Vlastnosti chemických látek a přípravků se mohou obrátit také proti nám a způsobit nehodu nebo i neštěstí. V seriálu se postupně dočtete potřebné informace…
Úvod
Z hlediska mechanismu účinku chemických látek a přípravků na potenciální cíle dochází ke dvěma možným situacím: buď je účinek spojený s energií obsaženou v chemické látce (například při požáru nebo výbuchu) nebo je účinek svázán se specifickou citlivostí poškozovaného systému (cíle) vůči určitým vlastnostem chemické látky.
Do této kategorie spadají například nežádoucí reakce mezi chemikáliemi, dusivé vlastnosti plynů nebo korozívní účinky. Protože většina nebezpečných vlastností látek je nejjednodušším způsobem vyjadřována pomocí symbolů nebezpečnosti a R-vět, budou odkazy na tyto údaje používány i v následujícím textu.
Zvláštní důraz je v této kapitole kladen na závažné havárie se zahrnutím nebezpečných chemických látek, tedy havárie, pro které byla v důsledku historických událostí vytvořena specifická legislativa, t.j. směrnice Seveso II (Directive 96/82 EEC), která byla transponována jako zákon č. 59/2006 Sb.
Pokud se soustředíme na závažné havárie se zahrnutím nebezpečných chemických látek, lze mimořádné události roztřídit do několika dominantních skupin:
- Požáry,
- Výbuchy,
- otravy lidí uniklými látkami,
- kontaminace či jiné poškození životního prostředí.
Všechny tyto nehody mohou mít značné následky - mnohonásobné smrtelné nehody a poškození zdraví, závažné škody na životním prostředí a velké materiální ztráty. Z uvedených možností vyplývá také vymezení závažné havárie jako havárie, při níž dojde k alespoň jedné z uvedených událostí:
- úmrtí člověka
- zranění 6 nebo více osob v objektu nebo u zařízení
- zranění 1 občana mimo daný objekt
- závažné ekologické újmě na zvláště chráněném území o rozloze větší než 0,5 ha
- závažné ekologické újmě na toku řeky o délce minimálně10 km
- závažné ekologické újmě vodní hladině jezera nebo nádrže o rozloze 1 ha nebo větší
- poškození objektu nebo zařízení původce havárie ve výši nad 70 mil. Kč
- k poškození majetku mimo objekt nebo zařízení původce havárie ve výši 7 mil. Kč, popřípadě vyšší.
U zařízení spadajících do působnosti zákona o prevenci závažných havárií pak je nutné také hlásit tuto událost na národní úrovni a posléze i do mezinárodní databáze chemických havárií.
V dalších částech této kapitoly budou nebezpečné projevy a jejich účinky uvedeny jednotlivě.
Požáry
Požáry jsou události, které doprovázejí lidstvo od okamžiku, kdy si naši předkové začali budovat obydlí z hořlavých materiálů a požáry stále patří mezi nejobávanější neštěstí. Požár je nejčastější typ události vedoucí k rozsáhlému poškození zařízení a majetku obecně a škody způsobené požáry jsou značné.
Vzhledem k tomu, že tato kapitola je zaměřena na nebezpečné projevy chemických látek, jsou v dalším textu rozebírány jevy, které jsou svázány více s hořlavými chemickými látkami a přípravky než s konstrukcemi. Běžné požáry budov jsou navíc jevem, který je všeobecně dobře znám.
Požár je neřízené nežádoucí hoření, obvykle způsobující významné ztráty na materiálu a někdy i ztráty na lidských životech. Uvolňuje se velké množství tepla, které pak způsobí šíření požáru nebo poškození okolních zařízení, konstrukcí a staveb.
Pro ilustraci lze uvést, že plně rozhořený kancelářský koš na odpadky s papíry vydává tepelný výkon 40 kW, tedy asi jako 20 naplno běžících vařičů. Významným nebezpečím jsou toxické plyny a páry uvolňované při požáru, jimž je připisováno více obětí na lidských životech při požárech než působení tepla.
Mnohdy podceňovaným aspektem je to, že požáry mohou vést ke znečištění životního prostředí, a to jak kouřem a plynnými zplodinami hoření, tak i kontaminovanými hasebními vodami, které mohou ohrozit příslušné vodní toky.
Například při požáru chemičky SANDOZ v Basileji v roce 1986 odtekly hasební vody do Rýna a těžce kontaminovaly více než 200 km toku, dlouhý úsek řeky se změnil v mrtvou…