Směrnice EP a rady č. 2008/50ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

 NahoruSMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/50/ES
ze dne 21. května 2008

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 175 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru  (1) ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů  (2) ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy  (3) ,

vzhledem k těmto důvodům:

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

 NahoruKAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

 NahoruPředmět

Tato směrnice stanoví opatření zaměřená na

Článek 2

 NahoruDefinice

Pro účely této směrnice se rozumí:

Článek 3

 NahoruPříslušné orgány a subjekty

Členské státy určí na náležitých úrovních příslušné orgány a subjekty pověřené

Příslušné orgány a subjekty musí v odpovídajících případech splňovat požadavky uvedené v oddíle C přílohy I.

Článek 4

 NahoruStanovení zón a aglomerací

Členské státy na celém svém území stanoví zóny a aglomerace. Posuzování kvality ovzduší a řízení kvality ovzduší se provádí ve všech zónách a aglomeracích.

 NahoruKAPITOLA II
POSUZOVÁNÍ KVALITY VNĚJŠÍHO OVZDUŠÍ

Článek 5

 NahoruSystém posuzování

1.   Pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice (PM₁₀ a PM_2,5), olovo, benzen a oxid uhelnatý se použijí horní a dolní prahy posuzování stanovené v oddíle A přílohy II.

Každá zóna a aglomerace se klasifikuje na základě těchto prahů posuzování.

2.   Klasifikace podle odstavce 1 se přezkoumá nejméně každých pět let postupem podle oddílu B přílohy II.

V případě významných změn činností souvisejících s koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého nebo případně oxidů dusíku, částic (PM₁₀, PM_2,5), olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší se však klasifikace přezkoumá častěji.

Článek 6

 NahoruKritéria posuzování

1.   Členské státy provádějí posuzování kvality vnějšího ovzduší, pokud jde o znečišťující látky uvedené v článku 5, ve všech svých zónách a aglomeracích v souladu s kritérii stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku a v souladu s kritérii stanovenými v příloze III.

2.   Ve všech zónách a aglomeracích, v nichž úroveň znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 překračuje horní práh posuzování stanovený pro tyto znečišťující látky, se k posuzování kvality vnějšího ovzduší použije stacionární měření. Aby stacionární měření poskytovala dostatečné informace o prostorovém rozložení kvality vnějšího ovzduší, mohou být doplněna modelováním nebo orientačními měřeními.

3.   Ve všech zónách a aglomeracích, v nichž je úroveň znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 nižší než horní práh posuzování stanovený pro tyto látky, může být k posuzování kvality vnějšího ovzduší použita kombinace stacionárních měření a modelování nebo orientačních měření.

4.   Ve všech zónách a aglomeracích, v nichž je úroveň znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 nižší než dolní práh posuzování stanovený pro tyto látky, postačí k posuzování kvality vnějšího ovzduší použít metody modelování nebo metody objektivního odhadu či obě tyto metody.

5.   Kromě posuzování uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 se ve venkovských pozaďových lokalitách vzdálených od významných zdrojů znečišťování ovzduší provádějí měření pro získání alespoň ročních průměrných údajů o celkové hmotnostní koncentraci a o koncentracích chemických složek jemných částic (PM_2,5), přičemž se řídí těmito kritérii:

Členské státy informují Komisi o měřicích metodách používaných pro měření chemického složení jemných částic (PM_2,5).

Článek 7

 NahoruMísta odběru vzorků

1.   Poloha míst odběru vzorků pro měření oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, částic (PM₁₀, PM_2,5), olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší se stanoví v souladu s kritérii uvedenými v příloze III.

2.   V žádné zóně nebo aglomeraci, v nichž jsou jediným zdrojem informací pro posuzování kvality ovzduší stacionární měření, nesmí být počet míst odběru vzorků pro žádnou příslušnou znečišťující látku menší než minimální počet míst odběru vzorků uvedený v oddíle A přílohy V.

3.   V zónách a aglomeracích, v nichž jsou údaje z míst odběru vzorků pro stacionární měření doplňovány údaji z modelování nebo orientačního měření, může být celkový počet míst odběru vzorků podle oddílu A přílohy V snížen až na 50 % za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

Při posuzování kvality ovzduší, pokud jde o mezní hodnoty, se vezmou v úvahu výsledky modelování nebo orientačního měření.

4.   Komise sleduje, jak členské státy uplatňují kritéria pro výběr míst odběru vzorků, aby se umožnilo harmonizované uplatňování těchto kritérií v celé Evropské unii.

