Dotazy k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech.
Dotaz č. 1
Firma, prodávající mycí stoly k odmašťování součástek. Součástí servisní činnosti této firmy je výměna sudu s rozpouštědlem po několika cyklech, kdy se stále vrací, až ztratí odmašťovací schopnost. Kdo je původce, kdo vyplňuje přepravní listy nebezpečného odpadu, kdo vede evidenci odpadu?
K odpovědi na tyto dotazy je nutné především stanovit, kdo je původcem odpadu a v tomto případě i kdy se rozpouštědlo odpadem stává.
Podle § 4 písm. p) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) je původcem odpadů právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady.
V tomto případě to může být jak majitel mycího stolu, při jehož činnosti – odmašťováním součástek – vzniká jako odpad znečištěné rozpouštědlo, tak servisní firma, při jejíž činnosti – vymontování sudu a jeho výměny - vzniká tento odpad. Vzhledem k tomu, že jak uvádíte, provádí výměnu sudu dodavatel stolu v rámci své servisní činnosti, pravděpodobně má ve smlouvě se svými zákazníky i to, že převezme povinnosti původce odpadu po výměně sudu s rozpouštědlem. Z hlediska zákona o odpadech je důležité, aby byl v každém okamžiku nakládání s tímto odpadem znám jeho původce, který je povinen plnit veškeré povinnosti původce odpadu podle § 16 zákona a je za odpad zodpovědný až do doby jeho předání oprávněné osobě podle § 12 odst. 3 zákona.
Ve všech dále popsaných případech bude tedy nutné, aby bylo smluvně dohodnuto, kdo bude vlastníkem a především původcem veškerých odpadů vzniklých při této činnosti.
Ve Vámi popisovaném případě jsou tyto možnosti:
1) Původcem odpadu – sudu se znečištěným rozpouštědlem se stává v okamžiku jeho vymontování z mycího stolu firma, která na něm provádí odmašťování součástek. Dále jsou dvě možnosti:
a) Původce hned při vzniku odpadu předává tento odpad osobě oprávněné k jeho sběru, která je zároveň dopravcem a odpad po vymontování sudu bezprostředně v tomto sudu naloží na dopravní prostředek a odváží do svého zařízení ke sběru tohoto odpadu. V místě vniku odpadu tedy nikdo s odpadem nenakládá žádným ze způsobů uvedených v § 4 písm. d) zákona o odpadech – nepotřebuje tedy souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem (pro přepravu odpadů není souhlas vyžadován). Přepravní list vyplňuje jako odesilatel firma provozující mycí stůl, jako dopravce a příjemce odpadu – servisní firma. Místo nakládky je adresa původce – provozovna, ve které je mycí stůl provozován, místo vykládky – adresa provozovny zařízení ke sběru odpadu (servisní firmy). Průběžnou evidenci a ohlašování odpadu provádí firma provozující mycí stůl.
b) Původce odpadu před jeho předáním osobě oprávněné ke sběru tohoto odpadu (servisní firmě) odpad v místě vzniku např. shromažďuje. Potom musí mít souhlas k nakládání s tímto nebezpečným odpadem podle § 16 odst. 3 zákona o odpadech. Vyplňování přepravního listu je shodné s případem uvedeným v bodě a).
2) Servisní firma, která se zabývá výměnou sudů s náplní znečištěného rozpouštědla, se ze smlouvy stává původcem tohoto odpadu v okamžiku vymontování sudu z mycího stolu. Pokud s ním v místě vzniku, u zákazníka, nenakládá jiným způsobem, než že jej naloží na dopravní prostředek a dopraví do svého zařízení ke sběru odpadů, nemusí mít v místě vzniku odpadu souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem (k přepravě odpadu souhlas nepotřebuje). Přepravní listy potom tato servisní firma vyplňuje v kolonce odesilatel, příjemce i přepravce odpadu. Místo nakládky bude provozovna zákazníka, místo vykládky provozovna zařízení ke sběru odpadu (servisní firma). Jako původce odpadů však musí plnit povinnosti stanovené v § 16 zákona o odpadech, včetně vedení evidence a ohlašování odpadů.
3) Servisní činnost firmy u klientů v místě provozu jejich zařízení spočívá ve výměně části zřízení – sudu s náplní rozpouštědla. Do svého zařízení ke sběru odpadů nebo přímo do provozovny zařízení k jeho využívání nebo odstraňování jej servisní firma poveze jako vyměňovanou část zařízen, nikoliv jako odpad. Odpad – znečištěné rozpouštědlo-vznikne až při jeho vypuštění z tohoto zařízení (sudu), to znamená, že se toto rozpouštědlo u zákazníka nestává odpadem. Odpadem se stane až při vyprázdnění sudu – to je např. v zařízení ke sběru tohoto odpadu, které jak uvádíte, firma provozuje. Potom se tato firma stává původcem, místem vzniku odpadu je provozovna sběrny. Přepravní listy není potom nutné vyplňovat, souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem bude potřebovat servisní firma jako původce odpadů od krajského úřadu (při produkci více než 100 tun nebezpečného odpadu za rok) nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností (při produkci nižší) místně příslušných místu nakládání s odpadem - sběrny. Průběžnou evidenci a ohlašování odpadu provádí opět tato firma a za odpad zodpovídá až do okamžiku jeho předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění.
Dotaz č. 2
Je možné místo, kde jsou odpady využívány k terénním úpravám a rekultivacím považovat za zařízení podle § 14 odst. 2 nebo mohou být provozována vždy pouze se souhlasem podle § 14 odst. 1?
Podle § 12 odst.2 zákona o odpadech lze s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Provozovat tato zařízení lze pouze na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona.
Výjimkou jsou podle § 14 odst. 2 zákona zařízení, která k nakládání s odpady nejsou podle zákona o odpadech určena a ve kterých je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání s těmito odpady nejsou porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. K provozování takovýchto zařízení není požadován souhlas…
