovodíků.

8.   Odchylně od článku 5 a 6 může Komise na žádost příslušného orgánu členského státu řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 povolit dočasnou výjimku, a umožnit tak uvádění na trh a použití hydrochlorfluoruhlovodíků a výrobků a zařízení, jež obsahují hydrochlorfluoruhlovodíky nebo jsou na nich závislé, prokáže-li se, že pro určité použití neexistují technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky nebo technologie nebo je nelze použít.

Tuto výjimku nelze udělit na období po 31. prosinci 2019.

Článek 12

Karanténní a předzásilkové aplikace a použití methylbromidu v naléhavém případě

1.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 lze methylbromid až do 18. března 2010 uvádět na trh a používat pro karanténní a předzásilkové aplikace za účelem ošetření zboží pro vývoz za předpokladu, že uvádění methylbromidu na trh a jeho použití povolují vnitrostátní právní předpisy v souladu se směrnicemi 91/414/EHS a 98/8/ES.

Methylbromid lze používat pouze na místech schválených příslušnými orgány dotčeného členského státu, a je-li to technicky a ekonomicky proveditelné, za podmínky, že nejméně 80 % methylbromidu uvolňovaného ze zásilky je znovuzískáno.

2.   Vypočtená úroveň methylbromidu, který podniky uvedou na trh nebo použijí pro vlastní potřebu v období od 1. ledna 2010 do 18. března 2010, nesmí přesáhnout 45 tun látek s potenciálem poškozování ozonové vrstvy.

Každý podnik zajistí, aby vypočtená úroveň methylbromidu, který uvádí na trh nebo používá pro vlastní potřebu pro karanténní a předzásilkové aplikace, nepřesáhla 21 % průměru vypočtené úrovně methylbromidu, který uvedl na trh nebo použil pro vlastní potřebu pro karanténní a předzásilkové aplikace v letech 2005 až 2008.

3.   V naléhavém případě, vyžaduje-li to neočekávaný výskyt určitých škůdců nebo chorob, může Komise na žádost příslušného orgánu členského státu dočasně povolit výrobu, uvádění na trh a použití methylbromidu, jestliže uvádění methylbromidu na trh a jeho použití povolují směrnice 91/414/EHS a 98/8/ES.

Toto povolení platí po dobu nejvýše 120 dní a pro množství nepřesahující 20 metrických tun a stanoví opatření, která mají být přijata ke snižování emisí při použití.

Článek 13

Kritická použití halonů a vyřazení zařízení obsahujících halony z provozu

1.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 lze halony uvádět na trh a používat pro kritická použití uvedená v příloze VI. Halony mohou uvádět na trh pouze podniky schválené příslušným orgánem dotčeného členského státu pro skladování halonů pro kritická použití.

2.   Komise přezkoumá přílohu VI a podle potřeby přijme změny a harmonogramy pro postupné vyřazení kritických použití určením termínů pro začátek používání nových aplikací a pro ukončení používání stávajících aplikací, s ohledem na to, zda existují technicky a ekonomicky dostupné náhradní látky nebo technologie, které jsou přijatelné z hlediska životního prostředí a zdraví.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 3.

3.   Systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující halony používané pro účely uvedené v odstavci 1 musí být vyřazeny z provozu před uplynutím termínů stanovených v příloze VI.

4.   Komise může na žádost příslušného orgánu členského státu řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 povolit odchýlení se od termínů pro ukončení používání stávajících aplikací a pro začátek používání nových aplikací, pokud byly tyto termíny upřesněny v příloze VI v souladu s odstavcem 2, pro konkrétní případy, ve kterých prokazatelně neexistuje technicky a ekonomicky dostupná náhradní látka nebo technologie.