Článek 8

 NahoruReferenční metody měření

1.   Členské státy použijí referenční metody měření a kritéria uvedená v oddílech A a C přílohy VI.

2.   Jiné metody měření mohou být použity za podmínek stanovených v oddíle B přílohy VI.

 NahoruODDÍL 2
Posuzování kvality vnějšího ovzduší z hlediska ozonu

Článek 9

 NahoruKritéria posuzování

1.   Pokud během některého z předcházejících pěti let měření koncentrace ozonu v zóně nebo aglomeraci překročily dlouhodobé cíle uvedené v oddíle C přílohy VII, provádí se stacionární měření.

2.   Pokud jsou k dispozici údaje za méně než pět let, mohou členské státy za účelem určení, zda byly dlouhodobé cíle podle odstavce 1 během těchto pěti let překročeny, kombinovat výsledky z krátkodobých měřicích kampaní uskutečněných v době a v místech s pravděpodobně nejvyššími úrovněmi s výsledky z emisních inventur a modelování.

Článek 10

 NahoruMísta odběru vzorků

1.   Poloha míst odběru vzorků pro měření ozonu se stanoví v souladu s kritérii uvedenými v příloze VIII.

2.   Počet míst odběru vzorků pro stacionární měření ozonu nesmí být v žádné zóně nebo aglomeraci, v níž je měření jediným zdrojem informací pro posuzování kvality ovzduší, menší než minimální počet míst odběru vzorků uvedený v oddíle A přílohy IX.

3.   V zónách a aglomeracích, v nichž jsou údaje z míst odběru vzorků pro stacionární měření doplňovány údaji z modelování nebo orientačních měření, může být počet míst odběru vzorků podle oddílu A přílohy IX snížen za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

Při posuzování kvality ovzduší, pokud jde o cílové hodnoty, se vezmou v úvahu výsledky modelování nebo orientačního měření.

4.   Oxid dusičitý se měří nejméně v 50 % míst odběru vzorků ozonu požadovaných podle oddílu A přílohy IX. Toto měření je kontinuální, s výjimkou venkovských pozaďových stanic uvedených v oddíle A přílohy VIII, kde lze použít i jiné metody měření.

5.   V zónách a aglomeracích, v nichž jsou koncentrace za každý z předchozích pěti let měření nižší než dlouhodobé cíle, se počet míst odběru vzorků pro stacionární měření stanoví v souladu s oddílem B přílohy IX.

6.   Každý členský stát zajistí, aby na jeho území bylo zřízeno a provozováno alespoň jedno místo odběru vzorků, které by poskytovalo údaje o koncentracích prekurzorů ozonu uvedených v příloze X. Každý členský stát zvolí počet a umístění stanic, kde se mají měřit koncentrace prekurzorů ozonu, s přihlédnutím k cílům a metodám uvedeným v příloze X.

Článek 11

 NahoruReferenční metody měření

1.   Členské státy použijí referenční metodu pro měření ozonu uvedenou v bodě 8 oddílu A přílohy VI. Jiné metody měření mohou být použity za podmínek stanovených v oddíle B přílohy VI.

2.   Každý členský stát informuje Komisi o používaných metodách odběru vzorků a měření VOC, uvedených v příloze X.

 NahoruKAPITOLA III
ŘÍZENÍ KVALITY VNĚJŠÍHO OVZDUŠÍ

Článek 12

 NahoruPožadavky v případech, kdy jsou úrovně nižší než mezní hodnoty

V zónách a aglomeracích, v nichž jsou úrovně oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, PM₁₀, PM_2,5, olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší nižší než příslušné mezní hodnoty uvedené v přílohách XI a XIV, členské státy udržují úrovně těchto znečišťujících látek pod mezními hodnotami a usilují o zachování co nejlepší kvality vnějšího ovzduší, která je v souladu s udržitelným rozvojem.

Článek 13

 NahoruMezní hodnoty a varovné prahové hodnoty pro ochranu lidského zdraví

1.   Členské státy zajistí, aby úrovně oxidu siřičitého, PM₁₀, olova a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší nepřekračovaly v žádné části jejich zón a aglomerací mezní hodnoty stanovené v příloze XI.

Pokud jde o oxid dusičitý a benzen, nesmějí být mezní hodnoty uvedené v příloze XI překračovány ode dne v ní uvedeného.

Splnění těchto požadavků se posuzuje podle přílohy III.

