7.4.4
Zkušenosti s uzavíráním vybraných materiálových toků (kovy,
papír, sklo)
Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů
NahoruÚvod
Shrnutí zkušeností podnikové sféry na úseku recyklace kovů,
papíru a skla, na jejichž základě bylo vypracováno v péči Svazu průmyslu
druhotných surovin SPDS-APOREKO
Metodické doporučení je vydáváno s cílem sjednotit přístupy orgánů veřejné správy, původců odpadů a oprávněných osob:
-
k problematice nakládání s odpady, zejména tradičních
komodit kovů, papíru a skla,
-
k možnostem využívání těchto odpadů a postupům, které
využívání umožňují, včetně úpravy těchto odpadů do podoby výrobků uváděných na
trh jako surovin pro další zpracování.
Metodické doporučení přináší i návod
Metodické doporučení bylo projednáno s dotčenými ústředními
správními orgány
Nahoru1. Předmluva
NahoruPředmluva
Účelem tohoto metodického doporučení je zejména
-
vytvoření povědomí, zajišťující nakládání s odpady kovů,
papíru a skla v souladu s platnou právní úpravou,
-
maximální podpora procesu využívání těchto odpadů buď
jako suroviny, vyrobené z těchto odpadů (výrobku) nebo upraveného odpadu, v
hutích, papírnách, sklárnách, případně i jiných zařízeních v souladu s cíli
stanovenými 6. akčním programem EU pro životní prostředí a v souladu se
"Surovinovou politikou státu v oblasti nerostných surovin“ (přijata usnesením
vlády České republiky ze dne 13. 12. 1999 č. 1311),
-
dodržení požadavku při úpravě těchto odpadů s cílem
získat z nich výrobky, které bude možné v souladu se zvláštními právními
předpisy uvádět na trh, aby byly využívány nejlepší dostupné technologie
zabezpečující důsledné plnění ustanovení zvláštních předpisů pro ochranu
životního prostředí a zdraví lidí.
Surovinová politika ČR vyžaduje zejména v maximální možné
míře materiálově využívat odpady s cílem šetřit přírodními (prvotními)
surovinami, jejichž zdrojem jsou z velké většiny neobnovitelné přírodní zdroje
a současně snižovat množství odpadů odstraňovaných nežádoucími způsoby,
především jejich ukládáním na skládkách.
Metodický doporučení vyjasňuje a sjednocuje zejména problematiku
týkající se podnikatelských aktivit v oblasti podnikání ekonomických subjektů
na úseku recyklace. Základní úroveň nakládání s odpady směřující k jejich
materiálovému využívání je tvořena zejména podnikatelskými subjekty
podnikajícími v rámci OKEČ:
37.10 Recyklace kovového odpadu a šrotu
37.20 Recyklace nekovového odpadu.
1.1 Použité podklady
Přehled použitých podkladů je uveden v příloze č. 1 tohoto
metodického návodu.
1.2 Pojmy, definice a zkratky
Pro potřeby metodického návodu nebylo třeba definovat nové pojmy nad
rámec uvedených pojmů a definic v obecně závazných předpisech, které jsou
uvedeny v příloze č. 1.
1.3 Právní stav
NahoruZákon o odpadech
Problematika nakládání se sběrovými odpady a podnikání s nimi je
podřízena množině obecně závazných právních předpisů, které byly použity jako
podklady ke zpracování tohoto metodického návodu. Zejména se jedná o zákon
č. 185/2001 Sb., o odpadech a k němu vydané prováděcí předpisy v platném
znění.
Základní přístup ke změně vlastnictví movité věci vychází ze
skutečnosti, že změna vlastníka je možná pouze na základě smlouvy, v souladu s
ustanovením obchodního zákoníku. Movitá věc je v rámci změny vlastnického
vztahu nazývána zbožím. Zboží (movitá věc), může nabývat pouze podobu odpadu
nebo výrobku.
