11.2.2.1
Působnost a obecná ustanovení připravovaného zákona o prevenci závažných havárií
MUDr. Marie Adámková, CSc.
Návrh nového zákona implementuje směrnici č. 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Seveso III) a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit dopady závažných havárií na životy a zdraví lidí, životní prostředí a majetek v objektech a v jejich okolí.
NahoruZákon stanoví
V souladu se směrnicí Seveso III zákon stanoví:
-
povinnosti právnických nebo podnikajících fyzických osob, které užívají nebo budou užívat objekt ve kterých je umístěna nebezpečná látka,
-
působnost orgánů státní správy na úseku prevence závažných havárií způsobených nebezpečnými látkami.
NahoruZákon se nevztahuje
Stejně jako doposud se zákon nevztahuje na ty oblasti, které mají samostatnou právní úpravu. Jde zejména o:
-
vojenské objekty a vojenská zařízení, podle zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách,
-
nebezpečí spojená s ionizujícím zářením, podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů,
-
silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu nebezpečných látek mimo objekty, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy, podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyhlášky č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášky č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF),
-
přepravu nebezpečných látek v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt v trase potrubí, podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
-
hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jestliže jsou v souvislosti s těmito činnostmi umístěny nebezpečné látky; tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě,
-
průzkum a dobývání nerostů na moři, včetně uhlovodíků,
-
skladování plynu v podzemních zásobnících v pobřežních vodách, a to jak na místech určených ke skladování, tak na místech, kde se rovněž provádí průzkum a dobývání nerostů, včetně uhlovodíků, s výjimkou pevninských podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech, podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),
-
skládky odpadu, včetně podzemního skladování odpadu, podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
NahoruZákladní pojmy
Nově bylo také upraveno vymezení základních pojmů, se kterými zákon dále pracuje. Definice základních pojmů provedené v zákoně maximálně respektují definice uvedené ve směrnici Seveso III a v zájmu zachování kontinuity právní úpravy se snaží co nejméně se odchýlit od základních pojmů, vymezených ve stávající právní úpravě. Zákon definuje následující pojmy:
-
objekt je celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností,
-
zařízení je technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízení, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory,
-
provozovatel je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství, které je nejméně rovno množství uvedenému v příloze č. 1 zákona v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu,
-
nebezpečná látka je vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle chemického zákona, splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 zákona v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 zákona v tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie,
-
umístění nebezpečné látky je projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo která se v objektu může nahromadit při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie,
-
závažná havárie je mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, životní prostředí a majetek a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek,
-
zdroje rizika (nebezpečím) je vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie,
-
riziko je pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností,
-
skladováním je umístění určitého množství nebezpečných látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě,
-
sousední objekt je objekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo dopady závažné havárie,
-
domino efekt je možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek,
-
zóna havarijního plánování je území v okolí objektu, ve kterém krajský úřad, v jehož působnosti se objekt nachází, uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu,
-
scénář je variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných, na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících anebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie.
NahoruRozdíly mezi stávajícím zákonem a směrnicí Seveso III
Nad rámec definic zakotvených ve směrnici Seveso III jsou v návaznosti na stávající právní úpravu v zákoně č. 59/2006 Sb. vymezeny některé další pojmy, jako je domino efekt, zóna havarijního plánování a scénář.
Na rozdíl od směrnice zákon nezahrnuje některé definice, které jsou výslovně provedeny ve směrnici. Nejsou zde definovány pojmy "závody s podlimitním množstvím" a "závody s nadlimitním množstvím", protože kategorizace závodů je již ve stávající právní úpravě zakotvena v příslušných ustanoveních pojednávajících o zařazování objektů do méně rizikové skupiny A nebo rizikovější B. V zájmu zajištění kontinuity právní úpravy je proto tato kategorizace objektů nadále zachována v rámci zařazování objektů do příslušné skupiny.
