3.6.3.3
Rozhodnutí Komise - změna seznamu odpadů
Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů
NahoruROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 18. prosince 2014,
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, a zejména na čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Seznam nebezpečných odpadů Unie (dále jen "seznam odpadů") byl stanoven rozhodnutím Rady 94/904/ES a uvedené rozhodnutí bylo nahrazeno rozhodnutím Komise 2000/532/ES.
(2) Směrnice 2008/98/ES stanoví, že přiřazení nebezpečných vlastností H 4, H 5, H 6, H 7, H 8, H 10, H 11 a H 14 se provede na základě kritérií uvedených v příloze VI směrnice Rady 67/548/EHS.
(3) Směrnice 67/548/EHS byla s účinkem ode dne 1. června 2015 nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, které odráží vědeckotechnický pokrok. Odchylně od uvedené skutečnosti se směrnice 67/548/EHS může do 1. června 2017 vztahovat na některé směsi, pokud byly klasifikovány, označeny a zabaleny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES a uvedeny na trh před dnem 1. června 2015.
(4) Požadavky rozhodnutí 2000/532/ES na klasifikaci odpadů jako nebezpečné je ve vztahu k nebezpečným vlastnostem H 3 až H 8, H 10 a H 11 třeba přizpůsobit vědeckotechnickému pokroku a v případě potřeby uvést v soulad s novými právními předpisy týkajícími se chemických látek. Tyto požadavky byly zahrnuty do přílohy III směrnice 2008/98/ES.
(5) Přílohu rozhodnutí 2000/532/ES, kterým se stanoví seznam odpadů, je třeba změnit tak, aby byla uvedena v soulad s terminologií používanou v nařízení (ES) č. 1272/2008. Při přiřazování nebezpečných vlastností na základě zkoušky je vhodné učinit odkaz na nařízení Komise (ES) č. 440/2008 nebo na jiné mezinárodně uznávané zkušební metody a pokyny.
(6) Vlastnosti, které činí odpady nebezpečnými, jsou přesně vymezeny v příloze III směrnice 2008/98/ES. Z tohoto důvodu se vlastnosti, které musely odpady vykazovat, aby byly pokládány za nebezpečné, pokud jde o vlastnosti H 3 až H 8, H 10 a H 11 zahrnuté do článku 2 rozhodnutí 2000/532/ES, staly nadbytečnými.
(7) Požadavky článku 3 rozhodnutí 2000/532/ES jsou zahrnuty v čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2008/98/ES. Z tohoto důvodu se staly nadbytečnými.
(8) Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v článku 39 směrnice 2008/98/ES,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí 2000/532/ES se mění takto:
- Články 2 a 3 se zrušují.
- Příloha se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. června 2015.
V Bruselu dne 18. prosince 2014.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
PŘÍLOHA
SEZNAM ODPADŮ UVEDENÝ V ČLÁNKU 7 SMĚRNICE 2008/98/ES
DEFINICE
Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:
1. "nebezpečnou látkou" se rozumí látka klasifikovaná jako nebezpečná v důsledku splnění kritérií stanovených v částech 2 až 5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008;
2. "těžkým kovem" se rozumí jakákoli sloučenina antimonu, arzenu, kadmia, chromu (VI), mědi, olova, rtuti, niklu, selenu, teluru, thalia a cínu, včetně těchto materiálů v kovové formě, pokud jsou klasifikovány jako nebezpečné látky;
3. "polychlorovanými bifenyly a polychlorovanými terfenyly" (dále jen "PCB") se rozumí PCB podle definice v čl. 2 písm. a) směrnice Rady 96/59/ES;
4. "přechodným kovem" se rozumí jakýkoli z těchto kovů: jakákoli sloučenina skandia, vanadu, manganu, kobaltu, mědi, ytria, niobu, hafnia, wolframu, titanu, chromu, železa, niklu, zinku, zirkonia, molybdenu a tantalu, včetně těchto materiálů v kovové formě, pokud jsou klasifikovány jako nebezpečné látky;
5. "stabilizací" se rozumí procesy, které mění nebezpečnost složek odpadu, a tím transformují nebezpečný odpad na odpad, který nebezpečný není;
6. "solidifikací" se rozumí procesy, kterými se mění pouze fyzikální skupenství odpadu pomocí přísad beze změny chemických vlastností odpadu;
7. částečně stabilizovanými odpady se rozumí odpady, které po stabilizačním procesu obsahují nebezpečné složky, jež nebyly zcela přeměněny ve složky nikoliv nebezpečné a jež by se v krátkém, středním nebo dlouhém časovém období mohly uvolňovat do životního prostředí.
NahoruPOSOUZENÍ A KLASIFIKACE
1. Posouzení nebezpečných vlastností odpadů
Při posuzování nebezpečných vlastností odpadů se použijí kritéria stanovená v příloze III směrnice 2008/98/ES. U nebezpečných vlastností HP 4, HP 6 a HP 8 se pro posouzení použijí mezní hodnoty pro jednotlivé látky uvedené v příloze III směrnice 2008/98/ES. Je-li látka přítomna v odpadu v úrovni, která je nižší než mezní hodnota, nezahrne se do žádného výpočtu prahové hodnoty. Pokud byla nebezpečná vlastnost odpadu posouzena na základě zkoušky, jakož i za využití koncentrací nebezpečných látek uvedených v příloze III směrnice 2008/98/ES, mají přednost výsledky zkoušky.
2. Klasifikace odpadů jako nebezpečné
Jakýkoli odpad označený v seznamu odpadů hvězdičkou (*) se považuje za nebezpečný odpad podle směrnice 2008/98/ES, ledaže se použije článek 20 uvedené směrnice.