Meze tolerance stanovené v příloze XI se použijí podle čl. 22 odst. 3 a čl. 23 odst. 1.

2.   Varovné prahové hodnoty pro koncentrace oxidu siřičitého a oxidu dusičitého ve vnějším ovzduší jsou stanoveny v oddíle A přílohy XII.

Článek 14

 NahoruKritické úrovně

1.   Členské státy zajistí dodržování kritických úrovní uvedených v příloze XIII posuzovaných podle oddílu A přílohy III.

2.   Pokud je jediným zdrojem informací pro posuzování kvality ovzduší stacionární měření, nesmí být počet míst odběru vzorků menší než minimální počet uvedený v oddíle C přílohy V. Pokud jsou tyto informace doplňovány orientačním měřením nebo modelováním, může být minimální počet míst odběru vzorků snížen až o 50 %, je-li možné posuzované koncentrace příslušné znečišťující látky stanovit v souladu s cíli v oblasti kvality údajů uvedenými v oddíle A přílohy I.

Článek 15

 NahoruCelostátní cíl snížení expozice PM_2,5 pro ochranu lidského zdraví

1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, která nevyžadují neúměrné náklady, ke snížení expozice PM_2,5 s cílem dosáhnout celostátního cíle snížení expozice stanoveného v oddíle B přílohy XIV ve lhůtě v něm uvedené.

2.   Členské státy zajistí, aby ukazatel průměrné expozice pro rok 2015 stanovený v souladu s oddílem A přílohy XIV nepřekročil maximální expoziční koncentraci stanovenou v oddíle C uvedené přílohy.

3.   Průměrný ukazatel expozice pro PM_2,5 se posuzuje v souladu s oddílem A přílohy XIV.

4.   Každý členský stát zajistí v souladu s přílohou III, aby rozmístění a počet míst odběru vzorků, na nichž je založen průměrný ukazatel expozice pro PM_2,5, náležitě odrážely celkovou expozici obyvatelstva. Počet míst odběru vzorků nesmí být nižší než počet stanovený na základě oddílu B přílohy V.

Článek 16

 NahoruCílové hodnoty a mezní hodnoty PM_2,5 pro ochranu lidského zdraví

1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, která nevyžadují neúměrné náklady s cílem zajistit, aby koncentrace PM_2,5 ve vnějším ovzduší nepřekračovaly cílovou hodnotu stanovenou v oddíle D přílohy XIV, a to ode dne v něm uvedeného.

2.   Členské státy zajistí, aby koncentrace PM_2,5 ve vnějším ovzduší v žádné části jejich zón a aglomerací nepřekračovaly mezní hodnotu stanovenou v oddíle E přílohy XIV, a to ode dne v něm uvedeného. Splnění tohoto požadavku se posuzuje podle přílohy III.

3.   Mez tolerance stanovená v oddíle E přílohy XIV se použije v souladu s čl. 23 odst. 1.

Článek 17

 NahoruPožadavky v případě zón a aglomerací, v nichž koncentrace ozonu překračují cílové hodnoty a dlouhodobé cíle

1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, která nevyžadují neúměrné náklady, k zajištění toho, aby bylo dosaženo cílových hodnot a dlouhodobých cílů.

2.   V případě zón a aglomerací, v nichž je překročena cílová hodnota, zajistí členské státy, aby byl proveden program připravený podle článku 6 směrnice 2001/81/ES a případně plán kvality ovzduší za účelem dosažení cílových hodnot, s výjimkou případů, kdy jich nelze dosáhnout prostřednictvím opatření, která nevyžadují neúměrné náklady, a to ode dne uvedeného v oddíle B přílohy VII této směrnice.

3.   V zónách a aglomeracích, v nichž jsou úrovně ozonu ve vnějším ovzduší vyšší než dlouhodobé cíle, ale nižší než nebo stejně vysoké jako cílové hodnoty, členské státy připraví a provedou nákladově efektivní opatření za účelem dosažení dlouhodobých cílů. Tato opatření jsou přinejmenším v souladu se všemi plány kvality ovzduší a s programem podle odstavce 2.

Článek 18

 NahoruPožadavky v případě zón a aglomerací, v nichž koncentrace ozonu splňují dlouhodobé cíle

V zónách a aglomeracích, v nichž úrovně ozonu splňují dlouhodobé cíle, členské státy, pokud to okolnosti včetně přeshraniční povahy znečištění ozonem a meteorologických podmínek dovolují, udržují tyto úrovně pod dlouhodobými cíli a prostřednictvím přiměřených opatření zachovávají co nejlepší kvalitu ovzduší slučitelnou s udržitelným rozvojem a s vysokou úrovní ochrany životního prostředí a lidského zdraví.

