Upřesnění náležitostí označování nebezpečných látek a nebezpečných přípravků

7.4.4

Upřesnění náležitostí označování nebezpečných látek a nebezpečných přípravků

MUDr. Marie Adámková, CSc. a kolektiv autorů

Proti praxi zavedené dřívější právní úpravou došlo k několika změnám v obsahu označení, které budou u již vyráběných látek a přípravků vyžadovat dílčí změnu obsahu informací uváděných na obalech.

 NahoruChemický název

Používání chemických názvů nebezpečných látek

Chemický název látky jako takové nebo obsažené jako složka v přípravku se uvádí na označení ve tvaru jednoho z názvů látky uvedeného v Seznamu nebo názvu podle mezinárodně uznávaného názvosloví. Není již nutné přednostně užívat název látky, pod kterým je uvedena v seznamech EINECS nebo NLP.

Identifikace osoby odpovědné za uvedení nebezpečné látky nebo přípravku v daném obalu na trh nebo do oběhu

 NahoruOsoba odpovědná za uvedení výrobku na trh

Aktuálně platným zněním zákona je stanoveno, že za osobu uvádějící daný výrobek v daném obalu na trh České republiky nebo do oběhu je považován výrobce, dovozce nebo distributor s trvalým pobytem na území Evropských společenství. Takto formulovaný požadavek vnáší nejasnosti do rozhodování, kdo je vlastně zodpovědný za uvádění výrobků vyrobených na území některého ze států Evropských společenství nebo dovezených do některého státu Evropských společenství a následně umístěných na trh České republiky. V nejbližší budoucnosti bude muset být zákon upraven v definičních částech tak, aby nebyl v rozporu se zásadami zodpovědnosti podnikatele podnikajícího podle českých právních předpisů. U výrobce působícího v České republice nebo dovozce na území České republiky je zodpovědnost zřejmá. V případě umísťování zboží ze zemí Evropských společenství na území České republiky není zodpovědnost za uvedení látky na trh České republiky stanovena nikomu. Zahraniční dodavatel registrovaný k podnikání na území jiného členského státu Evropských společenství nepodléhá působnosti českých právních předpisů a nelze vůči němu reálně uplatňovat zodpovědnost za výrobek. Tuzemský příjemce v zahraničí vyrobeného výrobku má status dovozce, pokud se jedná o dovoz výrobku z některé země mimo Evropská společenství. V případě výrobků, které tuzemská podnikající osoba nakoupí v jiné zemi Evropských společenství a přemístí na území České republiky již ale o dovoz nejde. Takovýto postup tedy není ani podle současného znění zákona o chemických látkách a chemických přípravcích uvedením výrobku na trh České republiky.

Jelikož se v době sepisování této kapitoly příručky nikdo ze zodpovědných osob k danému problému závazně nevyjádřil, může nastat situace, že po určitou dobu se bude na českém trhu pohybovat zboží, které nebude označeno česky a nebudou plněny ani některé další požadavky stanovené pro fázi uvádění výrobku na trh. Doporučit je možné s odvoláním na souběžnou platnost dalších zákonů, zejména zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a zákona č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, aby se za osoby zodpovědné za uvádění nebezpečných chemických výrobků na trh považovali vedle výrobců a dovozců registrovaných k těmto podnikatelským aktivitám v České republice i všechny ostatní osoby, distributoři nebo uživatelé podnikající na území České republiky, kteří jsou prvními příjemci nebezpečných výrobků přemísťovaných ze zemí Evropských společenství na území České republiky.

 NahoruVypuštění IČ Zařazení telefonního čísla

Ke změnám proti předchozím požadavkům dochází ve vypuštění identifikačního čísla a zařazení telefonního čísla v údajích identifikujících osobu zodpovědnou za uvedení výrobku na trh.

Uvádění nebezpečných složek přípravku

Pro uvádění nebezpečných složek přípravku na jeho obalu jsou zavedena změněná pravidla, která výběr těchto látek omezují jen na látky významnější měrou ovlivňující účinky na zdraví přípravku. Ve stanovených případech umožňují na základě souhlasu Ministerstva životního prostředí použít alternativní název složky. Na označení se neuvádějí složky nebezpečné svými fyzikálně-chemickými vlastnostmi, složky pouze dráždivé s výjimkou těžce poškozujících oči (R41) a složky nebezpečné pro životní prostředí.

