11.2
Suchá novela č. 544/2020 Sb. vodního zákona
Mgr. Kateřina Holendová
Ve Sbírce zákonů vyšla pod číslem 544/2020 Sb. tzv. suchá novela vodního zákona [zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů] a dalších souvisejících zákonů. Následující text má za cíl seznámit čtenáře s nejdůležitějšími změnami, které tato novela přináší. Tato novela vodního zákona nabývá účinnosti 1. února 2021.
Ačkoli je novela nazývána suchou, z důvodu přidání zcela nové Hlavy X, v rámci ochrany před suchem, je v ní obsaženo mnoho jiných důležitých novelizací. V následujícím textu si je postupně probereme. Text je rozdělen na jednotlivé okruhy, kdy jsou v rámci daného okruhu popsány a vysvětleny změny jednotlivých paragrafů.
NahoruVodní linie (§ 2 odst. 13, 14, § 21 VZ)
Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) v rámci své evidence vodních toků bude nově evidovat tzv. vodní linie, což bude kontinuálně propojená síť vodních toků a ostatních vodních linií. Ostatní vodní linií je myšlena tekoucí povrchová nebo podzemní voda neodpovídající definici vodního toku podle § 43 vodního zákona. Tato kontinuální síť bude přerušena pouze místy, kde dochází k přirozenému vsakování.
Důvodem pro zpřesnění evidence je zpřehlednit evidenci povrchových vod tak, aby byly vedeny i povrchové vody mimo vodní tok. Jedná se např. o povrchové vody, které se nacházejí v hlavních melioračních zařízeních, plavebních kanálech nebo v náhonech. Tyto informace jsou významné pro uživatele vody, ale i pro správce vodních toků.
NahoruNakládání s vodami (§ 5, § 8, § 38 VZ)
Odpadní vody ze staveb (§ 5 VZ)
Znovu, stejně jako předposlední novelou vodního zákona zákonem č. 113/2018 Sb. (účinnost 1. 1. 2019), dochází ke změně podmínek, za nichž je možno nakládat s vodami. Především se podstatně zpřísnila likvidace odpadních vod ze staveb. Dochází nově a opětovně k vymezení přípustných způsobů likvidace odpadních vod. Důvodová zpráva k tomu uvádí: "Na prvním místě je upřednostňováno odvádění odpadních vod kanalizací. Není-li kanalizace v místě k dispozici a je-li to v souladu s vodním zákonem, pak lze odpadní vodu po jejím vyčištění likvidovat vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních. V případě technické neproveditelnosti předchozích dvou způsobů odvádění odpadních vod lze odpadní vody akumulovat v nepropustné jímce (žumpě) s následným vyvážením akumulovaných vod na zařízení schválené pro jejich likvidaci."
Znamená to, že máme přesně stanovené pořadí možností likvidace odpadních vod. Jiné možnosti (např. závlahy) nejsou dle vodního zákona možné. Je zde nutné uvést, že za technickou neproveditelnost se považuje také nepřiměřená finanční náročnost určité výše uvedené možnosti likvidace odpadních vod.
Srážkové vody ze staveb (§ 5 VZ)
Změna se dotýká též srážkových vod (povrchové vody vzniklé dopadem atmosférických srážek), kdy je nutné zabezpečit omezení odtoku těchto vod, a to buď:
-
akumulací a následným využitím,
-
vsakováním na pozemku,
-
výparem,
-
zadržováním a řízeným odváděním, nebo
-
kombinací výše uvedených způsobů.
Tyto změny se netýkají pouze nových staveb, ale budou vodoprávními úřady vyžadovány i při žádostech o změnu stavby před jejím dokončením, užívání stavby nebo při rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby. Důvodem pro tuto novelizaci je "boj se suchem" neboli prevence hydrologického sucha. Domnívám se, že nově stanovené povinnosti při likvidaci odpadních vod (na rozdíl od srážkových vod) neodpovídají nastaveným prioritám boje proti suchu, neboť vodní zákon neumožňuje recyklaci odpadních vod s následným využitím pro závlahy (zemědělská půda, parky, sportovní stadiony a jiné) tak, jak při boji se suchem, popř. s vodou jako přírodním zdrojem, postupují jiné státy.
Vypouštění odpadních vod do vod podzemních (§ 38 VZ)
Již víme, že jedním ze způsobů, kterým je možno odvést odpadní vodu, je její vypuštění do vod podzemních přes půdní vrstvy (nikoliv přímo, to je zakázané – § 38 odst. 9 VZ). Tento způsob je ale možný pouze ze staveb pro bydlení (z jedné nebo několika územně souvisejících), staveb pro rodinnou rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby.
Dosud bylo ve vodním zákoně definováno, že se jedná o výjimečný způsob nakládání. Nově byl termín "výjimečně" nahrazen textem "lze povolit výjimečně, pokud není v daném případě technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle věty druhé nelze vydat bez souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, která posoudí vliv vypouštění odpadních vod na jakost podzemních vod." Osobou s odbornou způsobilostí je zde myšlena osoba s odbornou způsobilostí v hydrogeologii.
Otázkou je, zda může být stavebníkem (žadatelem) předloženo jiné než souhlasné vyjádření, vzhledem k tomu, že se jedná o povinnou přílohu žádosti, kterou předkládá sám žadatel. Výjimečnost takového vypouštění spočívá tedy především v tom, že není možné předmětné odpadní vody odvést pomocí kanalizace na centrální čistírnu odpadních vod či vypustit do vod povrchových (jak bylo popsáno výše).