Definice kvalitativních ukazatelů věcí, které jsou sběrovými odpady,
ve smlouvě o převodu vlastnictví k nim, vychází zpravidla z příslušných
ustanovení zákona o odpadech (povinnosti při sběru a výkupu odpadů jsou
stanoveny v § 18 zákona o odpadech).
U skupiny výrobků, které nejsou "stanovenými výrobky“ (nejsou
uvedeny v žádném nařízení vlády k zákonu o technických požadavcích na
výrobky, kde jsou pro ně stanoveny závazné požadavky, jednotné v rámci EU),
musejí být jejich kvalitativní ukazatele stanoveny v rámci smluv mezi
podnikatelskými subjekty, které upravují převod vlastnictví k těmto movitým
věcem.
Suroviny z odpadů, určené pro výrobu kovů, papíru, skla, jimž je
věnován tento metodický návod (dotčené "nestanovené výrobky“), nejsou ve smyslu
kvalitativních ukazatelů podřízeny požadavkům obecně závazných předpisů.
Požadavky na kvalitu těchto výrobků, jak bylo již uvedeno v předcházejícím
odstavci, jsou podřízeny pouze smluvním podmínkám uvedeným ve smlouvách
uzavíraných v souladu s obchodním zákoníkem, které mohou ve svých ustanoveních
odkazovat např. na požadavky obsažené v technických normách, technologických
předpisech apod.
Problematika znečištění sběrových odpadů přijímaných do zařízení k
využívání odpadu je blíže popsána v příloze č. 3 tohoto metodického návodu.
Nahoru2. Oblast použití
NahoruKomu je určen metodický návod
Metodický návod je určen pracovníkům orgánů veřejné správy
(správních úřadů) a jako doporučení i oprávněným osobám provozujícím zařízení
ke sběru nebo výkupu a využívání odpadů kovů, papíru, skla a případně i jiných
materiálově využitelných odpadů a dalším osobám nakládajícím s těmito
odpady.
Metodický návod řeší zejména problematiku provozování zařízení k
využívání odpadů, včetně sjednocení přístupu k věcem přijímaným do zařízení v
podobě odpadů a v zařízení zpracovávaným, k dalšímu nakládání s nimi jako se
zbožím, buď v podobě upraveného odpadu nebo v podobě výrobku (např. polotovaru
nebo suroviny), předávaného jiným podnikatelským subjektům.
3. Druhy zařízení k nakládání se sběrovými odpady (odpady
kovů, papíru a skla) a vedení evidence odpadů v nich
NahoruDruhy zařízení
Zařízení, jejichž popis je uveden v odstavcích 3.1, 3.2 a 3.3, mohou
být provozována jedním provozovatelem v jedné provozovně v libovolné kombinaci
nebo samostatně.
3.1 Zařízení ke sběru a výkupu - sběrna
Podstatou činnosti zařízení (sběrny), jehož provoz odsouhlasil
příslušný krajský úřad, je sběr a výkup odpadů při dodržování povinností
stanovených pro tuto činnost v zákoně o odpadech. Ve sběrně je sběrem a výkupem
od původců soustřeďován odpad, který je jako odpad dále předáván osobám
oprávněným k jeho využívání nebo odstraňování provozujícím zařízení k nakládání
s odpady v souladu s § 14 odst. 1 zákona o odpadech. V případě sběru a
výkupu věcí ("sběrových odpadů“) od fyzických osob, které nejsou oprávněny k
podnikání, se stává původcem těchto odpadů oprávněná osoba provozující
sběrnu.
V případě sběrového odpadu se předpokládá jeho předání do zařízení k
využívání odpadů nebo do zařízení, která k využívání odpadů nebyla podle zákona
o odpadech určena, ale jsou v nich využívány odpady s vlastnostmi vstupní
suroviny v souladu s § 14 odst. 2 zákona o odpadech. Ve smyslu
živnostenského zákona je sběrna provozována jako živnost obchodní se zaměřením
zejména na velkoobchod. Zbožím jsou odpady.