Článek 19

 NahoruOpatření požadovaná v případě překročení informativních nebo varovných prahových hodnot

Dojde-li k překročení informativní prahové hodnoty nebo jakékoli varovné prahové hodnoty uvedené v příloze XII, přijmou členské státy nezbytná opatření k informování veřejnosti prostřednictvím rozhlasu, televize, tisku nebo internetu.

Členské státy rovněž zasílají Komisi předběžné informace o naměřených úrovních a délce trvání období, během nichž byla varovná nebo informativní prahová hodnota překročena.

Článek 20

 NahoruPřispívání přírodních zdrojů

1.   Členské státy zasílají Komisi za daný rok seznamy zón a aglomerací, v nichž jsou překročení mezních hodnot u dané znečišťující látky způsobena přírodními zdroji. Členské státy poskytují informace o koncentracích a zdrojích a důkazy o tom, že překročení lze připsat přírodním zdrojům.

2.   V případě, že je Komise informována o překročení, jež lze přičíst přírodním zdrojům podle odstavce 1, nepovažuje se toto překročení za překročení pro účely této směrnice.

3.   Komise do 11. června 2010 zveřejní pokyny pro prokazování a odečítání překročení, která lze připsat přírodním zdrojům.

Článek 21

 NahoruPřekročení, jež lze připsat zimnímu posypu silnic pískem nebo solí

1.   Členské státy mohou vymezit zóny nebo aglomerace, v nichž jsou mezní hodnoty PM₁₀ ve vnějším ovzduší překročeny v důsledku resuspenzí částic ze zimního posypu silnic pískem nebo solí.

2.   Členské státy zašlou Komisi seznam všech takových zón a aglomerací spolu s informacemi o koncentracích PM₁₀ a jejich zdrojích.

3.   Při informování Komise podle článku 27 členské státy poskytnou nezbytné důkazy, jimiž prokáží, že všechna překročení nastala v důsledku těchto resuspendovaných částic a že byla přijata přiměřená opatření na snížení těchto koncentrací.

4.   Aniž je dotčen článek 20, musí členské státy v případě zón a aglomerací podle odstavce 1 tohoto článku vypracovat plán kvality ovzduší stanovené v článku 23 pouze tehdy, pokud lze překročení připsat jiným zdrojům PM₁₀ než zimnímu posypu silnic pískem nebo solí.

5.   Komise zveřejní pokyny pro určování příspěvků vznikajících resuspenzí částic ze zimního posypu silnic pískem nebo solí do 11. června 2010.

Článek 22

 NahoruProdloužení lhůt pro dosažení některých mezních hodnot a zproštění povinnosti tyto mezní hodnoty uplatňovat

1.   Pokud v dané zóně nebo aglomeraci nelze splnit mezní hodnoty pro oxid dusičitý nebo benzen v rámci lhůt stanovených v příloze XI, může členský stát tyto lhůty pro konkrétní zónu nebo aglomeraci prodloužit nejvýše o pět let, a to za podmínky, že pro zónu nebo aglomeraci, na niž by se prodloužení vztahovalo, se v souladu s článkem 23 vypracuje plán kvality ovzduší; tento plán kvality ovzduší se doplní informacemi uvedenými v oddíle B přílohy XV v souvislosti s danými znečišťujícími látkami a ukazuje, jak bude dosaženo cíle dodržování mezních hodnot před uplynutím nové lhůty.

2.   Pokud v dané zóně nebo aglomeraci nelze mezní hodnoty pro PM₁₀ uvedené v příloze XI dodržet v důsledku specifických rozptylových vlastností lokality, nepříznivých klimatických podmínek nebo přeshraničního příspěvku, je členský stát zproštěn povinnosti uplatňovat tyto mezní hodnoty do 11. června 2011, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 a pokud členský stát prokáže, že na celostátní, regionální a místní úrovni byla přijata veškerá náležitá opatření nutná k dodržení lhůt.

3.   Pokud členský stát použije odstavec 1 nebo 2, zajistí, aby mezní hodnota nebyla u žádné znečišťující látky překročena o více než o maximální mez tolerance uvedenou v příloze XI pro každou příslušnou znečišťující látku.