Článek 14

Převod práv a průmyslová racionalizace

1.   Každý výrobce nebo dovozce, který je oprávněn uvádět regulované látky na trh nebo je používat pro vlastní potřebu, může toto právo převést pro celé množství příslušné skupiny látek stanovené v souladu s tímto článkem nebo pro jeho část na jakéhokoli jiného výrobce nebo dovozce této skupiny látek ve Společenství. Každý převod se předem oznámí Komisi. Převodem práva na uvádění na trh nebo na použití nevzniká dodatečné právo na výrobu nebo na dovoz.

2.   V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může příslušný orgán členského státu, v němž probíhá dotčená výroba, povolit výrobci, aby pro účely průmyslové racionalizace v dotčeném členském státě překročil vypočtenou úroveň výroby stanovenou v článku 10 a čl. 11 odst. 2, za podmínky, že vypočtené úrovně výroby členského státu nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby jeho domácích výrobců stanovených v článku 10 a čl. 11 odst. 2 pro daná období. Příslušný orgán členského státu oznámí předem Komisi svůj záměr udělit takové povolení.

3.   V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může Komise po dohodě s příslušným orgánem členského státu, v němž je umístěna dotčená výroba, povolit výrobci, aby pro účely průmyslové racionalizace mezi členskými státy překročil vypočtenou úroveň výroby stanovenou v článku 10 a čl. 11 odst. 2, za podmínky, že vypočtené úrovně výroby dotyčných členských států nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby jejich domácích výrobců stanovených v článku 10 a čl. 11 odst. 2 pro daná období. Vyžaduje se rovněž souhlas příslušného orgánu členského státu, v němž je plánováno snížení výroby.

4.   V rozsahu dovoleném Montrealským protokolem může Komise po dohodě s příslušným orgánem členského státu, v němž je umístěna dotčená výroba, a s vládou dotčené třetí země povolit výrobci, aby pro účely průmyslové racionalizace s touto třetí zemí spojil vypočtené úrovně výroby stanovené v článku 10 a čl. 11 odst. 2 s vypočtenými úrovněmi výroby povolenými výrobci třetí země na základě Montrealského protokolu a vnitrostátních právních předpisů zmíněného výrobce, za podmínky, že spojené vypočtené úrovně výroby obou výrobců nepřesáhnou součet vypočtených úrovní výroby povolené výrobci Společenství stanovených v článku 10 a čl. 11 odst. 2 a vypočtených úrovní výroby povolené výrobci třetí země na základě Montrealského protokolu a příslušných vnitrostátních právních předpisů.

KAPITOLA IV, OBCHOD

Článek 15

Dovoz regulovaných látek nebo výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé

1.   Dovoz regulovaných látek nebo výrobků a zařízení jiných než pro osobní účely, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, je zakázán.

2.   Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na dovoz

a) regulovaných látek určených pro laboratorní a analytická použití podle článku 10 a čl. 11 odst. 2;
b) regulovaných látek určených k použití jako vstupní suroviny;
c) regulovaných látek určených k použití jako technologická činidla;
d) regulovaných látek určených ke zneškodnění pomocí technologií uvedených v čl. 22 odst. 2;
e) do 31. prosince 2019 hydrochlorfluoruhlovodíků, které mají být do 31. prosince následujícího kalendářního roku přebaleny a následně zpětně vyvezeny, je-li jejich příjemcem smluvní strana, ve které spotřeba nebo dovoz tohoto hydrochlorfluoruhlovodíku nejsou zakázány;
f) methylbromidu určeného pro použití v naléhavých případech uvedená v čl. 12 odst. 3, nebo do 31. prosince 2014 pro přebalení a následný zpětný vývoz pro karanténní a předzásilkové aplikace, pokud se tento vývoz uskuteční ještě během roku dovozu;
g) znovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných halonů, pokud jsou dováženy výlučně pro kritická použití uvedená v čl. 13 odst. 1 podniky schválenými příslušným orgánem dotčeného členského státu pro skladování halonů pro kritická použití;
h) výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, určených ke zneškodnění, je-li to vhodné, technologiemi uvedenými v čl. 22 odst. 2;
i) výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, určených pro laboratorní a analytická použití podle článku 10 a čl. 11 odst. 2;
j) výrobků a zařízení, jež obsahují halony nebo jsou na nich závislé, určených pro kritická použití podle čl. 13 odst. 1;
k) výrobků a zařízení obsahujících hydrochlorfluoruhlovodíky, jejichž uvádění na trh bylo povoleno v souladu s čl. 11 odst. 5.