Typový popis toku odpadů a odpovědnosti za odpad v zařízení ke
sběru a výkupu odpadů:
Původce → oprávněná osoba provozující zařízení ke sběru a
výkupu → variantně:
-
oprávněná osoba provozující zařízení podle § 14 odst. 1
zákona o odpadech, ve kterém je sběrový odpad upravován (zpracováván) do podoby
upraveného odpadu nebo do podoby výrobku (např. suroviny), s nímž je dále
nakládáno mimo režim zákona o odpadech nebo;
-
oprávněná osoba podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech (např.
hutě, slévárny nebo papírny nebo sklárny), kde dochází k materiálovému
využívání odpadu nebo;
-
oprávněná osoba provozující zařízení podle § 14 odst. 1
zákona o odpadech určené k odstraňování odpadu.
3.1.1 Vedení evidence odpadů v zařízení ke sběru a výkupu
odpadů
NahoruVedení evidence
Do zařízení provozovaných jako zařízení ke sběru a výkupu odpadů
mohou být přijímány všechny druhy odpadů, které jsou uvedeny v provozním řádu
tohoto zařízení, odsouhlaseném příslušným krajským úřadem. Provozovatel
zařízení ke sběru a výkupu odpadů je povinen zařazovat odpady (viz § 18 odst. 1
písm. a) zákona o odpadech) podle druhu a kategorie. Při této činnosti by měl
vycházet z požadavku, že odpady z různých činností charakteristické stejným
materiálovým složením např. odpady 20 01 40 Kovy, 16 01 17 Železné kovy, 17 04
05 Železo a ocel, 19 01 02 Železné materiály získané z pevných zbytků po
spalování, 19 12 02 Železné kovy, zařadí pod jedno katalogové číslo, aby
prakticky nedocházelo ke smíchávání různých druhů odpadů - sesbíraný odpad
soustřeďuje a předává k dalšímu nakládání jiné oprávněné osobě v podobě jednoho
druhu odpadu např. jako odpad 19 12 02 Železné kovy z podskupiny 19 12
Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené. Obdobně je doporučeno postupovat i v
případě jiného materiálového základu sbíraných odpadů (papíru a skla).
3.2 Zařízení k využívání sběrového odpadu - úpravna
odpadů
Odpad přijímaný do zařízení k využívání odpadů, provozovaného se
souhlasem příslušného krajského úřadu v souladu s § 14 odst. 1 zákona o
odpadech, je v něm upravován (zpracováván) s cílem využití látkových vlastností
přijímaných odpadů a předáván jiné oprávněné osobě jako upravený odpad k
dalšímu zpracování - materiálovému využití. Pokud je upravený odpad předáván
oprávněné osobě provozující zařízení v souladu s § 14 odst. 2 zákona o
odpadech, je její zařízení tím zařízením, v němž dochází k materiálovému
využívání odpadu. Ve smyslu živnostenského zákona je úpravna odpadů provozována
jako živnost výrobní (podnikání v oblasti nakládání s odpady), z níž je na trh
uváděno zboží v podobě upravených odpadů.
Typový popis toku odpadů a odpovědnosti za odpad v úpravně
odpadů:
Původce, nebo oprávněná osoba provozující zařízení ke sběru a
výkupu → dotčené zařízení k využívání odpadu, v němž je odpad upravován →
variantně:
-
upravený odpad je předáván další oprávněné osobě provozující
zařízení podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, ve kterém je upravený sběrový
odpad dále upravován (zpracováván) do podoby upraveného odpadu nebo do podoby
výrobku (suroviny), s nímž je dále nakládáno mimo režim zákona o odpadech
nebo;
-
oprávněná osoba provozující zařízení podle § 14 odst. 2
zákona o odpadech (např. hutě, slévárny nebo papírny nebo sklárny), kde dochází
k materiálovému využívání odpadu nebo;
-
oprávněná osoba provozující zařízení podle § 14 odst. 1
zákona o odpadech určené k odstraňování odpadu.
