Povinnosti oprávněné osoby pro převzetí odpadů

3.5.4

Povinnosti oprávněné osoby pro převzetí odpadů

Ing. Tomáš Lank

Zažitý pojem "oprávněná osoba" v minulém zákoně o odpadech jasně definoval právnickou nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, která "byla provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu nebo osobu, která byla provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2 nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b), nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec". Stručně lze říct, že je to ten, komu je v průběžné evidenci oprávněně předán odpad. Hovorově se také o oprávněné osobě hovoří jako o odpadářské firmě. Toto označení ale není přesné, jelikož oprávněna k převzetí odpadu byla a nadále je také obec, aniž by byla firmou. Pojem oprávněná osoba se v minulém zákoně vyskytoval hojně.

V novém zákoně o odpadech č.541/2020 Sb. se tento pojem vyskytuje už jen na jediném místě, a to v § 78. Naopak zákon v § 13 odst. 2 vyjmenovává oprávněné subjekty k převzetí odpadu pod písmeny a až d.

1. provozovatel zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu,
2. obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu,
3. obec za podmínek stanovených v § 59, nebo
4. právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení nebo vysoká škola (dále jen "škola") za podmínek stanovených v § 20.

Pravomoci a odpovědnosti jednotlivých subjektů budou popsány dále v textu.

Základním principem ochrany životního prostředí při nakládání s odpady je tedy povinnost fyzicky předat odpad do schváleného zařízení nebo obchodníkovi, u kterého je zákonem stejně zajištěno, že odpad musí skončit v zařízení určeném pro nakládání s odpadem. Smyslem těchto povinností je, aby odpad byl vždy fyzicky předán pouze do zařízení, která mají jasně nastavená pravidla pro nakládání s odpadem. Školy se tak stávají nově rovnocennými legálními příjemci odpadů v rozsahu vymezených pravomocí vedle ostatních zařízení pro odpady, což je pro školy vzhledem ke schvalovacímu procesu při zřizování nového zařízení velká výhoda.

 NahoruProvozovatel zařízení

Provozovatel zařízení je právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání po získání volné nebo vázané živnosti. Živnosti lze provozovat na základě ohlášení místnímu živnostenskému úřadu a po zaplacení správního poplatku. Při udělení volné živnosti se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. To znamená, že musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování živnosti. Získat lze takto živnost s názvem "Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)". Pro získání vázané živnosti musí žadatel prokázat odborné způsobilosti, které jsou upraveny zvláštními právními předpisy uvedenými v příloze 2 živnostenského zákona. Získat lze takto živnost s názvem "Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady".

Příloha č. 2 živnostenského zákona vyjmenovává živnosti vázané na odbornou způsobilost, v případě podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady tím je vzdělání v kombinaci s doložitelnou praxí v oboru.

Za doložitelnou praxi se považuje zpravidla potvrzení od zaměstnavatele, u kterého dotyčný po stanovenou dobu nabyl potřebné zkušenosti v oboru.

 NahoruZískání povolení k provozování zařízení

Získání živnostenského oprávnění ale neopravňuje právnickou nebo fyzickou osobu oprávněnou k podnikání k převzetí odpadů. Oprávnění získává podnikající osoba udělením rozhodnutí, kterému říkáme souhlas od místně příslušného krajského úřadu. Náležitosti získání povolení provozu zařízení jsou popsané v § 22 zákona o odpadech.

Krok 1: Na počátku získání rozhodnutí stojí vždy důkladná rozvaha toho, jak má v úmyslu podnikající osoba s odpady nakládat. Součástí je seznámení se s platnou legislativou a zvážení podnikatelského záměru ve vztahu k ní. Součástí nově vznikajícího podnikání jsou vyhovující prostory, a to všem zákonným předpisům, a dále jejich vybavení pro provádění úprav s odpady. Provozovatel zařízení musí především vlastnit nebo mít prokazatelně pronajaté zařízení k výkonu své podnikatelské činnosti. V této části již podnikatel s odpady nese první rizika. Je povinen prokázat užívání a vybavení zařízení ještě před získáním rozhodnutí o udělení souhlasu. Při místním šetření bude tento stav kontrolován. Vychází se z předpokladu, že aby bylo možné zařízení povolit, musí dané zařízení již existovat. Nově vznikající investor se tak setkává s prvním podnikatelským rizikem, a to možností nezískání povolení anebo získání povolení s určitými vyjmenovanými omezeními oproti původnímu plánu až ve fázi, kdy již vybavil svoji provozovnu.