3.   Dovoz podle odstavce 2, s výjimkou dovozu za účelem tranzitu přes celní území Společenství nebo dovozu v režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma podle nařízení (ES) č. 450/2008, nezůstává-li dovezené zboží na celním území Společenství déle než 45 dní a není-li poté propuštěno do volného oběhu ve Společenství, zlikvidováno nebo zpracováno, podléhá předložení dovozní licence. Tyto licence uděluje Komise po ověření, že byly dodrženy články 16 a 20.

Článek 16

Propuštění dovezených regulovaných látek do volného oběhu ve Společenství

1.   Propuštění dovezených regulovaných látek do oběhu ve Společenství podléhá množstevním limitům. Komise stanoví tyto limity a přiděluje kvóty podnikům na období od 1. ledna do 31. prosince 2010 a na každé následující období dvanácti měsíců řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2.

Kvóty uvedené v prvním pododstavci se přidělují pouze pro tyto látky:

a) regulované látky používané pro laboratorní a analytická použití nebo kritická použití uvedená v článku 10, v čl. 11 odst. 2 a v článku 13;
b) regulované látky používané jako vstupní suroviny;
c) regulované látky používané jako technologická činidla.

2.   Do dne uvedeného v oznámení vydaném Komisí ohlásí dovozci látek uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) Komisi předpokládanou poptávku, přičemž upřesní povahu a množství požadovaných regulovaných látek. Na základě těchto prohlášení Komise stanoví pro látky uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) množstevní limity.

Článek 17

Vývoz regulovaných látek nebo výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé

1.   Vývoz regulovaných látek a výrobků a zařízení jiných než pro osobní účely, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, je zakázán.

2.   Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na vývoz

a) regulovaných látek určených pro základní laboratorní a analytická použití podle článku 10;
b) regulovaných látek určených k použití jako vstupní suroviny;
c) regulovaných látek určených k použití jako technologická činidla;
d) výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky vyrobené v souladu s čl. 10 odst. 7 nebo dovezené podle čl. 15 odst. 2 písm. h) nebo i) nebo jsou na nich závislé;
e) znovuzískaných, recyklovaných nebo regenerovaných halonů uvedených v čl. 13 odst. 1 skladovaných pro kritická použití v podnicích schválených příslušným orgánem některého členského státu a výrobků a zařízení, jež obsahují halony nebo jsou na nich závislé, určených pro kritická použití;
f) nově vyrobených nebo regenerovaných hydrochlorfluoruhlovodíků pro jiná použití než zneškodnění;
g) do 31. prosince 2014 methylbromidu zpětně vyvezeného pro účely karanténních a předzásilkových aplikací;
h) inhalátorů odměřených dávek vyrobených za pomoci chlorfluoruhlovodíku, jehož použití bylo povoleno na základě čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000.

3.   Odchylně od odstavce 1 může Komise na žádost příslušného orgánu členského státu řídícím postupem podle čl. 25 odst. 2 povolit vývoz výrobků a zařízení obsahujících hydrochlorfluoruhlovodíky, prokáže-li se, že by zákaz vývozu určitého zboží představoval vzhledem k jeho ekonomické hodnotě a očekávané zbývající životnosti nepřiměřenou zátěž pro vývozce. Tento vývoz musí Komise předem oznámit zemi dovozu.

4.   Vývoz uvedený v odstavcích 2 a 3 podléhá udělení licence, kromě zpětného vývozu, který následuje po tranzitu přes celní území Společenství nebo režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře

            Partneři


            Nahrávám...