Ani tato novela vodního zákona nepomohla vyřešit otázku jednotlivých zemědělských objektů, ve kterých odpadní vody vznikají také převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech a u nichž se nenacházejí žádné povrchové vody a kanalizaci není možné vzhledem k finanční náročnosti možné vybudovat. Odpadní vody z těchto zemědělských staveb i nadále není možné vypouštět do vod podzemních (a o závlaze ani nemluvě).
Měření množství vody (§ 10 odst. 1 VZ)
Novela přináší nové povinnosti pro ty, kteří mají povolený odběr povrchových nebo podzemních vod alespoň ve výši 1000 m3 ročně nebo 100 m3 měsíčně. Bude nutné povolené odběry ve výše uvedeném rozsahu měřit, evidovat a výsledky předávat správci povodí (§ 22 odst. 2 VZ).
Tato povinnost se vztahuje nejen na nově povolené odběry, ale především na stávající již (i dávno) povolené odběry. A to i pokud je reálně odebíráno (podzemní/povrchové) vody méně, než jsou zákonem stanovené limity pro měření. Rozhodující pro povinnost měření povoleného množství vody a následné ohlašovací povinnosti je hodnota uvedená v povolení. A zároveň stačí pouze "splnění" jedné z těchto hodnot: buď měsíční (100 m3) nebo roční (1000 m3).
Dosud měly výše uvedené povinnosti odběry v rozsahu: 6000 m3 ročně, resp. 500 m3 měsíčně. Snížením těchto limitů má za cíl již několikrát zmiňovaný boj se suchem, konkrétně větší informovanost o odběrech v dané oblasti (tedy spíše o jejich reálných hodnotách). Takto získané hodnoty budou též k dispozici komisi pro zvládání sucha, jejích činnost bude popsána níže v textu.
Odlehčovací komory na jednotné kanalizaci (§ 8 odst. 3 VZ)
Novelou vodního zákona č. 113/2018 Sb. byla zrušena výjimka z charakteru pro vody přepadající z odlehčovacích komor. Nově byly považovány za odpadní vody a podle toho s nimi mělo být zacházeno – bylo nutné požádat o povolení k vypouštění odpadních vod z těchto komor. S tím souvisí i povolení množství i jakosti takových to vod v souladu s vodním zákonem, popř. prováděcími vyhláškami.
Lehký zmatek do této změny vneslo novelizované ustanovení § 8 odst. 3 písm. g) VZ, kde bylo uvedeno: "povolení k nakládání s vodami není třeba k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, do vod povrchových". Což znamenalo, že jsme měli dva druhy odlehčovacích komor: ty, co povolení nepotřebovaly (na stokové síti), a ty, co povolení potřebovaly (sloužící k ochraně samotné čistírny odpadních vod).
Kromě dvojkolejnosti pro odlehčovací komory je nutné zmínit také to, že odpadní vody z odlehčovacích komor nejsou schopné splnit limity, které jsou požadovány nařízením vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Zákonodárce změnil pouze několik paragrafů v zákoně, ale zapomněl, co vše obnáší povolení k vypouštění odpadních vod.
Ale to vše je minulost. Aktuální novelou vodního zákona je navržena změna výše uvedeného ustanovení § 8 VZ tak, že již žádné odlehčovací komory nebudou potřebovat povolení k vypouštění odpadních vod. Po účinnosti této novely, bohužel, nastane zase rozdrobenost reálného stavu. Budou existovat odlehčovací komory, které budou mít povolení k vypouštění odpadních vod a s tím spojené povinnosti. Dále budou odlehčovací komory, které také v souladu se zákonem žádné povolení k vypouštění odpadních vod mít nebudou. A zároveň tu bude určitý okruh odlehčovacích komor, jejichž provozovatelé mají podané žádosti o povolení vypouštění odpadních vod. Zde bude nutné postupovat v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (nejčastěji vezme žadatel svou žádost zpět – § 66 odst. 1).
Je nutné upozornit, že nedošlo k novelizaci § 89b písm. f) VZ – osvobození od poplatku za vypouštění odpadních vod –, kdy se od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových osvobozuje vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace podle § 8 odst. 3 písm. g) VZ splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích.
Právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, je myšlena vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že zde uvedené technické požadavky nebude odlehčovací komora splňovat, bude vypouštění odpadních vod z této odlehčovací komory podléhat poplatkům za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Nicméně výše uvedená vyhláška zatím neprošla novelizací, neobsahuje technické požadavky, takže v tuto chvíli jsou všechny odlehčovací komory osvobozeny od předmětného poplatku.
NahoruSouhlas (§ 17 VZ)
K realizaci vrtů pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda, a ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, je potřeba souhlasu vodoprávního úřadu. Nově je uzákoněna povinnost, v případě podání žádosti o souhlas k výše uvedeným záměrům v případech, kdy se záměr nachází v ochranném pásmu stanoveném podle lázeňského zákona, předložit vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v hydrogeologii vždy.
Dokumenty týkající se oficiálně vyhlášených lázeňských míst v České republice a ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod jsou k nalezení na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR ZDE .
NahoruOprávnění zaměstnanců povodí a…