Pro uvedené odpady, k nimž bylo možné přidělit kódy nebezpečných a nikoliv nebezpečných odpadů, platí:
Záznam do harmonizovaného seznamu odpadů s označením nebezpečný, ať již s konkrétním, nebo obecným odkazem na "nebezpečné látky", je vhodný pouze v případě, že uvedený odpad obsahuje příslušné nebezpečné látky, jejichž působením odpad vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností HP 1 až HP 8 a/nebo HP 10 až HP 15, jak jsou uvedeny v příloze III směrnice 2008/98/ES. Posouzení nebezpečné vlastnosti HP 9 "infekční" se provede podle příslušných právních předpisů nebo referenčních dokumentů v členských státech.
Nebezpečnou vlastnost lze posuzovat pomocí koncentrace látek v odpadech, jak je stanoveno v příloze III směrnice 2008/98/ES, nebo, není-li stanoveno v nařízení (ES) č. 1272/2008 jinak, provedením zkoušky v souladu s nařízením (ES) č. 440/2008 nebo podle jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodik a pokynů, přičemž v případě zkoušek na zvířatech a na lidech se přihlédne k článku 7 nařízení (ES) č. 1272/2008.
Odpady obsahující polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF), DDT (1,1,1-trichlor- 2,2-bis (4-chlorfenyl) ethan), chlordan, hexachlorcyklohexany (včetně lindanu), dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, chlordekon, aldrin, pentachlorbenzen, mirex, toxafen, hexabrombifenyl a/nebo PCB, které překračují koncentrační limity uvedené v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004, se klasifikují jako nebezpečné.
Koncentrační limity stanovené v příloze III směrnice 2008/98/ES se nevztahují na čisté slitiny kovů v kompaktní formě (neznečištěné nebezpečnými látkami). Uvedené odpadní slitiny, jež se považují za nebezpečné odpady, jsou jmenovitě uvedeny v tomto seznamu a jsou označeny hvězdičkou (*).
Při stanovování nebezpečných vlastností odpadů lze případně zohlednit tyto poznámky zahrnuté do přílohy VI nařízení (ES) č. 1272/2008:
-
1.1.3.1 Poznámky týkající se identifikace, klasifikace a označování látek: poznámky B, D, F, J, L, M, P, Q, R a U
-
1.1.3.2 Poznámky ke klasifikaci a označování směsí: poznámky 1, 2, 3 a 5.
Po posouzení na nebezpečné vlastnosti podle této metody se odpadu přiřadí vhodný záznam pro nebezpečné či nikoliv nebezpečné odpady ze seznamu odpadů.
Všechny ostatní záznamy v harmonizovaném seznamu odpadů se považují za nikoliv nebezpečné odpady.
NahoruSEZNAM ODPADŮ
Různé druhy odpadů uvedené na seznamu jsou plně definovány šestimístným kódem pro položky odpadů, resp. dvoumístným a čtyřmístným kódem pro kapitoly a čísla v rámci kapitol. To znamená, že pro identifikaci odpadů v seznamu by měly být provedeny tyto kroky:
-
Určit zdroj, z něhož odpady pochází, v kapitolách 01 až 12 nebo v kapitolách 17 až 20 a určit příslušný šestimístný kód odpadů (s výjimkou kódů končících na dvojčíslí 99 v těchto kapitolách). Poznámka: specifická výrobní jednotka může pro klasifikaci své činnosti potřebovat několik kapitol. Např. výrobce automobilů může zjistit odpady ze své činnosti uvedené v seznamu v kapitole 12 (odpady z tváření a povrchové úpravy kovů), v kapitole 11 (anorganické odpady obsahující kovy ze zpracování kovů a z povrchové úpravy kovů) a v kapitole 08 (odpady z používání nátěrových hmot), a to v závislosti na různých krocích procesu.
-
Jestliže nelze v kapitolách 01 až 12 nebo v kapitolách 17 až 20 nalézt vhodný kód, musí být pro identifikaci odpadů prozkoumány kapitoly 13, 14 a 15.
-
Jestliže nelze použít žádný z těchto kódů, musí být odpad identifikován podle kapitoly 16.
-
Jestliže odpad nebyl nalezen ani v kapitole 16, musí být pro tento odpad použit kód 99 (odpady jinak blíže neurčené) z toho oddílu seznamu, který odpovídá činnosti identifikované v kroku 1.
NahoruOBSAH
Kapitoly seznamu
01 ODPADY Z GEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU, TĚŽBY, ÚPRAVY A DALŠÍHO FYZIKÁLNÍHO A CHEMICKÉHO ZPRACOVÁNÍ NEROSTŮ A KAMENE
02 ODPADY ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, AKVAKULTURY, LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI, RYBOLOVU A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN
03 ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBY DESEK A NÁBYTKU, CELULÓZY, PAPÍRU A LEPENKY
04 ODPADY Z KOŽEDĚLNÉHO, KOŽEŠNICKÉHO A TEXTILNÍHO PRŮMYSLU
05 ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ ROPY, ČIŠTĚNÍ ZEMNÍHO PLYNU A Z PYROLYTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ UHLÍ
06 ODPADY Z ANORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ
07 ODPADY Z ORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ
08 ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁTĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A SMALTŮ), LEPIDEL, TĚSNICÍCH MATERIÁLŮ A TISKAŘSKÝCH BAREV
09 ODPADY Z FOTOGRAFICKÉHO PRŮMYSLU
10 ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