11.2.2
Zákon o prevenci závažných havárií po přijetí nového stavebního zákona
Mgr. Nela Vinklerová
Dřívější článek ze série pojednání o tom, jak se nový stavební zákon a na něj navazující změnový zákon č. 284/2021 Sb. dotknou rozhodování podle právních předpisů na úseku ochrany životní prostředí, se věnoval obecně tzv. integraci dotčených orgánů. Pojednali jsme již o konkrétních změnách v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) , v zákoně o ochraně přírody a krajiny a také v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu . Následující text se bude zabývat dalším zákonem z tohoto souboru novelou dotčených předpisů – zákonem o prevenci závažných havárií.
Problematika prevence závažných havárií je zakotvena v zákoně č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je v rámci změnového zákona novelizován v části padesáté čtvrté. Provedené změny zejména zakotvují částečnou integraci posuzování staveb na úseku prevence závažných havárií do řízení o povolení záměru podle nového stavebního zákona, a tedy i s tím nedílně související přenesení některých kompetencí podle zákona o prevenci závažných havárií na stavební úřady.
NahoruKompetence k posuzování rizik závažné havárie v povolovacích procesech
Předmětem zákona o prevenci závažných havárií je podle jeho § 1 odst. 1 vytvořit systém prevence závažných havárií pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek v těchto objektech a v jejich okolí. Tento zákon se tedy zaměřuje na velmi specifickou kategorii záměrů, a to dle činnosti v těchto záměrech prováděné, při níž může vzniknout závažná havárie.
Jedním z nástrojů prevence podle zákona je potom i posouzení možnosti závažné havárie v rámci územního plánování a v příslušných povolovacích procesech směřujících k realizaci záměru (tj. nyní v územním a popř. i stavebním řízení, v rámci nového stavebního zákona potom v řízení o povolení záměru). Podle současné právní úpravy toto posouzení činí orgán prevence závažných havárií jako dotčený orgán, a to prostřednictvím svého stanoviska v územním plánování, popř. závazného stanoviska v povolovacích procesech – na což se dále zaměříme.
Změny provedené změnovým zákonem tak zejména navazují na požadavek rekodifikace stavebního práva na eliminaci vstupů dotčených orgánů do povolovacích procesů, a to zejména mají-li tyto vstupy formu závazných stanovisek. Obecně platí, že v případě některých právních předpisů byla forma závazného stanoviska pouze nahrazena formou nezávazného vyjádření za současného zachování kompetence dotčeného orgánu. V případě prevence závažných havárií však dochází (až na výjimku popsanou níže) k plnohodnotné integraci kompetencí dotčeného orgánu na stavební úřady.
Stavební úřady jsou tedy změnovým zákonem doplněny do výčtu orgánů vykonávajících státní správu na úseku prevence závažných havárií obsaženého v § 43 zákona. Doplněny jsou zde jak krajské stavební úřady, tak i Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude podle nového stavebního zákona příslušný k povolování tzv. vyhrazených staveb. Tyto stavební úřady v oblasti územního plánování a povolování záměrů krajské úřady jako stávající dotčené orgány nahrazují.
Stejně jako v mnoha jiných předpisech dochází i v případě prevence závažných havárií ke štěpení kompetencí mezi správní orgány, které zůstávají pro výkon státní správy v této oblasti zachovány, a stavební úřady. Stavebním úřadům jsou přitom svěřeny kompetence podle zákona o prevenci závažných havárií pouze ve výše uvedených postupech podle stavebního zákona.
Toto přenesení kompetencí je potom dále zohledněno v § 49, v němž se ruší konstrukce dotčených orgánů vydávajících závazné stanovisko, a změnovým zákonem je vytvořen nový mechanismus, kdy k posuzování prevence závažných havárií má docházet v řízení o povolení záměru podle nového stavebního zákona.
To se přitom týká podle dvou kategorií záměrů. Podle § 49 odst. 2 se jedná o tzv. objekty zařazované do skupiny A nebo do skupiny B – tedy samotné záměry, u nichž existuje možnost závažné havárie. Uvedené rozřazení objektů do skupiny A nebo do skupiny B provádí svým rozhodnutím krajský úřad jako (neintegrovaný) správní orgán vykonávající státní správu na úseku prevence závažných havárií – to se ani novým stavebním zákonem a změnovým zákonem nemění. Posouzení úseku prevence závažných havárií však…