3.2.1 Vedení evidence odpadů v zařízeních k využívání
odpadů (úpraven odpadu), které produkují upravený odpad
Do zařízení k využívání (úpravě) odpadu mohou být přijímány všechny
druhy odpadů, které jsou uvedeny v provozním řádu tohoto zařízení,
odsouhlaseném příslušným krajským úřadem. Odpady mohou být přijímány pod kódy
odpadů (druhy odpadů), tak jak je zařadí vlastníci odpadů - původci nebo
oprávněné osoby, od nichž jsou odpady přijímány. Vzhledem ke svému účelu se
odpady upravují a z těchto zařízení mohou vystupovat pouze odpady ze skupiny 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu a
to zpravidla
u odpadů kovů z podskupiny 19 10 Odpady z drcení odpadu
obsahující kovy nebo z podskupiny 19 12 Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené
(např. třídění, drcení, lisování, peletizace), 19 12 02 Železné kovy (obdobně u
i u jiných kovů);
u odpadů papíru z podskupiny 19 12 Odpady z úpravy odpadů
jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisování, peletizace), 19 12 01 Papír a
lepenka;
u odpadů skla z podskupiny 19 12 Odpady z úpravy odpadů jinde
neuvedené (např. třídění, drcení, lisování, peletizace), 19 12 05 Sklo;
U zbytkového odpadu, který není vhodný k dalšímu materiálovému
využití a je zpravidla nutné jej předat do jiného zařízení k nakládání s odpady
např. k odstranění odpadů, je nutné důsledně dodržovat požadavek na zařazení
odpadu do skupiny 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a
odstraňování) odpadu.
3.3 Zařízení k využívání sběrového odpadu -
výrobna
NahoruVýrobna
Přijímaný odpad je v tomto zařízení k využívání odpadů,
provozovaného v souladu s § 14 odst. 1 zákona o odpadech, upravován
(zpracováván) s cílem využití jeho látkových vlastností k původnímu účelu nebo
jiným účelům a po zpracování je uváděn na trh jako výrobek (věc bez ohledu na
stupeň jejího zpracování určená k uvedení na trh jako nová nebo použitá). Za
takovýto výrobek je považována např. i surovina získaná z odpadu a určená k
dalšímu zpracování.
Výrobek produkovaný zařízením není určen pro užívání spotřebitelem a
v rámci obchodního styku je zbožím, jehož jakost je stanovena v příslušné
smlouvě uzavřené mezi prodávajícím a kupujícím, ve shodě s požadavky obchodního
zákoníku. Zařízení je tím zařízením, kde, v souladu s pojetím definic ze zákona
o odpadech, je odpad materiálově využit a dále není s tímto odpadem nakládáno
jako s věcí, jíž se chce její vlastník zbavit nebo se jí musí zbavit předáním
oprávněné osobě. Ve smyslu živnostenského zákona se jedná o živnost výrobní a
je doporučeno, aby provozovatel zařízení byl i držitelem příslušné živnosti
volné.
Typový popis toku odpadů a odpovědnosti za odpad ve
výrobně:
Původce, nebo oprávněná osoba provozující zařízení ke sběru a
výkupu → dotčené zařízení k využívání odpadu, v němž je odpad využíván jako
surovina pro výrobu výrobku (zařízení kde je odpad materiálově využíván) →
jakékoliv zařízení, které je schopno užívat výrobek k určenému účelu (např.
hutě, slévárny, papírny, sklárny).
3.3.1 Vedení evidence odpadů v zařízení k využívání
odpadů (výroben), které uvádějí na trh výrobky
Do zařízení k využívání odpadu mohou být přijímány všechny druhy
odpadu, které jsou uvedeny v provozním řádu tohoto zařízení, odsouhlaseném
příslušným krajským úřadem. Evidence odpadů končí v tomto zařízení (odpad je
využit, vzniká z něho výrobek).