Krok 2: Dalším krokem je sepsání provozního řádu v souladu s § 22 odst. 1 zákona, který přesně popisuje operace prováděné s odpadem ve firmě. Povinné náležitosti provozního řádu vyjmenovává prováděcí vyhláška O podrobnostech nakládání s odpady ve své příloze č.1. Poté žadatel podává žádost, kterou adresuje místně příslušnému krajskému úřadu.

Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízení a povolení provozu zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu:

1. obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li žadatel fyzickou osobou,
2. identifikační číslo žadatele,
3. označení a adresu provozovny, která je nebo bude zařízením určeným pro nakládání s odpady, kterého se žádost týká, včetně doložení právního vztahu žadatele k předmětné provozovně, zeměpisné souřadnice provozovny ve formátu podle prováděcího právního předpisu; adresu sídla žadatele, jde-li o mobilní zařízení,
4. jméno, popřípadě jména a příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele,
5. vymezení činnosti podle Katalogu činností uvedeném v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
6. název, účel a technický popis zařízení včetně všech zařízení souvisejících, popis technologického postupu nakládání s odpadem v zařízení,
7. seznam druhů a kategorie odpadu podle Katalogu odpadů, vstupujících a vystupujících ze zařízení, a pokud jsou v zařízení vyráběny výrobky, též popis výrobků vystupujících ze zařízení,
8. popis přístupových tras k zařízení ve vztahu k jednotlivým druhům dopravy odpadů do zařízení, nejde-li o mobilní zařízení,
9. kapacity zařízení související s jeho provozem podle tabulky,
10. způsob soustřeďování odpadů v zařízení,
11. návrh monitoringu vlivu provozu zařízení na okolní životní prostředí a zdraví lidí odpovídající typu zařízení a druhu a kategorii odpadů,
12. plán odborného vzdělávání pracovníků zařízení,
13. identifikační číslo zařízení, pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení,
14. rozhodnutí vyžadovaná podle stavebního zákona, nejde-li o mobilní zařízení,
15. návrh provozního řádu v listinné a elektronické podobě a návrh provozního deníku a
16. opatření pro ukončení provozu zařízení a způsob jeho zabezpečení, které zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí.

Krok 3: Dalším nezbytným krokem, který je součástí kladného vyřízení žádosti na krajském úřadě, je předložení souhlasného stanoviska krajské hygienické stanice na základě § 22 odst. 3. Přesné znění je: Žadatel k žádosti o vydání povolení provozu zařízení připojí závazné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí tuto žádost z hlediska dopadů na zdraví lidí a zhodnotí zdravotní rizika. Bez doložení stanoviska krajské hygienické stanice bude správní řízení přerušeno do doby dodání stanoviska. Veškeré dokumenty je doporučeno doručovat krajskému úřadu prostřednictvím datové schránky.

Při doložení všech dokladů a splnění požadavků přistoupí krajský úřad k vydání povolení provozu zařízení. Dokument má podobu správního rozhodnutí, ve kterém je budoucímu zařízení přiděleno identifikační číslo zařízení, což je unikátní evidenční číslo v systému nakládání s odpady. Dále jsou stanoveny podmínky provozování nad rámec předloženého provozního řádu. Častou chybou je vepsání do provozního řádu nadbytečných povinností, které zákon nevyžaduje. Po schválení provozního řádu se tyto povinnosti stávají závazné a při kontrolách vymahatelné. Je tedy nutné předem dobře zvážit, které povinnosti do provozního řádu uvést. Po vydání rozhodnutí má žadatel 15 dní na podání odvolání. Nyní mohou nastat 3 situace :

1. Žadatel podá odvolání podle § 81 správního řádu, ve kterém se uvede, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení k Ministerstvu životního prostředí podáním učiněným u místně příslušného krajského úřadu. Odvolání jen proti odůvodnění vydaného rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden. Lhůta pro podání odvolání se počítá ode dne následujícího po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí. Lhůta 15 dní je lhůta počítaná v kalendářních, nikoliv v pracovních dnech.
2. Žadatel se vzdá práva na odvolání před uplynutím lhůty v případě, že pospíchá na nabytí právní moci u vydaného rozhodnutí. Toto učiní tak, že napíše volnou formou text, ze kterého vyzní jeho vůle vzdát se práva na odvolání a odešle ho datovou schránkou správnímu orgánu.
3. Po uplynutí lhůty pro odvolání vyznačí krajský úřad na rozhodnutí datum nabytí právní moci. Provozní řád je nedílnou součástí rozhodnutí. Jeho podoba je závazná a duplicitně uložena na krajském úřadě. Krajský úřad následně zveřejní informaci o nově vzniklém zařízení do ISOHu.

