16.8
Nový stavební zákon a změnový zákon v připomínkovém řízení
Mgr. Nela Vinklerová
NahoruStátní stavební správa a integrace dotčených orgánů
Dne 25. listopadu 2019 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh nového stavebního zákona a také s ním nedílně související návrh změnového zákona, v němž jsou navrženy změny 57 zákonů. Připomínkové řízení bude trvat standardních 20 pracovních dnů a skončí 23. prosince 2019. Vládě by měly být oba návrhy předloženy do konce ledna roku 2020, jak vyplývá z usnesení vlády, kterým byl schválen věcný záměr tzv. rekodifikace stavebního práva. S vypořádáním připomínkového řízení tedy lze s největší pravděpodobností počítat v lednu roku 2020.
NahoruStátní stavební správa
Věcný záměr předpokládá provést zásadní změnu v organizaci výkonu státní správy na úseku povolovacích procesů pro stavby a další záměry. Návrh nového stavebního zákona má vytvořit soustavu státní stavební správy sestávající ze dvou stupňů, které budou tvořit Nejvyšší stavební úřad a krajské stavební úřady.
Nejvyšší stavební úřad by měl být doplněn do výčtu ústředních orgánů státní správy v § 2 kompetenčního zákona, avšak výčet oblastí, v nichž má působit, je navrženo uvést pouze v novém stavebním zákoně, tj. v kompetenčním zákoně pro něj není navržen samostatný paragraf. Nejvyšší stavební úřad by tak měl být (dle § 9 nového stavebního zákona) ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a stavebního řádu. V kompetenčním zákoně je potom navrženo z působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (§ 14) vyškrtnout oblast stavebního řádu a oblast vyvlastnění. Tyto návrhy si však navzájem zcela neodpovídají, jelikož z nich plyne, že v oblasti územního plánování budou ústředními orgány státní správy jak Nejvyšší stavební úřad, tak Ministerstvo pro místní rozvoj a zároveň nebude nikde zakotveno, kdo je ústředním orgánem státní správy v oblasti vyvlastnění. Půjde zřejmě o otázku, kterou bude nezbytné vyřešit v rámci mezirezortního připomínkového řízení. Samostatnou - a z hlediska oblasti životního prostředí klíčovou - je otázka metodického vedení, o čemž níže v rámci pojednání o integraci kompetencí dotčených orgánů.
Co se týče krajských stavebních úřadů, tyto se mají členit na územní pracoviště, a to se sídlem v obcích s rozšířenou působností, v případě Stavebního úřadu pro Hlavní město Prahu potom se sídlem dle přílohy č. 4, kde je toto vymezení provedeno pomocí městských částí. Územní pracoviště budou rozhodovat v prvním stupni, jejich nadřízeným správním orgánem potom bude krajský stavební úřad, tj. jeho krajské ústředí. Ústředí krajského stavebního úřadu bude rozhodovat v prvním stupni - kdy nadřízeným správním orgánem bude Nejvyšší stavební úřad - ve stanovených případech. Dle stavebního zákona by mělo jít o povolování tzv. vyhrazených staveb (vyjmenované v příloze č. 3, např. silnice I. třídy, ropovody atd.) a také tzv. "záměrů EIA“, tj. záměrů podléhajících posouzení vlivů na životní prostředí, a záměrů podléhajících integrovanému povolení.
NahoruIntegrace kompetencí dotčených orgánů
Státní stavební správa má vykonávat působnost podle stavebního zákona a také podle valné většiny souvisejících právních předpisů, tj. má být příslušná i tam, kde dnes správní orgány rozhodují či vydávají jiné správní akty (typicky závazná stanoviska či vyjádření) související s rozhodnutím o stavbě či jiném záměru, který podléhá povolení podle stavebního zákona. Je tak navrženo, aby stavební úřady např. prováděly proces posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. proces EIA), působily jako orgány ochrany přírody, vodoprávní úřady nebo orgány integrované prevence znečištění. Toto všechno mají stavební úřady činit v rámci jediného řízení o povolení stavby.
Výše uvedené je v návrzích paragrafového znění upraveno na jedné straně v novém stavebním zákoně, na straně druhé potom v novelizovaných zvláštních právních předpisech. Ve stavebním zákoně se tímto zabývá § 2, nadepsaný “Pravomoc“, dle kterého státní stavební správa vykonává “pravomoc dotčených orgánů podle jiných zákonů namísto těchto orgánů.“. Odrazem tohoto ustanovení jsou potom nově zakotvená či změněná kompetenční ustanovení v souvisejících právních předpisech - právě z tohoto lze vyčíst konkrétní rozsah integrovaných kompetencí. Stavební úřad by se tak měl, půjde-li o stavební záměr, zároveň stát např. orgánem ochrany přírody, orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, vodoprávním úřadem či orgánem ochrany ovzduší.
Je nutno podotknout, že označení “dotčené orgány“ není zcela přiléhavé, jelikož dle § 136 odst. 1 správního řádu jsou dotčenými orgány buď správní orgány, o kterých tak stanoví zvláštní zákon, nebo správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu. Změnový zákon však předpokládá integraci kompetencí i tam, kde dané správní orgány samostatně rozhodují. Jako…