U zbytkového odpadu, který není vhodný ke zpracování na výrobek a je
zpravidla nutné jej předat do jiného zařízení využívání odpadů nebo do zařízení
k odstraňování odpadů, je nutné důsledně dodržovat požadavek na zařazení odpadu
do skupiny 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování)
odpadu.
3.4 Další informace
Neopomenutelným dokladem umožňujícím provoz zařízení k využívání,
sběru nebo výkupu odpadů je mimo souhlasu příslušného krajského úřadu, kterým
je vydán souhlas k provozování zařízení k využívání a ke sběru nebo výkupu
odpadů a s jeho provozním řádem, živnostenské oprávnění pro živnost volnou v
oboru č. 63 Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných), jejíž náplní jsou činnosti
spojené se shromažďováním, skladováním, sběrem, výkupem, úpravou, tříděním,
využíváním a odstraňováním kovového a nekovového odpadu a šrotu. V některých
případech je provozovatel zařízení, pokud jsou do zařízení přijímány i
nebezpečné odpady, povinen být držitelem podnikatelského oprávnění k podnikání
v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady (v případě, že do zařízení bude
umožněno přijímat vybrané druhy nebezpečných odpadů).
4. Provoz zařízení k využívání odpadů, která uvádějí na
trh výrobky
NahoruZařízení, která uvádějí na trh výrobky
4.1 Druhy živností
Provozovatel zařízení k využívání odpadů, v němž jsou odpady, jako
jinak získaná věc, zpracovávány na výrobky, musí být držitelem živnostenského
oprávnění k podnikání v oblasti nakládání s odpady a je doporučeno, aby byl
současně držitelem i živnostenského oprávnění k provozování výrobní
živnosti.
Z výše uvedeného vyplývá doporučení, aby příslušný podnikatelský
subjekt provozující zařízení k využívání odpadů a uvádějící na trh výrobky z
odpadů, byl držitelem živnostenského oprávnění pro některou z živností volných
v závislosti na příslušné zpracovávané komoditě odpadů:
-
obor č. 20 Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z
těchto materiálů (v případě zpracování sběrového papíru se jedná o tzv. jinou
obdobnou výrobu), která jej opravňuje k výrobě "dalšího zboží z papíru a
lepenky“,
-
obor č. 30 Výroba a zpracování skla, která jej opravňuje
k výrobě skleněných výrobků pro technické účely (v případě zpracovávání
skleněných odpadů se jedná o tzv. jinou výrobu nebo zpracování skla nebo
skleněných výrobků),
-
obor č. 35 Výroba a hutní zpracování železa a oceli,
která jej v rámci uvedeného oboru opravňuje k výrobě surovin pro vsázku do hutí
např. elektrických a martinských pecí.
Všechny uvedené živnosti jsou zařazeny mezi živnosti výrobní a
rozsah živnostenského oprávnění umožňuje podnikatelům výrobky vyrábět a dále
prodávat (uvádět na trh).
V souladu s požadavky trhu a s předpokladem provozování zařízení k
využívání odpadů, které budou zároveň úpravnou odpadů a výrobnou, lze oprávněně
předpokládat, že část produkce zařízení budou upravené odpady, které budou
předávány do zařízení oprávněných k přijímání odpadů podle § 14 odst. 2
zákona o odpadech (tj. do zařízení, která nejsou určena k nakládání s
odpady a v nich využívané odpady musí splňovat požadavky pro vstupní suroviny
do těchto zařízení) a část produkce bude dodávána jako výrobek obchodním
partnerům, kteří neprovozují zařízení v souladu s § 14 odst. 2 zákona o
odpadech.
Každý výrobek z odpadu musí být doprovázen průvodní dokumentací
výrobku.