Po vydání rozhodnutí je povinností provozovatele zařízení oznámit zahájení činnosti do 15 dnů podáním formuláře přes ISPOP. Formulář má název F_ODP_ZARIZENI.

Po dokončení všech výše popsaných povinností se z obyčejné firmy stává zařízení s oprávněním dle typu činnosti vymezené v katalogu činností v příloze č. 2 k zákonu o odpadech.

 NahoruRozdělení zařízení

Zákon rozděluje zařízení určená pro nakládání s odpady v § 11 odst. 1 takto:

1. zařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadu, ve kterém probíhá činnost vymezená v katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst. 2,
2. zařízení k využití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst. 1, a
3. malé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst. 2.

 NahoruUdělení povolení

Povolení provozu zařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, a to nejdéle na dobu 6 let.

Zákon dále stanovuje, že povolení provozu zařízení je vykonatelné až dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu provozu nebo povolení ke změně v užívání stavby nebo dnem nabytí právních účinků kolaudačního souhlasu nebo souhlasu se změnou v užívání stavby, pokud jsou podle stavebního zákona vyžadovány. Jinými slovy toto znění zákona znamená, že související povolení podle stavebního zákona jsou nadřazena udělenému souhlasu krajským úřadem dle zákona o odpadech.

 NahoruVyhledávání vhodného zařízení pro spolupráci při nakládání s odpady

Úspěch při nakládání a obchodování s odpady je hlavní zásluhou dobré spolupráce mezi partnerskými subjekty, kteří spolu obchodují. Vyhledání vhodného partnera na trhu je možné několika způsoby. První způsob je na základě předaného kontaktu a dobrých ověřených referencí. Druhou možností je znalost trhu a osob nakládajících s odpady v daném regionu. Tím třetím způsobem je vyhledávání zařízení určených pro nakládání s odpady s využitím systému ISOH (Informační systém odpadového hospodářství). ISOH je ucelený, podrobný, regionálně členěný, modulární a plně elektronizovaný informační systém. Slouží pro vyhledávání, rozhodování, kontrolu a statistické vyhodnocování při řízení odpadového hospodářství v České republice. Uveřejňovaná data jsou dostupná v podrobné podobě orgánům státní správy a upravené podobě veřejnosti.

Systém umožňuje vyhledávání zařízení pro nakládání s odpady dle klíčového vyhledávače. Práci s vyhledávačem uvádím na příkladu. Původce odpadů produkuje odpad pod kódem 200101, který třídí a vzniká mu v jeho provozovně. Doprava odpadu hraje zásadní roli při určování ceny, tedy vhodné je nalézt partnera pro spolupráci ve stejné ORP (obec s rozšířenou působností), ve které odpad vzniká. Původce odpadu provozuje provozovnu v ORP Most v Ústeckém kraji.

Postup práce při hledání zařízení v ISOHu:

Při zadání internetové adresy https://isoh.mzp.cz/ se objeví základní nabídka, kde zvolíme aplikaci Registr zařízení.

V dalším kroku potvrdíme Přejít do aplikace Registr zařízení a spisů. Údaje do Registru zařízení vkládají a aktualizují příslušné krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností na základě povinností uložených zákonem o odpadech provozovatelům zařízení.

V dalším kroku volíme Vyhledávání zařízení. Spolu s touto nabídkou se již otevírá mapa české republiky s vyobrazením celkových počtů schválených zařízení pro nakládání s odpady alokovaných podle příslušných krajů v České republice.

Po kliknutí na Vyhledávání zařízení se otevře detailní vyhledávač, kde v našem případě vyplníme:

• Přijímaný odpad = 200101

• Stacionární/mobilní = Stacionární zařízení

• V provozu = V provozu

• Umístění stacionárního zařízení

• Kraj = Ústecký kraj

• ORP/SOP = Most

A nakonec potvrdíme tlačítkem vyhledat.