4.   Členské státy oznámí Komisi, kde lze podle jejich názoru použít odstavec 1 nebo 2, a oznámí plán kvality ovzduší uvedený v odstavci 1 včetně všech příslušných informací nezbytných k tomu, aby Komise mohla posoudit, zda jsou či nejsou splněny příslušné podmínky. V rámci posuzování Komise zohlední odhadované účinky opatření, která byla přijata členskými státy, na kvalitu vnějšího ovzduší v členských státech v současnosti i v budoucnosti, jakož i odhadované účinky stávajících i plánovaných opatření na úrovni Společenství, která Komise navrhne, na kvalitu vnějšího ovzduší.

Pokud do devíti měsíců od obdržení tohoto oznámení Komise nevznese žádné námitky, považují se příslušné podmínky pro použití odstavce 1 nebo 2 za splněné.

Pokud jsou námitky vzneseny, může Komise členské státy požádat, aby plány kvality ovzduší upravily nebo předložily nové.

 NahoruKAPITOLA IV
PLÁNY

Článek 23

 NahoruPlány kvality ovzduší

1.   Pokud v daných zónách nebo aglomeracích překračují úrovně znečišťujících látek ve vnějším ovzduší jakoukoli mezní hodnotu nebo cílovou hodnotu, a v každém případě navíc i jakoukoliv příslušnou mez tolerance, členské státy zajistí, aby byly pro tyto zóny nebo aglomerace vypracovány plány kvality ovzduší za účelem dosažení příslušné mezní nebo cílové hodnoty uvedené v přílohách XI a XIV.

V případě překročení mezních hodnot, u nichž již uplynula lhůta, od které je třeba hodnoty dodržovat, stanoví plány kvality ovzduší náležitá opatření, aby bylo období překročení co možná nejkratší. Plány kvality ovzduší mohou navíc zahrnovat zvláštní opatření zaměřená na ochranu citlivých skupin obyvatelstva, včetně dětí.

Tyto plány kvality ovzduší obsahují alespoň informace uvedené v oddíle A přílohy XV a mohou zahrnovat opatření podle článku 24. Tyto plány se Komisi sdělí neprodleně a nejpozději dva roky po skončení roku, v němž bylo zaznamenáno první překročení.

Pokud je třeba připravit nebo provést plány kvality ovzduší pro více znečišťujících látek, členské státy případně připraví a provedou integrované plány kvality ovzduší týkající se všech příslušných znečišťujících látek.

2.   Členské státy v proveditelném rozsahu zajistí soulad s jinými plány vyžadovanými podle směrnice 2001/80/ES, směrnice 2001/81/ES nebo směrnice 2002/49/ES za účelem splnění příslušných cílů v oblasti životního prostředí.

Článek 24

 NahoruKrátkodobé akční plány

1.   Pokud v dané zóně nebo aglomeraci existuje riziko, že úrovně znečišťujících látek překročí jednu nebo více varovných prahových hodnot uvedených v příloze XII, vypracují členské státy akční plány uvádějící opatření, jež mají být v krátkodobém horizontu přijata za účelem snížení rizika nebo doby trvání tohoto překročení. Pokud riziko platí pro jednu nebo více mezních hodnot nebo cílových hodnot uvedených v přílohách VII, XI a XIV, mohou členské státy případně vypracovat tyto krátkodobé akční plány.

Pokud však existuje riziko, že bude překročena varovná prahová hodnota pro ozon uvedená v oddíle B přílohy XII, vypracují členské státy tyto krátkodobé akční plány, pouze pokud podle jejich názoru existuje s ohledem na vnitrostátní zeměpisné, meteorologické a hospodářské podmínky významná možnost, že sníží riziko, zkrátí dobu trvání nebo sníží závažnost tohoto překročení. Při přípravě tohoto krátkodobého akčního plánu zohlední členské státy rozhodnutí 2004/279/ES.

2.   Krátkodobé akční plány uvedené v odstavci 1 mohou v konkrétních případech stanovit účinná opatření pro regulaci a případně i pozastavení činností, které přispívají k riziku překročení příslušných mezních či cílových hodnot nebo varovné prahové hodnoty. Tyto akční plány mohou zahrnovat opatření týkající se provozu motorových vozidel, stavebních prací, lodí v kotvištích a využívání průmyslových zařízení nebo výrobků a vytápění domácností. V rámci těchto plánů lze rovněž zvážit zvláštní kroky zaměřené na ochranu citlivých skupin obyvatelstva, včetně dětí.