Základní zásady platné pro výběr látek, jejichž chemický název by měl být uveden na označení nebezpečného přípravku jsou stanoveny ve vyhlášce č. 402/2011 Sb.

1. v označení přípravku klasifikovaného jako vysoce toxický (T+), toxický (T) a zdraví škodlivý (Xn) se uvedou názvy látek vysoce toxických (T+), toxických (T) a zdraví škodlivých (Xn) přítomných v koncentracích, které se rovnají nebo jsou vyšší než limit stanovený Seznamem pro klasifikaci každé z látek ve směsi jako zdraví škodlivý (Xn); pokud v Seznamu látka limit nemá nebo pokud látka v Seznamu není uvedena, použijí se koncentrační limity platné pro danou látku pro klasifikaci směsí konvenční výpočtovou metodou jako zdraví škodlivý (Xn); vysvětleno jinými slovy, na označení se uvedou složky, které jsou důvodem pro danou klasifikaci přípravku z hlediska jeho akutních toxických účinků,

2. v označení přípravku klasifikovaného jako žíravý se uvedou názvy látek žíravých přítomných v koncentracích, které se rovnají nebo jsou vyšší než limit stanovený Seznamem pro klasifikaci každé z látek ve směsi jako dráždivý (Xi); pokud v Seznamu látka limit nemá nebo pokud látka v Seznamu není uvedena, použijí se koncentrační limity platné pro danou látku pro klasifikaci směsí konvenční výpočtovou metodou jako dráždivý (Xi); opět vysvětleno jinými slovy, na označení žíravého přípravku se uvedou pouze žíravé složky obsažené v přípravku v koncentracích vyšších než jsou koncentrace těchto složek zohledňované při klasifikaci přípravku alespoň jako dráždivý,

3. dále se v označení přípravku uvedou názvy nebezpečných složek, které jsou důvodem pro klasifikaci přípravku jako:

   1. karcinogenní 1, 2 nebo 3 kategorie,

   2. mutagenní 1, 2 nebo 3 kategorie,

   3. toxický pro reprodukci 1, 2 nebo 3 kategorie,

   4. vysoce toxický, toxický nebo zdraví škodlivý vzhledem k neletálním účinkům po jednorázové expozici,

   5. toxický nebo zdraví škodlivý vzhledem k závažným účinkům po opakované nebo dlouhodobé expozici,

   6. senzibilizující,

4. na označení nebezpečného přípravku se neuvádějí názvy složek klasifikovaných jako výbušný (E), oxidující (O), extrémně hořlavý (F+), vysoce hořlavý (F), hořlavý (R 10), dráždivý (Xi) nebo nebezpečný pro životní prostředí (N, včetně případů kdy není symbol N přiřazen), pokud nemá takto klasifikovaná látka současně i některou z nebezpečných vlastností uvedenou v odstavcích a) - c),

5. složky nebezpečného přípravku klasifikované jako dráždivé (Xi), s výjimkou látek, kterým je přiřazena věta R 41 nebo zdraví škodlivé (Xn), mohou být za podmínek stanovených § 20 odst. (8) zákona uvedeny z důvodů ochrany obchodního tajemství pod názvem identifikujícím jejich nejdůležitější funkční skupiny nebo pod názvem alternativním.

Výstražný symbol

Na základě definic uplatněných vyhláškou č. 402/2011 Sb. platí následující:

1. Výstražný symbol je tvořen grafickým symbolem ve tvaru piktogramu a slovním vyjádřením nebezpečnosti.

2. Pro vyjádření nebezpečných vlastností lze použít také písmenná označení nebezpečných vlastností. Důvodem pro zavedení písmenných ekvivalentů výstražných symbolů je potřeba usnadnění používání symbolů v psaném textu.

Grafické symboly, slovní vyjádření nebezpečnosti a písmenná označení nebezpečných vlastností jsou uvedeny ve vyhlášce č. 402/2011 Sb.

V pokynech pro používání výstražných symbolů a jejich písmenných ekvivalentů je výslovně uvedeno, že na označení obalů nebezpečných látek a nebezpečných přípravků musí být vždy použit grafický symbol ve spojení se slovním vyjádřením nebezpečnosti.

 NahoruProvedení výstražného symbolu

Každý grafický symbol pokrývá alespoň jednu desetinu plochy označení, nejméně však 1 cm². Barevné provedení symbolu je černý tisk na žlutooranžovém…