4.2 Průvodní dokumentace výrobků
NahoruDokumentace výrobků
4.2.1 Výrobek uváděný na trh musí výrobce opatřit průvodní
dokumentací v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu (zejména v
souladu s obchodním zákoníkem) a značit jej.
4.2.2 Průvodní dokumentací výrobku jsou doklady, jež jsou podle
obchodního zákoníku nutné k převzetí a k užívání zboží.
4.2.3 označování výrobku je opatření výrobku informacemi, které mají
vztah k bezpečnosti výrobku. Výrobek musí být dále opatřen údaji potřebnými k
identifikaci výrobce a výrobku, popřípadě série výrobku.
4.2.4 Je doporučeno, aby průvodní dokumentace výrobku, mimo jiné,
popisovala:
-
vlastnosti výrobku a jeho složení (např. i s odkazem na
příslušné technické normy a nebo jiné technické nebo technologické předpisy
nebo na obchodně předávací dokumentaci),
-
životnost výrobku při obvyklém nakládání, doporučený způsob
skladování,
-
způsob balení, nebo formu dodávání výrobku,
-
určení výrobku se zdůrazněním, že se nejedná o výrobek určený
pro spotřebitele, ve smyslu zvláštních právních předpisů,
-
doporučení pro případ, že výrobek nebude využit pro doporučené
užití a stane se odpadem,
-
možné vlivy na další výrobky, pokud je rozumný předpoklad, že
výrobky budou užívány společně nebo společně skladovány,
-
rizika pro pracovníky, kteří by s výrobkem mohly přijít do
kontaktu a být výrobkem ohroženi.
Průvodní dokumentace výrobku by měla být součástí smlouvy o dodávce
(dodávkách) výrobku uzavíraných v souladu s obchodním zákoníkem.
Nahoru5. Závěr
NahoruZávěr
Je zřejmé, že současná právní úprava umožňuje faktický i
administrativně sledovatelný nárůst materiálového využívání vybraných druhů
odpadů.
U neregulované skupiny výrobků, které nejsou určeny pro
spotřebitele, není důležitá úroveň jejich zpracování ani shoda s technickými
normami, ale důležitá je shoda se specifickými požadavky obchodní smlouvy, kde
je zboží (výrobek) definováno a popsány jeho vlastnosti. Takovým výrobkem mohou
být i movité věci, které vznikají právnickým osobám nebo fyzickým osobám
oprávněným k podnikání jako vedlejší produkty při výrobě nebo nakládání s
výrobky nebo při jejich využívání (např. zbytky kovových materiálů, neshodné
výrobky z plastů) a vzhledem ke svým vlastnostem mohou být využívány jako
základní suroviny v zařízeních , která nejsou určena k nakládání s odpady. Tyto
věci - výrobky, nejsou dále evidovány jako odpady a nemusí být předávány pouze
oprávněným osobám.
NahoruPříloha č. 1
Podklady použité při zpracování metodického návodu
-
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
pozdějších předpisů,
-
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů,
-
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, zákona č. 76/2002
Sb., o integrované prevenci, zákona č. 275/2002 Sb., kterým se mění zákon č.
185/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v
souvislosti se zrušením Okresních úřadů, zákona č. 356/2003 Sb., o chemických
látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, zákona č. 188/2004
Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, zákona č. 167/2004 Sb.,
o živnostenském podnikání a zákona č. 317/2004 Sb., kterým se mění zákon č.
156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných
přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o
hnojivech), dále jen "zákon o odpadech“, ve znění pozdějších
předpisů,
-
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na
výrobky, ve znění pozdějších předpisů včetně prováděcích předpisů,
-
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o
změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění
pozdějších předpisů,
-
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění
pozdějších předpisů,
-
Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou
vadou výrobku, ve znění pozdějších předpisů,
-
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
-
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu, ve znění pozdějších předpisů,
-
Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných
vlastností odpadů,
-
Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog
odpadů, seznam…