3.   Pokud členské státy vypracují krátkodobý akční plán, zpřístupní veřejnosti a příslušným organizacím, jako jsou organizace zaměřené na životní prostředí, organizace spotřebitelů, organizace zastupující zájmy citlivých skupin obyvatelstva, jiné významné subjekty zaměřené na zdravotní péči a zainteresované odvětvové svazy, jak výsledky svých výzkumů ohledně proveditelnosti a obsah konkrétních krátkodobých akčních plánů, tak i informace o provádění těchto plánů.

4.   Komise poprvé do 11. června 2010 a poté v pravidelných intervalech zveřejňuje příklady osvědčených postupů pro vypracovávání krátkodobých akčních plánů, včetně příkladů osvědčených postupů na ochranu citlivých skupin obyvatelstva, včetně dětí.

Článek 25

 NahoruZnečištění ovzduší přesahující hranice států

1.   Pokud je překročena jakákoli varovná prahová hodnota, mezní nebo cílová hodnota a navíc jakákoli příslušná mez tolerance nebo dlouhodobý cíl v důsledku významného přenosu látek znečišťujících ovzduší nebo jejich prekurzorů přes hranice státu, dotyčné členské státy spolupracují a případně navrhnou společné činnosti, jako například přípravu společných nebo koordinovaných plánů kvality ovzduší podle článku 23, s cílem odstranit tato překročení uplatněním vhodných, ale přiměřených opatření.

2.   Komise se vyzývá k účasti a pomoci při veškeré spolupráci podle odstavce 1. Komise vezme v úvahu zprávy vypracované podle článku 9 směrnice 2001/81/ES a případně zváží, zda je na úrovni Společenství zapotřebí přijmout další opatření s cílem omezit emise prekurzorů, které přeshraniční znečištění způsobily.

3.   Členské státy, pokud je to vhodné podle článku 24, připraví a provedou společné krátkodobé akční plány vztahující se na sousedící zóny v jiných členských státech. Členské státy zajistí, aby sousedící zóny v jiných členských státech, které vypracovaly krátkodobé akční plány, obdržely veškeré potřebné informace.

4.   Pokud jsou informativní a varovné prahové hodnoty překročeny v zónách nebo aglomeracích v blízkosti státních hranic, jsou co nejdříve informovány příslušné orgány dotyčných sousedících členských států. Tyto informace se rovněž zpřístupní veřejnosti.

5.   Při přípravě plánů uvedených v odstavcích 1 a 3 a při informování veřejnosti podle odstavce 4 členské státy případně usilují o spolupráci se třetími zeměmi, a zejména s kandidátskými zeměmi.

 NahoruKAPITOLA V
INFORMOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 26

 NahoruInformování veřejnosti

1.   Členské státy zajistí, aby byla veřejnost i příslušné organizace, jako jsou organizace zaměřené na životní prostředí, spotřebitelské organizace, organizace zastupující zájmy citlivých skupin obyvatelstva, jiné příslušné subjekty zaměřené na zdravotní péči a příslušné odvětvové svazy, řádně a včas informovány o těchto skutečnostech:

Informace se zpřístupňují zdarma prostřednictvím jakéhokoli snadno přístupného sdělovacího prostředku, včetně internetu nebo jiných vhodných telekomunikačních prostředků, a zohledňují ustanovení směrnice 2007/2/ES.

2.   Členské státy zpřístupní veřejnosti výroční zprávy týkající se všech znečišťujících látek, na které se vztahuje tato směrnice.

Tyto zprávy obsahují přehled úrovní překračujících mezní hodnoty, cílové hodnoty, dlouhodobé cíle, informativní prahové hodnoty a varovné prahové hodnoty za příslušná průměrovaná období. Tyto informace doprovází stručné posouzení účinků těchto překročení. Zprávy mohou případně obsahovat další informace a posouzení týkající se ochrany lesů, jakož i informace o dalších znečišťujících látkách, jejichž monitorování stanoví tato směrnice, jako jsou mimo jiné vybrané neregulované prekurzory ozonu uvedené v oddíle B přílohy X.

3.   Členské státy informují veřejnost o příslušných orgánech a subjektech jmenovaných v souvislosti s úkoly uvedenými v článku 3.

Článek 27

 NahoruPředávání informací a zpráv

1.   Členské státy zajistí, aby byly informace o vnějším ovzduší poskytovány Komisi v požadovaných lhůtách určených prováděcími opatřeními uvedenými v čl. 28 odst. 2.