Otevře se nabídka s 11 povolenými zařízeními, která mají povoleno nakládat s kódem odpadu v ORP Most.

Jednotlivá zařízení je možno dále rozkliknout a zjistit úplný rozsah povolených kódů odpadů k nakládání pro zvolené zařízení, dále historii provozovatelů a provozu zařízení a další informace jako jsou adresa s pomocným vyhledáním na mapě. Klíčové je v tomto kroku zjištění přiděleného IČZ, což je jednoznačný identifikátor pro vedení průběžné evidence.

 NahoruObchodník s odpady

Obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu je podrobně popsán v kapitole věnované povinnostem obchodníka s odpady.

Předmětem obchodování jsou odpady s kladnou hodnotou. Zpravidla to bývají druhotné suroviny, které zákon definuje v § 11 odst. 2 písm. h. Druhotné suroviny jsou materiály mající charakter vedlejších produktů nebo upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria, pokud jsou stanovena. Dále materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo materiálů z dalších výrobků využitelných pro další zpracování, včetně nespotřebovaných vstupních surovin, materiálů předávaných k novému využití. Druhotná surovina slouží jako vstup pro výrobu a nahrazuje prvotní surovinu.

 NahoruObec

Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Obec je tak další subjekt oprávněný k převzetí odpadů za podmínek popsaných v § 59 zákona o odpadech. Po převzetí odpadu se obec stává původcem tohoto odpadu a také vlastníkem, což obci dává možnosti s odpadem hospodařit. Zajímavostí je pro původce odpadů právnické nebo podnikající fyzické osoby legální možnost využívání obecního systému sběru komunálního odpadu nebo odpadu z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, kdy mohou tyto odpady na základě písemné smlouvy s obcí do obecního systému předávat. Obci poté náleží od původce finanční krytí nákladů spojených s převzatým odpadem a také jako vedlejší efekt pomáhá tento systém obci k dosažení povinných procent odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu.

Nové povinnosti obce podle zákona č. 541/2020 Sb.:

 NahoruŠkoly a školní sběr

Škola může na základě § 20 zákona o odpadech od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru (pod kódem odpadu 200101), plastů (pod kódem odpadu 200139) a kovů (pod kódem odpadu 200140) z domácností.

V § 20 odst. 2 je sděleno, že škola se okamžikem převzetí odpadu stává jeho vlastníkem a obec, v jejímž katastru se škola nachází, pak jeho původcem. Samotné vlastnictví odpadu dává škole možnosti s odpadem volně obchodovat, tedy odprodávat ho a dostávat za něho peníze do svého rozpočtu. Zde se opět úplně nabízí nová možnost daná zákonem, a sice obchodování s odpady prostřednictvím obchodníka, pokud se takový obchodník domluví na spolupráci se školou. Obchodník smí podle zákona obchodovat pouze s odpady s kladnou hodnotou. A v zájmu školy je přesně takové odpady sbírat. Odprodej odpadů obchodníkovi s odpady tak může zjednodušit škole zajišťování činností spojených s odprodejem odpadů.

 NahoruObchod s druhotnými surovinami

Na trhu s odpady existují specializovaná zařízení určená pro sběr, třídění a úpravu druhotných surovin, v oboru odpadového hospodářství se jim lidově přezdívá druhotkáři.

Kovový odpad

Kovový odpad zahrnuje široké spektrum magnetických, nemagnetických, barevných a nebarevných kovů v různých podobách a o různé čistotě. Velice známá zařízení pro příjem tohoto odpadu jsou výkupny kovového odpadu. Už ze samotného názvu vyplývá, že se jedná o odpad, který je téměř vždy předmětem výkupu, tedy odpad s kladnou hodnotou. Nejvyšší výkupní ceny tak lze logicky dostat od specializovaného obchodníka s kovovým odpadem, zpravidla od obchodního zástupce zařízení pro sběr a zpracování kovového odpadu. Překupník tohoto odpadu bude vždy nucen pracovat s určitou osobní marží, která poníží možný výnos za odpad původci odpadu. Kovový odpad neboli šrot je shromažďován do velkoobjemových kontejnerů, které zpravidla přistavuje a následně také zajišťuje jejich dopravu obchodník s kovy nazývaný lidově "šroťák". Mnoho firem má pak slovo šrot nebo kov různě zabudované ve svém obchodním názvu. Železné šroty se rozdělují dle svojí kvality, což má vliv na výkupní…