Zákon o ekologickém zemědělství s komentářem

2.2.5

Zákon o ekologickém zemědělství s komentářem

redakce PotravinyInfo.cz

 NahoruProblematika ekologické produkce

Problematiku ekologické produkce a označování ekologických produktů upravují v současné době na úrovni Evropské unie

• nařízení Rady (ES) č. 834/2007 , o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, v platném znění,

• nařízení Komise (ES) č. 889/2008 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu a

• nařízení (ES) č. 1235/2008 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí.

Tato nařízení byla adaptována do národní právní úpravy, konkrétně do zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a to zákonem č. 344/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992, o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Dne 30. 5. 2018 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848
o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES)
č. 834/2007, které původně mělo být přímo použitelné ve všech členských státech od 1. 1. 2021 (dále jen "nové nařízení"). Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1693 ze dne 11. listopadu 2020, kterým se mění nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o jeho datum použitelnosti a některá další data v uvedeném nařízení, bylo jeho nabytí účinnosti posunuto na 1. 1. 2022.

Nové nařízení upravuje jak pravidla rostlinné a živočišné výroby včetně produkce řas a živočichů z akvakultury, tak pravidla produkce zpracovaných potravin či krmiv a také podmínky pro certifikaci, označování a kontrolu bioprodukce.

Nové nařízení zároveň zmocňuje Evropskou komisi k přijetí většího počtu prováděcích nařízení, upravujících ekologickou produkci, a to zejména produkční pravidla pro chov zvířat, pravidla pro provádění kontrol a odběr vzorků kontrolními orgány a subjekty a pravidla pro označování a certifikaci bioprodukce. Dosud byla přijata pouze část prováděcích nařízení a nařízení v přenesené pravomoci.

Pro provádění kontrol dodržování pravidel ekologické produkce je přímo použitelným předpisem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 , o úředních kontrolách.

 NahoruNovela zákona č. 247/2022 Sb.

Ve Sbírce zákonů ČR vyšel zákona č. 247/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zásadním cílem novely bylo adaptovat povinnosti a požadavky stanovené pro členský stát a příslušné orgány v novém nařízení do národního právního předpisu.

Cíle novely zákona č. 242/2000 Sb.:

• adaptovat zákon na nové nařízení (požadavek na vytvoření elektronické databáze zvířat, úprava délky platnosti certifikátů na bioprodukty v návaznosti na četnost kontrol, úprava okruhu subjektů, majících povinnost registrace do systému ekologického zemědělství),

• adaptovat zákon na nařízení o úředních kontrolách,

• reagovat na poznatky z aplikační praxe (problematika rušení registrací v systému ekologického zemědělství),

• upravit skutkové podstaty přestupků fyzických osob, právnických osob, podnikajících fyzických osob a pověřených osob s ohledem na nové nařízení i praktické poznatky.

Nové nařízení předpokládá shromažďování údajů o dostupnosti na trhu v případě ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a ekologicky chovaných zvířat či mladých jedinců pocházejících z akvakultury. Současná právní úprava v zákoně o ekologickém zemědělství počítá pouze s existencí elektronické databáze osiv a rozmnožovacího materiálu rostlin, jejímž správcem je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je zároveň příslušným orgánem pro udělování výjimek pro použití rozmnožovacího materiálu nezískaného z ekologického zemědělství. Změnou je stanoven právní rámec pro zřízení databáze, která by umožnila osobám podnikajícím v ekologickém zemědělství na dobrovolném základě a bezplatně nabízet ekologicky chovaná zvířata, a to uvedením počtu, jež je k dispozici, a rozdělením podle pohlaví, plemene, věku apod.

Předchozí právní úprava předpokládala vydávání certifikátu na bioprodukci ze strany kontrolního subjektu nejdéle na 15 měsíců, a to v návaznosti na provádění každoročních kontrol dodržování pravidel ekologické produkce. Nové nařízení umožňuje, za splnění určitých podmínek, prodloužení doby mezi dvěma fyzickými kontrolami na 24 měsíců. Z tohoto důvodu se navrhlo prodloužení platnosti certifikátu z 15 na 26 měsíců.

Předchozí právní úprava dávala členským státům možnost vyloučení určitých subjektů z povinnosti registrovat se v systému ekologického zemědělství. Jednalo se o přímý prodej konečnému spotřebiteli. Zákon o ekologickém zemědělství tyto subjekty definoval jako "maloobchodní prodejce, kteří pouze prodávají již balený a označený bioprodukt, biopotravinu nebo ostatní bioprodukt konečnému spotřebiteli...". Výklad tohoto ustanovení působil v praxi problémy, zejména v oblasti internetových obchodů, tzv. e-shopů. Nové nařízení tyto subjekty z povinnosti registrace vyjímá přímo.

Z nového nařízení a z nařízení o úředních kontrolách i praktických poznatků vyplynula nutnost úpravy skutkových podstat některých přestupků, přidání skutkové podstaty přestupku, kterého se dopustí subjekt uvádějící bioprodukty do oběhu, aniž by byl registrován v systému ekologického zemědělství, a zvýšení horní hranice pokuty za přestupky, jimiž dochází ke klamání spotřebitele.

Nově bylo třeba rovněž upravit skutkové podstaty přestupků pověřených osob, tedy kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, a to s ohledem na povinnosti vyplývající z nařízení o úředních kontrolách.