2.   V každém případě se za zvláštním účelem posouzení dodržování mezních hodnot a kritických úrovní a dosahování cílových hodnot tyto informace do devíti měsíců po skončení každého roku zpřístupní Komisi, přičemž zahrnují:

3.   Odstavce 1 a 2 se vztahují na informace shromažďované od druhého kalendářního roku po vstupu v platnost prováděcích opatřeních uvedených v čl. 28 odst. 2.

Článek 28

 NahoruProváděcí opatření

1.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, totiž přílohy I až VI, VIII až X a přílohu XV, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 29 odst. 3.

Změny však nesmějí přímo ani nepřímo upravovat

2.   Komise určí regulativním postupem podle čl. 29 odst. 2 dodatečné informace, které mají členské státy zveřejnit podle článku 27, jakož i lhůty, v nichž budou tyto informace sdělovány.

Komise rovněž určí regulativním postupem podle čl. 29 odst. 2 způsoby zefektivnění způsobu oznamování údajů a vzájemné výměny informací a údajů ze sítí a jednotlivých stanic pro měření znečištění vnějšího ovzduší v členských státech.

3.   Komise vypracuje obecné pokyny pro dohody o zřizování společných měřicích stanic uvedených v čl. 6 odst. 5.

4.   Komise zveřejní pokyny pro prokázání rovnocennosti podle oddílu B přílohy VI.

 NahoruKAPITOLA VI
VÝBOR, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

 NahoruVýbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro kvalitu vnějšího ovzduší.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí č. 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 30

 NahoruSankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 31

 NahoruZrušující a přechodná ustanovení

1.   Směrnice 96/62/ES, 1999/30/ES, 2000/69/ES a 2002/3/ES se zrušují s účinkem od 11. června 2010, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení těchto směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost.

Od 11. června 2008 se však použijí tato ustanovení:

2.   Aniž je dotčen odst. 1 první pododstavec, zůstávají v platnosti tato ustanovení:

3.   Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVII.

4.   Rozhodnutí 97/101/ES se zrušuje s účinkem od konce druhého kalendářního roku po vstupu prováděcích opatření podle čl. 28 odst. 2 této směrnice v platnost.

Ustanovení čl. 7 třetí, čtvrté a páté odrážky rozhodnutí 97/101/ES se však zrušují s účinkem od 11. června 2008.

Článek 32

 NahoruPřezkum

1.   V roce 2013 Komise přezkoumá ustanovení týkající se PM_2,5 a případně jiných znečišťujících látek a předloží návrh Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud jde o PM_2,5, provede se přezkum s cílem stanovit právně závaznou povinnost ke snížení expozice na celostátní úrovni, která by nahradila celostátní cíl snížení expozice a na základě které by byla přezkoumána maximální expoziční koncentrace dle článku 15, přičemž se vezmou v úvahu mimo jiné:

2.   Komise zohlední proveditelnost přijetí ambicióznější mezní hodnoty PM_2,5, přezkoumá orientační mezní hodnotu PM_2,5 pro druhou fázi a zváží, zda bude tato hodnota potvrzena či upravena.

3.   Jako součást přezkumu Komise rovněž vypracuje zprávu o zkušenostech s monitorováním PM₁₀ a PM_2,5 a o jeho potřebnosti, v níž zohlední technický pokrok, pokud jde o automatické měřicí technologie. Případně se navrhnou nové referenční metody měření PM₁₀ a PM_2,5.

Článek 33

 NahoruProvedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 11. června 2010. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním zveřejnění. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy nicméně zajistí, aby byl do 1. ledna 2009 zřízen dostatečný počet městských pozaďových měřících stanic pro měření PM_2,5 nezbytný pro výpočet ukazatele průměrné expozice podle části B přílohy V, s cílem dodržet časový rámec a podmínky uvedené v části A přílohy XIV.

3.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 34

 NahoruVstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 35

 NahoruUrčení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 21. května 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

J. LENARČIČ

 NahoruPŘÍLOHA I
CÍLE V OBLASTI KVALITY ÚDAJŮ

A.   Cíle v oblasti kvality údajů pro posuzování kvality vnějšího ovzduší

Nejistota metod posuzování (vyjádřená při úrovni spolehlivosti 95 %) se vyhodnotí podle zásad v "Pokynu pro vyjádření nejistoty měření" (ENV 13005–1999) vydaném Evropským výborem pro normalizaci (CEN), v metodice ISO 5725:1994 a v pokynech uvedených ve zprávě CEN "Kvalita ovzduší – Přístup k odhadu nejistoty pro referenční metody měření vnějšího ovzduší" (CR 14377:2002E). Procenta nejistoty ve výše uvedené tabulce platí pro jednotlivá měření, průměrovaná za příslušné období ve vztahu k mezní hodnotě (nebo cílové hodnotě v případě ozonu) pro 95 % interval spolehlivosti. Nejistota stacionárních měření se považuje za platnou v oblasti příslušné mezní hodnoty (nebo cílové hodnoty v případě ozonu).