V zákoně také není zahrnuta výslovná kategorizace objektů z hlediska lhůt, ve kterých mají jejich provozovatelé plnit jednotlivé povinnosti ukládané novou právní úpravou, jde o definice pojmů "nový závod", "stávající závod" podle směrnice Seveso III a "jiný závod". V souladu se zvyklostmi právního řádu České republiky jsou lhůty stanovené pro splnění jednotlivých povinností ukládaných v souvislosti s nabytím účinnosti nové právní úpravy vymezeny v přechodných ustanoveních.
Z dalších pojmů zákon neobsahuje definice pojmů "veřejnost" a "dotčená veřejnost" a namísto toho určuje na příslušných místech oprávněné subjekty. Vynechána byla rovněž výslovná definice kontroly, tento pojem je promítnutý do vymezení předmětu a rozsahu kontroly prováděné podle zákona na příslušném místě.
NahoruObecná ustanovení
Ustanovení (§ 3 zákona) ukládá základní povinnost všech právnických nebo podnikajících fyzických osob, které užívají či budou užívat objekt, v němž je některá z vybraných nebezpečných chemických látek či směsí umístěna (tedy bez ohledu na množství, v němž je nebezpečná látka v objektu přítomna), přijmout veškerá opatření nezbytná k tomu, aby závažná havárie nevznikla nebo aby v případě, že k takové závažné havárii již došlo, byly její dopady co možná nejmírnější. Jde o promítnutí jedné ze základních zásad společné všem právním předpisům přijímaným v oblasti ochrany životního prostředí, a totiž zásady prevence nebo zásady předběžné opatrnosti, v souladu se kterými jsou právnické a podnikající fyzické osoby, které užívají objekty, v nichž jsou nebezpečné látky umístěny, povinny počínat si tak, aby se vzniku závažné havárie vyvarovaly, aby v důsledku jejich činnosti nevznikaly nepříznivé vlivy na lidské zdraví a životní prostředí nebo aby negativní vlivy byly co možná nejmenší, a aby v případě, kdy vznik závažné havárie hrozí, bylo riziko pokud možno odvráceno, případně aby byla přijata taková opatření, která její dopady co možná nejvíce zmírní.
Právnické a podnikající fyzické osoby, které užívají nebo budou užívat objekt, jsou v první řadě povinny vypracovat seznam všech nebezpečných látek, které jsou v objektu umístěny nebo které se v objektu mohou nahromadit v případě závažné havárie, s uvedením jejich druhu, klasifikace, množství a fyzikální formy. To je první krok, od nějž se odvíjejí další povinnosti uložené zákonem.
Na základě tohoto seznamu a jeho porovnání s příslušnými množstvími nebezpečných látek stanovenými v tabulkách I a II přílohy č. 1 zákona právnická nebo podnikající fyzická osoba zjistí, zda je dosaženo kvalifikační množství nebezpečné látky požadované pro zařazení objektu do skupiny A nebo B a zda právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt, získá postavení provozovatele s tím spojenými povinnostmi nebo kvalifikačního množství dosaženo není.
Povinnost navrhnout zařazení objektu do příslušné skupiny však může vyplynout i v případě, že žádná nebezpečná látka není v objektu umístěna v kvalifikačním množství rozhodném pro zařazení do skupiny A nebo do skupiny B, ale tohoto množství je dosaženo na základě součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu. Součet těchto poměrných množství se provádí podle vzorce a postupem, který je popsán v příloze č. 1 zákona.
V příloze 1 zákona jsou zařazeny tabulky "Kategorie nebezpečných látek" a "Jmenovitě vybrané nebezpečné látky". Vzhledem k tomu, že oproti stávající právní úpravě jsou tabulky již harmonizované s nařízením (ES) č. 1272/2008 CLP a tím došlo k celé řadě změn, uvádíme je v plném znění i s vysvětlujícími poznámkami. Po přijetí zákona v rámci revize textu budou k dispozici v elektronické podobě.
Tabulka I Kategorie nebezpečných látek
Tabulka II Jmenovitě vybrané nebezpečné látky