 NahoruVybraná ustanovení novely s komentářem z aplikace ODok

§ 1 Předmět úpravy

Dochází k úpravě terminologie v souvislosti s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, kdy výraz "osvědčení" se nahrazuje v praxi již užívaným termínem "certifikát".

§ 2

Ustanovení upravující příslušnost je doplněno v tom smyslu, že ve všech případech, kdy je v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 uvedeno "členský stát", má v České republice kompetenci Ministerstvo zemědělství.

§ 3 Vymezení pojmů

Úprava je provedena v souvislosti s čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, který zařazuje osivo a další rozmnožovací materiál rostlin do kategorie bioproduktů, zatímco podle dosud platné právní úpravy spadal do kategorie ostatní bioprodukt.

Ve znění § 3 odst. 1 písm. d) až f) se zpřesňuje terminologie, kdy se současný termín "podnikatel" nahrazuje termínem "zemědělec", a to z důvodu odlišení osob evidovaných podle zákona o zemědělství, které skutečně hospodaří na ekofarmách, od ostatních osob, kterými jsou výrobci, obchodníci, dovozci, vývozci. Zároveň se tak terminologie dostává do souladu s definicí "zemědělce" podle čl. 3 odst. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

Definice "ekofarmy" se podle § 3 odst. 1 písm. g) doplňuje o vodní plochy, které v předchozí úpravě nebyly obsaženy. Toto doplnění souvisí s definicí "produkční jednotky" podle čl. 3 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a má za cíl zahrnout plochy určené pro ekologickou produkci řas a živočichů z akvakultury do stejného rámce.

§ 6 Registrace osob podnikajících v ekologickém zemědělství

Text § 6 odst. 1 byl přeformulován tak, aby bylo zcela zřejmé, že mimo předpisy Evropské unie není možné v ekologickém zemědělství podnikat.

Ustanovení § 6 odst. 2 je adaptací čl. 34 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, které vymezuje osoby osvobozené od povinnosti registrace do systému ekologického zemědělství a povinnosti mít certifikát.

Předchozí právní úprava dávala členským státům možnost vyloučení určitých subjektů z povinnosti registrovat se v systému ekologického zemědělství. Jednalo se o přímý prodej konečnému spotřebiteli. Zákon o ekologickém zemědělství tyto subjekty definoval jako "maloobchodní prodejce, kteří pouze prodávají již balený a označený bioprodukt, biopotravinu nebo ostatní bioprodukt konečnému spotřebiteli...". Výklad tohoto ustanovení působil v praxi problémy, zejména v oblasti internetových obchodů, tzv. e-shopů. Nové nařízení tyto subjekty z povinnosti registrace vyjímá přímo.

V ustanovení § 6 odst. 3 došlo k úpravě terminologie v souvislosti s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, kdy výraz "osvědčení" se nahrazuje v praxi již užívaným termínem "certifikát".

V ustanovení § 6 odst. 6 písm. b) došlo k upřesnění v návaznosti na doplnění definice "ekofarmy" o vodní plochy (§ 3 odst. 1 písm. g).

V ustanovení § 6 odst. 8 se zpřesňuje terminologie, kdy se původní termín "podnikatel" nahradil termínem "zemědělec", a to z důvodu odlišení osob evidovaných podle zákona o zemědělství, které skutečně hospodaří na ekofarmách, od ostatních osob, kterými jsou výrobci, obchodníci, dovozci, vývozci. Zároveň se také terminologie uvádí do souladu s definicí "zemědělce" podle čl. 3 odst. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.

Dosavadní úprava obsahovala zmocnění ke stanovení vzoru žádosti o registraci v prováděcím právním předpisu, což bylo provedeno přílohou č. 1 k vyhlášce č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. Vzhledem k obecnému rozšíření přístupu k internetu mezi zemědělci bude tento vzor zveřejňován na internetových stránkách ministerstva.

Do vzoru žádosti o registraci žadatel vyplní údaje, stanovené v § 6 zákona č. 242/2000 Sb. Rozsah povinně sdělovaných údajů je tedy stanoven právním předpisem a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/17 ze dne 12. listopadu 2019 se právní úpravy netýká.

§ 7 Změny týkající se pozemků na ekofarmě a ekofarmy

V § 7 odst. 1 bylo slovo "ministerstvo" nahrazeno slovem "pověřená osoba". V současné době je praxe taková, že ekologický zemědělec tyto změny hlásí kontrolní organizaci a tyto změny jsou pak provedeny v systému.

§ 8 Zrušení a zánik registrace

V § 8 odst. 2 písm. a) jednak dochází k úpravě terminologie v souvislosti s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, kdy výraz "osvědčení" se nahrazuje termínem "certifikát" a dále se v souvislosti s čl. 38 odst. 2, tedy s ohledem na možnost snížení četnosti kontrol, prodlužuje doba, ve které musí ekologický zemědělec získat alespoň jeden certifikát, aby nedošlo ke zrušení jeho registrace v systému.

V § 8 odst. 2 písm. b) jednak dochází k úpravě terminologie v souvislosti s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, kdy výraz "osvědčení" se nahrazuje termínem "certifikát", a dále se v souvislosti s čl. 38 odst. 2, tedy s ohledem na možnost snížení četnosti kontrol, prodlužuje doba, ve které výrobce biopotravin, výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin musí získat alespoň jeden certifikát, aby nedošlo ke zrušení jeho registrace v systému.

Do § 8 se doplnil odst. 4, který upřesňuje termíny, ve kterých dochází ke zrušení registrace osoby podnikající v ekologickém zemědělství v systému. Toto ustanovení bylo…