U modelování se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní koncentrace na 90 % jednotlivých monitorovacích míst za příslušné období ve vztahu k mezní hodnotě (nebo cílové hodnotě v případě ozonu), přičemž se nebere v úvahu časové rozvržení událostí. Nejistota u modelování se považuje za platnou v oblasti příslušné mezní hodnoty (nebo cílové hodnoty v případě ozonu). Stacionární měření, jež je třeba zvolit pro porovnání s výsledky modelování, musí být reprezentativní pro rozsah modelované situace.

U objektivního odhadu se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní koncentrace na 90 % jednotlivých monitorovacích míst za příslušné období ve vztahu k mezní hodnotě (nebo cílové hodnotě v případě ozonu), přičemž se nebere v úvahu časové rozvržení událostí.

Požadavky na minimální sběr údajů a časové pokrytí nezahrnují ztráty údajů v důsledku pravidelných kalibrací nebo běžné údržby přístrojové techniky.

B.   Výsledky posuzování kvality ovzduší

V případě zón nebo aglomerací, v nichž se k doplnění údajů z měření nebo jako jediného prostředku posuzování kvality ovzduší využívá jiných zdrojů než měření, je třeba shromáždit tyto údaje:

C.   Zajištění kvality při posuzování kvality vnějšího ovzduší: ověřování údajů

1.   Aby byla zajištěna přesnost měření a splnění cílů kvality údajů stanovených v oddíle A, zajistí příslušné orgány a subjekty určené podle článku 3:

2.   Všechny oznamované údaje podle článku 27 se považují za platné kromě údajů označených za prozatímní.

 NahoruPŘÍLOHA II
Stanovení požadavků pro posuzování koncentrací oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, částic (PM10 a PM2,5), olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší v rámci zóny nebo aglomerace

A.   Horní a dolní mez pro posuzování

Použijí se tyto horní a dolní prahy posuzování:

1.   Oxid siřičitý

2.   Oxid dusičitý a oxidy dusíku

3.   Částice (PM₁₀ a PM_2,5)

4.   Olovo

5.   Benzen

6.   Oxid uhelnatý

B.   Zjišťování překročení horní a dolní meze pro posuzování

Překročení horní a dolní meze pro posuzování se zjišťuje na základě koncentrací za předcházejících pět let, pokud jsou k dispozici dostatečné údaje. Mez pro posuzování se považuje za překročenou, pokud byla překročena nejméně ve třech jednotlivých letech z těchto předchozích pěti let.

Pokud jsou k dispozici údaje za dobu kratší než pět let, mohou členské státy za účelem zjištění překročení horní a dolní meze pro posuzování kombinovat výsledky krátkodobých měřicích kampaní prováděných během daného roku na místech s pravděpodobnými nejvyššími hodnotami znečišťujících látek s výsledky získanými na základě informací z emisních inventur a modelování.

 NahoruPŘÍLOHA III
Posuzování kvality vnějšího ovzduší a poloha míst odběru vzorků pro měření oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, částic (PM10a PM2,5), olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší

A.   Obecná ustanovení

Kvalita vnějšího ovzduší se ve všech zónách a aglomeracích posuzuje na základě těchto kritérií:

1.   Kvalita vnějšího ovzduší se posuzuje na všech místech kromě míst uvedených v odstavci 2 v souladu s kritérii uvedenými níže v oddílech B a C pro polohu míst odběru vzorků v případě stacionárních měření. Zásady uvedené v oddílech B a C se rovněž uplatňují, pokud jsou důležité při určování konkrétních míst, v nichž jsou stanoveny koncentrace příslušných znečišťujících látek, pokud je kvalita vnějšího ovzduší posuzována prostřednictvím orientačního měření nebo modelování.

2.   Dodržování mezních hodnot zaměřených na ochranu lidského zdraví se neposuzuje na těchto místech:

B.   Rozmístění míst odběru vzorků v makroměřítku

1.   Ochrana lidského zdraví